Trumpova euforie vyprchala. Intel padá a investoři znovu váhají
Akcie výrobce čipů Intel zažily v posledních týdnech extrémní volatilitu. Po silném růstu, který přiživily nejen technologické naděje, ale i vzletné sliby Donalda Trumpa o návratu výroby do Spojených států, přišel tvrdý návrat na zem. Slabší výhled hospodaření a přiznané problémy s dodávkami serverových čipů pro AI znovu otevřely otázku, zda legendární výrobce skutečně míří k obratu, nebo jen prodlužuje bolestivou transformaci.
Růst akcií Intelu na přelomu roku výrazně přiživily výroky amerického prezidenta. Investoři začali sázet na to, že Donald Trump přinese masivní podporu americké polovodičové výrobě, další dotace, cla na asijskou konkurenci a agresivní tlak na přesun výroby zpět do Spojených států.
Právě Intel měl z této politiky těžit nejvíc. Firma buduje nové továrny v Ohiu, Arizoně i Německu a otevřeně se profiluje jako klíčový pilíř americké technologické suverenity. Trumpovy sliby o „návratu výroby domů“ tak pomohly akciím prudce růst.
Jenže výsledková sezona přinesla tvrdý střet s realitou. Slabší výhled i napjaté dodávky serverových čipů ukázaly, že politická podpora sama o sobě technologický obrat nezaručí. Trh proto rychle přehodil výhybku z euforie do módu opatrnosti.
Od optimismu k vystřízlivění
Na Intelu se tak během krátké doby negativně podepsalo hned několik událostí. „Akcie předtím výrazně vyrostly na vlně optimismu, že datacentrové procesory jsou prakticky vyprodané dopředu a že se zlepšuje výtěžnost na pokročilém procesoru 18A. Po výsledcích ale přišlo vystřízlivění, protože management nastavil opatrný výhled na první kvartál a otevřeně mluví o tom, že dodávky budou v prvním letošním kvartále nejnapjatější,“ vysvětluje analytik XTB Tomáš Cverna.
Podle něj teď trh znovu řeší, zda Intel dokáže reálně přetavit AI poptávku do tržeb a marží, a zda se ztrátovost foundry byznysu nebude dál protahovat. Foundry byznys znamená, že Intel vyrábí čipy i pro jiné firmy, jenže tato extrémně nákladná expanze do zakázkové výroby zatím firmě spíš bere peníze, než aby je vydělávala.
Korekce po přehnaných očekáváních
Podobně situaci čte i analytik Portu Lukáš Raška. Současný pokles akcií podle něj neznamená rozpad investičního příběhu, ale spíše korekci po období zvýšených očekávání.
„Intel je uprostřed náročné transformace, která přirozeně přináší kolísavé výsledky i vyšší náklady. Trh teď testuje, jak velkou důvěru je ochoten této strategii dát. Část výprodeje tak působí jako typická korekce po období zvýšených očekávání,“ říká Raška.
Akcie se podle něj nyní nacházejí na rozcestí. Pokud se potvrdí zlepšování výrobních parametrů a návrat konkurenceschopnosti v klíčových segmentech, může se současná úroveň zpětně jevit jako zajímavý vstupní bod. Pokud se ale transformace znovu zadrhne, investoři budou dál zvyšovat rizikovou přirážku.
Silná konkurence a tlak na marže
Podle hlavního ekonoma Argos Capital Kryštofa Míška stojí za vysokou volatilitou také sílící konkurence, omezené výrobní kapacity a pokračující tlak na marže způsobený vysokými kapitálovými výdaji.
„Zatímco jiné firmy z oboru nadále těží z boomu AI datacenter. Intel se stále nachází v transformační fázi, která se časově protahuje,“ shrnuje Míšek.
Tlak na firmu navíc zesiluje i vstup technologických gigantů do oblasti vlastních procesorů. Microsoft nyní uvádí na trh svůj druhý AI čip Maia 200, který má snížit jeho závislost na hardwaru Nvidie a zvýšit efektivitu provozu cloudových služeb. Konkurence v segmentu datacenter se tak dál zostřuje.
Sázka na comeback
Akcie Intelu se aktuálně obchodují kolem 42,5 dolaru, zatímco průměrný 12měsíční cílový odhad analytiků činí zhruba 46,6 dolaru, což naznačuje potenciál růstu kolem 10 procent. Tento relativně umírněný výhled ale podle analytiků dobře odráží nejistotu ohledně tempa obratu firmy.
