Mám nyní možnost částečně žít ve Francii a umění stávek je zde jedno z nezajímavějších. O Francouzích se traduje leccos, děláme si srandu, že stávkují hodně, často a nahlas. A když se na to člověk dívá déle než jedno zablokované ráno, zjistí, že stávkování je ve Francii vlastně svébytné umění.
Americké zemědělství letos prochází jedním z nejtěžších období za poslední dekádu. Farmáři čelí kombinaci vysokých nákladů, oslabené poptávky a politické nejistoty ohledně budoucí státní podpory. Zdrojem problémů jsou především ochlazující se obchodní vztahy s Čínou a zavedená cla, která zdražila klíčové komodity - od hnojiv až po zemědělskou techniku.
Zemědělství v Česku v posledních čtyřech letech čelilo řadě krizí - od prudkého nárůstu cen vstupů přes dopady války na Ukrajině, byrokratickou zátěž, až po tlaky spojené s novou evropskou zemědělskou politikou. Odborníci se ale neshodují na tom, jak vláda Petra Fialy (ODS) situaci zvládla. Zatímco část analytiků oceňuje přesměrování dotací k menším farmám či zvládnutí zemědělských protestů bez populistických zásahů, zástupci velkých zemědělských organizací vládu kritizují za chybějící vizi, slabou komunikaci a neochotu systémově řešit problémy.
Statistický úřad zveřejnil ceny zemědělských výrobců. Vypadá to na další šokový růst cen potravin. Podle statistik vzrostly meziročně ceny zemědělských výrobců o 13,4 procenta. Vyšší byly zejména ceny ovoce o 25,1 procenta, obilovin o 15 procent. Což znamená budoucí nárůst cen pečiva.
Růst cen v zemědělství letos v květnu vykázal úroveň 15,7 procenta v meziročním srovnání. Vykázal tak stejnou hodnotu jako revidovaný dubnový údaj, jenž představuje nejvýraznější nárůst od února 2023, tedy za více než dva roky.
Za poslední století zemědělci nepamatují sušší jaro. Ačkoli jsou prý na nejistotu zvyklí, nyní jsou farmáři z různých koutů Evropy nervózní. Třeba v severním Německu je v sázce více než třetina úrody. A bude prý hůř.
Růst cen zemědělských výrobců dále nabírá na tempu. Letos v únoru tyto ceny meziročně přidaly hned 9,3 procenta. Naposledy rostly výrazněji v březnu 2023, tedy takřka před dvěma lety. Jde o neklamný znak, že do Česka se v určité míře vrací vlna zdražování potravin, neboť ceny zemědělců se s jistým časovým odstupem promítnou také do cen v maloobchodní síti. Rostou hlavně ceny olejnin, ovoce a obilovin.
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Kvůli klimatickým změnám a stále častějším výkyvům počasí zemědělci oproti minulosti více pojišťují plodiny i hospodářská zvířata. Vyplývá to z dat pojišťoven. Například Agra pojišťovně, která zajišťuje pojištění na přibližně půl milionu hektarů zemědělské půdy, vzrostl počet pojištěných zemědělců a podniků mezi roky 2020 a 2024 z 1675 na 1725. ČSOB Pojišťovna uvedla, že za stejné období zemědělského pojištění narostlo o 50 procent. Někteří farmáři se ale podle pojišťoven z důvodu nepříznivé ekonomické situaci v sektoru snaží na pojištění šetřit.
Evropská unie potřebuje rychle vytvořit digitální euro, aby omezila svou závislost na dominantních platebních firmách ze Spojených států. Uvedl to podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio předpokládá, že Spojené státy brzy obnoví své diplomatické zastoupení ve Venezuele. Šéf diplomacie to řekl během slyšení před zahraničním výborem amerického Senátu, který jednal o útoku na Venezuelu, při kterém americké speciální síly na začátku ledna unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
Americký akciový index S&P 500 dnes poprvé překonal psychologicky důležitou hranici 7000 bodů. Investoři nyní čekají na rozhodnutí americké centrální banky (Fed) o nastavení úrokových sazeb a na zveřejnění výsledků některých velkých technologických podniků.
Poslanci nezvolili ani na dnešní druhý pokus předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou Sněmovny. Poslední ze čtveřice místopředsednických pozic v dolní komoře zůstala neobsazená. Uskuteční se nová volba, do níž budou moci poslanecké kluby navrhovat nové nominanty.
Schůzi k vyslovení nedůvěry koaliční vládě ANO, SPD a Motoristů svolá předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD) na úterý příštího týdne. Vládní koalice je podle něj připravena i na delší debatu, počítá i s jednáním ve středu. Okamura novinářům řekl, že kabinet odolá. Svolat schůzi se opozice rozhodla kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla.
Národní rozpočtová rada (NRR) považuje za nezpochybnitelné, že návrh státního rozpočtu na letošní rok je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Považuje to za bezprecedentní situaci. V prohlášení zveřejněném na síti X zároveň odmítla argument ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), podle které se limit pro výdajové rámce vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září, nikoli na jeho novely nebo projednání po vrácení Sněmovnou.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevěděl o textových zprávách, které ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) posílal poradci prezidenta Petru Kolářovi. Předseda vlády to dnes řekl serveru Seznam Zprávy. Macinka ve zprávách, které prezident Petr Pavel považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání, mimo jiné uvádí, že má podporu Babiše a předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury.
Opoziční strany chtějí svolat mimořádnou schůzi Sněmovny k vyslovení nedůvěry koaliční vládě Andreje Babiše (ANO) kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla. Na tiskové konferenci to oznámili zástupci všech pěti opozičních stran.
V Česku loni vzniklo 34 621 nových firem. Je to nejvyšší počet za 20 let, proti roku 2024 jich bylo o 13 procent víc. Celkový počet aktivních firem ke konci roku dosáhl 594 520, meziročně jich přibylo 17 898. Na dvě nově vzniklé firmy připadala jedna zrušená, což odpovídá dlouhodobému vývoji. Vyplývá to z údajů společnosti Dun & Bradstreet
Hodnota jihokorejského akciového trhu se vyšplhala na 3,25 bilionu dolarů (zhruba 66 bilionů korun) a přesáhla hodnotu německého trhu s akciemi, vypočetla agentura Bloomberg. V Asii se daří firmám zaměřeným na umělou inteligenci (AI) a na robotiku. Jihokorejský akciový trh je tak nově desátý největší na světě hned za Tchaj-wanem.