Drahé a nedostupné bydlení je podle nové analýzy Platformy pro sociální bydlení hlavní příčinou chudoby v Česku. Ceny bytů i nájmů v poslední dekádě rostly výrazně rychleji než příjmy, což zvyšuje riziko chudoby zejména u rodin s dětmi, mladých lidí a samoživitelek. Autoři doporučují přesunout státní podporu od daňových úlev k výstavbě dostupných obecních bytů a úpravě pravidel nájemního bydlení i sociálních dávek.
Lidé, kteří věří konspiračním teoriím, se často obávají i vlastní chudoby, ač jim ve skutečnosti nehrozí. Pod vlivem konspiračních teorií totiž nehodnotí vlastní ekonomickou situaci objektivně. Analýzou dat od 21 tisíc respondentů ze 17 evropských zemí to zjistila studie, na níž se podíleli i vědci z Národního institutu SYRI a Ekonomicko-správní fakulty (ESF) Masarykovy univerzity v Brně. Institut o tom informoval v tiskové zprávě.
Chudší lidé biologicky stárnou rychleji, ukázala studie, na které se podílela Andrea Dalecká z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity. Nůžky mezi bohatými a chudými se rozevírají při dosažení věku 20 let života, šíře rozdílů ke stáří ale opět klesá.
Na Slovensku od roku 2021 stoupá podíl obyvatel, kteří čelí chudobě a sociálnímu vyloučení. Loni ohrožovaly už více než šestinu obyvatel této středoevropské země, uvedl slovenský statistický úřad.
Podíl Čechů, kteří se za posledních 12 měsíců zadlužili, mírně vzrostl z 45,8 procenta v roce 2023 na 46,3 procenta v roce 2024, vyplývá to z průzkumu poskytovatele půjček Provident Financial mezi 500 respondenty. Lidé v Česku si chodí půjčovat spíše k rodinným příslušníkům než do finančních institucí.
Chudoba je v Německu s více než 84 miliony obyvatel stále vysoce rozšířená, potýká se s ní 16,8 procenta populace, uvedl Ulrich Schneider, který je šéfem uskupení Deutscher Paritätischer Gesamtverband sdružující tisíce německých sociálních organizací.
Sebenaplňující očekávání nás můžou srazit do kolen, říká David Navrátil, hlavní analytik České spořitelny. V duchu, že když se bojím, změním své chování. A tím vlastně přispěji k naplnění černých vizí. Češi jsou podle Navrátila maniodepresivním národem. Vedle energetické krize a obří inflace jsou podle něj „sebenaplňující očekávání“ největší hrozbou pro českou ekonomiku v roce 2023. Inflace podle něj může začátkem roku vyskočit na rekord, kvůli konci fixací energií. Ale v druhé polovině roku prý spadne na jednociferná čísla.
Vysoká inflace se dál propisuje do reálné kupní síly domácností. Ani ve třetím čtvrtletí nedržely mzdy tempo s růstem spotřebitelských cen, a tak reálně poklesly stejně jako ve druhém kvartále o téměř deset procent. Jde tak z pohledu novodobé historie ČR o další rekord v řadě.
V takzvané energetické chudobě bylo už před zdražováním a začátkem energetické krize zhruba 900 tisíc lidí z půl milionu domácností. Nemohli si dovolit dostatečně topit, za energie vydávali velkou část svých peněz či na nich dlužili a zároveň měli podprůměrný příjem. V těchto rodinách žila desetina českých dětí, tedy asi 220 tisíc. S problémy se potýkalo i přes 300 tisíc důchodců a důchodkyň. Většina těchto ohrožených osob bydlela v energeticky náročných budovách. Ukázala to nová studie, na které se podílely Platforma pro sociální bydlení, iniciativa Za bydlení, Hnutí Duha a Ostravská univerzita.
Dopady války, kterou Rusko rozpoutalo na Ukrajině, a následné rostoucí inflace uvrhly do chudoby další čtyři miliony dětí ve východní Evropě a Střední Asii. Oproti roku 2021 žije nyní v chudobě o 19 procent více dětí, uvedl ve zprávě Dětský fond OSN (UNICEF). Studie zahrnuje data z 22 zemí regionu včetně Ruska, Ukrajiny, Běloruska, balkánských a kavkazských států a středoasijských republik.
K pandemickým problémům se přidávají negativní dopady války na Ukrajině. To způsobuje celosvětovou nejistotu. I proto Světová banka výrazně zhoršuje výhled globálního růstu i růstu v jednotlivých zemích. Lépe už bylo, varuje hlavní ekonom Světové banky Indermit Gill.
Dohoda o sdíleném zajištění bezpečnosti Arktidy a severního Atlantiku by mohla představovat ☝ východisko ze sporu mezi USA a Evropou o Grónsko. Řekl to agentuře Reuters litevský prezident Gitanas Nauséda k vývoji kolem Grónska, které chce pro Spojené státy získat americký prezident Donald Trump. Nauséda zároveň varoval, že spor o Grónsko zastiňuje ruskou válku proti Ukrajině a hraje do karet Moskvě.
Pražská burza dnes📉 zrychlila pokles, index PX se propadl o 2,95 procenta na 2650,35 bodu. Víc než 11 procent ztratily akcie energetické společnosti ČEZ, vzhůru se z hlavních emisí posunul jen výrobce nápojů Kofola. Vyplývá to z internetových stránek burzy. Česká koruna mírně oslabila k euru a výrazněji zpevnila vůči dolaru.
Do soutěže na poskytovatele dopravy pro českou část linky Ex36 z Prahy přes Plzeň a Domažlice do Mnichova se přihlásili dva dopravci, České dráhy a Leo Express. Nyní jejich nabídky posoudí hodnoticí komise, uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Plnění zakázky, která je na pět let, má začít s novým jízdním řádem v prosinci 2026. Odhadovaná hodnota zakázky je 1️⃣,4️⃣ miliardy korun.
Americké akcie na začátku dnešního obchodování 📉 klesají. Vzhledem k pondělnímu svátku je dnes na newyorské burze první obchodní den tohoto týdne. Investoři tak mohou reagovat na víkendové a pondělní události, kdy došlo k výrazné eskalaci kolem záměru Donalda Trumpa anektovat Grónsko, jež je autonomní součástí Dánského království, člena NATO.
Francouzská automobilka Renault navázala 🤝 spolupráci při vývoji dronů se skupinou Turgis Gaillard, která podniká v leteckém a obranném průmyslu. Napsala to dnes agentura Reuters, podle které to pro automobilku znamená vstup do zbrojního sektoru s cílem pomoci zvýšit produkci pro francouzskou armádu.
Britská vláda ✅ povolila Číně postavit v Londýně nové velvyslanectví, které bude největším v Evropě. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Rozhodnutí v této věci Londýn opakovaně odkládal, kritici navíc varují, že ambasáda se stane základnou pro špionáž a hrozbou pro čínské disidenty v exilu. Peking si na průtahy se získáním souhlasu opakovaně stěžoval.
Ukrajina dostala pozvánku k členství v Radě míru, kterou pod svým vedením chce zřídit americký prezident Donald Trump, uvedl dnes podle agentury AFP ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj. Podle něj si však lze stěží představit, že by země byla v tomto orgánu spolu s Ruskem. Pozvánku mezitím obdržely také Chorvatsko a Slovinsko.
