Svět zachvátila obava z velké inflace. Výnosy státních dluhopisů po světě rostou a stranou nezůstává ani Česko. Investoři se vedle vyšší inflace bojí také drahé ropy a rostoucích vládních dluhů. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy to může změnit zájem o nové Dluhopisy Republiky: fixní varianta může ztratit část lesku, zatímco protiinflační může být pro střadatele lákavější.

Výnosy státních dluhopisů v pondělí celosvětově citelně narůstají, a to kvůli obavě z výrazné inflace a růstu veřejného zadlužení. Stranou nezůstávají ani české dluhopisy. Výnosy pětiletých obligací vlády ČR dnes přeskočily úroveň 4,6 procenta, takže se ocitly na bezmála dvouměsíčním maximu.

Výnosy desetiletých českých dluhopisů pak překročily psychologickou úroveň rovných pěti procent, vůbec poprvé od letošního 9. března, kdy přechodně během toho dne prudce vzrostly v důsledku počátečních dopadů úderu USA a Izraele na Írán a jeho odvety. Před letošním 9. březnem ale desetileté dluhopisy naposledy překonaly úroveň pěti procent začátkem října 2023.

Pětileté obligace také dnes dosáhly výnosu, který znatelně přesahuje průměrný výnos pětiletého Dluhopisu Republiky v jeho fixní variantě, jenž činí 4,5 procenta. Vláda parametry Dluhopisů Republiky zveřejnila minulý týden, kdy také zahájila jejich upisovací období, jež potrvá až do sklonku letošního června.

Nové Dluhopisy Republiky: Stát se poučil z chyb. Bude to ale skutečně win-win?

Money

Minulá emise protiinflačních dluhopisů pro domácnosti vládě prodražila financování možná až o 10 miliard korun. Domácnostem stát platil 15 procent, bankám a fondům šest, říká ekonom Petr Dufek.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Fixní varianta může ztratit část lesku

Vzhledem k tomu, že důvodem dnešního globálního vzestupu výnosů dluhopisů jsou obavy z výraznější inflace, takový vývoj může oslabit poptávku po Dluhopisech Republiky ve fixní variantě a současně zvýšit sháňku po jejich protiinflační podobě.

Výprodej táhnou japonské dluhopisy

Celosvětový vzestup výnosů dluhopisů, který znamená růst nákladů obsluhy dluhu pro jednotlivé vlády, táhnou dluhopisy vlády japonské. Výnos desetiletého dluhopisu japonské vlády se dnes vyhoupl nejvýše od roku 1996. V Japonsku totiž dnes nedopadla dobře aukce tamních pětiletých vládních obligací. Poptávka po nich byla slabší, než by odpovídalo dvanáctiměsíčnímu průměru.

Růst cen ropy na světových trzích, který je důsledkem nadále uzavřeného Hormuzského průlivu, nutí investory přehodnocovat inflační riziko, takže žádají vyšší výnos, tedy úrok, za svoji půjčku vládě. Vyhlížený vyšší úrok na budoucích dluhopisech oslabuje poptávku po těch, které jsou k mání nyní, což se zřetelně projevilo při zmíněné dnešní aukci v Japonsku, jejíž mdlý výsledek umocnil globální výprodej vládních dluhopisů, včetně těch českých.

Jak a kde koupit nové dluhopisy Republika? Jednoduše

Trhy

Stát nově nabídne Flexi Bond určený jednak pro aktivnější investory, kteří mohou každé tři měsíce znovu vyhodnotit, jestli je pro ně jeho držení atraktivní a zároveň pro ty, kteří chtějí nebo potřebují mít každé tři měsíce své úspory k dispozici bez sankce za předčasný výběr a zároveň získat jejich atraktivní zhodnocení bez dodatečných podmínek a omezení, vysvětlila ministryně financí Alena Schillerová. 

Zlaťák

Přečíst článek

Ropa drží trhy v napětí

Cena ropy Brent dnes stoupla až do blízkosti 112 dolarů za barel, a to kvůli nadále jen velmi křehkému příměří mezi USA a Íránem a pokračujícím zásadním rozporům mezi oběma zeměmi. Přetrvávající uzavření Hormuzského průlivu nejen udržuje vysoké ceny ropy, ale také zhoršuje vyhlídky růstu světového hospodářství i jednotlivých ekonomik řady zemí.

Investoři tak v rostoucí míře kalkulují s tím, že kvůli souvisejícímu relativně slabšímu daňovému inkasu budou muset četné vlády sáhnout hlouběji do dluhu, tedy vydat více dluhopisů, což dále tlačí jejich cenu níže, zatímco zvedá požadovaný výnos.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Babišova vláda si půjčí od lidí. Láká je na úrok až 4,5 procenta

Money

Ministerstvo financí ode dneška nabízí lidem možnost nákupu státních dluhopisů. Česko tak jde s trendem. Takové půjčování se ve vyspělých ekonomikách těší rostoucí popularitě, ukazuje nová studie OECD.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Privatbanka ze skupiny Penta Investments mění název na Penta Bank a chystá výraznější expanzi. Nejprve se chce zaměřit na český trh, poté i na další evropské země, kde Penta působí. Banka zároveň představila novou vizuální identitu a digitální produkty.

Privatbanka ze skupiny Penta Investments mění název na Penta Bank. Banka se chce nyní výrazněji rozvíjet v Česku a později i v dalších zemích, kde skupina Penta působí, například v Polsku. Na tiskové konferenci to uvedl ředitel banky Petr Řehák.

Banka, která se zaměřuje na individuální a firemní bankovnictví, představila také novou vizuální identitu a produktovou řadu vytvořenou v AI laboratoři.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Privatbanka působí na trhu 31 let. Posledních osm let je vedle Slovenska aktivní také v Česku. Součástí investiční skupiny Penta je od roku 2007. Podle spoluzakladatele Penty Marka Dospivy jí silné zázemí skupiny otevírá nové příležitosti.

„V sektoru bankovnictví a finančních služeb, který v naší skupině reprezentují Privatbanka, Penta Fund a Prima banka, vidíme s ohledem na vývoj trhu významný růstový potenciál. Privatbanka má ambici vytvořit platformu s přesahem mimo český a slovenský trh,“ řekl Dospiva.

Penta Bank se nyní soustředí hlavně na růst v Česku. Podle obchodního ředitele a člena představenstva Marka Benčata je český trh investic a depozit v cílových segmentech banky třikrát až čtyřikrát větší než slovenský. V první fázi rozvoje je proto podle něj vstup na český trh logickým krokem.

V další fázi se banka podle Řeháka zaměří na další evropské trhy, kde už skupina Penta působí. Kromě organického růstu zároveň vyhodnocuje i možné akvizice, které by mohly posílit její tržní pozici. Cílem je budovat jednu banku s mezinárodním přesahem, nikoli paralelní banky v každé zemi.

Petr Řehák vede banku od listopadu 2025. Podle Dospivy do ní přišel s cílem vybudovat další růstovou platformu skupiny. Změně značky předcházela analytická fáze. Ředitelka marketingu Penta Bank Henrieta Arslanová uvedla, že znalost značky Penta dosahuje v Česku 75 procent a na Slovensku 98 procent.

Penta Bank chce stavět také na digitálních inovacích a moderních technologiích. Ty mají klientům umožnit rychlejší přístup ke kvalitním informacím a efektivnější správu majetku.

Dospivova Penta má rekordní rok. Miliardový zisk pošle do další expanze

Zprávy z firem

Investiční skupina Penta vydělala loni rekordních 17,5 miliardy korun. Vedle lékáren Dr. Max ji nově táhnou i fondy pro investory, další miliardy chce využít na růst v Evropě.

nst

Přečíst článek

„Budujeme technologickou platformu, na které naši bankéři budou klientům poskytovat poradenství,“ řekl provozní ředitel a člen představenstva Penta Bank Jiří Mizera. Technologickou platformu začala banka stavět v prosinci 2025. Nyní představila nový web, internetové bankovnictví, digitální onboarding a mobilní aplikaci.

Privatbanka, nově Penta Bank, poskytuje finanční služby v Česku a na Slovensku. Privátním i firemním klientům nabízí individuální správu majetku, investiční poradenství a firemní financování.

Penta je středoevropská investiční skupina založená v roce 1994. Působí hlavně v maloobchodu, zdravotnictví, developmentu, finančních službách, médiích a výrobě. Její portfoliové firmy zaměstnávají více než 60 tisíc lidí a hodnota souhrnného obratu skupiny loni dosáhla 296 miliard korun. Penta působí v 11 evropských zemích a má kanceláře v Praze, Bratislavě, Varšavě a Limassolu.