Kam zmizely venezuelské ropné miliardy? Washington mlčí
Spojené státy letos získaly kontrolu nad více než 13 miliardami dolarů z prodeje venezuelské ropy. Ačkoli mají peníze formálně patřit Venezuele, veřejně dohledatelný je pouze zlomek částky, který dorazil do Caracasu. Kam zmizely ropné miliardy, zjišťoval deník Financial Times. Výsledkem pátrání je řada nejasností, chybějící vyúčtování a pár znepokojivých vyjádření Donalda Trumpa. To vše v době, kdy se Venezuela vzpamatovává z ničivých zemětřesení a peníze na obnovu zoufale potřebuje.
Venezuelská ropa letos na světových trzích vynesla přes 13 miliard dolarů. Peníze ale nekončí přímo v Caracasu. Procházejí účty kontrolovanými americkou vládou a Washington rozhoduje o jejich dalším využití. K částce dospěl britský deník Financial Times na základě údajů o objemu vývozu a cenách venezuelské ropy. Přestože jde v přepočtu o asi 275 miliard korun, veřejně dostupné informace zatím dokládají pouze jediný převod do Venezuely v hodnotě 300 milionů dolarů.
To vyvolává otázku, kde skončil zbytek peněz a jak s ním americká administrativa nakládá.
Ropu kontroluje Washington
Spojené státy převzaly dohled nad venezuelským ropným exportem po lednové operaci, při které americké síly zajaly prezidenta Nicoláse Madura. Vedení země následně převzala dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová a Washington zmírnil část sankcí namířených proti venezuelskému ropnému průmyslu, připomíná Reuters.
Americká vláda začala venezuelskou ropu prodávat prostřednictvím povolených obchodních kanálů. Veškeré výnosy mají nejprve směřovat na účty kontrolované Spojenými státy u mezinárodních bank.
Ministerstvo energetiky uvedlo, že peníze mají být rozdělovány ve prospěch amerického i venezuelského lidu, a to podle rozhodnutí Washingtonu.
Lednové prezidentské nařízení současně označuje tyto prostředky za peníze držené jménem venezuelské vlády, centrální banky nebo státní ropné společnosti PDVSA. Účty chrání před obstavením a soudními nároky, jejich praktické fungování je však pro veřejnost obtížně kontrolovatelné.
Nekončící hormuzská krize je pro Evropu dalším silným varováním. Válka na Blízkém východě zatím způsobila větší problémy jiným oblastem světa, ale hrozba, že se Evropanům příští zima prodraží, stoupá. Děsivý je i (snad) dočasný návrat k ruskému plynu. Lekce od Vladimira Putina i Donalda Trumpa ukazují, že Evropa musí dovoz plynu co nejrychleji omezovat.
Lekce od Putina i Trumpa: Evropa musí urychleně omezovat dovoz plynu
Názory
Venezuela z ropného obratu příliš necítí
Zmírnění sankcí a obnovení vývozu za tržní ceny měly pomoci nastartovat venezuelskou ekonomiku. Příjmy z ropy tvoří přibližně čtvrtinu tamního hrubého domácího produktu, a jejich zvýšení proto mělo být pro zemi významnou vzpruhou.
Šest měsíců po změně režimu prodeje ale ekonomové podle Financial Times nevidí přesvědčivé známky výrazného hospodářského oživení. To posiluje pochybnosti, zda se větší část ropných příjmů skutečně vrací do venezuelské ekonomiky.
Venezuelská vláda vytvořila internetovou stránku, která měla převody z ropných příjmů zveřejňovat. Podle FT však obsahuje pouze záznam o částce 300 milionů dolarů.
Rodríguezová v lednu uvedla, že tyto peníze mají pomoci stabilizovat měnový trh a podpořit kupní sílu obyvatel. Podrobnější veřejné vyúčtování dalších miliard ale chybí.
Kongres neví, co se s miliardami děje
Nejasné nakládání s příjmy kritizují také někteří američtí zákonodárci. Demokratický kongresman Joaquin Castro obvinil Trumpovu administrativu, že kontroluje miliardy dolarů bez dostatečné transparentnosti a kontrolních mechanismů.
Podle něj byla americká intervence od počátku spojena s „ropou, mocí a korupcí“. Kongres prý nedostává dostatek informací o tom, kde jsou prostředky uloženy a na co jsou využívány.
Bílý dům naopak tvrdí, že americká kontrola chrání venezuelské příjmy před korupcí, věřiteli a zneužitím. Trumpovo nařízení umožňuje ministerstvu financí podávat Kongresu pravidelné zprávy, jejich podrobný obsah ale není veřejně dostupný.
Evropský trh s naftou se dostává pod mimořádný tlak. Zásoby klesají, rafinerie nestíhají a rozdíl mezi cenou nafty a surové ropy je nejvyšší v historii. Pokud se situace nezlepší, čeští řidiči musejí počítat s dalším zdražováním. Vláda by pak mohla znovu zasáhnout do cen pohonných hmot.
Evropě dochází nafta, varuje Morgan Stanley. Babišova vláda může znovu zasáhnout do cen
Názory
Trump: Na ropě hodně vyděláváme
Sám Donald Trump přispěl k nejasnostem svými výroky. Krátce po lednové operaci uvedl, že bude příjmy z venezuelské ropy osobně kontrolovat. V červnu pak prohlásil, že se Spojeným státům díky ropě mnohonásobně vrátily náklady na vojenskou akci a že na venezuelské surovině „hodně vydělávají“. Takové výroky jsou v rozporu s oficiálním tvrzením, že prostředky zůstávají majetkem Venezuely a Washington je pouze spravuje.
Právě rozdíl mezi formálním statutem peněz a politickou rétorikou amerického prezidenta vyvolává otázky, zda USA vystupují pouze jako správce, nebo z ropných příjmů financují také vlastní aktivity.
Země potřebuje peníze na obnovu
Spor o miliardy z ropy získal další naléhavost po ničivých zemětřeseních, která Venezuelu zasáhla v červnu. Vláda se pokouší získat přístup k prostředkům drženým v zahraničí, včetně peněz u Mezinárodního měnového fondu a venezuelského zlata uloženého v britské centrální bance.
Spojené státy vyčlenily na pomoc s následky katastrofy 386 milionů dolarů a vyslaly do země stovky vojáků. Američtí představitelé podle FT uvedli, že část pomoci je financována také z výnosů z venezuelské ropy, konkrétní sumu ale nezveřejnili.
Dokud Washington nebo Caracas nezveřejní podrobné účetnictví, zůstane osud většiny z více než 13 miliard dolarů nejasný. Jisté je pouze to, že venezuelská ropa opět vydělává miliardy. Mnohem méně zřejmé je, kdo z nich skutečně těží.
Nový britský premiér Andy Burnham má krátce po nástupu oznámit plán, který znovu otevře otázku těžby ropy a plynu v Severním moři. Podle BBC se debata soustředí hlavně na ložiska Rosebank a Jackdaw u skotského pobřeží. Téma je citlivé i uvnitř Labouristické strany, která ve volebním programu slíbila nevydávat nové licence, zároveň ale čelí tlaku průmyslu, odborů i části vlastních poslanců.
Britové mají pokračovat v těžbě ropy u Skotska. Nový premiér otevírá citlivé téma
Politika
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
