V Česku, jak známo, se loni narodilo pouze 84 tisíc dětí. Což je v historii země nejméně. Za šest let přijde spousta učitelů o práci, nebude koho učit. Česko vymírá. Podobně je na tom Německo i další země v Evropě.
Zemědělství trpí nedostatkem zaměstnanců, který se ještě více projevuje v období sklizně, kdy je potřeba rychle sklidit úrodu. Situaci v sektoru tak zachraňují moderní technologie a brigádníci. Uvádí to pracovní portál Jenpráce.cz. Nedostatek pracovníků souvisí zejména s fyzickou náročností práce a nízkými výdělky. Ohodnocení je v zemědělství téměř o 13 tisíc korun pod celostátním průměrem, vyplývá z dat portálu.
Pár poznámek k aktuálním, červnovým výsledkům nezaměstnanosti. V Česku je to číslo pořád nízko 4,2 procenta, jedno z nejnižších v Evropě. Je to dobře, je to špatně? Takže pár poznámek k tomu.
Zájem o letní brigády v gastronomii letos roste, přestože je nabízených pozic méně než v minulých letech. Průměrná hodinová mzda v oboru dosahuje 140 až 160 korun, v turistických lokalitách i přes 200 korun. Gastronomie jako taková ale stále bojuje s nedostatkem pracovníků.
Firmy nemohou najít kvalitní zaměstnance, aby se mohly rozvíjet. I proto je růst české ekonomiky mizerný, v letošním roce to bude kolem jednoho procenta.
Češi dřou skoro nejvíce v EU, každý týden odpracují téměř o dvě hodiny více, než je unijní průměr. Jinak se ale v Evropě pracuje méně a méně, lidé jsou pohodlnější i než třeba před deseti lety.
Snížení daňového zatížení by mohlo podpořit hospodářský růst a zvýšit nabídku práce. Prostor pro úlevu ve zdanění práce lze vytvořit strukturálním přesunem daňového břemene na majetkové a nepřímé daně, a to bez ohrožení rozpočtové stability.
Sklárna si tímto způsobem, kdy oslovuje i zájemce, kteří neměli dosud se sklářstvím žádné zkušenosti, chce pojistit, že sklářské řemeslo nezanikne.
Vysokoškolákům končí letní semestr a středoškolákům se blíží prázdniny. Trh s nabídkou brigád se tak probouzí před nadcházející letní sezónou. Letos navíc mohou usilovat i čtrnáctiletí žáci základní školy.
Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.
Častěji zaznamenali zvýšení platu lidé v kancelářských pozicích s 57 procenty, méně často se 49 procenty ti manuálně pracující.
