Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Hotely na Kubě zejí prázdnotou. Provozovatelé kvůli embargu balí kufry a opouští ostrov

Pohled na Melia Hotels International v Havaně, Kuba, 21. července 2026. Španělská hotelová společnost Melia Hotels International v ten den oznámila trvalé ukončení všech svých operací na Kubě.
profimedia

Téměř tři čtvrtiny hotelů na Kubě už musely zavřít kvůli americkým sankcím a ropnému embargu, které letos výrazně zhoršilo ekonomickou krizi, s níž se tento desetimilionový karibský ostrov potýká už řadu let. O uzavření hotelů informovala podle agentury AFP tento týden kubánská vláda.

Premiér Manuel Marrero také oznámil, že z Kuby odešlo už sedm mezinárodních společností, které provozovaly polovinu hotelů v zemi. Uvedl, že zavřeno bylo asi 73 procent všech hotelů. Jedním z nich je i Melia Hotels International v Havaně (na hlavním snímku). Jeho stejnojmenný španělský provozovatel oznámil trvalé ukončení všech svých operací na Kubě v úterý 21. července.

V souvislosti s krizí na Kubě podle AFP výrazně klesly počty přijíždějících turistů, a to od ledna do června téměř o 60 procent oproti stejnému období v loňském roce.

Cestovní ruch býval na Kubě dlouhá léta hlavní hnací silou ekonomiky. Velkou ránu mu zasadila pandemie covidu-19, po níž se toto odvětví v zemi už nevzpamatovalo.

Kuba mizí z letecké mapy světa

Další hluboký propad zažívá turistika letos kvůli americkému ropnému embargu, kvůli němuž kubánská vláda zavedla začátkem roku řadu restriktivních opatření. Začátkem února mimo jiné zakázala zahraničním aerolinkám tankovat palivo na kubánských letištích, kvůli čemuž některé společnosti na Kubu přestaly létat.

malý Kubánec před solárním panelem nese PET lahev benzinu

Kuba obnovila chod své energetické sítě, která dříve opakovaně zkolabovala

Kubánská energetická síť, která se v posledních dnech opakovaně potýkala s výpadky a kolapsem, opět funguje. Podle agentury AFP to oznámila společnost Unión Eléctrica de Cuba (UNE). Kubu s deseti miliony obyvatel trápí energetická a palivová krize, kterou umocnila americká ropná blokáda.

Přečíst článek

Paliva není na Kubě dost ani na dopravu lidí do práce, pro zásobování obchodů či pro svoz odpadků, nemocnice provádějí jen akutní operace a domácností trápí každodenní výpadky elektřiny.

Sankce trvají šest desítek let

Kuba se řadu let potýká s ekonomickou krizí, z čehož místní komunistická vláda často viní americké sankce. První z nich USA zavedly už v roce 1960 s cílem přivodit pád kubánského režimu, což se dosud nestalo.

Tlak na Kubu zesílil americký prezident Donald Trump. Jeho vláda letos v lednu nařídila zastavení venezuelských dodávek ropy na Kubu poté, co americké jednotky unesly venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, které USA viní z narkoterorismu. Koncem ledna pak Trump podepsal dekret, podle něhož hrozí cla každé zemi, která by ropu na Kubu dodávala.

ilustrační foto

Trump: Kubu čeká ropná apokalypsa, uzavřete dohodu nebo zkrachujete

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal dnes americký prezident Donald Trump na sociální síti a varoval, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti Trumpovým výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump dnes mimoto sdílel příspěvek, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.

Přečíst článek

Spotřeba elektřiny na Kubě je pokryta za dvou třetin dovozem paliv, do loňska to byla zejména ropa z Mexika a Venezuely. Osmdesát procent elektráren na Kubě je tepelných.

Od června uvalila americká vláda sankce také na konglomerát Gaesa, který formálně spravuje kubánská armáda, ale ve skutečnosti ho ovládají příbuzní a věrní spojenci dlouholetého kubánského lídra Raúla Castra.

Tato oficiálně akciová společnost podniká v řadě odvětví a v minulosti vydělávala zejména právě na turistice. Od letošního 5. června hrozí americké sankce všem osobám a firmám, které budou s Gaesou spolupracovat.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Barokní zámek, statek a 12 tisíc metrů pozemků. Cena?

Barokní zámek u Žatce je na prodej
Luxent, užito se svolením
Petra Nehasilová

Za cenu lepšího bytu v Praze může mít nový majitel celý barokní zámek, hospodářský dvůr i kus chmelařské historie. V Milčevsi u Žatce je na prodej památkově chráněný areál za 19,5 milionu korun. Nabízí přes 12 tisíc metrů čtverečních pozemků, zámek k dokončení rekonstrukce, zrekonstruované hospodářské budovy i unikátní bývalou sušárnu chmele s původními pecemi.

Na českém realitním trhu se znovu objevila nabídka, která ukazuje zvláštní paradox historických nemovitostí. Zámek může stát méně než luxusní byt v Praze. Jenže kdo si ho koupí, nepořizuje si hotový sen, ale projekt. A často i velkou odpovědnost.

V Milčevsi u Žatce je na prodej barokní zámek s přiléhajícím hospodářským dvorem za 19,5 milionu korun. Areál má pozemky o výměře 12 372 metrů čtverečních a užitnou plochu kolem tři tisíce metrů čtverečních. Součástí je samotný zámek, hospodářské budovy, sýpka i bývalá teplovzdušná sušárna chmele s původními uhelnými pecemi..

Zámek, statek a kus chmelařské historie

Milčeves leží přímo v žateckém chmelařském kraji. A právě to dává nabídce silnější příběh než u běžných historických sídel. Neprodává se tu jen zámecká budova, ale celý hospodářský areál spojený s krajinou, kterou po staletí formovalo pěstování chmele.

Samotný zámek má dvě podlaží a celkovou podlahovou plochu 488 metrů čtverečních včetně sklepa. Dispozice 14+2 dává novému majiteli poměrně širokou svobodu, jak objekt využít. Přízemí dříve sloužilo jako kanceláře, horní patro je připravené na dokončení započaté rekonstrukce. V přízemí se zachovaly klenby, horní podlaží je plochostropé.

V celé budově byla podle nabídky realitní kanceláře Luxent vyměněna okna za nová dřevěná, s okenicemi ve špaletách, která respektují původní charakter stavby. Interiér je vyklizený a čeká na další úpravy.

Francesco Kinský dal Borgo

Rekonstrukce zámku se prodražila o pětinu. Bez akcí by se neuživil, říká hrabě Kinský

Historický průzkum vyjde zhruba na sto tisíc korun, další statisíce stojí příprava projektu a samotná rekonstrukce se téměř vždy prodraží. Opravit střechu nebo fasádu přitom nestačí. Památka musí dostat nový život a vydělat si alespoň na vlastní provoz, říká Francesco Kinský dal Borgo, který se podílí na správě zámku Karlova Koruna a hradu Kost.

Přečíst článek

Nejen romantika, ale i podnikatelský potenciál

Silnou stránkou této nemovitosti je rozsah areálu. Část hospodářských budov o užitné ploše zhruba 2500 metrů čtverečních je už kompletně zrekonstruovaná. To otevírá možnosti pro skladování, zemědělství, lehkou výrobu, ustájení, ateliéry nebo jiné podnikatelské využití.

Součástí areálu je také zachovalá barokní sýpka. Největší zvláštností je ale bývalá teplovzdušná sušárna chmele s původními uhelnými pecemi. V regionu, který proslavil Žatecký poloraný červeňák, nejde jen o technický detail, ale o silný prvek příběhu celé nemovitosti.

Areál je od roku 1964 chráněn jako nemovitá kulturní památka. To zvyšuje jeho historickou hodnotu, ale zároveň znamená, že nový majitel bude muset při dalších úpravách počítat s památkovou ochranou.

Historické nemovitosti lákají. Ale nejsou pro každého

Newstream se trhu se zámky a historickými nemovitostmi věnuje opakovaně. V posledních letech se ukazuje, že takové objekty mohou být cenově překvapivě dostupné, někdy i levnější než luxusní byty ve velkých městech. Jenže srovnání pořizovací ceny je zavádějící. U historických areálů často rozhodují až další náklady: technický stav, rozsah rekonstrukce, provoz, památková ochrana a hlavně schopnost najít objektu smysluplné nové využití.

Jízdárna v areálu zámku Karlova Koruna před rekonstrukcí

Kdysi ruina, dnes znovu hrdý zámek. Rod Kinských dal Borgo mu dává nový život

Když se Karlova Koruna vrátila rodině Kinských dal Borgo, byla ve špatném technickém stavu a bez jasné budoucnosti. Dnes se areál postupně proměňuje. Nejde přitom jen o rekonstrukci, ale především o hledání nového smyslu, který místu vrací život.

Přečíst článek

Odborníci na historické reality dlouhodobě upozorňují, že tento segment se nechová jako běžný trh s byty nebo domy. Každý prodej je individuální, likvidita je nízká a kupující musí velmi dobře počítat nejen pořizovací cenu, ale i budoucí investice a náklady na provoz.

Milčeves do tohoto trendu zapadá, ale zároveň se od něj odlišuje. Za 19,5 milionu korun se tu neprodává pouze zámek čekající na nového majitele, ale celý funkčně využitelný hospodářský dvůr s přímou vazbou na chmelařskou historii Žatecka. Právě kombinace zámku, statku, sýpky a sušárny chmele může být pro kupce důležitější než samotná zámecká romantika.

Krajina UNESCO a hodina od Prahy

Milčeves leží u Žatce, v regionu, který je po staletí spojený s pěstováním chmele. Zemědělská a industriální krajina Žatecka byla díky své chmelařské tradici zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Nedaleký Žatec nabízí kompletní občanskou vybavenost i turistické zázemí. Ve městě se nachází historické centrum, synagoga, radniční věž, renesanční sladovna nebo Chrám chmele a piva. Do Prahy trvá cesta autem necelou hodinu, hranice s Německem jsou dostupné zhruba do půl hodiny.

Trnová u Prahy

FOTOGALERIE: Zámky na prodej. Podívejte se, kolik stojí historické skvosty v Česku

Na trhu objevilo několik výjimečných zámků a tvrzí. Zatímco některé ceny makléři uvádějí jen na vyžádání, další začínají zhruba na 15 milionech korun a u větších areálů se pohybují i kolem 60 milionů.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Nová várka zámků na prodej

Nová várka zámků na prodej. V módě jsou ty po rekonstrukci za stovky milionů

Přečíst článek
Automatické mlýny v Pardubicích

Ze starých fabrik jsou nové hvězdy. Industriální ikony v Česku ožívají jako místa pro bydlení, kulturu i byznys

Přečíst článek
Jízdárna v areálu zámku Karlova Koruna před rekonstrukcí

Kdysi ruina, dnes znovu hrdý zámek. Rod Kinských dal Borgo mu dává nový život

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Každý pátý Čech si nemůže dovolit týdenní dovolenou. Přesto jsme na tom lépe než většina EU

Týdenní dovolenou mimo domov si podle nejnovějších údajů Eurostatu nemohlo v roce 2025 dovolit 19 procent obyvatel Česka starších 16 let. Jde tedy téměř o každého pátého.
iStock
Lukáš Kovanda

Týdenní dovolená mimo domov zůstává pro téměř pětinu Čechů finančně nedostupná. V evropském srovnání si však tuzemské domácnosti vedou nadprůměrně. Za posledních deset let se navíc jejich situace výrazně zlepšila, přestože ubytování i zájezdy dál zdražují.

Týdenní dovolenou mimo domov si podle nejnovějších údajů Eurostatu nemohlo v roce 2025 dovolit 19 procent obyvatel Česka starších 16 let. Jde tedy téměř o každého pátého.

Česká republika si přesto vede výrazně lépe než Evropská unie jako celek, kde tento podíl dosáhl 27,5 procenta. Hůře než Česko dopadly například Německo, Francie, Polsko či Slovensko.

Česku pomáhá nízká příjmová chudoba

Na první pohled může být překvapivé, že si Češi vedou lépe než obyvatelé některých ekonomicky silnějších zemí. Schopnost zaplatit si dovolenou však nezávisí pouze na výši průměrné mzdy. Ovlivňuje ji také rozdělení příjmů, životní náklady nebo podíl nízkopříjmových domácností.

REPORTÁŽ: Pivo za dvě stovky a hradby za tisíc. Chorvatsko testuje hranice turistů

Na Murteru ve střední Dalmácii stojí Plzeň v obchodě 47 korun, v nedalekém baru půllitr téměř stovku a v Dubrovníku přes dvě stě. Vydali jsme se porovnat, kolik dnes stojí chorvatská dovolená a proč se místní obávají, že jim pobřeží přestává patřit.

Přečíst článek

Česko má v tomto ohledu dlouhodobě příznivou pozici. Podle šetření EU-SILC 2025 bylo příjmovou chudobou ohroženo 9,6 procenta obyvatel, což byl nejnižší podíl ze všech zemí Evropské unie.

Za deset let přišlo výrazné zlepšení

Dlouhodobý vývoj ukazuje, že si dovolenou může dovolit stále více českých domácností. Zatímco v roce 2015 nemělo na týdenní pobyt mimo domov 32,4 procenta obyvatel Česka, v roce 2025 jejich podíl klesl na 19 procent. Za deset let se tak snížil o 13,4 procentního bodu.

Ještě v roce 2012 si týdenní dovolenou nemohlo dovolit 43,5 procenta obyvatel. Z dlouhodobého pohledu se tedy finanční možnosti českých domácností výrazně zlepšily.

Dostupnost dovolených by letos mohl podpořit také růst kupní síly. Průměrná reálná mzda se v prvním čtvrtletí roku 2026 meziročně zvýšila o 6,4 procenta.

Ubytování zdražuje čtyřikrát rychleji než celková inflace

Samotné cestování však nezlevňuje. Ubytovací služby byly letos v červnu meziročně dražší o 6,1 procenta, zatímco celková cenová hladina vzrostla o 1,5 procenta. Ceny ubytování tak rostly zhruba čtyřikrát rychleji než spotřebitelské ceny jako celek.

Jachta Orient Express

Dovolená za deset milionů a sloni u bazénu. Vyzkoušeli jsme, jak cestují nejbohatší Češi

Privat jet jsme si vyzkoušeli na trase z Prahy do Brna. Pro nejbohatší Čechy je ale podobný let jen začátkem dovolené za miliony.

Přečíst článek

Organizované dovolené a zájezdy navíc mezi květnem a červnem zdražily o 2,6 procenta, částečně kvůli nástupu hlavní letní sezony.

Více než polovina Čechů se chce vejít do 15 tisíc

Cena proto při výběru dovolené zůstává klíčová. Podle červencového průzkumu agentury STEM/MARK ji zohledňuje 77 procent lidí, kteří letos plánují hlavní dovolenou nebo ji již absolvovali.

Dovolená u moře

Za týden u moře 69 tisíc. Češi nejvíc kupují Řecko, Turecko a Egypt

Češi kupují letní dovolené stále dřív a sází hlavně na jistotu ceny, hotelu a termínu. Nejvíc táhne Řecko, Turecko a Egypt, zatímco mezi skokany sezony patří Malta a Albánie. Rodinná dovolená u moře vyjde v průměru na 69 tisíc korun.

Přečíst článek

Více než polovina dotázaných, konkrétně 54 procent, je ochotna utratit nejvýše 15 tisíc korun na osobu a týden. Částku přesahující 25 tisíc korun připouští pouze 13 procent respondentů.

Česko si tak v evropském srovnání vede příznivě. Ani nízká míra příjmové chudoby však nic nemění na tom, že pro téměř pětinu obyvatel starších 16 let zůstává týdenní dovolená mimo domov finančně nedostupná.

Související

Česko by mělo vstoupit do eurozóny teprve tehdy, až její členové budou plnit její základní pravidla rozpočtové kázně

Lukáš Kovanda: Česko a vstup do eurozóny? Jedině až její členové budou dodržovat pravidla

Přečíst článek
Mzdy v Česku loni stouply o více než deset procent

Mzdy v Česku loni stouply o více než deset procent. Nejvíce si polepšili podlaháři či architekti

Přečíst článek