Ze starých fabrik jsou nové hvězdy. Industriální ikony v Česku ožívají jako místa pro bydlení, kulturu i byznys
Ještě nedávno chátrající průmyslové areály, dnes jedny z nejzajímavějších adres v Česku. Od pardubických Automatických mlýnů přes sklářskou Huť František až po bývalé pekárny Odkolek v Praze ukazují nové projekty, že industriální dědictví může mít druhý život — a často atraktivnější než kdy dřív.
Kdysi symboly průmyslové slávy, později spíše připomínky chátrání a zaniklých časů. Dnes se bývalé továrny, mlýny nebo průmyslové areály po celém Česku mění v moderní místa pro bydlení, kulturu, podnikání i setkávání lidí.
Ukazuje se, že industriální objekty nabízejí něco, co novostavby jen těžko napodobují — silný příběh, autentickou architekturu a jedinečnou atmosféru. A právě spojení citlivé rekonstrukce, kvalitní architektury a nové funkce z nich dělá mimořádně atraktivní projekty.
Výrazně to potvrzují tři proměny: pardubické Automatické mlýny, sklářská Huť František v Sázavě a bývalé pekárny Odkolek ve Vysočanech.
Z mlýnů nové centrum města
Automatické mlýny v Pardubicích patří k nejvýraznějším ukázkám toho, jak se industriální památka může proměnit v živé městské centrum.
Monumentální areál na břehu Chrudimky po desetiletí sloužil svému původnímu účelu, než přišlo utlumení provozu a otázka, co s ním dál. Odpovědí se stala proměna v otevřenou městskou čtvrť propojující veřejný prostor, kulturu, vzdělávání i moderní služby.
Z původně uzavřeného výrobního areálu je dnes místo, kam lidé míří za architekturou, galeriemi i volným časem. Zachována přitom zůstala ikonická silueta i industriální charakter budovy.
Pardubice tak podle odborníků dokazují, že podobné projekty nejsou jen o záchraně historických staveb, ale mohou nastartovat rozvoj širšího okolí, přitáhnout investice a vrátit život do dříve zanedbaných částí města.
Huť František vrací život sklářské legendě
Silný příběh píše i historická Huť František v Sázavě, která vstupuje do nové etapy jako kulturní a společenský prostor navazující na tradici českého sklářství.
Areál spojený se jménem Františka Kavalíra a později Josefa Kavalíra patří k nejcennějším industriálním památkám středních Čech. Výroba laboratorního a tepelně odolného skla odsud kdysi mířila do světa, poslední tavba tu ale proběhla v roce 2003.
Po letech chátrání přišla obnova. Nejprve vzniklo Centrum sklářského umění, nyní areál pod vedením Jana a Marie Hrnčiříkových vstupuje do další kapitoly.
„Nejde o návrat průmyslové výroby, ale o návrat života,“ popisují noví majitelé vizi, podle níž se má historická huť proměnit v kulturní a společenskou křižovatku středních Čech.
Bývalá sklářská hala má hostit koncerty, konference, komunitní akce i firemní setkání. Vedle velkého sálu vznikají menší salonky, galerie i zóny pro networking. Výsledkem je spojení syrové industriální architektury s moderním technickým zázemím.
Huť František tak ukazuje, že i mimo velká města mohou vznikat výjimečné projekty s novým významem.
Z pekáren prémiová adresa
Podobný příběh se píše i v pražských Vysočanech. Na místě bývalých pekáren Odkolek vzniká rezidenční projekt Bakers Court, který chce navázat na evropský trend proměny průmyslových čtvrtí v prémiové městské lokality.
Projekt nabídne 246 bytů ve čtyřech architektonicky odlišných částech a kombinuje městské měřítko s atmosférou komornější rezidenční čtvrti.
Dominantou areálu je dům The Baker s ikonickou věží s hodinami a cihlovým průčelím, který odkazuje k historii místa. Původní identita se zde promítá i do současné architektury.
Projekt sází na vysoký standard bydlení — od concierge služeb přes střešní terasu s bazénem a saunou po fitness, chytré technologie a infrastrukturu pro elektromobilitu.
Důležitou roli hraje i veřejný prostor a umění. Sbírka „Odkolekce“ rozmístí po areálu dvanáct uměleckých děl, z nichž některá vznikají z materiálů nalezených při demolici původních pekáren.
Právě toto symbolické propojení minulosti a budoucnosti vystihuje celý projekt.
Industriál jako nová hodnota
Společným jmenovatelem všech tří proměn je nový pohled na průmyslové dědictví. Už nejde o objekty odsouzené k demolici, ale o místa s obrovským potenciálem.
Ať už slouží kultuře, komunitnímu životu nebo modernímu bydlení, ukazují, že staré fabriky nemusí být reliktem minulosti. Naopak se mohou stát jedněmi z nejživějších a nejatraktivnějších míst současných měst.
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
