Mám nyní možnost částečně žít ve Francii a umění stávek je zde jedno z nezajímavějších. O Francouzích se traduje leccos, děláme si srandu, že stávkují hodně, často a nahlas. A když se na to člověk dívá déle než jedno zablokované ráno, zjistí, že stávkování je ve Francii vlastně svébytné umění.
Americké zemědělství letos prochází jedním z nejtěžších období za poslední dekádu. Farmáři čelí kombinaci vysokých nákladů, oslabené poptávky a politické nejistoty ohledně budoucí státní podpory. Zdrojem problémů jsou především ochlazující se obchodní vztahy s Čínou a zavedená cla, která zdražila klíčové komodity - od hnojiv až po zemědělskou techniku.
Zemědělství v Česku v posledních čtyřech letech čelilo řadě krizí - od prudkého nárůstu cen vstupů přes dopady války na Ukrajině, byrokratickou zátěž, až po tlaky spojené s novou evropskou zemědělskou politikou. Odborníci se ale neshodují na tom, jak vláda Petra Fialy (ODS) situaci zvládla. Zatímco část analytiků oceňuje přesměrování dotací k menším farmám či zvládnutí zemědělských protestů bez populistických zásahů, zástupci velkých zemědělských organizací vládu kritizují za chybějící vizi, slabou komunikaci a neochotu systémově řešit problémy.
Statistický úřad zveřejnil ceny zemědělských výrobců. Vypadá to na další šokový růst cen potravin. Podle statistik vzrostly meziročně ceny zemědělských výrobců o 13,4 procenta. Vyšší byly zejména ceny ovoce o 25,1 procenta, obilovin o 15 procent. Což znamená budoucí nárůst cen pečiva.
Růst cen v zemědělství letos v květnu vykázal úroveň 15,7 procenta v meziročním srovnání. Vykázal tak stejnou hodnotu jako revidovaný dubnový údaj, jenž představuje nejvýraznější nárůst od února 2023, tedy za více než dva roky.
Za poslední století zemědělci nepamatují sušší jaro. Ačkoli jsou prý na nejistotu zvyklí, nyní jsou farmáři z různých koutů Evropy nervózní. Třeba v severním Německu je v sázce více než třetina úrody. A bude prý hůř.
Růst cen zemědělských výrobců dále nabírá na tempu. Letos v únoru tyto ceny meziročně přidaly hned 9,3 procenta. Naposledy rostly výrazněji v březnu 2023, tedy takřka před dvěma lety. Jde o neklamný znak, že do Česka se v určité míře vrací vlna zdražování potravin, neboť ceny zemědělců se s jistým časovým odstupem promítnou také do cen v maloobchodní síti. Rostou hlavně ceny olejnin, ovoce a obilovin.
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Kvůli klimatickým změnám a stále častějším výkyvům počasí zemědělci oproti minulosti více pojišťují plodiny i hospodářská zvířata. Vyplývá to z dat pojišťoven. Například Agra pojišťovně, která zajišťuje pojištění na přibližně půl milionu hektarů zemědělské půdy, vzrostl počet pojištěných zemědělců a podniků mezi roky 2020 a 2024 z 1675 na 1725. ČSOB Pojišťovna uvedla, že za stejné období zemědělského pojištění narostlo o 50 procent. Někteří farmáři se ale podle pojišťoven z důvodu nepříznivé ekonomické situaci v sektoru snaží na pojištění šetřit.
Druhý den třístranných rozhovorů delegací USA, Ukrajiny a Ruska o ukončení války na Ukrajině podle zdrojů agentur Reuters a AFP ❌ skončil. Rozhovory o americkém plánu na zastavení bojů se od pátku konají v Abú Zabí. Mluvčí vlády Spojených arabských emirátů, které jednání hostily, označil atmosféru rozhovorů za konstruktivní a pozitivní.
Německá prokuratura zadržela dalšího člověka ☝ podezřelého z členství v palestinském teroristickém hnutí Hamás. Šestatřicetiletý muž podle ní obstarával munici, která zřejmě měla sloužit k útokům na židovské či izraelské cíle v Evropě. Informuje o tom dnes agentura DPA.
Rozhodujícím faktorem pro propuštění 👨 Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele byla americká vojenská intervence, při které byl zajat prezident Nicolás Maduro. Bez ní by snaha o vysvobození Čecha, na které se podíleli diplomaté i církevní představitelé, trvala mnohem déle.
Jestli premiér Andrej Babiš (ANO) převedením holdingu Agrofert do svěřenského fondu vyřešil střet zájmů, musí posoudit odborníci. V pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekl prezident 👨 Petr Pavel. Doplnil, že sám na takové posouzení nemá prostředky. Zopakoval přitom, že z jeho pohledu Babiš splnil podmínku pro jmenování do funkce, když veřejně oznámil způsob řešení střetu zájmů.
Ve věku 90 let zemřela v pátek grafička a ilustrátorka 👵 Alena Kučerová. S odvoláním na dceru Annu Matoušovou to řekla kurátorka Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře Adriana Primusová. Kučerová byla experimentátorkou a průkopnicí nových technik. Na kontě měla řadu úspěchů - od prvenství na Bienále mladých v Paříži v roce 1965 po Cenu Vladimíra Boudníka z roku 1997.
Premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) pokládá rozmíšky kolem možnosti poskytnout čtveřici bojových letounů L-159 Ukrajině za umělý problém. Na dnešním sněmu hnutí ANO v Praze ministerský předseda řekl, že nechce dávat energii na spory. Prezident Petr Pavel už podle Babiše vede volební kampaň.
Po ruských nočních útocích je na Ukrajině více než 1️⃣,2️⃣ milionu lidí bez dodávek elektřiny. Uvedl to dnes ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba. V Kyjevě se v důsledku útoků podle starosty Vitalije Kličkova ocitlo téměř 6000 budov bez dodávek tepla.
Podobně jako ve Francii i ve zbytku Evropy čelí veřejnoprávní televize a rozhlasové stanice značným rozpočtovým ❌ škrtům. Instituce se zároveň stávají cílem otevřeného nepřátelství krajní pravice, informuje agentura AFP. Rostoucí moc pravicových stran nutí tato média prokazovat svou užitečnost a současně čelit tvrdé konkurenci na trhu.
Stavebníci v Praze loni dokončili výstavbu 26 600 metrů čtverečních kancelářských ploch, což je 📉 nejméně od počátku měření od roku 1993. Zájem o pronájem kanceláří byl loni přitom o osm procent vyšší, než je pětiletý průměr. Vyplývá to z analýzy platformy Prague Research Forum, která zpracovala data od realitně-poradenských společností.
Francie na nové mimořádné dani pro nejbohatší obyvatele vybrala jen přibližně čtvrtinu původně plánovaného výnosu. Informoval o tom server listu Financial Times s tím, že to dále prohlubuje tlak na státní rozpočet. Zvláštní daň z příjmů vysokopříjmových osob podle údajů ministerstva financí vynesla za rok 2025 pouze 4️⃣0️⃣0️⃣ milionů eur (9,7 miliardy korun), zatímco ministerstvo původně očekávalo daňový výnos 1,9 miliardy eur.