Chudoba není administrativní chyba a nelze ji vyřešit novým formulářem. Protikorupční expert David Ondráčka kritizuje superdávku jako reformu navrženou od stolu, která může dopadnout právě na seniory, samoživitele a další lidi žijící z měsíce na měsíc.
Svět posledních let není přívětivým místem. Geopolitické napětí, pandemie, války, chudoba, obchodní válka, přírodní katastrofy, vzrůstající extremismus, populisté ve vedení. Zkrátka žádná sláva. Přesto se najdou tací, kteří i přes současné chmury dokáží myslet pozitivně. Jedním z nich je zakladatel firmy Microsoft Bill Gates. Věří, že za dvacet let bude svět zase v pohodě.
Česko je rovnostářskou zemí, a to i na poměry skandinávských zemí, jako je Dánsko nebo Finsko, které platí za učebnicový příklad poměrně hospodářsky výkonných, sociálně-tržních ekonomik. Čechy podle Eurostatu loni ohrožovala chudoba nejméně v celé EU.
Lidé, kteří věří konspiračním teoriím, se často obávají i vlastní chudoby, ač jim ve skutečnosti nehrozí. Pod vlivem konspiračních teorií totiž nehodnotí vlastní ekonomickou situaci objektivně. Analýzou dat od 21 tisíc respondentů ze 17 evropských zemí to zjistila studie, na níž se podíleli i vědci z Národního institutu SYRI a Ekonomicko-správní fakulty (ESF) Masarykovy univerzity v Brně. Institut o tom informoval v tiskové zprávě.
Chudší lidé biologicky stárnou rychleji, ukázala studie, na které se podílela Andrea Dalecká z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity. Nůžky mezi bohatými a chudými se rozevírají při dosažení věku 20 let života, šíře rozdílů ke stáří ale opět klesá.
Na Slovensku od roku 2021 stoupá podíl obyvatel, kteří čelí chudobě a sociálnímu vyloučení. Loni ohrožovaly už více než šestinu obyvatel této středoevropské země, uvedl slovenský statistický úřad.
Podíl Čechů, kteří se za posledních 12 měsíců zadlužili, mírně vzrostl z 45,8 procenta v roce 2023 na 46,3 procenta v roce 2024, vyplývá to z průzkumu poskytovatele půjček Provident Financial mezi 500 respondenty. Lidé v Česku si chodí půjčovat spíše k rodinným příslušníkům než do finančních institucí.
Chudoba je v Německu s více než 84 miliony obyvatel stále vysoce rozšířená, potýká se s ní 16,8 procenta populace, uvedl Ulrich Schneider, který je šéfem uskupení Deutscher Paritätischer Gesamtverband sdružující tisíce německých sociálních organizací.
Sebenaplňující očekávání nás můžou srazit do kolen, říká David Navrátil, hlavní analytik České spořitelny. V duchu, že když se bojím, změním své chování. A tím vlastně přispěji k naplnění černých vizí. Češi jsou podle Navrátila maniodepresivním národem. Vedle energetické krize a obří inflace jsou podle něj „sebenaplňující očekávání“ největší hrozbou pro českou ekonomiku v roce 2023. Inflace podle něj může začátkem roku vyskočit na rekord, kvůli konci fixací energií. Ale v druhé polovině roku prý spadne na jednociferná čísla.
Vysoká inflace se dál propisuje do reálné kupní síly domácností. Ani ve třetím čtvrtletí nedržely mzdy tempo s růstem spotřebitelských cen, a tak reálně poklesly stejně jako ve druhém kvartále o téměř deset procent. Jde tak z pohledu novodobé historie ČR o další rekord v řadě.
V takzvané energetické chudobě bylo už před zdražováním a začátkem energetické krize zhruba 900 tisíc lidí z půl milionu domácností. Nemohli si dovolit dostatečně topit, za energie vydávali velkou část svých peněz či na nich dlužili a zároveň měli podprůměrný příjem. V těchto rodinách žila desetina českých dětí, tedy asi 220 tisíc. S problémy se potýkalo i přes 300 tisíc důchodců a důchodkyň. Většina těchto ohrožených osob bydlela v energeticky náročných budovách. Ukázala to nová studie, na které se podílely Platforma pro sociální bydlení, iniciativa Za bydlení, Hnutí Duha a Ostravská univerzita.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
