Umíte pracovat s AI? Brzy to může rozhodnout, jestli si udržíte práci
Umělá inteligence už nemění jen rutinní práci. Letošní analýza Coface ukazuje, že automatizace nejvíce dopadá na vysoce odborné a dobře placené profese. Firmy proto začínají hledat hlavně lidi, kteří umějí AI využít, kontrolovat a přetvořit v konkrétní výsledek.
Ještě před několika lety byla znalost angličtiny, Excelu nebo práce s daty výraznou výhodou. Dnes se k nim rychle přidává nová schopnost: umět efektivně pracovat s umělou inteligencí. Nejde přitom jen o programátory nebo technologické specialisty. AI proniká do marketingu, administrativy, obchodu, financí, práva, HR, architektury i technických profesí.
Firmy už proto nehledají jen zaměstnance, kteří zvládnou vykonávat zadané úkoly. Stále častěji budou potřebovat lidi, kteří umějí zadat správný dotaz, rozpoznat slabý výstup, ověřit informace, doplnit kontext a nést odpovědnost za rozhodnutí. Znalost AI se tak z výhody rychle mění v základní pracovní gramotnost, uvádí analýza Coface.
Podle profesní sítě LinkedIn se do roku 2030 změní zhruba 70 procent dovedností používaných ve většině pracovních pozic. AI je jedním z hlavních motorů této proměny. LinkedIn zároveň upozorňuje, že lidé vstupující dnes na trh práce pravděpodobně během kariéry vystřídají výrazně více rolí než generace před nimi.
Nejde o konec práce. Jde o konec části úkolů
Debata o tom, zda AI lidem vezme práci, je zjednodušená. Přesnější je říct, že AI přebírá konkrétní úkoly. Dokáže připravit první verzi textu, zpracovat tabulku, shrnout dokumenty, porovnat smlouvy, vyhledat informace, navrhnout prezentaci nebo vytvořit základní analýzu.
To jsou činnosti, které dosud zabíraly významnou část pracovní doby v kancelářských a odborných profesích. Právě proto se mění hodnota zaměstnance. Méně bude ceněn samotný rutinní výkon, více schopnost rozhodnout, co z výstupu AI má smysl, kde je chyba a jak výsledek použít v praxi.
Studie společnosti Coface a organizace OEM, která analyzovala více než 900 povolání ve třiceti zemích, ukazuje, že automatizace nejvíce neohrožuje nízkokvalifikované ani juniorní pozice. Největší riziko naopak dopadá na vysoce odborné a kreativní profese, například právo, finance, architekturu nebo IT. Přibližně každá osmá sledovaná profese podle studie překročila třicetiprocentní hranici automatizovatelných úkolů, což už znamená zásadní proměnu dané práce.
„Naše analýza odhaluje zranitelná místa, která souhrnné statistiky stále přehlížejí, protože míra ohrožení se výrazně liší podle úkolů, povolání, odvětví i jednotlivých zemí. Hodnocení se záměrně soustřeďuje na technický vliv automatizace. Nepredikuje objem ztrát pracovních míst ani nezohledňuje faktory, které mohou skutečné nasazení AI ovlivnit,“ uvedl ředitel úpisu rizika pro Česko společnosti Coface Martin Procházka.
Umělá inteligence se stává politickou otázkou první kategorie. OpenAI podle Financial Times jedná s Trumpovou administrativou o tom, že by americká vláda získala pětiprocentní podíl ve společnosti, která stojí za jazykovými modely ChatGPT. Šéf firmy Sam Altman podle deníku navrhuje, aby podobný podíl poskytli i další velcí hráči v umělé inteligenci.
Stát jako akcionář ChatGPT? OpenAI jedná s Trumpem o pěti procentech
Leaders
Bílé límečky pod tlakem
Nejvíce vystavené jsou podle studie profese založené na práci s informacemi. Tedy přesně ty obory, které byly dlouho považovány za bezpečnou cestu ke stabilní a dobře placené kariéře. V právu může AI pomáhat s rešeršemi a porovnáváním dokumentů. Ve financích zvládne základní zpracování dat a přípravu podkladů. V IT převezme část rutinního kódování nebo testování. V marketingu připraví návrhy textů, kampaní či analýz cílových skupin.
To neznamená, že právníci, analytici, architekti nebo programátoři zmizí. Jejich práce se ale promění. Část úkolů se zrychlí, část zlevní a část se přesune na software. Zaměstnanci budou muset více vysvětlovat, interpretovat, kontrolovat a rozhodovat. Nestačí, že člověk umí práci udělat. Bude muset ukázat, že ji umí s pomocí AI udělat lépe, rychleji a bezpečněji.
Praktický dopad může být velmi konkrétní. Úkol, který dříve trval tři hodiny, bude firma očekávat za desítky minut. Juniorní pracovník už nebude hodnocen jen podle toho, zda umí připravit rešerši nebo tabulku, ale podle toho, zda chápe výsledek a dokáže ho obhájit. Manažer nebude potřebovat větší tým na sběr dat, ale lidi, kteří data správně vyhodnotí a doporučí další krok.
Trumpova administrativa zrušila omezení pro nejpokročilejší modely Anthropiku Fable 5 a Mythos 5. Firma může po téměř třech týdnech obnovit plný přístup, výměnou za to ale slíbila úzkou spolupráci s americkou vládou při hlídání bezpečnostních rizik.
Trump pustil Anthropic zpátky do hry. Elitní modely AI se vracejí pod dohledem vlády
Zprávy z firem
TikTok jako aktuální příklad
Změna už se propisuje i do personálních rozhodnutí velkých technologických firem. TikTok podle agentury Bloomberg zvažuje, že ve své evropské centrále v Dublinu zruší zhruba 300 pracovních míst. Reorganizace se má týkat týmů zaměřených na zpracování a správu dat pro umělou inteligenci, provozní podporu a kontrolu kvality. Část činností chce firma přesunout do jiných regionálních center.
TikTok v Irsku zaměstnává zhruba 2 tisíce lidí a Dublin je pro něj důležitým centrem pro oblast důvěry a bezpečnosti, tedy mimo jiné pro moderování obsahu a ochranu dat uživatelů. Firma už loni oznámila záměr propustit v Irsku přibližně 300 lidí. Podle vyjádření společnosti má současná reorganizace posílit globální provozní model a zároveň vytvořit i nové specializované role.
Právě tento detail je pro trh práce podstatný. AI znamená přesun práce. Některé podpůrné a opakující se činnosti mizí nebo se centralizují, zatímco vznikají nové role zaměřené na specializovanou kontrolu, bezpečnost, práci s daty a řízení AI nástrojů. Pro zaměstnance to znamená, že nestačí držet se dosavadní náplně práce. Je nutné posouvat se k činnostem, které mají vyšší přidanou hodnotu.
Řemesla jsou odolnější než kanceláře
Zajímavým závěrem studie Coface je, že řemeslná, technická a průmyslová výrobní povolání jsou vůči AI zatím odolnější než řada kancelářských profesí. Práce, která vyžaduje fyzickou přítomnost, manuální zručnost, řešení situací v terénu nebo přímý kontakt s lidmi, se automatizuje obtížněji než práce s textem, daty a opakovatelnými rozhodnutími.
Pod desetiprocentní hranicí automatizovatelných úkolů tak zůstávají mnohé výrobní, řemeslné a technické profese. Střední pozici zaujímají práce v péči, vzdělávání, prodeji nebo službách. I tam může AI převzít část administrativy či přípravy podkladů, ale lidský kontakt, empatie, vyjednávání a schopnost reagovat na konkrétní situaci zůstávají významnou ochranou.
„ČR je zhruba uprostřed statistických tabulek. Ačkoli je zde dost regionálních ústředí nebo sídel start-upů, struktura zaměstnanosti je úzce spjata především s průmyslovou výrobou. Máme relativně silné zastoupení inženýrství, technické podpory a administrativy, ale zároveň vysoký podíl kvalifikovaných řemesel, která AI tak snadno nenahradí,“ upozornil Procházka.
ChatGPT překonal další významný milník. Aplikace americké společnosti OpenAI měla v květnu více než jednu miliardu aktivních uživatelů měsíčně, zhruba tři roky po svém spuštění. Podle agentury Reuters, která se odvolává na odhady analytické společnosti Sensor Tower, se žádné jiné aplikaci nepodařilo dostat na tuto hranici rychleji.
Miliarda lidí měsíčně. ChatGPT překonal historický rekord mezi aplikacemi
Zprávy z firem
Firmy budou přepisovat týmy
Pro firmy bude nástup AI znamenat změnu organizace práce. Nebude stačit koupit nový software. Bude nutné přepsat procesy, změnit popisy pracovních pozic a naučit zaměstnance, jak s nástroji bezpečně pracovat. Zásadní bude také kontrola dat, odpovědnost za výstupy a ochrana citlivých informací.
Světové ekonomické fórum ve své zprávě Future of Jobs Report 2025 uvádí, že do roku 2030 projde proměnou zhruba 22 procent pracovních míst. Vzniknout má 170 milionů nových rolí, zatímco 92 milionů může zaniknout. Výsledkem by podle WEF mohl být čistý přírůstek 78 milionů pracovních míst.
To je optimistická bilance, ale ne automatická. Nová místa nevzniknou nutně ve stejných regionech, firmách ani profesích, kde ta stará zaniknou. Právě proto bude rozhodující rekvalifikace. Zaměstnanci se budou muset učit pracovat s AI průběžně, ne až ve chvíli, kdy se jejich pozice začne rušit.
Dopad pocítí i stát
Nástup AI do dobře placených profesí má i širší ekonomický dopad. Pokud se automatizace dotkne lidí s vyššími příjmy, může zasáhnout i veřejné rozpočty. Státy, které silně spoléhají na zdanění práce, mohou v krajním případě přijít o část příjmů z daní a odvodů. Současně porostou náklady na rekvalifikace, podporu zaměstnanosti a vzdělávání.
Z pohledu státu proto nejde jen o technologickou otázku. AI bude testem vzdělávacího systému, aktivní politiky zaměstnanosti i schopnosti ekonomiky vytvářet nové role s vysokou přidanou hodnotou. Země, které zvládnou rychle přeškolovat pracovníky a zapojit AI do firemních procesů, mohou získat náskok. Ty, které budou změnu podceňovat, riskují tlak na mzdy, produktivitu i sociální stabilitu.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
