Dotační programy zaměřené na protipovodňová opatření a zadržování vody v krajině podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nesplnily v plné míře svůj hlavní cíl. Vyplývá to z kontroly hospodaření ministerstva zemědělství, které v letech 2020 až 2024 rozdělilo na tyto projekty celkem 7,1 miliardy korun. Ministerstvo se závěry kontrolorů nesouhlasí a tvrdí, že projekty přinesly reálné výsledky, i když v některých případech brzdil jejich rozsah nedostatek peněz.
Zemědělství v Česku v posledních čtyřech letech čelilo řadě krizí - od prudkého nárůstu cen vstupů přes dopady války na Ukrajině, byrokratickou zátěž, až po tlaky spojené s novou evropskou zemědělskou politikou. Odborníci se ale neshodují na tom, jak vláda Petra Fialy (ODS) situaci zvládla. Zatímco část analytiků oceňuje přesměrování dotací k menším farmám či zvládnutí zemědělských protestů bez populistických zásahů, zástupci velkých zemědělských organizací vládu kritizují za chybějící vizi, slabou komunikaci a neochotu systémově řešit problémy.
Vlastníci lesů mohou letos získat od státu 1,2 miliardy korun, o 200 milionů korun více než loni. Peníze lze využít na nákup lesnické techniky, technologií do lesních školek, na investice do zpracování dříví nebo na budování lesních cest, naučných stezek či odpočinkových stanovišť pro turisty. Ministerstvo zemědělství vypisuje čtyři programy, nestátní vlastníci mohou podávat žádosti od 29. dubna do 20. května, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Andrej Babiš, šéf hnutí ANO, má mimořádné schůze dolní komory parlamentu opravdu rád. Na té nedávné, věnované důchodové reformě, se plénum dozvědělo, že ministr zemědělství Marek Výborný sice sliboval zemědělcům peníze na kde co, ale skutek utekl. „Pan Výborný, ten nezná ze zemědělství vůbec nic. Možná by rozpoznal krávu,“ konstatoval Babiš. A co na to ministr? „Buďte si jist, že poznám nejenom krávy, ale i voly.“
Čeští zemědělci odložili protest, který se měl konat příští týden ve středu v Praze. Chtějí tak uklidnit situaci a snížit riziko, že by se při protestu mohlo něco stát, řekl prezident Agrární komory (AK ČR) Jan Doležal.
Další zemědělské protesty budou ve středu 22. května v Praze. V pátek o tom rozhodli zástupci Agrární komory, Zemědělského svazu a dalších nevládních zemědělských organizací ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala by to měly být masivní protesty, nemusí být poslední. Vláda podle něj tíživou situaci v sektoru neřeší a spíš ji některými kroky i zhoršuje.
V Česku se letos kvůli silným mrazům místo 138 tisíc tun ovoce sklidí asi 30 300 tun. Po jednání se zástupci ovocnářů, vinařů a lesních školek to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Je to situace, která se opakuje rok co rok. Přijde jaro, oteplí se, potom někdy v březnu nebo v dubnu přimrzne, a meruňkáři z Jižní Moravy začnou křičet, že chtějí kompenzaci od státu za umrzlé květy. A také vinaři. A další. Okamžitě po těchto stížnostech přispěchá ministr zemědělství, obvykle je to nějaký lidovec. Protože lidovci tak nějak z dávné tradice drží ministerstvo zemědělství. Nikdo neví proč, možná něco v duchu, že půda patří lidovcům.
Letošní mrazy, které podle odhadu ovocnářů způsobily škody na úrodě za více než miliardu korun, ohrožují existenci zhruba 500 pěstitelů ovoce v Česku, uvedl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun. Poškozena je většina ovocných stromů v Čechách, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent, vlivem počasí se tam situace může zhoršit. Ministerstvo zemědělství spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce, jeho výši upřesní, v Daminěvsi na Mělnicku to řekli ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
Drůbežářský podnik Schrom Farms z holdingu Agrofert podal žalobu na ministerstvo zemědělství. Snaží se tak bránit tomu, že musel vrátit dotaci 1,6 milionu korun, kterou Česko nedostane proplacenou z fondů Evropské unie kvůli střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), informovaly weby iROZHLAS.cz a Český rozhlas-Radiožurnál.
Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS) povede dál Josef Středula. Na odborářském sjezdu ho dnes delegáti a delegátky znovu zvolili do čela centrály. Získal 90 ze 176 možných hlasů. Výsledek večer oznámila šéfka volební komise Jana Hnyková. Středula měl dva protikandidáty, uspěl hned v prvním kole volby. V čele největší odborové centrály zůstává pro čtvrté čtyřleté období.
Sušice na Klatovsku koupí za 250 milionů korun téměř 17 nevyužitých hektarů areálu bývalé firmy Solo. Po třech letech se dohodla s brněnským majitelem plochy dřívější sirkárny, akciovou společností N166. Dohodli se, že jedenáctitisícové město uhradí každý rok splátku 50 milionů korun, první letos v prosinci.
Americký internetový gigant Google hodlá investovat až 40 miliard dolarů (přes 830 miliard korun) do firmy Anthropic zaměřené na umělou inteligenci (AI). Informovala o tom dnes agentura Bloomberg. Dodala, že investice prohloubí spolupráci mezi oběma podniky, které jsou v oblasti AI zároveň partnery i konkurenty.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států pracuje na zavedení výkonu federálního trestu smrti s pomocí popravčí čety, tedy zastřelením. Úřad plánuje představit i další změny. Chce například opět přijmout protokol o smrticích injekcích z prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa.
Pražská burza tento týden po třech růstových týdnech oslabila. Index PX klesl o 3,7 procenta na 2599,65 bodu. Nejvýraznější pokles zaznamenaly akcie Erste, naopak nejsilněji rostl Gevorkyan. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Předchozí týden index PX vzrostl o 1,8 procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin by se mohl zúčastnit prosincového summitu G20 na Floridě. Dnes to podle agentury Interfax uvedl Kreml, který tak reagoval na dřívější zprávu listu The Washington Post a dalších médií, že americký prezident Donald Trump chce svůj ruský protějšek na setkání největších ekonomik světa do Miami pozvat.
Sněmovna dnes podle očekávání přehlasovala Senát a stvrdila vládou předložený zákon o regulaci cen pohonných hmot. Zákon umožní, aby do budoucna mohla ceny benzinu a nafty regulovat vláda svým nařízením. Už by o nich nerozhodovalo ministerstvo financí cenovými výměry. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky.
Maximální ceny paliv, které denně určuje stát, o víkendu opět vzrostou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku zvýší o 82 haléřů na 42,86 Kč za litr. Benzin bude možné prodávat maximálně za 42,19 koruny za litr, tedy o 58 haléřů dráž než dnes. Jde o ceny pro nadcházející tři dny včetně pondělí, o víkendu se měnit nebudou.
Novým předsedou KDU-ČSL dnes delegáti ostravského sjezdu zvolili jihomoravského hejtmana Jana Grolicha. Byl jediným kandidátem, který se o nejvyšší stranickou funkci ucházel. Ve volbě ho podpořilo 233 z 266 delegátů, kteří se účastnili hlasování.
Čína zařadila na svůj exportní sankční seznam sedm subjektů z Evropské unie, včetně českých zbrojařských společností Excalibur a Omnipol, české pobočky americké společnosti SpaceKnow a Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ). Oznámilo to dnes podle agentury AFP čínské ministerstvo obchodu. Zařazení na seznam znamená, že čínské exportní firmy nesmí zmíněným společnostem dodávat zboží dvojího užití, tedy použitelné k civilním i vojenským účelům.
