Nová várka zámků na prodej. V módě jsou ty po rekonstrukci za stovky milionů
Zájem o honosné zámky trvá. Stále častěji se ale poptávají ty, které jsou po rekonstrukci. Na svého majitele čekají zpravidla dva roky.
Zatímco před vypuknutím války na Ukrajině, která s sebou mimo jiné přinesla razantní nárůst stavebních materiálů, se prodávaly spíš zámky před rekonstrukcí, nyní ty už opravené. „Robustní renovace klienty tolik nelákají, jelikož jsou extrémně náročné, a to jak časově, tak finančně,“ říká Lenka Munter, specialistka na historické nemovitosti.
Cena historických nemovitostí před rekonstrukcí se pohybovala v řádech do 20 milionů korun, zcela výjimečně do 10 milionů korun. Spíš než samotná velikost objektu či areálu určuje koncovou sumu lokalita. Čím blíže jsou historické nemovitosti Praze nebo rakouským a německým hranicím, tím dražší jsou.
Koupit tak lze třeba barokní zámek u Loun za sedm milionů, tedy zhruba za stejnou cenu jako garsonku v širším centru Prahy, ale i kompletně zrekonstruovaný zámek v jižních Čechách za 100 milionů korun.
„Za trochu vyšší sumu se dá pořídit barokní zámek Mirošov, který se nachází v oblasti mezi Prahou a Plzní. Směrem na jih od Prahy nedaleko řeky Vltavy se nachází další zámek na prodej po kompletní rekonstrukci. Jeho cena se pohybuje v řádech stovek milionů korun,“ přibližuje ceny Munter.
I takto výjimečné nemovitosti si zpravidla časem najdou kupce. Podle Munter to trvá v průměru jeden až dva roky.
Ty alespoň částečně zrekonstruované u velkých měst nebo hranic s Německem stojí stovky milionů. Ty menší v horším stavu vyjdou i na méně než 20 milionů. Podívejte se na aktuální nabídku zámků na prodej.
Fotogalerie: Výprodej zámků v Česku. Některé stojí jako pražský byt
Reality
Novinky ze světa nemovitostí sledujte v Realitním Clubu zde:
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
