Drahé a nedostupné bydlení je podle nové analýzy Platformy pro sociální bydlení hlavní příčinou chudoby v Česku. Ceny bytů i nájmů v poslední dekádě rostly výrazně rychleji než příjmy, což zvyšuje riziko chudoby zejména u rodin s dětmi, mladých lidí a samoživitelek. Autoři doporučují přesunout státní podporu od daňových úlev k výstavbě dostupných obecních bytů a úpravě pravidel nájemního bydlení i sociálních dávek.
Lidé, kteří věří konspiračním teoriím, se často obávají i vlastní chudoby, ač jim ve skutečnosti nehrozí. Pod vlivem konspiračních teorií totiž nehodnotí vlastní ekonomickou situaci objektivně. Analýzou dat od 21 tisíc respondentů ze 17 evropských zemí to zjistila studie, na níž se podíleli i vědci z Národního institutu SYRI a Ekonomicko-správní fakulty (ESF) Masarykovy univerzity v Brně. Institut o tom informoval v tiskové zprávě.
Chudší lidé biologicky stárnou rychleji, ukázala studie, na které se podílela Andrea Dalecká z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity. Nůžky mezi bohatými a chudými se rozevírají při dosažení věku 20 let života, šíře rozdílů ke stáří ale opět klesá.
Na Slovensku od roku 2021 stoupá podíl obyvatel, kteří čelí chudobě a sociálnímu vyloučení. Loni ohrožovaly už více než šestinu obyvatel této středoevropské země, uvedl slovenský statistický úřad.
Podíl Čechů, kteří se za posledních 12 měsíců zadlužili, mírně vzrostl z 45,8 procenta v roce 2023 na 46,3 procenta v roce 2024, vyplývá to z průzkumu poskytovatele půjček Provident Financial mezi 500 respondenty. Lidé v Česku si chodí půjčovat spíše k rodinným příslušníkům než do finančních institucí.
Chudoba je v Německu s více než 84 miliony obyvatel stále vysoce rozšířená, potýká se s ní 16,8 procenta populace, uvedl Ulrich Schneider, který je šéfem uskupení Deutscher Paritätischer Gesamtverband sdružující tisíce německých sociálních organizací.
Sebenaplňující očekávání nás můžou srazit do kolen, říká David Navrátil, hlavní analytik České spořitelny. V duchu, že když se bojím, změním své chování. A tím vlastně přispěji k naplnění černých vizí. Češi jsou podle Navrátila maniodepresivním národem. Vedle energetické krize a obří inflace jsou podle něj „sebenaplňující očekávání“ největší hrozbou pro českou ekonomiku v roce 2023. Inflace podle něj může začátkem roku vyskočit na rekord, kvůli konci fixací energií. Ale v druhé polovině roku prý spadne na jednociferná čísla.
Vysoká inflace se dál propisuje do reálné kupní síly domácností. Ani ve třetím čtvrtletí nedržely mzdy tempo s růstem spotřebitelských cen, a tak reálně poklesly stejně jako ve druhém kvartále o téměř deset procent. Jde tak z pohledu novodobé historie ČR o další rekord v řadě.
V takzvané energetické chudobě bylo už před zdražováním a začátkem energetické krize zhruba 900 tisíc lidí z půl milionu domácností. Nemohli si dovolit dostatečně topit, za energie vydávali velkou část svých peněz či na nich dlužili a zároveň měli podprůměrný příjem. V těchto rodinách žila desetina českých dětí, tedy asi 220 tisíc. S problémy se potýkalo i přes 300 tisíc důchodců a důchodkyň. Většina těchto ohrožených osob bydlela v energeticky náročných budovách. Ukázala to nová studie, na které se podílely Platforma pro sociální bydlení, iniciativa Za bydlení, Hnutí Duha a Ostravská univerzita.
Dopady války, kterou Rusko rozpoutalo na Ukrajině, a následné rostoucí inflace uvrhly do chudoby další čtyři miliony dětí ve východní Evropě a Střední Asii. Oproti roku 2021 žije nyní v chudobě o 19 procent více dětí, uvedl ve zprávě Dětský fond OSN (UNICEF). Studie zahrnuje data z 22 zemí regionu včetně Ruska, Ukrajiny, Běloruska, balkánských a kavkazských států a středoasijských republik.
K pandemickým problémům se přidávají negativní dopady války na Ukrajině. To způsobuje celosvětovou nejistotu. I proto Světová banka výrazně zhoršuje výhled globálního růstu i růstu v jednotlivých zemích. Lépe už bylo, varuje hlavní ekonom Světové banky Indermit Gill.
Evropské akcie 📉 klesly, když investory znepokojilo sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že v rámci snahy o převzetí Grónska uvalí dodatečná cla na některé evropské země. Panevropský index STOXX Europe 600 odepsal 1,19 procenta 607,06 a uzavřel na 607,06 bodu.
Bulharský prezident Rumen Radev dnes oznámil, že podá ❌ demisi, uvedly tiskové agentury. Šéf státu podle agentury Reuters svým krokem vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu. Zemi čekají předčasné parlamentní volby.
Česká zbrojařská a strojírenská společnost Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada vstoupí na burzu v Amsterodamu již v pátek při ohodnocení 2️⃣5️⃣ miliard eur (607 miliard korun), uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje. Společnost původně zvažovala ohodnocení až 30 miliard eur.
Poslanecký klub ODS bude znovu volit své vedení nejpozději do poloviny března, uvedl nový předseda občanských demokratů 👨 Martin Kupka. Podle čerstvě zvoleného místopředsedy nejsilnější opoziční strany Karla Haase by se mohla volba odehrát v únoru, nevylučuje však ani již příští týden.
Maďarský petrochemický koncern MOL a ruská společnost Gazpromněfť se 🤝 dohodly na odkupu ruského podílu v srbské ropné společnosti NIS. Podle agentury Tanjug to dnes uvedla srbská ministryně energetiky Dubravka Djedovičová Handanovičová. Smlouvu podle ní budou nyní posuzovat Spojené státy.
Prezident 👨 Petr Pavel vyjádřil soustrast rodinám a blízkým v souvislosti s dnešní střelbou v Chřibské na Děčínsku, která má jednu oběť a šest zraněných. Podle prezidenta šlo zřejmě o zoufalý čin jedince a takovým incidentům je velice těžké zabránit. Pavel to řekl novinářům ve Vatikánu po setkání s papežem Lvem XIV.
Dánsko kvůli napjaté situaci týkající se Grónska ❌ odřeklo účast na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu, které tam začíná dnes. Informovala o tom agentura Bloomberg, které to sdělili organizátoři tohoto významného ekonomického summitu. Dánsko podle televize TV2 otázku Davosu zatím nekomentovalo.
