Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Fiala: Musíme podpořit schopnost Ukrajiny zasáhnout cíle v hloubi Ruska

Premiér Petr Fiala
ČTK
 ČTK

Je třeba podpořit schopnost Ukrajiny zasáhnout energetickou síť a vojensko-průmyslový komplex hluboko na ruském území, prohlásil Petr Fiala po jednání takzvané koalice ochotných. Londýnského rokování zemí podporujících Ukrajinu v jejím boji s Ruskem se český premiér účastnil prostřednictvím videokonference. Přímo v britské metropoli byli mimo jiné ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a generální tajemník NATO Mark Rutte. Setkání uspořádal britský premiér Keir Starmer se záměrem domluvit se v rámci koalice na krocích, které by vedly ke zvýšení tlaku na Rusko.

Starmer na tiskové konferenci po jednání prohlásil, že koalice usiluje o svobodu a bezpečnost všech Evropanů. „Vaše bezpečnost je i naše bezpečnost,“ řekl na adresu Ukrajinců. Zároveň označil ruského prezidenta Vladimira Putina za jediného člověka, který nechce konec války. Poznamenal přitom, že poslední ruské útoky na civilní cíle na Ukrajině jsou jasným důkazem toho, že šéf Kremlu odmítá mír. „Znovu a znovu odmítá šanci válku ukončit,“ dodal a ujistil, že státy koalice podpoří a posílí ukrajinskou protivzdušnou obranu.

Putinovi na Ukrajině docházejí peníze

Generální tajemník NATO Rutte na tiskové konferenci prohlásil, že Putinovi na Ukrajině docházejí peníze, vojáci i nápady. Zelenskyj zdůraznil, že mír se rodí z tlaku na agresora, a poděkoval evropským státníkům za dosavadní podporu Ukrajiny ve válce.

Fiala na síti X uvedl, že v rámci koalice ochotných panuje shoda, že v ukrajinsko-ruském konfliktu by mělo být co nejdříve dosaženo příměří na linii dotyku. Zároveň napsal, že je nezbytné zamezit financování ruské válečné mašinerie, a to zejména tlakem na ruský energetický sektor.

Ruský prezident Vladimir Putin

Trumpův nátlak zřejmě zafungoval. Putin vyslal do USA vyjednávače, který má urovnat vztahy

Kreml spěšně poslal do Washingtonu svého hlavního vyjednávače, aby zachraňoval vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, napsal server The Moscow Times. Cesta Kirilla Dmitrijeva do USA následuje poté, co Trump uvalil sankce proti ruským ropným společnostem Rosněfť a Lukoil a zrušil summit s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Budapešti.

Přečíst článek

Rutte řekl, že sankce ze strany USA uvalené na ruské ropné společnosti významně zvýší tlak na Putina. Podle generálního tajemníka tento krok administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ukazuje, že šéf Bílého domu je absolutně odhodlán ukončit válku a nastolit trvalý mír na Ukrajině.

Zelenskyj poděkoval Trumpovi za sankce na ruské ropné společnosti a řekl, že stejný tlak je třeba vyvinout i na ruskou stínovou flotilu umožňující export ruské ropy navzdory sankcím a na ropné terminály. Dodal, že Ukrajina sama tlačí na ruskou ropnou infrastrukturu cílenými útoky pomocí dronů a raket, a zdůraznil, že tlak na ruský energetický sektor omezí možnosti Moskvy při financování války. Podle ukrajinského prezidenta chce naopak Rusko svými údery na ukrajinskou energetiku využít nadcházející zimy k prohloubení utrpení ukrajinského obyvatelstva. „Chtějí nás zlomit a dělají všechno pro to, aby toho dosáhli,“ dodal Zelenskyj.

Na tiskové konferenci byla přítomná také dánská premiérka Mette Frederiksenová, která na dotaz týkající se zmrazených ruských aktiv řekla, že doufá, že ještě letos dojde k využití těchto prostředků ve prospěch Ukrajiny. Připustila ovšem, že takzvaná reparační půjčka financovaná ze zmrazených aktiv je technicky obtížně proveditelná.

Související

Český premiér Petr Fiala

Fiala: Putinovi o mír nikdy nešlo. Cesta k němu vede přes vojenskou podporu Ukrajiny

Přečíst článek

Gaza v ruinách: Válka zanechala více sutin než váží 6000 Eiffelových věží

Gaza
ČTK
 ČTK

Více než čtyři pětiny všech budov v Pásmu Gazy, po nichž zůstalo přes 60 milionů tun sutin, zničila nebo poškodila válka mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, kterou 10. října zastavilo křehké příměří. Ukázaly to aktuální údaje OSN, které dnes analyzovala agentura AFP.

Satelitní středisko OSN (UNOSAT) už v srpnové zprávě uvedlo, že izraelská armáda k 8. červenci na hustě osídleném palestinském území poškodila nebo zcela zničila téměř 193 tisíc budov. To představovalo zhruba 78 procent všech staveb, které tam stály před útokem Hamásu na Izrael 7. října 2023, jímž válka začala. Na základě snímků z 22. a 23. září z města Gaza, které bylo v té době hlavním terčem izraelské ofenzivy proti Hamásu, pak tato agentura OSN odhaduje ještě vyšší, 83procentní podíl poškozených nebo zničených budov v celém pásmu.

Odhadovaných 61,5 milionu tun sutin ze zřícených budov převyšuje téměř 170krát hmotnost newyorského mrakodrapu Empire State Building či 6000krát hmotnost Eiffelovy věže, vypočítala AFP. Zároveň to odpovídá zhruba 169 kilogramům suti na každý metr čtvereční Pásma Gazy, jehož rozloha činí 365 kilometrů čtverečních.

Téměř dvě třetiny těchto rozvalin přitom podle odhadu Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) pocházejí z prvních pěti měsíců války. Tempo destrukce zrychlilo také v posledních měsících před uzavřením nynějšího příměří.

Předběžná analýza, kterou UNEP zveřejnil už v srpnu, varovala, že trosky představují také vážné zdravotní riziko pro obyvatelstvo. Podle odhadu UNEP může až 4,9 milionu tun sutin ze starých budov obsahovat nebezpečný azbest, zejména v oblasti uprchlických táborů Džabalíja na severu, Nusajrát a Maghází ve středu a táborů v Rafáhu a Chán Júnisu na jihu. Nejméně 2,9 milionu trosek pak může být podle agentury OSN kontaminováno chemickými látkami a jiným toxickým odpadem ze starých průmyslových areálů.

Slabina NATO? Jednoznačně protivzdušná obrana

Slabina NATO? Jednoznačně protivzdušná obrana, uvádí analytici

Evropská protivzdušná obrana je podle bezpečnostních analytiků stále jedním z nejslabších článků obranyschopnosti Severoatlantické aliance. Důvodem je nedostatečný obranný systém proti balistickým raketám a dronům. Odborníci se shodují, že Evropa je v této oblasti závislá na Spojených státech a že bez americké pomoci by účinnost obrany byla zásadně omezená.

Přečíst článek

Související

Chorvati obnovili povinnou vojenskou službu

Chorvati obnovili povinnou vojenskou službu
ČTK
 ČTK

Chorvatští poslanci odhlasovali znovuzavedení povinné vojenské služby. Informují o tom tiskové agentury. Cílem je posílit obranyschopnost téměř čtyřmilionové země uprostřed rostoucího globálního geopolitického napětí. Krok je reakcí na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě z důvodu ruské agrese na Ukrajině a závodů ve zbrojení na Balkáně, který v 90. letech prošel krvavou válkou, napsala agentura AP.

„Jsme svědky nárůstu různých typů hrozeb, což vyžaduje reakci a efektivitu celé společnosti,“ řekl tento týden poslancům ministr obrany Ivan Anušić.

Chorvatsko zrušilo povinnou vojenskou službu v roce 2008, rok před vstupem do Severoatlantické aliance, a následně se zaměřilo na profesionalizaci armády. Chorvatská armáda v současnosti podle odhadů čítá téměř 15 tisíc vojáků v aktivní službě a dalších 20 tisíc rezervistů.

Agentura AFP uvádí, že každý rok bude do služby povoláno 18 tisíc mužů nad 18 let, kteří projdou dvouměsíčním vojenským výcvikem. První kurzy odstartují na začátku příštího roku. Žen se povinná služba netýká. Muži, kteří se nebudou chtít účastnit vojenské služby kvůli přesvědčení, budou moci absolvovat civilní službu, která bude trvat tři až čtyři měsíce. Při této službě budou například součástí týmů, které pomáhají při přírodních katastrofách.

Odvedení branci budou pobírat plat 1100 eur (asi 26 750 korun) měsíčně. Částka pro ty, kteří se rozhodnou pro civilní službu, zatím není známa. Ti, kteří absolvují vojenskou službu, budou zvýhodněni při snaze získat zaměstnání ve státní službě.

Někteří poslanci zavedení povinné vojenské služby kritizovali s tím, že zákon diskriminuje ženy a osoby, které se služby odmítnou z přesvědčení účastnit. Podle nich například není spravedlivé, aby ti, kteří absolvují civilní službu, dostávali nižší mzdy a nebyli zvýhodněni při snaze získat zaměstnání ve veřejném sektoru.

Gaza

Gaza v ruinách: Válka zanechala více sutin než váží 6000 Eiffelových věží

Více než čtyři pětiny všech budov v Pásmu Gazy, po nichž zůstalo přes 60 milionů tun sutin, zničila nebo poškodila válka mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, kterou 10. října zastavilo křehké příměří. Ukázaly to aktuální údaje OSN, které dnes analyzovala agentura AFP.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme