Na pobřeží Kvarnerského zálivu se mezi nádržemi, potrubím a ocelovými věžemi dokončila jedna z největších průmyslových investic v moderním Chorvatsku. Modernizace rafinerie Rijeka za téměř 700 milionů eur má zvýšit efektivitu výroby, posílit energetickou bezpečnost střední Evropy, snížit závislost na ruské ropě a otevřít cestu k výrobě zeleného vodíku.

Když se člověk blíží k chorvatské Rijece od moře, mezi přístavními jeřáby a kopci nad Kvarnerským zálivem se objeví les kovových konstrukcí, potrubí a vysokých technologických věží. Rozlehlý průmyslový komplex na okraji města je rafinerie Rijeka. Jeden z nejdůležitějších energetických uzlů v jihovýchodní Evropě.

FOTOGALERIE: Rafinerie v Rijece

Právě zde dokončila chorvatská společnost INA ze skupiny MOL projekt, který zásadně mění podobu celého zařízení. Modernizace za téměř 700 milionů eur je největší investicí v historii společnosti a patří zároveň k největším průmyslovým projektům, jaké Chorvatsko v posledních desetiletích realizovalo.

Význam projektu však nekončí na chorvatských hranicích. Rafinérská infrastruktura ve střední a jihovýchodní Evropě je navzájem úzce propojená a stabilita těchto zařízení je důležitá i pro Českou republiku. Slovenská rafinerie Slovnaft, která je stejně jako INA součástí skupiny MOL, totiž dlouhodobě zásobuje přibližně 20 procent českého trhu s pohonnými hmotami. Významná část těchto dodávek směřuje především na Moravu a do Slezska.

„Produkty z místní rafinerie mohou být využity i na moravských čerpacích stanicích. Český trh je součástí širšího regionálního systému zásobování palivy. Západ České republiky je standardně zabezpečen dodávkami z jiných ropovodů,“ uvedl ředitel rafinerie Ladislav Nagy.

Nafta skokově zdražila. Litr už stojí přes 40 korun

Money

Nafta na českých čerpacích stanicích během jediného dne zdražila o více než korunu a překročila hranici 40 korun za litr, informovala společnost CCS.

ČTK

Přečíst článek

Logistický uzel

Rafinerie Rijeka je navíc důležitou součástí širší logistické infrastruktury ve střední Evropě. Ropa do ní přichází především prostřednictvím chorvatského ropovodu Adria, který propojuje přístav Omišalj s rafineriemi v regionu. Právě tento koridor představuje jednu z alternativních tras, jež mohou pomoci diverzifikovat dodávky ropy do střední Evropy.

V Rijece dnes stojí zařízení, které připomíná menší průmyslové město. Desítky kilometrů potrubí propojují obří zásobníky ropy, technologické jednotky, kompresory i chladicí věže. V areálu se pohybují cisterny, servisní vozidla a pracovníci v reflexních vestách. Vysoké ocelové konstrukce vystupují nad přístavní zátoku, zatímco pod nimi probíhají složité procesy přeměny ropy na paliva a další produkty.

Právě v tomto prostředí vznikla nová technologická jednotka, která je srdcem celé modernizace. Takzvaná Delayed Coker Unit. Jde o zařízení, které umožňuje zpracovat zbytky po rafinaci ropy mnohem efektivněji než dříve a získat z nich další hodnotné produkty.

Díky této technologii dokáže rafinerie využít každý barel ropy mnohem lépe než v minulosti. Ze stejného množství suroviny tak vznikne více produktů s vyšší přidanou hodnotou.

Současně se rozšiřují možnosti zpracování ropy. Rafinerie nyní zvládne pracovat s širším spektrem ropných směsí, včetně těžších druhů ropy, které byly dříve technologicky náročné. Celková kapacita rafinerie se díky modernizaci dostává až na čtyři miliony tun ropy ročně.

Jedním z nejviditelnějších výsledků projektu bude změna ve struktuře výroby. Podíl nedostatkového dieselu na celkové produkci má vzrůst přibližně o třetinu. Pro Chorvatsko je to zásadní zejména během letních měsíců, kdy se země zaplní miliony turistů a spotřeba paliv výrazně roste.

Ropovod Družba by mohl znovu fungovat za šest týdnů, uvedl Zelenskyj. Orbán hrozí politickým tlakem

Politika

Poškozený ropovod Družba by mohl být podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského technicky připraven k obnovení provozu zhruba za měsíc a půl. Maďarsko a Slovensko ale Kyjev obviňují, že opravy zdržuje z politických důvodů. Maďarský premiér Viktor Orbán zároveň pohrozil využitím politických a finančních nástrojů, aby si vynutil obnovení dodávek ruské ropy.

nst

Přečíst článek

Bez ruských surovin

Modernizace má ale i geopolitický rozměr. Rafinerie již nebude potřebovat dovážet vakuový plynový olej, tedy surovinu, která byla na evropském trhu často spojována s dovozem z Ruska. Projekt tak snižuje závislost regionu na některých importovaných surovinách.

Podle předsedkyně představenstva INA Zsuzsanny Ortutay představuje modernizace zásadní milník pro budoucnost společnosti.

„Budeme schopni využívat každý barel ropy mnohem efektivněji a zůstat konkurenceschopní po mnoho let. Přínosy tohoto projektu ale přesahují samotnou rafinerii. Znamenají stabilnější dodávky energie pro region a silnější postavení INA jako regionálního dodavatele,“ uvedla při zahajovacím ceremoniálu.

Význam investice zdůraznila také chorvatská vláda. Ministr hospodářství Ante Šušnjar připomněl, že v době geopolitických napětí je robustní energetická infrastruktura jedním ze základních pilířů ekonomické stability. „Silný energetický systém znamená silnější ekonomiku a větší odolnost státu,“ uvedl.

video

Budoucností železnic je elektrifikace. Přechod k ní zajistí akutrolejové vlaky, vodík nahradí diesel, říká Zdeněk Majer ze Stadleru

Zprávy z firem

Švýcarská společnost Stadler patří mezi největší výrobce kolejových vozidel v Evropě. Sází na inovace, ekologii a udržitelnost. Vyrábí vlaky, tramvaje, vozidla metra, ve vysokohorském prostředí známé zubačky, které překonávají velké výškové rozdíly a dnes je globálním lídrem v nízko a bezemisní dopravě prostřednictvím svých vlakových jednotek. Reálně má vyzkoušené i možnosti vodíkového pohonu, který je alternativou k dieselovému pohonu.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Význam pro střední Evropu

Regionální rozměr projektu připomněl i náměstek maďarského ministra zahraničí a obchodu Levente Magyar. Podle něj je energetická bezpečnost zemí střední Evropy neoddělitelně propojená. „Chorvatsko nemůže mít energetickou bezpečnost bez energetické bezpečnosti Maďarska a Maďarsko bez Chorvatska,“ uvedl.

Proměna rafinerie přitom není izolovaným projektem. Společnosti INA a MOL investovaly během posledních dvanácti let do modernizace rafinérské a logistické infrastruktury více než 1,3 miliardy eur. A další investice už jsou na cestě.

Přímo v areálu rafinerie má vzniknout zařízení na výrobu zeleného vodíku. Projekt za více než 60 milionů eur počítá s elektrolyzérem o výkonu 10 megawattů a solární elektrárnou o výkonu 11 megawattů. Vyrobený vodík by měl sloužit především v dopravě, ale využití najde i v samotných výrobních procesech rafinerie.

Na projekt přispěje chorvatský stát grantem až 15 milionů eur z Národního plánu obnovy a odolnosti. Výstavba by měla být dokončena na konci roku 2026 a první produkce zeleného vodíku je plánována na rok 2027.

Rozsah modernizačního projektu je patrný i z čísel. Na výstavbu nových technologických jednotek bylo použito více než deset tisíc tun oceli. Tedy téměř tolik, kolik obsahuje jedna a půl konstrukce Eiffelovy věže. Stavba spotřebovala také šedesát tisíc kubických metrů betonu. Více než polovina zakázek přitom připadla na chorvatské dodavatele.