Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Britové se bojí korejských dílů pro reaktory. Plzeňská Škoda jim ale nevadí?

Britové se bojí korejských dílů pro reaktory. Plzeňská Škoda jim ale nevadí?
Rolls-Royce, užito se svolením
Jan Žižka

Britové chtěli, aby z nových reaktorů Rolls-Royce profitoval hlavně domácí průmysl. Jenže část příprav klíčových komponent míří do Jižní Koreje — a také do Plzně. Zatímco Korejci vyvolali v Londýně poprask, česká Škoda JS zůstává spíš stranou pozornosti.

Britští průmyslníci a politici bijí na poplach. Prestižní list Financial Times informoval, že developer jaderných reaktorů Rolls-Royce SMR, v němž drží zhruba pětinový podíl také český ČEZ, hodlá „outsourcovat části svého projektu“ do Jižní Koreje. A je kvůli tomu pod palbou kritiků, podle nichž by z budoucí výstavby reaktorů měl profitovat především britský průmysl. Paradoxem je, že Rolls-Royce SMR pro finalizaci designů klíčových komponent vybral dvě firmy – nejen korejskou Doosan Enerbility, ale také plzeňskou Škodu JS.

Britové od těchto firem zatím neočekávají přímo výrobu dílů pro plánované reaktory v britské Wylfě nebo českém Temelíně. Na to je celý projekt modulárních reaktorů Rolls-Royce ještě v příliš rané fázi. Od Doosanu Enerbility a Škody JS vyžadují „předvýrobní práce“ na komponentech. Kromě finalizace designu mají prokázat připravenost k výrobě.

Zmiňované díly bychom mohli nazvat „jaderným zlatem“. Patří k takzvanému primárnímu okruhu a zahrnují tlakové nádoby reaktorů, jejich vnitřní části, víka reaktorů i kompenzátory objemu. Generální ředitel Škody JS Karel Bednář už na konci května řekl agentuře ČTK, že plzeňská společnost zahájila vývojové a konstrukční práce. S výrobou následně počítá jak ve své reaktorové hale, tak v sousední budově bývalé kalírny, kterou koupila loni.

SMR Rolls-Royce

Jan Palaščák: Jaderná sázka EU. Jsou malé reaktory fantasmagorie, nebo geniální tah?

Malé modulární reaktory mají být novou kapitolou evropské energetiky. Zatím jde ale o drahý projekt, který bez veřejných peněz a dlouhodobé podpory nemá šanci na rozvoj.

Přečíst článek

Kterou Škodu máte na mysli?

Zmiňovaný článek Financial Times přitom zmiňuje Škodu jen okrajově, aniž by upřesnil, o kterou z nástupnických firem někdejšího plzeňského konglomerátu se vlastně jedná. Důvodů, proč potenciální „outsourcing“ do Česka nevyvolává takové obavy jako do Koreje, může být více. Někteří britští průmyslníci možná vidí Korejce jako klíčového průmyslového konkurenta a české firmy neberou tak vážně.

Není vyloučeno, že Britové v rámci Evropy očekávají větší vzájemnou spolupráci, do které se vedle českých firem zapojí i ty jejich. Celý Rolls-Royce SMR je sám o sobě tak trochu, řečeno s nadsázkou, britsko-český podnik, i když má kromě českého ČEZu další minoritní akcionáře. Jsou jimi britská společnost BNF, která se zabývá finančními službami, a katarský státní fond Qatar Investment Authority.

Obavy spojené se zmiňovaným „outsourcingem do Koreje“ nejspíš souvisejí s očekáváním, že východoasijská země si při potenciální výrobě komponent zcela vystačí sama. Vzhledem k silným korejským kapacitám, od oceláren po výrobu velkých komponent, dává taková úvaha logiku.

Malá jaderná elektrárna

Energetická krize je i příležitostí. Třeba pro vývoj malých jaderných reaktorů

Malé jaderné reaktory mohou být v provozu už za pár let, tvrdí potenciální výrobci. Současné nejistoty kolem nedostatku energie tedy neodstraní, ale mohly by přispět k jistější skladbě budoucího energetického mixu. Na vývoji se podílejí i české firmy. Tvůrci však budou muset ještě vyřešit podstatné finanční a administrativní problémy.

Přečíst článek

Pro Brity navíc určitě není snadné se zorientovat v různých plzeňských „škodovkách“. Zmiňovaná Škoda JS, pro kterou se spolupráce s Rolls-Royce SMR stává skvělou referencí, je dnes čistě českou společností a ovládá ji ČEZ. Korejci však v Plzni většinově vlastní firmu Doosan Škoda Power, která je předním exportérem turbín. Tato „škodovka“ je v rámci projektu Rolls-Royce SMR paradoxně spíše symbolem nenaplněných českých ambicí. Před plzeňskou nabídkou turbíny totiž Britové upřednostnili německou společnost Siemens Energy.

Slibovali jste „British-made“

Britští kritici „outsourcingu do Koreje“ se nyní odvolávají na vládní slib, že 70 procent projektu reaktorů Rolls-Royce SMR má být „British-made“. Bude nyní možné takového ambiciózního podílu dosáhnout? Jako velmi znepokojující označil výběr společnosti Doosan Enerbility generální ředitel oceláren UK Steel Gareth Stace. Je podle něj v rozporu se strategií Londýna podpořit vlastní průmysl, energetickou bezpečnost a odolnost dodavatelského řetězce.

Projekt nových reaktorů ve Wylfě má silnou vládní podporu a vlivný labouristický poslanec Liam Byrne podle Financial Times podotkl, že pokud daňoví poplatníci pomáhají financovat nové strategické odvětví, je těžké pochopit, proč klíčové kontrakty míří do zahraničí.

Zmínka o budoucím nadějném oboru „malých modulárních reaktorů“ není náhodná. Britské firmy nepatří k těm, které by dokázaly zajistit finální dodávku klasických velkých reaktorů o výkonu 1000 megawattů a výše. Spojené království ale navazuje na silnou tradici jaderných ponorek a projekt Rolls-Royce SMR by Britům mohl zajistit i přední místo v jaderném průmyslu.

futuristický termonukleární reaktor

K energii bez limitů je ještě daleko. Ale peníze už proudí

Jadernou fúzi, která se jednou může stát prakticky neomezeným zdrojem energie, začali ekonomičtí vizionáři řadit mezi nejnadějnější technologie budoucnosti. Experimenty posledních let potvrdily, že díky fúzi dokážou lidé vyrobit více energie, než je zapotřebí k jejímu spuštění. K masovému využití nového stabilního a čistého zdroje je ještě hodně daleko, ale už se kolem jeho vývoje točí peníze soukromých investorů, budoucích velkých spotřebitelů i dodavatelů dílů pro fúzní reaktory. Zrodil se nový obor ekonomiky, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.

Přečíst článek

Reaktor Rolls-Royce ve skutečnosti nebude malý, jeho výkon 470 megawattů je zhruba na úrovni dnešních dukovanských bloků. Zařazení do kategorie „malých“ je marketingový trik, který firmě umožňuje svézt se na vlně nadšení pro tento typ nových jaderných zdrojů.

Američané přitom Londýn za výběr reaktorů Rolls-Royce ostře kritizují. Velvyslanec USA Warren Stephens v minulosti dosti nediplomaticky tvrdil, že pro lokalitu Wylfa je k dispozici levnější a rychlejší řešení v podobě větších reaktorů Westinghousu. I podobné slovní přestřelky ukazují, do jakého segmentu a s jakými ambicemi Rolls-Royce SMR mimo jiné míří.

Cena versus lokalizace

Podíl lokálních firem je velkým tématem nejen mezi britskými, ale také českými průmyslníky. Pokud by ale měly mít společnosti ze Spojeného království 70procentní podíl na projektu, okamžitě vzniká otázka, jak velký prostor zůstává pro ty tuzemské. Je pravděpodobné, že jejich podíl bude větší v Temelíně než ve Wylfě, ale jsou tu určité limity.

Si Ťin-pching

Trump útočí, Čína bude kasírovat. Peking má nakročeno k vítězství v bitvách o energie

Ropné krize sedmdesátých let minulého století přivedly svět k rozvoji nových technologií a postupně změnily globální energetiku. Konflikty na Blízkém východě povzbudily nástup obnovitelných zdrojů, ale také boom jaderných elektráren ve Francii nebo ve finále i břidlicovou těžbu ropy a plynu v USA. Americký prezident Donald Trump je dnes posedlý fosilními palivy a věří, že díky kontrole domácích i zahraničních zdrojů může ovládat svět. Číňané si uvědomují, že i nynější válka na Blízkém východě nastartuje hledání alternativ, a nabízejí světu bezpečnější řešení „zelených“ technologií, píše v analýze Jan Žižka.

Přečíst článek

Pokud má Rolls-Royce SMR směřovat k cenově přijatelným projektům, jež nebudou o moc dražší než výstavba velkých reaktorů, musí opakovaně sázet na stejné dodavatele, kteří dosáhnou úspor z rozsahu.

Zástupci českého jaderného průmyslu v minulosti vyjadřovali naděje, že tuzemský podíl u menších reaktorů pro Česko by mohl být podobný jako v případě chystaných velkých dukovanských bloků, které má dodat korejská KHNP. Tedy na úrovni kolem 60 procent. Nyní je jasné, že v případě britských reaktorů střední velikosti je takové číslo nedosažitelné, a mnozí pochybují i o slibech, že ho bude možné dosáhnout v Dukovanech.

Hlavní problém spočívá v rozporu mezi snahou dosáhnout co nejnižší ceny za reaktor a co nejvyšší lokalizace. I když hlavní dodavatel najde v určité zemi subdodavatelské firmy, které budou schopny zajistit zmiňovaných 60 procent, není moc pravděpodobné, že všechny nabídnou lepší cenu než konkurenti z jiných států. Některé z nich by musely hodně investovat do rozjezdu nové výroby. U jaderných projektů, které počítají se silnou podporou státu, pak záleží i na politicích, jak budou chtít toto dilema vyřešit.

Výměna jaderného paliva v JE Dukovany

„Nechybí jen jaderní inženýři, nejvíc chybí svářeči-potrubáři.“ Českému jádru docházejí lidé

Česká jaderná energetika čelí rostoucímu nedostatku pracovníků napříč profesemi – od svářečů a techniků po právníky, ekonomy či manažery. Tlak na nábor zvyšuje generační obměna, prodlužování životnosti stávajících reaktorů i plánovaná výstavba nových bloků v Dukovanech a malých modulárních reaktorů. Podle zástupců oboru se bez dlouhodobé strategie a masivní práce s novou generací pracovníků sektor neobejde.

Přečíst článek

Korejské otazníky i v Dukovanech

Korejský tisk informuje o tom, že KHNP tvrdě tlačí i na firmy ze své země, které se budou podílet na dukovanské zakázce, aby výrazně snížily cenu. Nic nenasvědčuje tomu, že by to ve vztahu k českým společnostem mělo být jinak. Korejci jsou zároveň pod tlakem skupiny ČEZ, pro kterou je cena reaktorů také prioritou. Pro potenciální české subdodavatele to nemusí být vždy dobrá zpráva.

V Koreji se dokonce objevily spekulace, že KHNP se chce na svých subdodavatelích finančně „zahojit“, když ji čekají výdaje navíc, které uspokojí americký Westinghouse. Ten Korejce „zkasíruje“ vzhledem k mimosoudnímu urovnání sporu o duševní vlastnictví mezi oběma společnostmi.

V případě projektu Rolls-Royce SMR se zatím zdá, že ČEZ díky svému podílu v britské firmě uspokojí společnosti ze své vlastní skupiny. Stále je tu ale hodně nejistot. Kolem rozvoje středních či malých modulárních reaktorů pořád panují pochyby, na Západě ještě nestojí žádný. Před Američany a Evropany mají i v tomto segmentu náskok Číňané a Rusové.

Pokud ale reaktory Rolls-Royce časem opravdu vyrostou a Škoda JS pro ně začne dodávat reaktorové nádoby, bude to skutečně významný počin. Zatím vůbec nebylo jisté, jestli Češi ještě někdy budou podobné velké díly vyrábět, navzdory nezpochybnitelným tradicím a schopnostem plzeňské firmy. Mnohem nejistější je odpověď na otázku, jestli by se pak uplatnily i české firmy mimo skupinu ČEZ.

Jaderná elektrárna Dukovany

Jaderná škola pro Dukovany. Čeští experti v Soulu ladí palivo pro nové bloky

Dukovany vstupují do další fáze příprav na svoji jadernou budoucnost. Dvacet čtyři českých odborníků se v Soulu školí v práci s palivem pro plánované bloky APR1000, které má dodat jihokorejská společnost KEPCO Nuclear Fuel. První z nových bloků by měl začít palivo využívat v roce 2036.

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

EDF, francouzská energetická společnost

Zestátnění francouzské EDF dodnes vyvolává pochybnosti. Mělo být vzorem i pro ČEZ

Přečíst článek

Nové kanceláře budou vzácné zboží, říká Forejt z Passerinvest Group

Dalibor Martínek

Jeden z největších developerů v Česku, Radim Passer, který si za hlavní teritorium svého působení vyhlédl pražskou Brumlovku, kde třicet let kraluje, staví tři velké projekty. Nově začal kombinovat kanceláře s nájemními byty. Do výstavby se pustil přesto, že nemá domluveného žádného nájemce. „Budeme sbírat nájemce postupně,“ říká Eduard Forejt, ředitel developmentu společnosti Passerinvest Group.

Společnost sází na specifickou situaci na pražském kancelářském trhu. Míra obsazenosti kanceláří přesahuje 94 procent. Developeři používají termín neobsazenost, která aktuálně činí 5,8 procenta. „My na Brumlovce jsme na třech procentech,“ uvádí Forejt. Za vyrovnanou poptávku je považována neobsazenost sedm až deset procent, z čehož jasně vyplývá, že o kanceláře v Praze je enormní zájem.

Hila, Passerinvest, Brumlovka

Home office není funkční model práce, říká Forejt ze společnosti Passerinvest

Radim Passer je jedním z mála developerů, který se v Praze věnuje výstavbě kanceláří. Nyní má rozpracované dva velké projekty a přichystaný třetí. Stále se pohybuje na své oblíbené Brumlovce. Přestože pro své vyrůstající kanceláře zatím nemá nájemce, věří, že je sežene. „Práce z domova totiž není funkční model,“ říká Eduard Forejt, ředitel developmentu v Passerinvest Group.

Přečíst článek

Kanceláře jako vzácné zboží

Tato situace umožňuje skupině Passerinvest Group rozjet výstavbu zcela spekulativně. „Důvod, proč jsme začali stavět, je vlastně dvojí. Jedním je fakt, že to tak prostě vyšlo vzhledem ke všem okolnostem příprav.“ Jako druhý důvod Forejt zmiňuje právě vysokou obsazenost stávajících kanceláří. „Reálně se obáváme, abychom byli schopni naplnit potřeby klientů. Třeba když chce někdo dělat restrukturalizaci a chce do nového domu. Vlastně chceme znepříjemnit našim nájemcům případný odchod z Brumlovky.“

Hila, Orion a Sequoia

Prvním projektem, který stojí před dokončením, je budova Hila na Brumlovce. Půjde o 22 tisíc metrů čtverečních kanceláří a 71 nájemních bytů. Druhým objektem na Brumlovce bude Orion, který vyroste v místě, kde stávaly tenisové kurty. Půjde o 28 tisíc metrů čtverečních kanceláří a 134 nájemních bytů, v současnosti se stavba chystá. Třetím projektem je Sequoia, která na Roztylech nabídne 33 tisíc metrů čtverečních nových kanceláří.

Tento objekt bude stát na místě Transgasu.

Pražský trh s kancelářemi je v těžké defenzivě. Nové kanceláře budou až za několik let

Český trh s kancelářemi trpí. Stává se z něj úzké hrdlo rozvoje české ekonomiky. Investoři kanceláře nestaví, výhodněji a předvídatelněji jim vycházejí investice do rezidenční výstavby. O kanceláře, zejména v Praze, přitom roste zájem. Po rezidenčním trhu, kde nabídka nestíhá poptávku a ceny bydlení rostou, se podobné schéma odvíjí i v segmentu kanceláří. Málo výstavby, růst cen.

Přečíst článek

Nové kanceláře podraží

Nové budovy budou v nejvyšší technologické kvalitě, což ovšem zdražuje jejich výstavbu. Primární trh s kancelářemi tak nyní cenově odskakuje od sekundárního. „Nové budovy nejdou stavět pod 24 eur za metr na měsíc,“ uvádí Forejt. Na druhé straně kvůli nedostatku kanceláří v Praze rostou i ceny na sekundárním trhu, a to k hranici dvaceti eur.

„Nové domy jsou hospodárnější a nevyžadují tolik servisu. Rozevřely se nůžky mezi servisními poplatky nových a starých domů. Rozdíl může být dvě až čtyři eura. Takže 24 eur za nové kanceláře je v plné konkurenci se starými,“ vysvětluje Forejt.

Hostem podcastu Realitní Club byl Eduard Forejt, ředitel developmentu společnosti Passerinvest Group. Celý díl si můžete přehrát v úvodu článku nebo na Spotify a Apple Podcasts. Hezký poslech.

Sequoia

Passer začal stavět největší kancelářský projekt v Praze

Společnost Passerinvest Group Radima Passera zahájila výstavbu nové administrativní budovy Sequoia v pražských Roztylech. Jde o největší kancelářskou budovu, která se v současnosti v Praze staví pro volný trh. Za dva roky nabídne 33 tisíc metrů pronajímatelné plochy.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Tomáš Prouza k EET: malé večerky vykazují třeba jen 10 až 15 procent tržeb

Tomáš Prouza k EET: malé večerky vykazují třeba jen 10 až 15 procent tržeb
Profimedia
Ivana Pečinková

Zrušení elektronické evidence tržeb předchozí vládou byla chyba. EET narovnává podnikatelské prostředí, říká v rozhovoru pro Newstream.cz prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza.

Od prvního ledna příštího roku by se měla vrátit povinná elektronická evidence tržeb. Ta byla zavedena v roce 2016 za premiéra Bohuslava Sobotky a hlavním prosazovatelem byl tehdejší ministr financí Andrej Babiš. Její zavádění proběhlo ve třech vlnách, čtvrtá vlna byla kvůli covidu odložena a nakonec na ní nedošlo. Přijetí EET veřejností bylo podpořeno losováním zaslaných účtenek (státní loterie Účtenkovka). O šest let později EET zrušila vláda Petra Fialy. EET 2.0 má přinést až 15 miliard dodatečných daňových příjmů ročně.

Co říkáte znovuzavedení elektronické evidence tržeb, respektive EET 2.0?

Jsme rádi, že se EET vrací. Byla obrovská chyba ho zrušit, protože aspoň trošku srovnával situaci tržních subjektů. Problém byl samozřejmě větší v gastronomii než v obchodech. Ale stále tady máme různé malé večerky, které odhadem vykazují třeba 10 či 15 procent reálných tržeb. A to by EET mohla trošku narovnat. Technologicky není systém v ničem problémový, pouze se znovu zapne a oseká se množství dat, která se mají reportovat.  

Méně papíru a méně dat

Která data nebudou muset podnikatelé vykazovat?

Třeba identifikátory konkrétních prodejů. To bylo trochu složitější. Bude se reportovat transakce jako taková. A ze zákona zmizela povinnost každému zákazníkovi vydávat papírovou účtenku, protože dnes už je to nastavené tak, že spousta obchodů má vlastní aplikace, kam ty účtenky chodí. Pokud si ale někdo řekne, pak účtenku samozřejmě dostane. Zmíněná novinka však znamená šetření papírem, protože 97 procent účtenek skončí v koši už v obchodě.

Musejí si podnikatelé kvůli EET pořizovat či inovovat software či hardware?

Nic takového není potřeba, je to běžná funkce pokladního systému. Dnes, s výjimkou nejmenších hospod, kde to možná počítají rukou na papíře, už každá normální hospoda má pokladní systém. A EET bude jenom funkcionalita, která se tam přidá.

Férovost pro poctivé podnikatele

Proč bylo zrušení EET podle vás chybou?

Jde o férovost podnikatelského prostředí. Když máte na náměstí malého města dvě restaurace, které mají stejný počet míst, podobný počet hostů, vaří podobné menu, ale jeden prodává to menu o dvacet procent levněji, tak to není kvůli tomu, že je lepší podnikatel. Ale proto, že podvádí na daních. Stejně tak jsme naráželi na malé obchody, v nichž skončil český obchodník a stala se z nich vietnamská večerka, která má delší otevírací dobu než předtím a většinou o něco větší sortiment, ale vykazuje třeba třetinové tržby. Takže je to okrádání státu a obcházení daňových povinností, na což doplácejí všichni, kdo se chovají poctivě.

První vlna EET byla doprovázena vlnou kritiky. Jedním z protiargumentů bylo, že férovost vůči daňovým povinnostem ocení zákazníci. Jak je to dnes?

Jaké emoce prožívají zákazníci, to nevím. Ale je pro mě důležité, že všichni mají platit daně a mají soutěžit tím, že mají dobré jídlo, poskytují dobrou službu. Ne tím, že umějí okrádat stát.

Kritika zrušení EET

Vláda premiéra Petra Fialy uvedla coby důvod pro zrušení EET, že to mělo ve svém programovém prohlášení a že plní sliby. Co si o tom myslíte?

Byla to chyba a naštvali tím spoustu drobných podnikatelů, kteří trpěli pocitem, že doplácejí na to, že se chovají slušně. A kteří od minulé vlády očekávali, že se zákony budou dodržovat. Ne to, že bude vláda krýt, že někdo zákony ignoruje.

Koho se vlastně nové EET netýká?

Nejmenší podnikatelé mají výjimku. To je podle mě dobře. Pokud mám příjmy do 1,5 milionu a platím paušální daň, tak se mi ta daň zvedne ze sta korun na 1500 měsíčně. Ale každý si může vybrat. Buď půjde do EET a bude i nadále platit stokorunu, anebo si řekne, nechci mít administrativu a raději zaplatím. Ta částka 1500 je výsledkem logického propočtu.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související