Dotační programy zaměřené na protipovodňová opatření a zadržování vody v krajině podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nesplnily v plné míře svůj hlavní cíl. Vyplývá to z kontroly hospodaření ministerstva zemědělství, které v letech 2020 až 2024 rozdělilo na tyto projekty celkem 7,1 miliardy korun. Ministerstvo se závěry kontrolorů nesouhlasí a tvrdí, že projekty přinesly reálné výsledky, i když v některých případech brzdil jejich rozsah nedostatek peněz.
Zemědělství v Česku v posledních čtyřech letech čelilo řadě krizí - od prudkého nárůstu cen vstupů přes dopady války na Ukrajině, byrokratickou zátěž, až po tlaky spojené s novou evropskou zemědělskou politikou. Odborníci se ale neshodují na tom, jak vláda Petra Fialy (ODS) situaci zvládla. Zatímco část analytiků oceňuje přesměrování dotací k menším farmám či zvládnutí zemědělských protestů bez populistických zásahů, zástupci velkých zemědělských organizací vládu kritizují za chybějící vizi, slabou komunikaci a neochotu systémově řešit problémy.
Vlastníci lesů mohou letos získat od státu 1,2 miliardy korun, o 200 milionů korun více než loni. Peníze lze využít na nákup lesnické techniky, technologií do lesních školek, na investice do zpracování dříví nebo na budování lesních cest, naučných stezek či odpočinkových stanovišť pro turisty. Ministerstvo zemědělství vypisuje čtyři programy, nestátní vlastníci mohou podávat žádosti od 29. dubna do 20. května, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Andrej Babiš, šéf hnutí ANO, má mimořádné schůze dolní komory parlamentu opravdu rád. Na té nedávné, věnované důchodové reformě, se plénum dozvědělo, že ministr zemědělství Marek Výborný sice sliboval zemědělcům peníze na kde co, ale skutek utekl. „Pan Výborný, ten nezná ze zemědělství vůbec nic. Možná by rozpoznal krávu,“ konstatoval Babiš. A co na to ministr? „Buďte si jist, že poznám nejenom krávy, ale i voly.“
Čeští zemědělci odložili protest, který se měl konat příští týden ve středu v Praze. Chtějí tak uklidnit situaci a snížit riziko, že by se při protestu mohlo něco stát, řekl prezident Agrární komory (AK ČR) Jan Doležal.
Další zemědělské protesty budou ve středu 22. května v Praze. V pátek o tom rozhodli zástupci Agrární komory, Zemědělského svazu a dalších nevládních zemědělských organizací ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala by to měly být masivní protesty, nemusí být poslední. Vláda podle něj tíživou situaci v sektoru neřeší a spíš ji některými kroky i zhoršuje.
V Česku se letos kvůli silným mrazům místo 138 tisíc tun ovoce sklidí asi 30 300 tun. Po jednání se zástupci ovocnářů, vinařů a lesních školek to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Je to situace, která se opakuje rok co rok. Přijde jaro, oteplí se, potom někdy v březnu nebo v dubnu přimrzne, a meruňkáři z Jižní Moravy začnou křičet, že chtějí kompenzaci od státu za umrzlé květy. A také vinaři. A další. Okamžitě po těchto stížnostech přispěchá ministr zemědělství, obvykle je to nějaký lidovec. Protože lidovci tak nějak z dávné tradice drží ministerstvo zemědělství. Nikdo neví proč, možná něco v duchu, že půda patří lidovcům.
Letošní mrazy, které podle odhadu ovocnářů způsobily škody na úrodě za více než miliardu korun, ohrožují existenci zhruba 500 pěstitelů ovoce v Česku, uvedl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun. Poškozena je většina ovocných stromů v Čechách, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent, vlivem počasí se tam situace může zhoršit. Ministerstvo zemědělství spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce, jeho výši upřesní, v Daminěvsi na Mělnicku to řekli ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
Drůbežářský podnik Schrom Farms z holdingu Agrofert podal žalobu na ministerstvo zemědělství. Snaží se tak bránit tomu, že musel vrátit dotaci 1,6 milionu korun, kterou Česko nedostane proplacenou z fondů Evropské unie kvůli střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), informovaly weby iROZHLAS.cz a Český rozhlas-Radiožurnál.
Objem rozvojové pomoci, kterou poskytují rozvinuté státy, zaznamenal loni rekordní 📉 pokles, a to o 23,1 procenta oproti roku 2024. Dnes to podle agentury AFP sdělila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Hlavním důvodem je razantní snížení pomoci ze strany USA, které tak učinily kvůli vlastním rozpočtovým škrtům a napjaté geopolitické situaci, dodala OECD.
Volkswagen ❌ přestane ve Spojených státech vyrábět svůj nejvýznamnější elektromobil. Automobilka to podle agentury Reuters zdůvodnila náročným obdobím pro americký trh s elektrickými vozy.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen se 👎 ohradil proti poslednímu vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který Grónsko, autonomní část Dánského království, označil za velký a špatně spravovaný kus ledu. Nielsen tak učinil v rozhovoru s agenturou Reuters. Trump v minulosti opakovaně hovořil o tom, že Spojené státy chtějí převzít kontrolu nad Grónskem, což zdůvodňoval bezpečnostními zájmy.
Izrael plánuje co nejdříve zahájit přímá jednání s Libanonem, uvedl dnes izraelský premiér 👴 Benjamin Netanjahu. Zaměří se na odzbrojení proíránského hnutí Hizballáh a navázání míru mezi oběma zeměmi, píše agentura Reuters. Prohlášení přichází poté, co Izrael navzdory příměří dohodnutému mezi USA a Íránem ve středu provedl nejsilnější ostřelování Libanonu od začátku války.
Podle generálního tajemníka NATO 👨 Marka Rutteho dělají spojenci téměř vše, co Američané žádají v souvislosti s podporou americko-izraelských útoků proti Íránu. Ohradil se tak proti kritice od prezidenta Donalda Trumpa. Je nicméně pravdou, že některé země zpočátku „trochu váhaly“ s poskytováním podpory Spojeným státům, připustil dnes Rutte během projevu v institutu Ronalda Reagana ve Washingtonu.
Německo obnovilo přímá jednání s Íránem, kterými chce přispět k dosažení míru na Blízkém východě. Na mimořádné tiskové konferenci to dnes oznámil německý kancléř 👨 Friedrich Merz. Dodal, že Německo je připraveno pomoci se zajištěním volné plavby Hormuzským průlivem, angažovat se ale bude až po uzavření mírové dohody.
Společnosti Orlen Unipetrol a MOL ❌ odmítly jakékoliv pochybení při stanovování svých cen pohonných hmot. Jejich velkoobchodní ceny podle nich vycházejí ze situace na trhu. Vyplývá to z reakce obou firem na dnešní kritiku premiéra Andreje Babiše (ANO), který firmy vyzval ke zlevnění.
Izrael ☝️ vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu, informovala agentura AFP. Proíránské hnutí Hizballáh mezitím podle AFP oznámilo, že na jihu Libanonu u města Bint Džubajl se odehrávají přímé střety jeho bojovníků s izraelskou armádou.
Státem určená maximální cena nafty na pátek je 📉 nižší, než za jakou ji většina provozovatelů čerpacích stanic nakoupila. Tvrdí to Unie nezávislých petrolejářů. Pumpy podle ní nyní prodávají zásoby, které koupily dříve ještě za vysoké ceny. Čerpadláři tak podle unie budou muset současné zásoby prodávat pod cenou, případně přestat naftu prodávat či ignorovat cenové stropy. Ty podle petrolejářů výrazně poškozují tuzemský trh.
Cena takzvané fyzické ropy, tedy k okamžitému dodání, je v Evropě na rekordu. Cena severomořského typu Forties překročila 1️⃣4️⃣6️⃣ dolarů za barel, ukazují dnes data společnosti LSEG. Rekordní cena podle analytiků naznačuje, že trh nevěří v rychlé obnovení lodní dopravy klíčovým Hormuzským průlivem, uvedla agentura Reuters. Od cen fyzické ropy se odvíjejí také aktuální ceny benzinu a nafty.
