Jedním z největších projektů nájemního bydlení, na kterém se nyní v Česku pracuje, je přestavba pražského domu Radost. V původně kancelářské budově ze třicátých let má vyrůst na 600 nových, nájemních bytů. Majitelé budovy, rodina Valových, pověřila vedením projektu Tomáše Kašpara, který je zároveň viceprezident Asociace nájemního bydlení.

Jedna z ikon spodního Žižkova se mění. Dům Radost projde rozsáhlou rekonstrukcí a nabídne stovky nájemních bytů.

„Nyní usilovně pracujeme na prováděcí dokumentaci. Máme před sebou asi tak půl roku, je to těžký dům,“ říká Kašpar. Každá rekonstrukce bývá složitější než stavba na zelené louce. Navíc, velkolepé bývalé sídlo odborářů na pražském Žižkově je kulturní památkou. Památkáři již schválili záměr předělat kanceláře na byty. Jak říká Kašpar, jde o stanovisko, které v sobě má stovky podmínek, za kterých lze záměr realizovat.

Česko málo respektuje vlastnictví majetku, říká Kašpar z Asociace nájemního bydlení

Reality

Na českém trhu s nájemním bydlením nepanuje rovnováha v ochraně zájmů nájemníků a vlastníků, tvrdí Tomáš Kašpar, viceprezident Asociace nájemního bydlení. Ta hájí zájmy vlastníků. Podle něj je nedostatečně chráněno vlastnictví, neplatiči nájemného nebo lidé, kteří hrubě porušují nájemní smlouvu, jsou prý příliš ve výhodě.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

„Jsme ve fázi, kdy detailně provádíme průzkum každého metru čtverečního.“ Problém při rekonstrukcích takto starých domů bývá, že se podcení příprava, a potom se při realizaci objeví spousta okolností, které nebyly popsány. A roste cena. „Tomu se snažíme zabránit, v domě teď pořád někdo něco zkoumá, sonduje, navrtává.“ Do fáze realizace by se v Radosti mělo přejít asi za rok.

Nejen bydlení, ale i kultura

Smyslem záměru není, aby se z Radosti stalo pouze 600 garsonek. „Chceme tam další využití. Pracujeme s kulturně společenským centrem,“ popisuje šéf projektu. Ambicí je, aby se dům stal kulturním centrem spodního Žižkova. „Myslíme na program na střeše, v kině a dalších sálech.“

V budově nebudou klasické garáže, bude tam parkovací zakladač pro zhruba dvě stě aut. Byty budou mít půdorys 18 až 21 metrů čtverečních. Část bytu bude v loftovém uspořádání. „Využijeme výšky jednotlivých podlaží, vložili jsme tam vestavbu, takový loftík. Nahoře bude místo na spaní a navrhujeme tam pracovní stůl. Tam je osm, devět metrů čtverečních,“ popisuje Kašpar uspořádání. Dole bude koupelna, kuchyň a obývák. „Právě nad kuchyní a koupelnou bude loft. Obývák bude pěkně přiznaný do výšky.“

„Chtěl bych postavit stadion Sparty,“ říká architekt, který dobývá Ameriku

Reality

„Ten nejdůležitější stadion bych chtěl postavit doma,“ říká architekt Jan Klaška, jenž se z Česka dostal až ke světovým projektům v Americe. V rozhovoru popisuje zákulisí globální architektury, roli investorů i svůj sen spojený se Spartou.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Nový plášť pro ikonický dům

Velkou změnou projde plášt budovy, známá svými světlými, nicméně již poněkud zašlými kachličkami. Půjdou dolů a nahradí je nové, v původní podobě, ale především čisté. „Budou skoro bílé. Dům nádherně prokoukne,“ těší se Kašpar.

Kdy se začne v nové Radosti bydlet? „Problémem těchto objektů je, že se neplní termín dokončení,“ říká manažer v nadsázce. Rok budou kreslit, tři roky stavět. Potom začnou práce na vybavení. „Vybavit 600 až 650 bytů interiérem na míru není nic jednoduchého.“ Je podle něj možné, že ve spodních patrech se bude bydlet dřív a vrchní se ještě budou dodělávat. Bude to odhadem za čtyři a půl až pět let ode dneška.

Tomáš Kašpar byl hostem podcastu Realitní Club. Epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Všechny Newstream Podcasty najdete také na Spotify či Apple Podcasts. Hezký poslech.

Čtyři největší technologické firmy USA jdoucí v čele pochodu vstříc umělé inteligenci letos nainvestují do datových center a další infrastruktury související s AI bezprecedentních celkem 650 miliard dolarů. To je zhruba 1,5násobek letošního vyhlíženého výkonu celé české ekonomiky. Investoři jsou zaskočeni mohutností těchto investic a už jim netleskají jako ještě loni, kdy v nich spatřovali známku kýženého inovativního přístupu.

Nyní, po dalším 60procentním meziročním nárůstu, v nich v rostoucí míře spatřují spíše projev až jakési posedlosti – tak trochu FOMO efektu. Investoři se zkrátka bojí, že ani jeden z daných obrů – ať už jde o Amazon, Alphabet, Microsoft či Metu – zkrátka nechce zůstat pozadu v mimořádně, světodějně roztleskaném segmentu, takže už až s určitou obsesí lije stovky miliard dolarů do potenciální černé díry. Jen aby jej konkurence nepředběhla. 

Příznaky FOMO efektu – tedy strachu z nezachycení potenciálně výnosného trendu, anglicky Fear of Missing Out –, jemuž běžně podléhají spíše méně zkušení drobní investoři, jsou v případě velkých technologických obrů fundamentálně důsledkem jejich dvojakého vztahu k fenoménu umělé inteligence. Ta pro ně totiž představuje na jedné straně příležitost dějinně vystřelit nad úplně všechny ostatní v technologické branži coby vítěz, jenž bere vše, ale na straně druhé ta samá umělá inteligence pro ně značí až existenciální ohrožení. Tato dvojakost je zvláště patrná v případě Microsoftu, jenž masivně investuje do umělé inteligence, která však zároveň představuje fatální ohrožení jeho softwarových produktů. Tedy produktů, které vlastně celou dosavadní éru moderní osobní výpočetní techniky uživatelsky do značné míry definují. 

Jaká je návratnost investic do AI?

Čím více peněz jde do obřích AI investic, jejichž návratnost je vzhledem k jejich masivně rostoucímu rozsahu stále diskutabilnější, tím méně jich zbývá na zpětné odkupy akcií nebo na dividendy. Technologičtí obři se naopak stávají obřími dlužníky. Ani jedno, ani druhé investoři rádi nevidí. Proto nyní akcie technologických obrů reagují na oznámení dalších nových investic poklesem. Ten prohlubuje fakt, že daní lídři umělé inteligence nejsou zjevně ani sami sobě, natož investorům, schopni zodpovědět kruciální otázku, kdy se jejich investice zúročí.  

Aby se investice zúročily z hlediska investorů dostatečně, je kvůli jejich stále masivnějšímu rozsahu třeba stále přesvědčivějších známek o jejich jednoznačné rentabilitě. Mezi ně patří i to, že umělá inteligence „vyřídí“ i stávající softwarový segment. A tedy jeho klíčové protagonisty typu společností Adobe nebo ServiceNow. Nebo „softwarové divize“ Microsoftu. Dosud investoři věří, že se tak stane. Čím déle ale budou přetrvávat pochyby o návratnosti mohutných investic do AI, tím spíše mohou vzít softwarové akcie opět na milost. Zvláště ty, které mohou z umělé inteligence samy těžit, po patřičné úpravě svých obchodních modelů.

Silný nádech

Softwarové akcie proto čeká brutální rally vzhůru, míní investiční banka Jefferies. Tak negativní sentiment vůči jednomu konkrétnímu segmentu, jaký nyní panuje ve vztahu právě k softwaru, se prý jen tak nevidí. Burzovně obchodovaný fond BlackRocku zaměřený na softwarové akcie byl tento týden nejvíce přeprodaný v celé své historii, tedy za poslední takřka čtvrtstoletí (ukazuje to třeba graf agentury Bloomberg níže). Investoři se softwarových titulů zbavují bez rozlišení, a tak stádovitě, že nad tím tento týden kroutil hlavou i šéf Nvidie.

Jenže investory zkrátka zachvátila panika, že umělá inteligence softwarové firmy zcela zdecimuje. Panika je zřejmě ve své zvláště pokročilé fázi, protože investoři se houfně zbavují i akcií, jež už mají čistě k softwaru poměrně daleko, a dokonce vskutku mohou z umělé inteligence těžit, jako je jsou ty ratingové agentury Moody's.

Historicky rekordní přeprodanost softwarových akcií je klíčovým zdrojem jejich výrazného podhodnocení, které je třeba podle finanční společnosti Morningstar už nyní takové, že by jej investoři rozhodně neměli přehlížet. Akcie Microsoftu podle nich mají v dohledné době potenciál zhodnotit o 50 procent, akcie společnosti ServiceNow dokonce o 100 procent.