Ze starých fabrik jsou nové hvězdy. Industriální ikony v Česku ožívají jako místa pro bydlení, kulturu i byznys
Ještě nedávno chátrající průmyslové areály, dnes jedny z nejzajímavějších adres v Česku. Od pardubických Automatických mlýnů přes sklářskou Huť František až po bývalé pekárny Odkolek v Praze ukazují nové projekty, že industriální dědictví může mít druhý život — a často atraktivnější než kdy dřív.
Kdysi symboly průmyslové slávy, později spíše připomínky chátrání a zaniklých časů. Dnes se bývalé továrny, mlýny nebo průmyslové areály po celém Česku mění v moderní místa pro bydlení, kulturu, podnikání i setkávání lidí.
Ukazuje se, že industriální objekty nabízejí něco, co novostavby jen těžko napodobují — silný příběh, autentickou architekturu a jedinečnou atmosféru. A právě spojení citlivé rekonstrukce, kvalitní architektury a nové funkce z nich dělá mimořádně atraktivní projekty.
Výrazně to potvrzují tři proměny: pardubické Automatické mlýny, sklářská Huť František v Sázavě a bývalé pekárny Odkolek ve Vysočanech.
Z mlýnů nové centrum města
Automatické mlýny v Pardubicích patří k nejvýraznějším ukázkám toho, jak se industriální památka může proměnit v živé městské centrum.
Monumentální areál na břehu Chrudimky po desetiletí sloužil svému původnímu účelu, než přišlo utlumení provozu a otázka, co s ním dál. Odpovědí se stala proměna v otevřenou městskou čtvrť propojující veřejný prostor, kulturu, vzdělávání i moderní služby.
Z původně uzavřeného výrobního areálu je dnes místo, kam lidé míří za architekturou, galeriemi i volným časem. Zachována přitom zůstala ikonická silueta i industriální charakter budovy.
Pardubice tak podle odborníků dokazují, že podobné projekty nejsou jen o záchraně historických staveb, ale mohou nastartovat rozvoj širšího okolí, přitáhnout investice a vrátit život do dříve zanedbaných částí města.
Huť František vrací život sklářské legendě
Silný příběh píše i historická Huť František v Sázavě, která vstupuje do nové etapy jako kulturní a společenský prostor navazující na tradici českého sklářství.
Areál spojený se jménem Františka Kavalíra a později Josefa Kavalíra patří k nejcennějším industriálním památkám středních Čech. Výroba laboratorního a tepelně odolného skla odsud kdysi mířila do světa, poslední tavba tu ale proběhla v roce 2003.
Po letech chátrání přišla obnova. Nejprve vzniklo Centrum sklářského umění, nyní areál pod vedením Jana a Marie Hrnčiříkových vstupuje do další kapitoly.
„Nejde o návrat průmyslové výroby, ale o návrat života,“ popisují noví majitelé vizi, podle níž se má historická huť proměnit v kulturní a společenskou křižovatku středních Čech.
Bývalá sklářská hala má hostit koncerty, konference, komunitní akce i firemní setkání. Vedle velkého sálu vznikají menší salonky, galerie i zóny pro networking. Výsledkem je spojení syrové industriální architektury s moderním technickým zázemím.
Huť František tak ukazuje, že i mimo velká města mohou vznikat výjimečné projekty s novým významem.
Z pekáren prémiová adresa
Podobný příběh se píše i v pražských Vysočanech. Na místě bývalých pekáren Odkolek vzniká rezidenční projekt Bakers Court, který chce navázat na evropský trend proměny průmyslových čtvrtí v prémiové městské lokality.
Projekt nabídne 246 bytů ve čtyřech architektonicky odlišných částech a kombinuje městské měřítko s atmosférou komornější rezidenční čtvrti.
Dominantou areálu je dům The Baker s ikonickou věží s hodinami a cihlovým průčelím, který odkazuje k historii místa. Původní identita se zde promítá i do současné architektury.
Projekt sází na vysoký standard bydlení — od concierge služeb přes střešní terasu s bazénem a saunou po fitness, chytré technologie a infrastrukturu pro elektromobilitu.
Důležitou roli hraje i veřejný prostor a umění. Sbírka „Odkolekce“ rozmístí po areálu dvanáct uměleckých děl, z nichž některá vznikají z materiálů nalezených při demolici původních pekáren.
Právě toto symbolické propojení minulosti a budoucnosti vystihuje celý projekt.
Industriál jako nová hodnota
Společným jmenovatelem všech tří proměn je nový pohled na průmyslové dědictví. Už nejde o objekty odsouzené k demolici, ale o místa s obrovským potenciálem.
Ať už slouží kultuře, komunitnímu životu nebo modernímu bydlení, ukazují, že staré fabriky nemusí být reliktem minulosti. Naopak se mohou stát jedněmi z nejživějších a nejatraktivnějších míst současných měst.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
