Českým firmám chybějí lidé a případný odchod ukrajinských pracovníků po skončení války by jejich potíže mohl prohloubit. Na takový scénář se ale aktivně připravuje jen 12 procent zaměstnavatelů, ukazuje průzkum Hofmann Personal Monitor 2026. Podniky tak budou muset řešit nejen nábor ze zahraničí, ale také to, jak si udržet zkušené zaměstnance a nabídnout práci lidem v důchodovém věku.
Nedostatek kvalifikovaných řemeslníků už není jen problémem náboru. Stále více servisních firem zjišťuje, že konkurenční výhodu jim nepřinese pouze schopnost najít nové lidi, ale hlavně lépe využít kapacity těch stávajících. Do tradičních služeb proto pronikají principy e-commerce, datového řízení, plánování tras a logistiky posledního kilometru.
České firmy sice hledí do budoucna opatrněji než loni, tlak na růst mezd ale nepolevuje. Čtyři z deseti zaměstnavatelů chtějí letos lidem přidat, hlavním důvodem není dobrá kondice ekonomiky, ale nedostatek pracovníků a rostoucí ochota zaměstnanců měnit práci.
Pracovní právo je z minulosti, navíc odvody pro zaměstnance příliš vysoké. Proto se tak rozšířil švarcsystém. Ten ale problém neřeší, jen deformuje. Je nutné pracovní právo přizpůsobit současnosti, říkají zástupci firem i generace Z.
V Česku, jak známo, se loni narodilo pouze 84 tisíc dětí. Což je v historii země nejméně. Za šest let přijde spousta učitelů o práci, nebude koho učit. Česko vymírá. Podobně je na tom Německo i další země v Evropě.
Že se velká očekávání o tom, jak umělá inteligence zásadně zvýší produktivitu práce a tedy příjmy firem, zatím nenaplnila, má logiku. Lidé se totiž s AI chatboty, jako je ChatGPT, skamarádili a využívají je více pro osobní účely než k práci.
Kuchařka ve školní jídelně si vydělá jen půlku průměrného platu v soukromé sféře. Od září 2025 přechází financování kuchařek, uklízeček či školníků z centrálního rozpočtu na zřizovatele škol. Pro některé obce to i tak může být výrazná finanční zátěž, říká odborník na zaměstnávání.
Výše mzdy přestává být pro zaměstnance jediným kritériem pro výběr práce. Stále častěji zohledňují i nefinanční benefity, kvalitní vztahy na pracovišti, dobré pracovní podmínky nebo jistotu zaměstnání. Vyplývá to z průzkumů společností Randstad ČR a Up benefity.
Většina firem v Česku do konce letoška neplánuje další zvýšení mezd. Plošný nárůst chystá zhruba desetina podniků, jednotlivcům chce přidat necelá třetina. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti RSM, podle které po několika kolech zvyšování mezd spojených s dobou vysoké inflace pociťují firmy v mzdových nákladech úlevu.
Zemědělství trpí nedostatkem zaměstnanců, který se ještě více projevuje v období sklizně, kdy je potřeba rychle sklidit úrodu. Situaci v sektoru tak zachraňují moderní technologie a brigádníci. Uvádí to pracovní portál Jenpráce.cz. Nedostatek pracovníků souvisí zejména s fyzickou náročností práce a nízkými výdělky. Ohodnocení je v zemědělství téměř o 13 tisíc korun pod celostátním průměrem, vyplývá z dat portálu.
Pár poznámek k aktuálním, červnovým výsledkům nezaměstnanosti. V Česku je to číslo pořád nízko 4,2 procenta, jedno z nejnižších v Evropě. Je to dobře, je to špatně? Takže pár poznámek k tomu.
