Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Češi dnes pojišťují domácí mazlíčky nebo sportovní vybavení, u bydlení mají pořád rezervy

Češi dnes pojišťují domácí mazlíčky nebo sportovní vybavení, u bydlení mají pořád rezervy
iStock
Klára Sýkora (Sudová)

Pojištění nemovitosti se pro spoustu lidí stalo standardem, nahrávají tomu ostatně i banky, které krytí vyžadují při čerpání hypotéky. Problémem je, že spousta lidí nedokáže správně určit velikost svého domu a ne vždy jim pomůže katastr. „Velká část české zástavby ovšem vznikala v 19. a 20. století, záznamy z té doby přitom nemusí být přesné,“ říká Jan Pinkava z Generali České pojišťovny.

Pořád platí, že Češi raději pojistí majetek než své zdraví?

Myslím, že ano. Stále je to o tom, že v majetku lidé vidí hodnotu, pokrytí trhu majetkovým pojištěním je proto rozhodně větší než u životního pojištění. 

Co dnes nejčastěji pojišťujete?

Pokud se bavíme o občanském majetkovém pojištění, jsou to především rodinné domy. Propojištěnost je tam poměrně vysoká. Kde naopak mají Češi rezervy, je pojištění domácnosti, tedy vybavení bytů a domů. Trochu zanedbávají i pojištění samotných bytových jednotek, často to nechávají na SVJ a družstvech. Pojišťují je teprve tehdy, když byt nějak zhodnocují, rekonstruují nebo upravují. 

Mazlíčci jako členové rodiny

Je něco, co dnes pojišťujete víc než dřív? 

Obrovským trendem je pojištění domácích mazlíčků. Pes nebo kočka jsou pro mnoho klientů členem rodiny, požadavky jsou tak čím dál náročnější. Dnes už se lidé doptávají třeba i na to, jestli kryjeme speciální výcviky nebo psychiatry pro zvířata. 

A kryjete? 

Zatím ne, ale kdo ví, co bude za rok. 

Životko za pár stovek? Simplea láká mladé na levnější start

Životní pojištění často prohraje s hypotékou, nájmem, dětmi i rezervou. Simplea proto přichází s produktem Start, který mladým lidem zlevňuje vstup do pojistné ochrany. Nejde ale o levnou pojistku navždy. Cena se má každý rok měnit podle věku klienta.

Přečíst článek

Co dalšího Češi pojišťují?

Například zahradní techniku nebo sportovní vybavení. To má rostoucí tendenci. V rámci pojištění domácnosti je to sice automaticky zahrnuto, pokud ale klient preferuje širší ochranu, například kvůli cestám do zahraničí se sportovním vybavením, pak zvolí zájmové pojištění. A nejsou to jen kola nebo lyže, ale i spousta dalšího vybavení. Nerozlišujeme, jestli pojistíme golfové hole nebo paddleboard. Vidíme třeba i fenomén maratonů a cest do zahraničí za různými běžeckými závodu, i to se do pojištění promítá. Kromě toho si dnes lidé daleko víc uvědomují i další pojistná nebezpečí, která je třeba zvážit. 

Jak se to projevuje? 

Častěji řeší třeba věci v zavazadlovém prostoru auta nebo poškození fasád a plotů zvířaty. To dřív vůbec nebylo běžné, stejně tak ani riziko atmosférických srážek. Před deseti lety se takové pojištění vůbec nenabízelo, dnes si ho klienti v rámci pojistek sjednávají stále víc. 

All risk pojištění obrací logiku

Dnes jsou k dispozici i all risk varianty pojištění. Kdy dávají smysl?

All risk pojištění funguje na obrácené logice, než bylo u pojištění zvykem. Dřív jste si vybírali z pojistných rizik a volili, co všechno chcete mít ve smlouvě. All risk to obrací a říká, že co není přímo vyloučeno, je automaticky pojištěno. Jsou tam i pojistná nebezpečí jako technické poruchy, takže se tato varianta automaticky nabízí klientům s fotovoltaikou, tepelnými čerpadly nebo dražšími či novějšími nemovitostmi. Když dnes stavíte, musíte se vejít do energetické třídy A nebo B, takže technologií je v domácnosti celá řada, domy mají rekuperaci nebo čističky odpadních vod. Je to ale také o chytré domácnosti a dalších technologiích.

Na životko je čas. Generace Z víc řeší pojištění domácích mazlíčků či elektroniky

Nejstarším z nich je letos 29 let a k pojištění přistupují jinak než jejich rodiče či prarodiče. To ale neznamená, že by generace Z byla méně zodpovědná než ty předchozí, jak dokazuje nejnovější průzkum společnosti Deloitte. Klasická pojištění (života, zdraví, bydlení aj.) zoomeři, jak se lidem narozeným po roce 1996 také přezdívá, vnímají v životě jako klíčové, ale zatím jsou bez závazků, takže ve svém věku si často pořizují primárně cestovní pojištění nebo „niche“ pojištění – například domácích mazlíčků či elektroniky.

Přečíst článek

Jaké jsou výluky? 

Když pominu věci jako válečné konflikty nebo ekologické škody, které jsou dnes coby výjimky definované v podstatě na nadnárodní úrovni, jsou to zejména estetické škody. Ty jsou vyloučeny jednoduše proto, že obvykle nemají dopad na funkčnost zařízení. I tam se ale postupně posouváme, estetické škody lze uplatnit u poškozené fasády nebo vnitřních stavebních součástí. Nejčastěji se s estetickou škodou setkáváme při poškození plovoucí podlahy nebo obkladů v koupelně, například u vodovodních škod. Dále je vyloučeno to, co vzniká běžným opotřebením.

Předpokládám, že all risk varianta bude dražší než běžné balíčky pojištění. Kdy se třeba tolik nevyplatí? 

Nutno podotknout, že se nejedná o žádné desetitisíce korun ročně. Například pro rodinný dům s hodnotou šest milionů se roční all risk pojistné pohybuje kolem pěti tisíc korun. Menší využití ale vnímám u bytových jednotek, tedy pokud tam nejsou moderní technologie. I to se ale postupně mění, fotovoltaické panely stále častěji vídáme i na balkonech, terasách nebo střechách bytových domů. Tam už bych širší krytí doporučil. 

Možná nebude dávat smysl u starých domů před rekonstrukcí. 

Ano, ale jakmile dům zrekonstruujete, vyměníte okna a zateplíte, abyste se z energetické třídy G dostali na úroveň A až C, už význam mít bude. Navíc all risk varianty kryjí i neúmyslné škody na majetku. Typicky když couvám a poškodím si garážová vrata. To byl ostatně jeden z důvodů, proč jsme jako první v Česku takové pojištění zavedli. Dnes už je nabídka širší a konkurence se přizpůsobila, a je to právě z toho důvodu, že lidé si způsobovali podobné škody, které jim dřívější pojištění nekryla. 

Takto si nový Špindl představuje ateliér OV Architekti

FOTOGALERIE: Takhle se může proměnit Špindl. Podívejte se na tři návrhy centra

Špindlerův Mlýn se přiblížil jedné z největších proměn za poslední dekády. Tři finálové týmy architektonické soutěže odevzdaly návrhy nové podoby centra na levém břehu Labe. Vzniknout má náměstí, návštěvnické centrum, obchody i služby. Do debaty o vítězné podobě se zapojují také místní obyvatelé.

Přečíst článek

Podpojištění zůstává problém

Hodně se vždy řešilo podpojištění, kdy buď lidé na začátku špatně odhadnou hodnotu majetku, nebo pojištění neaktualizují, zatímco hodnota bydlení roste. Je to stále tak časté?

Pořád je to téma, míra podpojištění se pohybuje kolem čtyřiceti procent. Teď nemyslím, že by čtyřicet procent smluv bylo podpojištěných, ale když už na podpojištěnou smlouvu narazíme, zpravidla je to právě o tuto hodnotu. Ale postupně takových smluv ubývá, pracují na tom jak jednotlivé pojišťovny, tak přímo i Česká asociace pojišťoven, která na svém webu nabízí kalkulačku pro stanovení orientační pojistné hodnoty stavby. 

Jak funguje?

U rodinných domů říká, kolik by měl stát metr čtvereční, aby nedocházelo k podpojištění. Hodnoty dodali kolegové z ČVUT, kteří je pravidelně indexují a hlídají jejich aktuálnost. Jsou tam dvě varianty, jedna se standardním vybavením, tedy běžnými tvárnicemi, střešní krytinou a polystyrenovým zateplením, druhá nadstandardní, kde se do ceny promítají  nákladnější, luxusnější či designové prvky. Kalkulačka je volně dostupná, problém je jen to, že řada lidí nezná přesnou rozlohu domu. 

To přece najdou v katastru nemovitostí. 

Ano, u domů postavených po roce 2000 jsou údaje z katastru velmi přesné. Velká část české zástavby ovšem vznikala v 19. a 20. století, záznamy z té doby přitom nemusí být přesné. Proto se i s pomocí umělé inteligence snažíme klientovi pomoci. Navrhneme, co do pojistné částky nebo rozměru stavby započítat. Na webu máme vizualizaci s domečkem, aby si to klient lépe představil. Velkým přínosem jsou naše data. 

Lukáš Kovanda: Živnostníkům zůstane víc peněz. Může to omezit šedou ekonomiku

Snížení odvodů může podpořit domácí spotřebu a omezit šedou ekonomiku. Zároveň ale znamená další výpadek příjmů důchodového systému.

Přečíst článek

V jakém smyslu? 

Každý třetí pojištěný dům v Česku je u nás, jako nástupce České pojišťovny máme historicky obrovské množství dat, kromě toho využíváme i řadu veřejných a neveřejných zdrojů, například údaje z RÚIAN, takže dokážeme s velkou přesností určit zastavěnou plochu domu. 

Hodnotu domácnosti lidé často podceňují

A jak se určuje hodnota u pojištění domácnosti?

Tam je to složitější než u stavby. Platí, že menší byty mají větší vybavenost na metr čtvereční a vstupuje do toho řada dalších faktorů včetně lokality. Proto doporučujeme, aby si lidé udělali přehled všech hodnotnějších věcí, od nábytku přes oblečení po elektroniku. To spousta lidí podceňuje a vůbec nezná hodnotu svého vybavení. Snadno pak zapomenou na drahý konferenční stůl nebo kabelku. Je důležité, aby seznam připravovali oba partneři, protože každý vnímá hodnotu věcí jinak. 

Klimatická rizika mění pojišťovnictví

V čase pak roste nejen hodnota majetku, ale i hrozba nových rizik. Třeba tornáda, která v Česku dřív nebývala, silnější povodně, vichřice. Jak s tím pracujete? 

Změnu klimatu vnímáme jako obrovské riziko, se kterým se musíme naučit pracovat. Je to dnes největší a nejčastější téma napříč celou branží. Děláme vše pro to, abychom předešli překvapením, jakým byly pro většinu pojišťoven ničivé povodně na severní Moravě v roce 1997. Patříme k prvním v Evropě, kdo začal dělat povodňové mapy. Jde o nástroj, na základě kterého dokážeme určit a ohodnotit riziko. I díky tomu se při povodních před dvěma lety povedlo pokrýt většinu škod do tří až čtyř měsíců, byť rozsah byl obrovský. 

Co další přírodní živly? 

Podobný přístup bude třeba zavést i u větru, budeme muset rozlišovat větrnější lokality. Pracujeme také s riziky sucha, protože průměrná teplota stoupá. Začali jsme pojišťovat smršťování základové půdy v důsledku extrémního sucha. Pokud máte dům na jílovité půdě a teplota stoupá, podklad pod domem se může zmenšovat a praskat. Projeví se to například prasklinami ve zdech, které už dnes dokážeme zlikvidovat. 

Jaké škody nejčastěji řešíte? 

Přestože se hodně mluví o katastrofických nebezpečích spojených právě s přírodními živly, nejčastější škodou jsou vodovodní poruchy, například prasklá potrubí. Druhou nejčastější škodou jsou pak rozbitá skla. 

Řešili jste i něco vyloženě kuriozního? 

Nedávno jsme měli případ z jižní Moravy, kde střešní krytinu poškodila ryba. Nejdřív jsem tomu nevěřil, ale klient měl pečlivou fotodokumentaci. Nakonec jsme dospěli k závěru, že rybu upustil letící pták, a protože padala z velké výšky, zvládla poškodit pár tašek.

Jan Pinkava

Od roku 2016 působí jako produktový manažer majetkového pojištění v Generali České pojišťovně, předchozí zkušenosti získával ve společnostech Wüstenrot nebo Allianz. V oboru se pohybuje déle než 25 let, dlouhodobě se věnuje řízení produktů, optimalizaci procesů a rozvoji služeb.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO)

Penzijko čeká velká reforma. Mladí mají dostat víc, fondům klesnou poplatky

Ministerstvo financí chystá rozsáhlou reformu penzijního spoření. Návrh má zvýhodnit klienty do 30 let, snížit poplatky penzijním společnostem a během deseti let ukončit staré transformované fondy, které podle resortu brzdí výnosy střadatelů.

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Češi se bojí nesoběstačnosti ve stáří, ale daňově uznatelnou pojistku nevyužívají

Češi se bojí nesoběstačnosti ve stáří, ale daňově uznatelnou pojistku nevyužívají

Přečíst článek

FOTOGALERIE: Takhle se může proměnit Špindl. Podívejte se na tři návrhy centra

Takto si nový Špindl představuje ateliér OV Architekti
Ov Architekti, užito se svolením
Petra Nehasilová

Špindlerův Mlýn se přiblížil jedné z největších proměn za poslední dekády. Tři finálové týmy architektonické soutěže odevzdaly návrhy nové podoby centra na levém břehu Labe. Vzniknout má náměstí, návštěvnické centrum, obchody i služby. Do debaty o vítězné podobě se zapojují také místní obyvatelé.

Špindlerův Mlýn má pověst nejznámějšího českého horského střediska. V zimě sem míří lyžaři, v létě turisté, po celý rok se tu střídají hoteloví hosté, majitelé apartmánů i jednodenní návštěvníci. Přesto samotné centrum města dlouhodobě neodpovídá významu místa. Místo jasně čitelného náměstí tu velkou roli hraje doprava, parkování a roztříštěná zástavba.

Novou podobu území na levém břehu Labe teď hledá Penta Real Estate, která urbanisticko-architektonickou soutěž připravuje ve spolupráci s městem Špindlerův Mlýn. Soutěž míří do finále. Dopracované návrhy odevzdaly ateliéry ADR, OV Architekti a Sadovsky & Architects. Právě z těchto tří týmů vzejde návrh, který se stane podkladem pro další jednání o budoucnosti centra.

Do soutěže se původně přihlásilo 33 týmů. Finálovou trojici vybrala odborná porota složená z českých i zahraničních architektů a urbanistů. Jejími členy jsou například Igor Marko, architekt a urbanista působící v Londýně, kde spoluzaložil studio Marko&Placemakers, dále Michal Krištof ze studia Chybík + Krištof, architektka Eva Jiřičná nebo architekt Zdeněk Fránek.

„Z celkem 33 přihlášených týmů máme finálovou trojici a každý z návrhů nabízí jiný pohled na to, jak by mohlo vypadat nové centrum města na levém břehu Labe. Všechny ale mají urbanistickou i architektonickou kvalitu potřebnou k tomu, aby vytvořily reprezentativní centrum Špindlerova Mlýna pro další generace,“ říká předseda poroty Igor Marko.

Místo silnice nové náměstí

Společným motivem všech tří návrhů je vytvoření skutečného veřejného centra města. Ve Špindlu má vzniknout nové náměstí, návštěvnické centrum, obchody a služby pro místní obyvatele i turisty. Součástí návrhů je také úprava dopravního řešení. Klíčovou změnou má být přeložka komunikace za budovu pošty. Díky tomu by se v centru uvolnil prostor pro nové náměstí, které má sloužit nejen návštěvníkům, ale i každodennímu životu města.

video

Domoplan hledá nový motor růstu. Vedle bytů chce vydělávat na resortech

Developer Domoplan se posouvá za hranice klasické rezidenční výstavby. Skupina Tomáše Vavříka rozvíjí fondy, rekreační nemovitosti a vlastní správu resortů. Vedle českých hor sází na Chorvatsko, Bali, Zanzibar nebo Kostariku.

Přečíst článek

Investor v této souvislosti zdůrazňuje, že právě dopravní změna je podmínkou pro vznik kvalitnějšího veřejného prostoru. „Právě přesunutím komunikace za poštu chceme získat prostor pro nové centrální náměstí určené pro setkávání, kulturní akce i každodenní život města. Takové místo si Špindlerův Mlýn zaslouží. Chceme, aby centrum žilo v průběhu celého roku a sloužilo místním obyvatelům stejně dobře jako návštěvníkům,“ říká David Musil, šéf Penta Real Estate.

Podle Musila není cílem pouze kvalitní architektura, ale především celoročně funkční urbanistický koncept pro celé území. To je pro horské středisko zásadní. Špindl totiž v sezonních špičkách čelí náporu turistů, mimo hlavní sezonu se naopak ukazuje, zda město nabízí dost služeb a veřejného prostoru i pro běžný život.

Stavět se může až v roce 2029

Výběr vítězného návrhu ale nebude znamenat okamžitý začátek stavby. Výsledek soutěže má být podkladem pro další jednání města a investora o budoucí podobě území. Řešit se bude zejména výsledný rozsah zástavby, funkční náplň jednotlivých částí projektu a případné úpravy územního plánu. Pokud budou další přípravy a navazující jednání postupovat podle plánu, výstavba nového centra Špindlerova Mlýna by mohla začít v roce 2029.

Grand Hotel Hradec, Pec pod Sněžkou

Horský byznys bohatne a kuchaři s ním. Nové resorty tlačí mzdy až k 75 tisícům

Do českých hor míří bohatší klientela i developerské miliardy. S tím roste tlak na lepší služby, hlavně gastronomii. Kuchaři a šéfkuchaři proto v horských resortech získávají podmínky, které ještě nedávno patřily hlavně Praze nebo Brnu.

Přečíst článek

Právě proto je součástí soutěže také zapojení veřejnosti. Autoři tří finálových návrhů je představili přímo ve Špindlerově Mlýně, kde o nich debatovali s místními obyvateli, vedením města, investorem i odbornou porotou. Ve finále jsou pražský ateliér ADR architektů Petra Koláře a Aleše Lapky, známý mimo jiné projekty hotelů a interiérů, OV Architekti Jiřího Opočenského, Štěpána Valoucha a Ondřeje Králíka, kteří mají za sebou například oceňované sídlo Lasvitu, a bratislavské studio Sadovsky & Architects vedené Oliverem Sadovským, navazující na někdejší ateliér Vallo Sadovsky Architects.

„Budoucí centrum je pro město a Špindleráky zásadní téma, protože bude sloužit především místním obyvatelům. Proto je důležité, že se ještě před výběrem vítězného návrhu mohou takto aktivně zapojit do rozhodování o jeho podobě,“ říká starosta Špindlerova Mlýna Martin Jandura.

Podněty místních má porota zohlednit při závěrečném rozhodování. Finální workshop poroty s architekty proběhne 19. června.

Špindl není výjimkou. Česká horská střediska se rychle mění a Newstream už podobné proměny popisoval v Peci pod Sněžkou, Velké Úpě, na Ramzové i na Klínovci. Staré prodejny, hotely, rekreační areály nebo nevyužité pozemky ustupují novým apartmánovým domům, resortům a službám. Přináší to investice, ale i otázky, kolik další výstavby horská města a jejich infrastruktura unesou.

Rokytnice chce trumfnout Špindlerův Mlýn

Rokytnici nad Jizerou v Krkonoších čeká velký rozvoj. Před dvěma lety tamní skiareál koupil Marcel Soural, majitel developera Trigema. Ten již vlastní skiareál Monínec a chce tuto nohu svého byznysu dál rozvíjet. „Být součástí jednoho z největších lyžařských center v Krkonoších bylo naší obrovskou motivací,“ uvedl před dvěma lety pro newstream Soural.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Penta a PSN zahájily výstavbu na Vinohradech.

Nejkomplikovanější stavba Penty. Dospiva ukázal projekt, který vzniká těsně nad tunely

Přečíst článek

Nové kanceláře budou vzácné zboží, říká Forejt z Passerinvest Group

Dalibor Martínek

Jeden z největších developerů v Česku, Radim Passer, který si za hlavní teritorium svého působení vyhlédl pražskou Brumlovku, kde třicet let kraluje, staví tři velké projekty. Nově začal kombinovat kanceláře s nájemními byty. Do výstavby se pustil přesto, že nemá domluveného žádného nájemce. „Budeme sbírat nájemce postupně,“ říká Eduard Forejt, ředitel developmentu společnosti Passerinvest Group.

Společnost sází na specifickou situaci na pražském kancelářském trhu. Míra obsazenosti kanceláří přesahuje 94 procent. Developeři používají termín neobsazenost, která aktuálně činí 5,8 procenta. „My na Brumlovce jsme na třech procentech,“ uvádí Forejt. Za vyrovnanou poptávku je považována neobsazenost sedm až deset procent, z čehož jasně vyplývá, že o kanceláře v Praze je enormní zájem.

Hila, Passerinvest, Brumlovka

Home office není funkční model práce, říká Forejt ze společnosti Passerinvest

Radim Passer je jedním z mála developerů, který se v Praze věnuje výstavbě kanceláří. Nyní má rozpracované dva velké projekty a přichystaný třetí. Stále se pohybuje na své oblíbené Brumlovce. Přestože pro své vyrůstající kanceláře zatím nemá nájemce, věří, že je sežene. „Práce z domova totiž není funkční model,“ říká Eduard Forejt, ředitel developmentu v Passerinvest Group.

Přečíst článek

Kanceláře jako vzácné zboží

Tato situace umožňuje skupině Passerinvest Group rozjet výstavbu zcela spekulativně. „Důvod, proč jsme začali stavět, je vlastně dvojí. Jedním je fakt, že to tak prostě vyšlo vzhledem ke všem okolnostem příprav.“ Jako druhý důvod Forejt zmiňuje právě vysokou obsazenost stávajících kanceláří. „Reálně se obáváme, abychom byli schopni naplnit potřeby klientů. Třeba když chce někdo dělat restrukturalizaci a chce do nového domu. Vlastně chceme znepříjemnit našim nájemcům případný odchod z Brumlovky.“

Hila, Orion a Sequoia

Prvním projektem, který stojí před dokončením, je budova Hila na Brumlovce. Půjde o 22 tisíc metrů čtverečních kanceláří a 71 nájemních bytů. Druhým objektem na Brumlovce bude Orion, který vyroste v místě, kde stávaly tenisové kurty. Půjde o 28 tisíc metrů čtverečních kanceláří a 134 nájemních bytů, v současnosti se stavba chystá. Třetím projektem je Sequoia, která na Roztylech nabídne 33 tisíc metrů čtverečních nových kanceláří.

Tento objekt bude stát na místě Transgasu.

Pražský trh s kancelářemi je v těžké defenzivě. Nové kanceláře budou až za několik let

Český trh s kancelářemi trpí. Stává se z něj úzké hrdlo rozvoje české ekonomiky. Investoři kanceláře nestaví, výhodněji a předvídatelněji jim vycházejí investice do rezidenční výstavby. O kanceláře, zejména v Praze, přitom roste zájem. Po rezidenčním trhu, kde nabídka nestíhá poptávku a ceny bydlení rostou, se podobné schéma odvíjí i v segmentu kanceláří. Málo výstavby, růst cen.

Přečíst článek

Nové kanceláře podraží

Nové budovy budou v nejvyšší technologické kvalitě, což ovšem zdražuje jejich výstavbu. Primární trh s kancelářemi tak nyní cenově odskakuje od sekundárního. „Nové budovy nejdou stavět pod 24 eur za metr na měsíc,“ uvádí Forejt. Na druhé straně kvůli nedostatku kanceláří v Praze rostou i ceny na sekundárním trhu, a to k hranici dvaceti eur.

„Nové domy jsou hospodárnější a nevyžadují tolik servisu. Rozevřely se nůžky mezi servisními poplatky nových a starých domů. Rozdíl může být dvě až čtyři eura. Takže 24 eur za nové kanceláře je v plné konkurenci se starými,“ vysvětluje Forejt.

Hostem podcastu Realitní Club byl Eduard Forejt, ředitel developmentu společnosti Passerinvest Group. Celý díl si můžete přehrát v úvodu článku nebo na Spotify a Apple Podcasts. Hezký poslech.

Sequoia

Passer začal stavět největší kancelářský projekt v Praze

Společnost Passerinvest Group Radima Passera zahájila výstavbu nové administrativní budovy Sequoia v pražských Roztylech. Jde o největší kancelářskou budovu, která se v současnosti v Praze staví pro volný trh. Za dva roky nabídne 33 tisíc metrů pronajímatelné plochy.

Přečíst článek

Související