Evropská komise chce po Česku další informace k opatřením proti střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce nejde o závazné rozhodnutí, ale pouze o pracovní komunikaci mezi úřady.
Státní podnik Lesy ČR je nejhodnotnější aktivum, co český stát má plně v majetku, ale asi téměř nejhůře vedené. Tento týden oznámil lehký nárust zisku a manažeři státní firmy už se těší na své tučné bonusy. Ale v situaci, kdy roste těžba dřeva a jeho cena jde nahoru, to je vlastně tragický výsledek, nárůst by měl být v miliardách. Nic se nemění, inovace žádné, vše jede setrvačností a KDU si to politicky na ministerstvu hlídá, stagnace jim vyhovuje. A kolem se jen točí spoustu PR o opravách lesních cestiček.
Zemědělství v Česku v posledních čtyřech letech čelilo řadě krizí - od prudkého nárůstu cen vstupů přes dopady války na Ukrajině, byrokratickou zátěž, až po tlaky spojené s novou evropskou zemědělskou politikou. Odborníci se ale neshodují na tom, jak vláda Petra Fialy (ODS) situaci zvládla. Zatímco část analytiků oceňuje přesměrování dotací k menším farmám či zvládnutí zemědělských protestů bez populistických zásahů, zástupci velkých zemědělských organizací vládu kritizují za chybějící vizi, slabou komunikaci a neochotu systémově řešit problémy.
Vlastníci lesů mohou letos získat od státu 1,2 miliardy korun, o 200 milionů korun více než loni. Peníze lze využít na nákup lesnické techniky, technologií do lesních školek, na investice do zpracování dříví nebo na budování lesních cest, naučných stezek či odpočinkových stanovišť pro turisty. Ministerstvo zemědělství vypisuje čtyři programy, nestátní vlastníci mohou podávat žádosti od 29. dubna do 20. května, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Andrej Babiš, šéf hnutí ANO, má mimořádné schůze dolní komory parlamentu opravdu rád. Na té nedávné, věnované důchodové reformě, se plénum dozvědělo, že ministr zemědělství Marek Výborný sice sliboval zemědělcům peníze na kde co, ale skutek utekl. „Pan Výborný, ten nezná ze zemědělství vůbec nic. Možná by rozpoznal krávu,“ konstatoval Babiš. A co na to ministr? „Buďte si jist, že poznám nejenom krávy, ale i voly.“
Čeští zemědělci odložili protest, který se měl konat příští týden ve středu v Praze. Chtějí tak uklidnit situaci a snížit riziko, že by se při protestu mohlo něco stát, řekl prezident Agrární komory (AK ČR) Jan Doležal.
Další zemědělské protesty budou ve středu 22. května v Praze. V pátek o tom rozhodli zástupci Agrární komory, Zemědělského svazu a dalších nevládních zemědělských organizací ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala by to měly být masivní protesty, nemusí být poslední. Vláda podle něj tíživou situaci v sektoru neřeší a spíš ji některými kroky i zhoršuje.
V Česku se letos kvůli silným mrazům místo 138 tisíc tun ovoce sklidí asi 30 300 tun. Po jednání se zástupci ovocnářů, vinařů a lesních školek to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Je to situace, která se opakuje rok co rok. Přijde jaro, oteplí se, potom někdy v březnu nebo v dubnu přimrzne, a meruňkáři z Jižní Moravy začnou křičet, že chtějí kompenzaci od státu za umrzlé květy. A také vinaři. A další. Okamžitě po těchto stížnostech přispěchá ministr zemědělství, obvykle je to nějaký lidovec. Protože lidovci tak nějak z dávné tradice drží ministerstvo zemědělství. Nikdo neví proč, možná něco v duchu, že půda patří lidovcům.
Letošní mrazy, které podle odhadu ovocnářů způsobily škody na úrodě za více než miliardu korun, ohrožují existenci zhruba 500 pěstitelů ovoce v Česku, uvedl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun. Poškozena je většina ovocných stromů v Čechách, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent, vlivem počasí se tam situace může zhoršit. Ministerstvo zemědělství spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce, jeho výši upřesní, v Daminěvsi na Mělnicku to řekli ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
Americká Sněmovna reprezentantů dnes těsně schválila ✅ rezoluci požadující ukončení vojenského tažení proti Íránu, píše agentura AP. Krok je podle ní už druhým takovým varováním pro prezidenta Donalda Trumpa v době, kdy se další vývoj konfliktu stává čím dál nejasnějším.
Velkoobchodní cena plynu 🔥 pro evropský trh se od únorového amerického útoku na Írán téměř zdvojnásobila. Ve středu vystoupala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku na 62 eur (asi 1500 Kč) za megawatthodinu (MWh), což je o 94 procent více, než kde byla před začátkem konfliktu na Blízkém východě. Dnes cena plynu mírně klesá. Ztrácí přes jedno procento a pohybovala se kolem 61,80 eura za MWh.
