Lukáš Kovanda: Česko a vstup do eurozóny? Jedině až její členové budou dodržovat pravidla

Česko se vstupem do EU zavázalo přijmout euro. Ale nepřistoupilo na žádný konkrétní termín. Nelze tedy tvrdit, že svému závazku nedostává.

Přitom členské země eurozóny se přijetím eura zavázaly plnit závazky rozpočtové zodpovědnosti plynoucí z Paktu růstu a stability. Jeho plnění například bylo Německu podmínkou, aby se vzdalo své marky. Pakt je totiž samým základem správného a udržitelného fungování eurozóny.

Jenže jen v letech 1999 až 2017 byl Pakt růstu a stability různými zeměmi porušen ve 121 případech, a to jenom co se týče kritéria maximálního možného schodku veřejných financí (studie publikovaná americkým Národním úřadem ekonomického výzkumu zde). Ve 121 případech členské země eurozóny tedy nedostály závazku, jenž byl Německu podmínkou vzdání se marky. Za neplnění závazku měly být právoplatně penalizovány (ale nebyly).

Lukáš Kovanda: Euro v Česku? Inflace mohla vylétnout až ke 30 procentům

Názory

Český prezident Petr Pavel vyvolal v rámci novoročního projevu svou zmínkou o přijetí eura v Česku velkou diskuzi napříč společností. Ekonom Lukáš Kovanda ve svém komentáři poskytuje malý exkurs do nedávné historie: Jak bojovaly proti inflaci centrální banky v Estonsku a v Česku?

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

S příchodem covidu v roce 2020 byl Pakt růstu a stability raději pozastaven s odkazem právě na pandemii a nyní je znovuzaváděn ve změkčené podobě.

Z hlediska Česka je proto legitimní vstoupit do eurozóny, tedy naplnit svůj závazek vůči EU, teprve tehdy, až své závazky vůči euru – tedy Pakt růstu a stability – budou členské státy eurozóny plnit. Protože – jak už je řečeno – Pakt představuje vlastní základ fungování eurozóny, který samotnému Německu také byl základní podmínkou vzdání své národní měny, marky.

Když bylo plnění Paktu podmínkou vzdání se národní měny Německu, proč by nemělo být podmínkou pro to samé také Česku?

Další komentáře Lukáše Kovandy najdete zde