Zaměstnance starší 50 let zatěžuje péče o jejich blízké, část z nich kvůli tomu z pracovního trhu zcela odchází. Vyplývá to z analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) pro projekt Neviditelní. Výpadek zaměstnanců přitom podle analýzy přináší náklady i státu na neodvedených daních a pojistném. Starší lidé se navíc po období nezaměstnanosti jen obtížně na pracovní trh vracejí.
Že se velká očekávání o tom, jak umělá inteligence zásadně zvýší produktivitu práce a tedy příjmy firem, zatím nenaplnila, má logiku. Lidé se totiž s AI chatboty, jako je ChatGPT, skamarádili a využívají je více pro osobní účely než k práci.
Kuchařka ve školní jídelně si vydělá jen půlku průměrného platu v soukromé sféře. Od září 2025 přechází financování kuchařek, uklízeček či školníků z centrálního rozpočtu na zřizovatele škol. Pro některé obce to i tak může být výrazná finanční zátěž, říká odborník na zaměstnávání.
Výše mzdy přestává být pro zaměstnance jediným kritériem pro výběr práce. Stále častěji zohledňují i nefinanční benefity, kvalitní vztahy na pracovišti, dobré pracovní podmínky nebo jistotu zaměstnání. Vyplývá to z průzkumů společností Randstad ČR a Up benefity.
Většina firem v Česku do konce letoška neplánuje další zvýšení mezd. Plošný nárůst chystá zhruba desetina podniků, jednotlivcům chce přidat necelá třetina. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti RSM, podle které po několika kolech zvyšování mezd spojených s dobou vysoké inflace pociťují firmy v mzdových nákladech úlevu.
Zemědělství trpí nedostatkem zaměstnanců, který se ještě více projevuje v období sklizně, kdy je potřeba rychle sklidit úrodu. Situaci v sektoru tak zachraňují moderní technologie a brigádníci. Uvádí to pracovní portál Jenpráce.cz. Nedostatek pracovníků souvisí zejména s fyzickou náročností práce a nízkými výdělky. Ohodnocení je v zemědělství téměř o 13 tisíc korun pod celostátním průměrem, vyplývá z dat portálu.
Pár poznámek k aktuálním, červnovým výsledkům nezaměstnanosti. V Česku je to číslo pořád nízko 4,2 procenta, jedno z nejnižších v Evropě. Je to dobře, je to špatně? Takže pár poznámek k tomu.
Zájem o letní brigády v gastronomii letos roste, přestože je nabízených pozic méně než v minulých letech. Průměrná hodinová mzda v oboru dosahuje 140 až 160 korun, v turistických lokalitách i přes 200 korun. Gastronomie jako taková ale stále bojuje s nedostatkem pracovníků.
Firmy nemohou najít kvalitní zaměstnance, aby se mohly rozvíjet. I proto je růst české ekonomiky mizerný, v letošním roce to bude kolem jednoho procenta.
Češi dřou skoro nejvíce v EU, každý týden odpracují téměř o dvě hodiny více, než je unijní průměr. Jinak se ale v Evropě pracuje méně a méně, lidé jsou pohodlnější i než třeba před deseti lety.
Snížení daňového zatížení by mohlo podpořit hospodářský růst a zvýšit nabídku práce. Prostor pro úlevu ve zdanění práce lze vytvořit strukturálním přesunem daňového břemene na majetkové a nepřímé daně, a to bez ohrožení rozpočtové stability.
Evropští lídři vítají dohodu mezi USA a Íránem, vyzývají k otevření Hormuzu. Evropská unie je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravená přispět ke strategii pro trvalý mír. Dohodu přivítal také generální tajemník OSN António Guterres či francouzský prezident Emmanuel Macron a další evropští politici.
