Vánoční pečení se prodraží. Které potraviny zdražily a co naopak zlevnilo?

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.

V dokumentu se uvádí, že se Evropa potýká s ekonomickými problémy, které jsou však „zastíněny skutečnou a mnohem drsnější perspektivou vymazání civilizace“ v příštích 20 letech.

„Mezi větší problémy, kterým Evropa čelí, patří činnosti Evropské unie a dalších nadnárodních orgánů, které podkopávají politickou svobodu a suverenitu, migrační politika, která mění kontinent a vyvolává konflikty, cenzura svobody slova a potlačování politické opozice, prudký pokles porodnosti a ztráta národní identity a sebevědomí,“ uvádí se v 33stránkovém dokumentu Trumpovy administrativy.

Politico v této souvislosti uvádí, že dokument zřejmě uvítají krajně pravicové evropské strany, jejichž volební programy se soustředí na kritiku EU a požadují omezení migrace z neevropských zemí, zejména těch s většinově muslimskou populací. V praxi se podle deníku v dokumentu ukazuje ideologické souznění mezi Trumpovým populistickým hnutím MAGA a nacionalistickými stranami v Evropě.

Karel Pučelík: Hledáte důstojný hlas Ameriky? Najdete ho ve Vatikánu

Politika

Americký prezident Donald Trump nemá na domácí scéně příliš mnoho efektivních oponentů. Zdá se však, že jednomu z jeho krajanů se daří i v MAGA světě prosadit. Papež Lev XIV. má připomínky vůči americkému postupu na Ukrajině, tvrdé imigrační politice a všeobecnému nárůstu nesnášenlivého populismu i ekonomickým nerovnostem. Vypadá to, že ačkoli papež i Trump mluví o křesťanství, každý z nich popisuje něco úplně jiného.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Trumpova administrativa si podle Politico buduje čím dál užší vztahy s krajně pravicovými uskupeními například v Německu či Španělsku a v dokumentu naznačuje, že by svým ideologickým spojencům v Evropě mohla pomáhat.

„Amerika vybízí své politické spojence v Evropě, aby podporovali toto oživení ducha, a rostoucí vliv vlasteneckých evropských stran skutečně dává důvod k velkému optimismu,“ uvádí se ve strategii.

Dokument je vzácným oficiálním vysvětlením Trumpova pohledu na zahraniční politiku. Takové strategie, které prezidenti obvykle zveřejňují jednou za funkční období, mohou pomoci utvářet způsob, jakým jednotlivé části americké vlády rozdělují rozpočty a stanovují politické priority. V úvodní poznámce ke strategii ji Trump nazval „cestovní mapou, která zajistí, že Amerika zůstane největší a nejúspěšnější zemí v dějinách lidstva a domovem svobody na zemi“.

Americká vláda ve strategii připouští, že Evropa je nadále pro USA „strategicky a kulturně klíčová“, zároveň ale opakuje svou předešlou kritiku. Viceprezident J.D. Vance již v únoru na bezpečnostní konferenci v Mnichově kritizoval evropskou migrační politiku a zpochybňoval svobodu slova v evropských zemích, čímž šokoval zástupce evropského politického mainstreamu.

Lukáš Kovanda: Slepý fond? Sledujte, kdo tady vlastně oslepne. A Babiš to nebude

Názory

Slepé svěřenské fondy jsou v západních demokraciích běžným nástrojem pro omezení střetu zájmů. Ekonom Lukáš Kovanda však upozorňuje, že jejich účinek je často iluzorní. Není to politik, který je zaslepen, ale veřejnost. Ne jinak je tomu v případě Andreje Babiše.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

„Velké nahrazení“

Dokument také opakuje rasistickou konspirační teorii o „velkém nahrazení“, podle níž elity údajně plánují oslabit volební hlasy bělošských Evropanů tím, že otevřou své země migraci z afrického kontinentu a zejména z muslimských zemí.

Válka na Ukrajině je zmíněna v krátké odchylce od tématu „civilizačního vymazání“ Evropy. USA zdůrazňují, že je v americkém zájmu, aby válka skončila, mimo jiné i proto, aby byla obnovena „strategická stabilita“ s Ruskem. Trumpova administrativa však tvrdí, že „nestabilní menšinové vlády“ v Evropě mají „nerealistická očekávání ohledně války“ a naznačuje, že tyto země brání mírovému procesu. Tyto komentáře přitom přicházejí v době, kdy evropští lídři soukromě varují, že Washington by mohl Ukrajinu během mírových jednání s Moskvou zradit, poznamenal Politico.

V neposlední řadě dokument v rozporu s politikou otevřených dveří NATO uvádí, že USA chtějí ukončit vnímání Severoatlantické aliance jakožto „stále se rozšiřujícího“ uskupení.

Slepé svěřenské fondy jsou v západních demokraciích běžným nástrojem pro omezení střetu zájmů. Ekonom Lukáš Kovanda však upozorňuje, že jejich účinek je často iluzorní. Není to politik, který je zaslepen, ale veřejnost. Ne jinak je tomu v případě Andreje Babiše.

Vložení majetku do slepého svěřenského fondu není zázračným řešením, jak zamezit střetu zájmů, ani v rozvinutých demokraciích a zemích se zavedeným a stabilním institucionálním a právním rámcem, jakými jsou Spojené státy, Kanada či Británie. V těchto zemích politici při nástupu do veřejné funkce celkem běžně umisťují svůj majetek do slepého svěřenského fondu. V poslední době takové řešení uplatnil třeba někdejší britský premiér Rishi Sunak nebo jeho současný kanadský protějšek Mark Carney.

Babiš se vzdá Agrofertu. Holding se mu nevrátí ani po odchodu z politiky

Politika

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích dnes uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti. Podle Babiše kroky daleko přesahují požadavky předpisů.

ČTK

Přečíst článek

Problém jménem Trump 

Americký prezident Donald Trump se na rozdíl od některých ze svých předchůdců v Bílém domě řešení na bázi slepého svěřenského fondu vyhnul. Jeho majetek, konglomerát Trump Organization, nyní řídí jeho děti Donald junior a Eric. Takže o zaslepení svěřeného majetku nemůže být řeči už jen z tohoto důvodu. Protože americký prezident může i ve funkci neformálně dále ovlivňovat to, co se s jeho majetkem děje, skrze rodinnou vazbu na syny. Navíc zůstává konečným vlastníkem Trump Organization. 

Limity zaslepení fondu

Ústřední ideou slepého svěřenského fondu je ovšem právě to, že za účelem jeho zaslepení stane v čele osoba, která nemá s osobou, jejíž majetek se ve fondu ocitá, nic společného. Ani z hlediska rodinného, ani obchodního a finančního. Osobou, která svěřený majetek spravuje, nemusí být nutně osoba fyzická, může jít o osobu právnickou typu banky či jiné finanční instituce. Například ve Spojených státech může politik svůj majetek slepě svěřit bance, pokud jeho vazby s ní nejdou nad rámec vedení běžného či spořícího účtu, případně dalších základních služeb.

Lukáš Kovanda: Babiš způsobem, jakým se vzdal Agrofertu, zachází dále než Trump

Názory

Šéf hnutí ANO a nadcházející staronový premiér ČR Andrej Babiš se vzdal holdingu Agrofert způsobem, který jde dále v porovnání se způsobem, jakým kontrolu nad svým majetkem ošetřil americký prezident Donald Trump. Trump s nástupem do Bílého domu roku 2017 svěřil vedení vlastního konglomerátu, Trump Organization, dětem. Ti konglomerát řídí nadále i během Trumpova druhého funkčního období v Bílém domě. Trump ovšem zůstává jeho vlastníkem. Babiš se naproti tomu vzdává Agrofertu natrvalo. A potomkům připadne až po jeho smrti.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

I věrohodné zaslepení svěřenského fondu má ovšem své limity stran snahy zcela předejít potenciálnímu střetu zájmu. Protože například politik, který svůj majetek do slepého svěřenského fondu vkládá, pochopitelně ví, jaký majetek do něj vkládá. I v praxi pokročilých západních demokracií přitom může politik určit základní mantinely chodu slepého svěřenského fondu. Teoreticky by sice třeba svěřenský správce mohl nahradit svěřené politikovo akciové portfolio akciemi úplně jinými, avšak v praxi k takto radikálním změnám nedochází.

Svěřenský správce podobu slepě svěřeného majetku svými prodeji i nákupy proměňuje, aniž by o konkrétních změnách politik ve veřejné funkci vůbec věděl (v tomto smyslu jde vskutku o zaslepení), ale zřídkakdy jde o změny zcela převratné. Politik totiž může svěřenskému správci sdělit ještě před převedením majetku své základní požadavky, např. že si nepřeje, aby zaslepený fond investoval do kryptoměn nebo firem těžících uhlí. Sdělení nemusí být přímé povahy. Komunikace mezi politikem a svěřenským správcem probíhá v pokročilých demokraciích přes další osobu či těleso, například příslušnou komisi.

Politik může fakticky ovlivnit, co se prodá a co ne

Politik i v rozvinutých západních demokraciích tedy ovšem i tak může fakticky zamezit tomu, aby svěřenský správce svěřovaný majetek fondu celý prodal. 

Existují přitom dva základní typy slepých svěřenských fondů. Zřízením prvního z nich se politik vzdává kontroly nad svým majetkem nevratně, až do své smrti, zřízení druhého typu znamená vzdání se kontroly například pouze po dobu výkonu veřejné funkce. V obou případech politik sice neví, k jakým změnám ve fondu dochází, má ale možnost nahlédnout do základních, zpravidla čtvrtletních finančních výkazů a zjistit například, jak se vyvíjejí základní parametry fondu, jakými jsou příslušný celkový zůstatek nebo aktuální hodnota svěřeného majetku. 

Babiš našel řešení. Prezident Pavel jej jmenuje premiérem v úterý

Politika

Prezident Petr Pavel jmenuje předsedu hnutí ANO Andreje Babiše premiérem v úterý 9. prosince. Ocenil, že Babiš dodržel dohodu a veřejně oznámil způsob řešení svého střetu zájmu. Prezident to napsal na síti X. Babiš dnes večer oznámil, že se vzdá svého holdingu Agrofert. Nevrátí se mu ani po konci v politice. Firmu dostanou jeho potomci zpět, až zemře.

ČTK

Přečíst článek

Paradox slepého fondu. Omezuje kontrolu veřejnosti

Do slepého svěřenského fondu je v západních demokraciích umísťován zejména majetek typu akciových portfolií nebo portfolií jiných cenných papírů, méně již nemovitostí nebo obchodních společností.

Zřízení slepého svěřenského fondu paradoxně může znamenat ztrátu transparentnosti. Politik se totiž svěřením majetku takovému fondu i v pokročilých západních demokraciích vyvazuje z povinnosti přiznávat svůj majetek veřejnosti, neboť majetek svěřený fondu formálně přestává být jeho.

Veřejnost tak je vlastně zřízením fondu „oslepena“ také, neboť přestává mít vhled do vývoje politikova majetku. Pokud přitom politik počítá s tím, že nad majetkem ve svěřenském fondu opět získá kontrolu po skončení veřejné funkce, ztrácí veřejnost kontrolu nad majetkem, který přitom zase jednou politikův celý bude. V tom tedy tkví zásadní rozpor mnohých slepých svěřenských fondů: mají eliminovat střet zájmů, leč vlastně veřejnost zbavují kontroly nad tím, zda se tak skutečně děje – veřejnost musí slepě věřit, že se tak děje.

Babišův model? Napůl slepý fond

Schéma, které volí nadcházející staronový český premiér Andrej Babiš, má tedy blízko k řešení na bázi nevratně zřízeného slepého svěřenského fondu. Slepý by měl být v tom smyslu, že Babiš, ani jeho osoby blízké – rodinně, obchodně, finančně – nebudou mít vliv na každodenní vývoj svěřeného majetku, tedy holdingu Agrofert.

Slepý naopak není v tom, že Babiš vždy bude vědět, jaký je obsah svěřenského fondu. Ví, že v něm vždy bude Agrofert – a že tento majetek po jeho smrti připadne dětem. Takovéto základní mantinely určené politikem směřujícím do veřejné funkce – to, že se nemají (některá) svěřená aktiva prodat a jiná zase kupovat, či to, komu připadne majetek po politikově smrti – je však možné určit také v pokročilých západních demokraciích. 

Babiš naopak zachází dále než četní politici na Západě, kteří využívají institutu slepého svěřenského fondu, a to v tom, že se na rozdíl od nich svěřovaného majetku vzdává nevratně.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy