Drahé a nedostupné bydlení je podle nové analýzy Platformy pro sociální bydlení hlavní příčinou chudoby v Česku. Ceny bytů i nájmů v poslední dekádě rostly výrazně rychleji než příjmy, což zvyšuje riziko chudoby zejména u rodin s dětmi, mladých lidí a samoživitelek. Autoři doporučují přesunout státní podporu od daňových úlev k výstavbě dostupných obecních bytů a úpravě pravidel nájemního bydlení i sociálních dávek.

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Podíl rodin i mladých ve vlastním bytě za deset let klesl, v nájmu naopak vzrostl. I nájemné se ale zvedá výrazně rychleji než výdělky, uvádí analýza o řešení krize bydlení, kterou vydala Platforma pro sociální bydlení.

Pro příští čtyři roky do konce volebního období radí podporu výstavby obecních bytů, změnu danění či pravidel uzavírání nájemních smluv i úpravu sociálních dávek. Na analýze pracovali experti a expertky platformy, Ostravské univerzity, agentury PAQ Research, Asociace pro mezinárodní otázky a Sdružení nájemníků ČR.

Lovecký zámeček Karla Schwarzenberga je na prodej

Reality

Lovecký zámeček Dřevíč, kde více než třicet let žil politik a podnikatel Karel Schwarzenberg, je nyní na prodej. Exkluzivně jej nabízí realitní kancelář Svoboda & Williams za cenu 65 milionů korun.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Rostou ceny bytů i nájemné

„Mě samotného překvapilo, že rozklíčování příčin chudoby trvalo až do roku 2025. Opravdu v Česku příčina chudoby číslo jedna jsou v tuto chvíli náklady na bydlení,“ uvedl analytik platformy Jan Klusáček.

Autoři srovnali vývoj cen bytů, nabídek nájemného a mediánového čistého příjmu na osobu. Proti roku 2014 se medián zvedl zhruba o 40 procent. Ceny bytů v Praze a krajských městech vzrostly zhruba o 80 procent a nájmy skoro 2,5krát. V roce 2011 bylo v Česku podle sčítání 4,38 milionu domácností, o deset let později 4,81 milionu.

Chudoba po úhradě bydlení hrozila v roce 2019 třetině úplných rodin v nájmu, loni téměř polovině. Mezi samoživitelkami vzrostl podíl ze 43 procent na 52 procent. Naopak u lidí v důchodovém věku klesl. U samotných seniorek se snížil z 37 na 24 procent a u seniorských párů ze čtyř na dvě procenta, a to díky valorizacím penzí. „Nedostupnost bydlení je vidět i generačně. Nárůst je výrazný a chudoba vyšší mezi mladými,“ podotkl analytik.

Vlastní bydlení mělo v roce 2014 v Praze a Brně 80 procent rodin s dětmi do deseti let, loni polovina. V nájmu tam před desetiletím byla pětina takových rodin, loni téměř polovina. V malých městech vlastníků přibylo a nájemníků ubylo. V nájmu v Praze a Brně v roce 2014 bylo 36 procent domácností třicátníků, loni 53 procent. V krajských městech to bylo před deseti lety 42 procent a loni 52 procent. Ve městech nad 50 tisíc obyvatel v EU podle loňských dat Eurostatu žilo v průměru 39 procent lidí a v obcích a městech do 5000 obyvatel 25 procent. V Česku to bylo 28 procent ve velkých městech a 34 procent na venkově.

Investice do bydlení se nejvíc vyplatí v regionech, říká Jaroslav Ton ze Salutem Real

Reality

Společnost Salutem Real, kterou před téměř dvaceti lety založili Jaroslav Ton a Petr Jiříček, má jedinečný obchodní model. Nakupuje a renovuje bytové nemovitosti, následně byty prodává investorům. Ale ne na bydlení, jako investici. Z nájmu jim potom vyplácí nadstandardní zhodnocení peněz, mezi šesti a sedmi procenty ročně. A o správu bytů se sama stará.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Do podpory stavebního spoření od roku 2005 do loňska stát poslal podle analýz celkem asi 153 miliard korun, teď jsou to ročně dvě až tři miliardy korun. Díky odpočtu daní u hypoték se za dvě desetiletí snížil příjem rozpočtu asi o 60 až 90 miliard korun, ročně je to teď asi osm až deset miliard korun. Podle expertů je podpora neefektivní a nedostupnost bydlení se prohlubuje.

Autoři analýzy doporučují daňové úlevy zrušit a podporu přesměrovat do investic do výstavby dostupných bytů. Navrhují řešit i danění krátkodobých pronájmů či vysoké zátěže nízkých příjmů. Kritizují řetězení krátkodobých nájemních smluv, radí zavedení roční zkušební lhůty a po ní smlouvy na neurčito. Upravit by se měla i část superdávky na bydlení, zohlednit by se v ní měly cenové mapy.

Středočeský zámek Štiřín se nepodařilo prodat ani na devátý pokus. Do aukce vyhlášené Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) se sice přihlásil nejméně jeden zájemce, nenabídl ale ani vyvolávací cenu 720 milionů korun. Vyplývá to z aukčního webu. Majetkový úřad uvedl, že vypíše nové kolo dražby.

„Cílem ÚZSVM je pro tento unikátní a pro stát nepotřebný areál s hotelem, restaurací, wellness a rozlehlým parkem najít definitivního vlastníka, který by pro něj nalezl smysluplné využití,“ uvedla mluvčí majetkového úřadu Michaela Tesařová. „Zákonem preferovaný způsob nakládání s nepotřebným státním majetkem je prodej prostřednictvím transparentního výběrového řízení. ÚZSVM v případě zámku Štiřín zatím neshledal důvod pro odchýlení se od tohoto postupu, a to i kvůli vysokým nákladům daňových poplatníků na správu prázdného a pro stát nepotřebného majetku,“ doplnila.

25 fotografií v galerii

Majetkový úřad převzal štiřínský zámek v červnu 2023 od ministerstva zahraničí a následně ho nabídl jiným státním institucím. Vzhledem k tomu, že o něj žádná neprojevila zájem, převedl majetkový úřad Národnímu památkovému ústavu zámecký mobiliář a následně nabídl areál zámku v aukci. První kolo se uskutečnilo loni v listopadu a vyvolávací cena tehdy byla 3,3 miliardy korun.

Lovecký zámeček Karla Schwarzenberga je na prodej

Reality

Lovecký zámeček Dřevíč, kde více než třicet let žil politik a podnikatel Karel Schwarzenberg, je nyní na prodej. Exkluzivně jej nabízí realitní kancelář Svoboda & Williams za cenu 65 milionů korun.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

V dalších kolech aukce cenu úřad postupně snižoval, z nabídky prodeje také vyjmul část pozemků v areálu zámeckého parku, které převzaly Lesy ČR, a pozemky, na nichž obec Kamenice plánuje výstavbu chodníků. I přes snížení ceny se ale do prvních sedmi kol dražby nikdo nepřihlásil. Při osmém pokusu na konci října sice nejméně jeden zájemce složil požadovanou dražební kauci, stejně jako při dnešní aukci ale neučinil žádný příhoz.

Zámek z 18. století v minulosti sloužil jako hotel s restaurací, wellness centrem a golfovým hřištěm. Původně jej spravovalo ministerstvo zahraničí, které ale oznámilo, že areál nepotřebuje, a následně ho převedlo na majetkový úřad. V době převodu byl areál uzavřen. Současnou podobu zámku ovlivnily úpravy z období kolem roku 1900 podle projektu architekta Jiřího Stibrala a také úpravy z let 1985 až 1993. Desítky let jej vlastnila rodina Ringhofferova, v majetku státu se štiřínský zámek ocitl po druhé světové válce jako konfiskát.