Extrémní počasí stále víc zasahuje do cen potravin. Nová analýza spojuje letošní zdražování řady komodit od kukuřice přes hovězí až po rajčata s vedry, suchem a přívalovými srážkami. Také česká stopa je výrazná: tuzemští pěstitelé zeleniny už do poloviny září vyčíslili přímé škody téměř na 700 milionů korun a letošní produkce může kvůli suchu klesnout zhruba o třetinu.
Rodinné farmy čelí kromě obvyklých problémů, jako jsou výkyvy počasí, zahraniční konkurence či zdražující pohonné hmoty, také zvyklostem českého spotřebitele. Ten totiž chce mít své jahody či rajčata k dispozici, i když venku mrzne. Nicméně stále více lidí dbá na sezonu a hledá kvalitu.
Lokální ovoce a zelenina od rodinných farmářů mají v českých obchodech stále větší prostor, podle pěstitelů je ale jejich potenciál pořád zdaleka nevyužitý. Farmáři upozorňují, že v době rostoucích nákladů a výkyvů počasí je pro ně stabilní odbyt stále důležitější. Právě spolupráce s obchodníky tak může rozhodovat o tom, zda se menší a střední pěstitelé dokážou dlouhodobě udržet na trhu.
Čeští ovocnáři počítají další tvrdé ztráty. Dubnové mrazy podle prvních odhadů zničily až polovinu letošní úrody a škody mohou vystoupat do vyšších stovek milionů korun.
Debata o moderním zemědělství v Evropě se často opírá o silné obrazy a emoce, méně už o ekonomickou realitu. Extrémní příklady ze světa, jako jsou vysoce koncentrované velkochovy, přitom nejsou jen kuriozitou. Ukazují limity systému, ve kterém se dnes pohybujeme i my v Evropě.
Na jižní Moravě a v Polabí už letos začala výsadba brambor. Přesto se očekává, že celková plocha polí s konzumními bramborami v Česku letos klesne. Pěstitelé totiž na loňské úrodě prodělávají a část z nich proto zvažuje omezení produkce. Důvodem je především přebytek brambor na evropském trhu.
Mám nyní možnost částečně žít ve Francii a umění stávek je zde jedno z nezajímavějších. O Francouzích se traduje leccos, děláme si srandu, že stávkují hodně, často a nahlas. A když se na to člověk dívá déle než jedno zablokované ráno, zjistí, že stávkování je ve Francii vlastně svébytné umění.
Tisíce farmářů v Bruselu protestují proti změnám ve společné zemědělské politice EU a chystané obchodní dohodě EU s jihoamerickým uskupením Mercosur. Část zemědělců přijela ve svých traktorech, což narušilo dopravu v belgickém hlavním městě, informovala agentura AFP. Do protestů by se měly zapojit také až dvě stovky zemědělců z Česka a Slovenska.
Češi stále častěji přemýšlejí o tom, co jedí, a čím dál víc lidí při nákupu potravin sleduje jejich původ a kvalitu. Podle průzkumu agentury STEM/MARK patří mezi nejdůvěryhodnější orientační body značka Regionální potravina, kterou zná 64 procent respondentů. Osm z deseti lidí, kteří si během posledního roku koupili výrobek s tímto logem, se pro něj vrátilo znovu.
Česko patří mezi jedenáct zemí světa s nejvyšším podílem ekologického zemědělství. Ekofarmáři zde obhospodařují 17,5 procenta zemědělské půdy, což zemi řadí na deváté místo v Evropě. Přestože ekologické hospodaření dlouhodobě dominuje zejména v horských a podhorských oblastech s převahou travních porostů, v posledních letech výrazně roste podíl orné půdy v bio režimu. Ta dnes tvoří přibližně pětinu ekologicky obhospodařovaných ploch.
Vývoj výrobních cen naznačuje, že by v příštích měsících mohlo zvolnit zdražování potravin. Průmyslové zboží důvod ke zdražování nemá, shodli se analytici při hodnocení říjnových cen průmyslových výrobců. Podle dat Českého statistického úřadu ceny zemědělských výrobců zmírnily meziroční růst na 3,2 procenta ze zářijových 7,1 procenta a ceny průmyslových výrobců prohloubily pokles na 0,7 procenta ze zářijových 0,1 procenta.
Vietjet ✈ zahajuje provoz na linkách Praha–Hanoj a Praha–Almaty. Lety jsou provozovány každé úterý a sobotu. „Očekáváme, že nové linky v prvním roce provozu přepraví v obou směrech více než 67 000 cestujících,“ uvedl Radomír Lašák, předseda představenstva Letiště Praha.
