Čínské automobilky v Evropě v srpnu zvýšily prodej meziročně o 121 procent. Mají tržní podíl 5,5 procenta a předstihly evropské výrobce Audi a Renault. S odkazem na údaje společnosti JATO Dynamics o tom píše web AM online.
Celkový počet registrací v Evropě za uplynulý měsíc vzrostl o pět procent na 790 177 vozů. Zákazníci v srpnu zaregistrovali více než 43 500 vozů od čínských značek, zatímco automobilů od tradiční evropské značky Audi nakoupili 41 300 kusů a vozů od Renaultu 37 800.
Desítky čínských značek
Na evropském trhu se prodávají vozy 40 různých čínských značek. Pět nejvýznamnějších z nich (MG, BYD, Jaecoo, Omoda, Leapmotor) představuje 84 procent z celkového počtu registrací.
Původně britská značka MG nyní vlastněná britskou skupinou SAIC Motor prodala v srpnu více automobilů než americká Tesla a italský Fiat. Čínská automobilka BYD překonala japonskou Suzuki i americký Jeep, zatímco čínské značky Jaecoo a Omoda prodaly více vozů než italská Alfa Romeo a japonská Mitsubishi.
„Evropští spotřebitelé reagují pozitivně na rostoucí a konkurenceschopnou nabídku čínských automobilových značek,“ uvedl analytik JATO Dynamics Felipe Muñoz. „Zdá se, že tyto značky úspěšně vyřešily problémy s tím, jak se na ně nahlíželo,“ dodal.
Kyberútok vyřadil automobilku Jaguar Land Rover až do října, výrobu má i na Slovensku
Britská automobilka Jaguar Land Rover (JLR) prodloužila odstávku výroby způsobenou kybernetickým útokem do 1. října. Společnost o kybernetickém útoku informovala začátkem září a výroba se kvůli tomu zastavila i ve slovenském závodě.
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
Související
Číňané v Evropě prodávají už skoro stejné množství aut jako Mercedes
Rostoucí ceny energií, tlak na snižování změn klimatu a nutnost nezávislosti na dovozech paliv ženou české zemědělce k větší energetické soběstačnosti. Mezi hlavní trendy patří rozvoj agrovoltaiky, budování malých bioplynových stanic a nová legislativa, která umožňuje instalaci solárních technologií na zemědělskou půdu.
Farmáři se snaží o větší soběstačnost a udržitelnější provoz a stále častěji se obracejí k energetickým zdrojům, které mají blízko k jejich byznysu. Jednak jde o biomasu a bioplyn, jednak o slunce prostřednictvím fotovoltaiky.
Budoucností je soběstačnost
Farma ve Starém Pelhřimově na Vysočině vypadá jako kterákoliv jiná. Louky, pole, haly pro živočišnou výrobu, siláže s kukuřicí. Také nedaleko stojící bioplynová stanice není na farmách ničím neobvyklým. A až tam v dalších letech přibudou na střechách hospodářských hal solární panely, půjde o další součást proměny, kterou na českých farmách můžeme vídat stále častěji.
Tato kombinace není náhodná. Je to výsledkem strategie, která z této farmy dělá součást jedné z nejperspektivnějších investičních oblastí současnosti. Cílem farmářů není výstavba energetických komplexů, protože na prvním místě stále zůstává zemědělská činnost. Stále více farem ale začíná využívat chytrou energetickou nadstavbu ke zlepšení svého hospodaření. Energetika se tak stává významným strategickým doplňkem chovu zvířat a pěstování nejrůznějších plodin.
Sklizeň skončila a teď děláme vše pro to, aby příští rok byla úroda, říká traktorista
„Když vidím naše bioplynové stanice, jak zpracovávají organický odpad z farem a vyrábějí zelenou energii, uvědomím si, jak dokonale to do sebe zapadá,“ říká Václav Štekr, výkonný ředitel Verdi fondu farem, který se zaměřuje na oblast zemědělských investic. Loni české zemědělství vykázalo produkci za 172 miliard korun. Oproti rekordnímu roku 2022 je to mírný pokles, ale ve skutečnosti jde o stabilizaci na vysoké úrovni.
Proměna venkova
Český venkov se tak pomalu ale jistě proměňuje. U vinic se objevují solární panely a v odlehlejších částech farem se staví biometanové stanice, které už dnes přispívají ke snížení závislosti na externích zdrojích energie.
„V případě fotovoltaiky stavíme pouze na střechách budov nebo na méně kvalitních parcelách, které se nehodí pro zemědělství. Jde o chytré využití synergií, které už tam jsou," dodává Štekr s tím, že výstavba je možná i na neúrodných půdách, které jsou k tomu určeny a nemají jiné využití. Navíc po případném odstranění solárních panelů jde půdu nadále využívat, protože ji nijak nepoškozují.
Sháníte starší traktor? Ceny se šplhají do milionů
Žně vrcholí a s nimi i poptávka po zemědělské technice, která je vždy v době sklizně maximální. Zatímco nové traktory a kombajny stojí více než pět milionů korun, na trhu lze najít i cenově dostupnější ojetiny.
Česká republika se díky téměř osmi terawatthodinám roční produkce bioplynu řadí mezi deset největších evropských producentů. „Moderní farma musí být soběstačná nejen v produkci potravin, ale také energeticky. Pokud dokážete na svých pozemcích vyrobit elektřinu, kterou spotřebujete pro vlastní provoz, máte obrovskou konkurenční výhodu,“ doplňuje Tomáš Trávníček, ředitel pro strategii Verdi fondu farem, který v této transformaci vidí velkou příležitost.
Silný impuls přinášejí také dotační prostředky z Evropské unie. Strategický plán Společné zemědělské politiky na období 2023-2027 zajišťuje zemědělcům více než 20 miliard korun ročně jen na přímých platbách. Investice do technologií, které snižují emise skleníkových plynů, navíc mohou získat podporu až 50 procent způsobilých výdajů. Pro začínající zemědělce je pak k dispozici základní sazba dotace 1,5 milionu korun na rozjezd činnosti.
„Dotační systém konečně podporuje to, co dává smysl," poznamenává Štekr. „Nejde jen o to dát peníze zemědělcům. Jde o to podpořit projekty, které jsou dlouhodobě udržitelné a ekonomicky smysluplné,“ dodává. Při výstavbě solární elektrárny tak zemědělci mohou například získat dotaci až do výše 30 procent investičních výdajů.
„Ale nejde nám o to stavět energetické impérium,“ zdůrazňuje Štekr s tím, že chtějí být efektivní. „Pokud si dokážeme vyrobit elektřinu, kterou potřebujeme, ušetříme peníze, zlepšujeme své finance a jsme méně závislí na výkyvech cen energií,“ doplňuje. Zároveň se pro agropodniky jedná o dodatečný příjem a přidanou hodnotu pro investory. Farmy v Česku disponují mnoha pozemky, které tyto příležitosti nabízejí a je možné je takto využít.
Sofistikované energetické huby
Tradiční farmy se tak mění na sofistikované energetické huby, které dokážou nejen produkovat potraviny, ale také přispívat k energetické soběstačnosti země. Dalším příkladem tohoto trendu jsou Krakořice u Šternberka, kde vzniká projekt biometanové stanice, realizovaná společností Paseka ve spolupráci s agriKomp Bohemia. Důvodů k vynaložení 200 milionů korun měla společnost agriKomp Bohemia několik. „Hlavní byla podpora naší zemědělské činnosti, tedy polní výroby a chovu skotu, který máme ve velké míře na jiných farmách. Zároveň jsme si chtěli zajistit v této rozbouřené době stabilní příjem pro ostatní činnosti podniku. Oživili jsme také brownfield a podpořili obnovitelné zdroje v republice, je to stálý zdroj ze zbytků naší zemědělské výroby,“ uvedla pro média při letošním zahájení stavby ředitelka společnosti Jana Krasulová.
Řada projektů se však setkává i s nevolí místních obyvatel, kteří mají připomínky vůči velkým solárním parkům či rozsáhlým agrovoltaickým instalacím. Příkladem je projekt Agrivolt na Náchodsku, kde místní referendum projekt zablokovalo.
Biometan jako náhrada zemního plynu? První projekty procházejí praktickými zkouškami
Do roku 2030 má v České republice až deset procent spotřeby zemního plynu pokrýt biometan. Palivo pocházející z obnovitelných zdrojů má výborné technické vlastnosti, naráží však na úskalí, jak jej dostat do distribuční soustavy zemního plynu. S řešením přichází LAMA ENERGY GROUP, která se chce zapojit do dodávek tohoto obnovitelného zdroje energie. Na jižní Moravě pilotně vtlačila do sítě biometan vyrobený v bioplynové stanici v Herálci, vzdálené cca 150 kilometrů.
Chmel, základ výroby pivovarů, má sklizeň téměř za sebou. Letos se česalo na více než 4,8 tisíce hektarů chmelnic, přičemž tradiční žatecký poloraný červeňák stále tvoří drtivou většinu. Zatímco dnes sklizeň probíhá s pomocí strojů, senzorů a počítačů, ještě před několika desetiletími znamenala především tvrdou ruční práci a nezapomenutelné brigádnické zážitky.
Firmy a stát by se měly intenzivně začít zabývat riziky spojenými s kvantovými počítači. Technologie by na digitálních zařízeních mohly do pěti let prolomit dnes nejvíce využívané asymetrické šifrování, což by znamenalo, že by přestala být bezpečná většina internetové komunikace, od bankovnictví a e-mailů až po státní tajemství, uvedli zástupci společností IBM a ITS a Českého vysokého učení technického v Praze. Připravenost Česka na tuto hrozbu je podle nich zatím velmi malá.
V národním superpočítačovém centru IT4Innovations při VŠB-Technické univerzitě v Ostravě byl spuštěn první kvantový počítač v Česku, který je druhým veřejně dostupným takovým počítačem v Evropě. Kvantový počítač dokáže vyřešit úlohy, které by pro klasické počítače byly časově náročné.
Postkvantová doba, kdy bude kvůli výkonným kvantovým počítačům nutné změnit zabezpečení, nastane podle Martina Švíka z IBM relativně brzy. Situaci by mělo vyřešit zavedení nových algoritmů. Na vývoji třech ze čtyř algoritmů, které jsou standardizované americkým Národním ústavem pro normy a technologie (NIST), se podílela společnost IBM.
NIST nařídil americké vládě, aby do roku 2032 zabezpečila systémy postkvantovou kryptografií. Český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost hovoří o tomto doporučení ve výhledu dvou tří let.
V řadě firem o rizicích, která s sebou nese používání starého šifrování v době kvantových počítačů, nevědí důležití lidé, uvedl Lumír Srch z ITS. „Pokud se tomu firmy nebudou věnovat, ohrožují samy sebe, ale také svoje zákazníky,“ řekl. Firmy podle něj musí obměnit technologie, protože nebude možné spoléhat na to, co fungovalo doposud.
Kyberútok vyřadil automobilku Jaguar Land Rover až do října, výrobu má i na Slovensku
Britská automobilka Jaguar Land Rover (JLR) prodloužila odstávku výroby způsobenou kybernetickým útokem do 1. října. Společnost o kybernetickém útoku informovala začátkem září a výroba se kvůli tomu zastavila i ve slovenském závodě.
„Ta nejvíce používaná asymetrická šifra RSA byla vyvinutá v roce 1976. Pokud jsme měli větší výpočetní výkon počítačů, tak se zdvojnásobila délka šifry,“ uvedl Švík. Výpočetní výkon kvantových počítačů je exponenciální.
„Západní Evropa se na to připravuje mnohem více než východní,“ řekl Švík s tím, že v postkvantové kryptografii je na tom východní Evropa špatně. Jako zemi, která se na situaci nejlépe připravuje, označil Holandsko, kde stát hledá projekty a partnery, kteří mu pomohou, protože stát ani firmy se na to samy připravit nedokážou. Chybí specialisté a metodologie.
Přispět k řešení situace v Česku může spolupráce společností IBM a ITS s ČVUT, dalšími univerzitami a Akademií věd ČR v Kvantovém inovačním centru. „Můžeme od IBM využívat výpočetní část na kvantovém počítači a od partnera ITS máme k dispozici unikátní hardware a software na postkvantovou kryptografii,“ popsala spolupráci prorektorka ČVUT Veronika Kramaříková. ČVUT také letos otevřela akreditovaný obor Kvantová informatika.
Firma International Business Machines Corporation, zkráceně IBM, byla založená v roce 1911. V 80. letech začala s výrobou osobních počítačů. Tuto divizi prodala v roce 2005 firmě Lenovo Group. V dnešní době se soustředí hlavně na vývoj v segmentu nejnovějších technologických trendů.
Související
Využití kvantových počítačů se rozšiřuje i v Česku, ČVUT podepsalo dohodu o spolupráci s IBM
