Hotely na Kubě zejí prázdnotou. Provozovatelé kvůli embargu balí kufry a opouští ostrov
Téměř tři čtvrtiny hotelů na Kubě už musely zavřít kvůli americkým sankcím a ropnému embargu, které letos výrazně zhoršilo ekonomickou krizi, s níž se tento desetimilionový karibský ostrov potýká už řadu let. O uzavření hotelů informovala podle agentury AFP tento týden kubánská vláda.
Premiér Manuel Marrero také oznámil, že z Kuby odešlo už sedm mezinárodních společností, které provozovaly polovinu hotelů v zemi. Uvedl, že zavřeno bylo asi 73 procent všech hotelů. Jedním z nich je i Melia Hotels International v Havaně (na hlavním snímku). Jeho stejnojmenný španělský provozovatel oznámil trvalé ukončení všech svých operací na Kubě v úterý 21. července.
V souvislosti s krizí na Kubě podle AFP výrazně klesly počty přijíždějících turistů, a to od ledna do června téměř o 60 procent oproti stejnému období v loňském roce.
Cestovní ruch býval na Kubě dlouhá léta hlavní hnací silou ekonomiky. Velkou ránu mu zasadila pandemie covidu-19, po níž se toto odvětví v zemi už nevzpamatovalo.
Kuba mizí z letecké mapy světa
Další hluboký propad zažívá turistika letos kvůli americkému ropnému embargu, kvůli němuž kubánská vláda zavedla začátkem roku řadu restriktivních opatření. Začátkem února mimo jiné zakázala zahraničním aerolinkám tankovat palivo na kubánských letištích, kvůli čemuž některé společnosti na Kubu přestaly létat.
Kubánská energetická síť, která se v posledních dnech opakovaně potýkala s výpadky a kolapsem, opět funguje. Podle agentury AFP to oznámila společnost Unión Eléctrica de Cuba (UNE). Kubu s deseti miliony obyvatel trápí energetická a palivová krize, kterou umocnila americká ropná blokáda.
Kuba obnovila chod své energetické sítě, která dříve opakovaně zkolabovala
Politika
Paliva není na Kubě dost ani na dopravu lidí do práce, pro zásobování obchodů či pro svoz odpadků, nemocnice provádějí jen akutní operace a domácností trápí každodenní výpadky elektřiny.
Sankce trvají šest desítek let
Kuba se řadu let potýká s ekonomickou krizí, z čehož místní komunistická vláda často viní americké sankce. První z nich USA zavedly už v roce 1960 s cílem přivodit pád kubánského režimu, což se dosud nestalo.
Tlak na Kubu zesílil americký prezident Donald Trump. Jeho vláda letos v lednu nařídila zastavení venezuelských dodávek ropy na Kubu poté, co americké jednotky unesly venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, které USA viní z narkoterorismu. Koncem ledna pak Trump podepsal dekret, podle něhož hrozí cla každé zemi, která by ropu na Kubu dodávala.
Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal dnes americký prezident Donald Trump na sociální síti a varoval, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti Trumpovým výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump dnes mimoto sdílel příspěvek, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
Trump: Kubu čeká ropná apokalypsa, uzavřete dohodu nebo zkrachujete
Politika
Spotřeba elektřiny na Kubě je pokryta za dvou třetin dovozem paliv, do loňska to byla zejména ropa z Mexika a Venezuely. Osmdesát procent elektráren na Kubě je tepelných.
Od června uvalila americká vláda sankce také na konglomerát Gaesa, který formálně spravuje kubánská armáda, ale ve skutečnosti ho ovládají příbuzní a věrní spojenci dlouholetého kubánského lídra Raúla Castra.
Tato oficiálně akciová společnost podniká v řadě odvětví a v minulosti vydělávala zejména právě na turistice. Od letošního 5. června hrozí americké sankce všem osobám a firmám, které budou s Gaesou spolupracovat.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.