Šéf NATO Mark Rutte vyzval spojence v alianci, aby zesílili obranné úsilí, a zamezili tak možné válce vedené ze strany Ruska. Takový konflikt by se podle něj mohl rozsahem rovnat válce, kterou „zakusili naši prarodiče a praprarodiče“, varoval Rutte. Informovala o tom agentura Reuters.

Generální tajemník Severoatlantické aliance na akci pořádané organizátory Mnichovské bezpečnostní konference v Berlíně řekl, že příliš mnoho spojenců v NATO podle něj dostatečně nevnímá přítomnost ruské hrozby v Evropě. Třeba podle něj je rychle navýšit výdaje na obranu a zbrojní produkci, má-li kontinent zabránit válce v rozsahu, jaký zažily minulé generace.

„Jsme dalším cílem Ruska. Obávám se, že příliš mnoho lidí je tiše upokojených. Příliš mnoho lidí nevnímá naléhavost situace. A příliš mnoho lidí věří, že čas hraje pro nás. Není tomu tak. Je načase konat,“ řekl Rutte.

„Konflikt je za dveřmi. Rusko přineslo válku zpět do Evropy. A my musíme být připraveni,“ dodal šéf NATO.

Trumpovy plány po válce na Ukrajině? Těžba vzácných kovů v Rusku a ropy v Antarktidě

Zprávy z firem

Nezveřejněné dodatky plánu administrativy prezidenta Donalda Trumpa týkající se poválečné obnovy Ukrajiny a návratu Moskvy na mezinárodní ekonomickou scénu zahrnují návrhy na investice amerických společností v Rusku, uvedl deník The Wall Street Journal. Plány počítají například s americkými investicemi do těžby ruských vzácných kovů a těžby ropy v Arktidě. Rusko je investicím ze zahraničí otevřeno, zareagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, napsala agentura Reuters.

ČTK

Přečíst článek

Ukrajina se za pomoci Západu brání čtvrtým rokem ruské agresi v nejkrvavějším konfliktu v Evropě od druhé světové války, který rozpoutal ruský prezident Vladimir Putin v únoru 2022 svým rozkazem k vpádu ruských vojsk do sousední země.

Vojenskou sílu proti Severoatlantické alianci může být Rusko připraveno použít do pěti let, varoval dnes také Rutte.

Putin minulý týden prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu válčit s Evropou, ale pokud by válku zahájila Evropa, je Rusko připraveno bojovat.

Zelenskyj čelí tlaku z USA, aby přistoupil na významné územní ztráty

Politika

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí sílícímu tlaku ze strany Spojených států, aby přistoupil na významné územní ztráty a další ústupky Rusku v rámci mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Server Axios píše, že mu to sdělili dva ukrajinští představitelé. Podle listu Financial Times je Trumpovým cílem dosáhnout dohody o ukončení bojů do 25. prosince.

ČTK

Přečíst článek

Před invazí na Ukrajinu z Kremlu opakovaně zněla ujišťování, že Rusko na sousední zemi útočit nehodlá a varování západních rozvědek v tomto smyslu jsou jen hysterickou protiruskou kampaní. Ruská vojska pak ukrajinskou hranici překročila 24. února 2022.

Vládce Kremlu nyní také poznamenal, že pokud by Evropa napadla Rusko, mohla by rychle nastat situace, kdy by Moskva neměla s kým vyjednávat. Také hrozby jaderným konfliktem využívají ruští představitelé vůči západním zemím opakovaně.

Drahé a nedostupné bydlení je podle nové analýzy Platformy pro sociální bydlení hlavní příčinou chudoby v Česku. Ceny bytů i nájmů v poslední dekádě rostly výrazně rychleji než příjmy, což zvyšuje riziko chudoby zejména u rodin s dětmi, mladých lidí a samoživitelek. Autoři doporučují přesunout státní podporu od daňových úlev k výstavbě dostupných obecních bytů a úpravě pravidel nájemního bydlení i sociálních dávek.

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Podíl rodin i mladých ve vlastním bytě za deset let klesl, v nájmu naopak vzrostl. I nájemné se ale zvedá výrazně rychleji než výdělky, uvádí analýza o řešení krize bydlení, kterou vydala Platforma pro sociální bydlení.

Pro příští čtyři roky do konce volebního období radí podporu výstavby obecních bytů, změnu danění či pravidel uzavírání nájemních smluv i úpravu sociálních dávek. Na analýze pracovali experti a expertky platformy, Ostravské univerzity, agentury PAQ Research, Asociace pro mezinárodní otázky a Sdružení nájemníků ČR.

Lovecký zámeček Karla Schwarzenberga je na prodej

Reality

Lovecký zámeček Dřevíč, kde více než třicet let žil politik a podnikatel Karel Schwarzenberg, je nyní na prodej. Exkluzivně jej nabízí realitní kancelář Svoboda & Williams za cenu 65 milionů korun.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Rostou ceny bytů i nájemné

„Mě samotného překvapilo, že rozklíčování příčin chudoby trvalo až do roku 2025. Opravdu v Česku příčina chudoby číslo jedna jsou v tuto chvíli náklady na bydlení,“ uvedl analytik platformy Jan Klusáček.

Autoři srovnali vývoj cen bytů, nabídek nájemného a mediánového čistého příjmu na osobu. Proti roku 2014 se medián zvedl zhruba o 40 procent. Ceny bytů v Praze a krajských městech vzrostly zhruba o 80 procent a nájmy skoro 2,5krát. V roce 2011 bylo v Česku podle sčítání 4,38 milionu domácností, o deset let později 4,81 milionu.

Chudoba po úhradě bydlení hrozila v roce 2019 třetině úplných rodin v nájmu, loni téměř polovině. Mezi samoživitelkami vzrostl podíl ze 43 procent na 52 procent. Naopak u lidí v důchodovém věku klesl. U samotných seniorek se snížil z 37 na 24 procent a u seniorských párů ze čtyř na dvě procenta, a to díky valorizacím penzí. „Nedostupnost bydlení je vidět i generačně. Nárůst je výrazný a chudoba vyšší mezi mladými,“ podotkl analytik.

Vlastní bydlení mělo v roce 2014 v Praze a Brně 80 procent rodin s dětmi do deseti let, loni polovina. V nájmu tam před desetiletím byla pětina takových rodin, loni téměř polovina. V malých městech vlastníků přibylo a nájemníků ubylo. V nájmu v Praze a Brně v roce 2014 bylo 36 procent domácností třicátníků, loni 53 procent. V krajských městech to bylo před deseti lety 42 procent a loni 52 procent. Ve městech nad 50 tisíc obyvatel v EU podle loňských dat Eurostatu žilo v průměru 39 procent lidí a v obcích a městech do 5000 obyvatel 25 procent. V Česku to bylo 28 procent ve velkých městech a 34 procent na venkově.

Investice do bydlení se nejvíc vyplatí v regionech, říká Jaroslav Ton ze Salutem Real

Reality

Společnost Salutem Real, kterou před téměř dvaceti lety založili Jaroslav Ton a Petr Jiříček, má jedinečný obchodní model. Nakupuje a renovuje bytové nemovitosti, následně byty prodává investorům. Ale ne na bydlení, jako investici. Z nájmu jim potom vyplácí nadstandardní zhodnocení peněz, mezi šesti a sedmi procenty ročně. A o správu bytů se sama stará.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Do podpory stavebního spoření od roku 2005 do loňska stát poslal podle analýz celkem asi 153 miliard korun, teď jsou to ročně dvě až tři miliardy korun. Díky odpočtu daní u hypoték se za dvě desetiletí snížil příjem rozpočtu asi o 60 až 90 miliard korun, ročně je to teď asi osm až deset miliard korun. Podle expertů je podpora neefektivní a nedostupnost bydlení se prohlubuje.

Autoři analýzy doporučují daňové úlevy zrušit a podporu přesměrovat do investic do výstavby dostupných bytů. Navrhují řešit i danění krátkodobých pronájmů či vysoké zátěže nízkých příjmů. Kritizují řetězení krátkodobých nájemních smluv, radí zavedení roční zkušební lhůty a po ní smlouvy na neurčito. Upravit by se měla i část superdávky na bydlení, zohlednit by se v ní měly cenové mapy.