Výsledek letošních voleb může trhy uklidnit. Trhy se přísně vzato bály hlavně toho, že by v ČR hrozilo uspořádání referenda o odchodu z EU a NATO. S volebním výsledkem hnutí Stačilo! Se však tato varianta stala irelevantní a na stole zůstaly věci, které pro trhy nejsou v krátkém časovém horizontu nebezpečné.

S novou vládou se i po volbách pojí jednoznačný tlak na vyšší výdaje státu, které recepty na získání dodatečných peněz, prezentované v předvolební kampani, nemohou zdaleka pokrýt. S masivním růstem ekonomiky nelze také počítat, je tak pravděpodobné, že poroste zadlužení ČR.

To je v dlouhodobém pohledu samozřejmě nepříjemné, ale krátkodobě je to pro trhy bez většího rizika, neboť celkové zadlužení ČR se pohybuje mezi 40 a 45 procenty dluhu k HDP. To je velmi nízká hodnota ve srovnání s jinými státy EU a za 4 roky (snad) Andrej Babiš nezvedne tuto hodnotu do čísel, která by trhu začala vadit.

Také schodek rozpočtu, který v nominálních číslech dosahuje 280 miliard korun není pro trhy tak velký strašák. Je to kolem 2,25 procenta HDP a pokud se podíváme do okolních států, tak Poláci mají na letošek naplánováno téměř sedm procent, Slováci kolem pět procent, Rakušané 4,5 procenta, Německo kolem 2,7 procenta. Z pohledu trhu tak i zdvojnásobení schodku rozpočtu není důvodem k výprodeji státních dluhopisů, i když nás k němu nasměruje podstatně svižnějším tempem v budoucnu. Přestože se do vlády dostane zřejmě i subjekt, který sliboval vyrovnané rozpočty, není příliš pravděpodobné, že by došlo, byť jen na redukci schodku na nějakou nižší hodnotu.

Pařík: Místo povolební šachové partie hrají politici Člověče, nezlob se

Názory

Máme za sebou další volby do Poslanecké sněmovny. Výsledky voleb znamenají, že se minimálně v počátcích bude povolební vyjednávání točit kolem osoby Andreje Babiše. I tak je třeba zdůraznit, že jeho pozice není jednoduchá. Na pohodlné jednostranné vládnutí výsledky nestačí, takže bude muset přesvědčit další politické partnery minimálně k podpoře jednobarevného kabinetu. Právě v tomhle okamžiku začínáme sledovat to nejzajímavější, povolební vyjednávání o sestavení koalice. Tajné schůzky, rozpad koalic, osobní útoky i tlak na prezidenta – česká politika míří do nové fáze chaosu. Kdo koho zradí první?

Radim Pařík

Přečíst článek

Na vyšší schodky pak bude muset reagovat i centrální banka. Pokud vláda bude pouštět do ekonomiky více peněz, počítejme se stabilními nebo vyššími sazbami, které budou mírnit úvěrovou aktivitu v domácí ekonomice. To povede nutně k tlaku na posilování koruny, neboť se sazbami poroste i její atraktivita. Otazníkem ale zůstane postoj nové vlády k emisním povolenkám pro domácnosti. Pokud by došlo na jejich placení státem, ČNB může čelit menší, než momentálně očekávané inflaci.

Výhled pro trhy je tak momentálně docela úlevný. Nejhorší varianta nenastala a zatím se zdá, že se bude dlouho jednat, než se dobereme nové vlády. Navíc to vypadá, že dojde k tektonickým posunům v koalici SPOLU, nad jejímž dalším osudem visí stále více otazníků. Je nutné mít na paměti, že pokud by se rozpadla, hned dvě její strany mohou nahradit elegantně hnutí SPD jako koaliční partner Andreje Babiše. Takový scénář by byl pro trhy velmi přijatelný a koruně by mohl dále prospět.

Z našeho pohledu tak výsledek voleb momentálně nepředstavuje pro korunu významnější riziko a některé scénáře povolebního vývoje by pro korunu byly vyloženě pozitivní. Koruna tak bude sledovat domácí politickou scénu spíše okrajově a bude se soustředit na vývoj inflace a samozřejmě na vývoj v USA a Evropě. Vypadá to ale, že obavy ze skokového oslabení, taženého volbami, nejsou na místě. Větší roli může sehrávat dolar a monetární politika americké centrální banky (Fed).

První reakce trhů na vítězství Babiše: dluhové náklady Česka klesají, akcie ČEZ výrazně posilují

Názory

Cena dluhopisů České republiky roste. Akcie ČEZ též. Ty dokonce poskočily do blízkosti 17letého maxima. Taková je dosavadní reakce trhů na proběhlé sněmovní volby v Česku.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Nový francouzský premiér Sébastien Lecornu předal prezidentovi Emmanuelu Macronovi svou demisi. Macron ji přijal, oznámil Elysejský palác. Macron rovněž podle DPA pověřil Lecornua tím, aby se do středečního večera pokusil najít politické řešení krize. V případě neúspěchu poté prezident převezme odpovědnost, napsal list Le Figaro.

Lecornu přitom teprve v neděli večer představil ministry své vlády a v úterý měl předstoupit před francouzské Národní shromáždění. Zástupci opozice vyzvali k vypsání nových parlamentních voleb a žádají odstoupení prezidenta.

Lecornu po podání demise uvedl, že za současných podmínek není možné vládnout. „Byl jsem připravený ke kompromisu, ale každá politická strana chtěla, aby ostatní strany přijaly celý její program,“ doplnil. Lecornu toto chování označil za stranickou chamtivost způsobenou nadcházejícími prezidentskými volbami, které se mají konat v roce 2027.

„Lecornu předložil demisi své vlády prezidentovi republiky, který ji přijal,“ informoval prezidentský palác. Opoziční strany již v reakci na nedělní představení nových ministrů vyjádřily zklamání z minimálních změn v kabinetu oproti předchozí vládě a pohrozily vyslovením nedůvěry.

Dnes odpoledne pak Lecornu na X napsal, že na prezidentovu žádost v zájmu politické stability souhlasil s vedením posledních rozhovorů s politickými silami. "Ve středu večer hlavě státu sdělím, zda je to možné, nebo ne, aby tak mohl vyvodit potřebné závěry," uvedl Lecornu.

Podle DPA zůstává otázkou, co se stane, když se Lecornuovi najít politickou dohodu nepodaří. Deník Le Figaro s odvoláním na zdroje blízké prezidentovi napsal, že Macron v případě selhání těchto rozhovorů převezme odpovědnost. Odstoupení z funkce Macron už dříve odmítl, mohl by však rozpustit parlament a vypsat nové volby.

Opoziční strany již v reakci na nedělní představení nových ministrů vyjádřily zklamání z minimálních změn v kabinetu oproti předchozí vládě a pohrozily vyslovením nedůvěry.

Šéf koaličních Republikánů a staronový ministr vnitra Bruno Retailleau bezprostředně po jmenování nové vlády na síti X uvedl, že podle něj její složení neodráží slibované změny, a svolal schůzi vedení své strany. Důvodem nespokojenosti byl podle zdrojů AFP především návrat Bruna Le Mairea. Bývalý ministr hospodářství je pro pravicové politiky symbolem zadlužování země za předchozích vlád.

La composition du Gouvernement ne reflète pas la rupture promise.

Devant la situation politique créée par cette annonce, je convoque demain matin le comité stratégique des Républicains.

— Bruno Retailleau (@BrunoRetailleau) October 5, 2025

Už v neděli večer tak podle AFP několik představitelů prezidentovy strany Obnova zvažovalo možnost, že pravicoví Republikáni opustí vládu.

„Pokud se dostaneme do patové situace, budeme se muset vrátit k volebním urnám. Myslím si ale, že existují i jiné možnosti. Jenže o těch možnostech nerozhoduji já,“ uvedl Retailleau podle Reuters ve vysílání televize TF1 poté, co Lecornu podal demisi. Vyzval také Macrona, aby se k pokračující politické krizi co nejdříve vyjádřil.

Končící ministryně životního prostředí Agnès Pannierová-Runacherová na X vyzvala k zapojení levice do dalších vlád. „Stejně jako mnozí z vás jsem zoufalá z tohoto cirkusu, kde každý hraje svou roli, ale nikdo na sebe nebere zodpovědnost,“ uvedla.

Pokrok v Gaze. Hamás souhlasil s předáním všech izraelských rukojmí

Politika

Příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích je na dosah, uvedl podle agentury AFP francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na odpověď Hamásu na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v pásmu. Obdobně se vyjádřili i britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Friedrich Merz. Teroristické hnutí Hamás oznámilo, že je ochotno předat všechny izraelské rukojmí, živé i mrtvé, jak navrhuje Trumpův plán.

ČTK

Přečíst článek

Socialisté (PS) ještě před Lecornuovou demisí uvedli, že pokud nebude obnovena debata o důchodové reformě, budou hlasovat pro vyslovení nedůvěry vládě. Šéf PS Olivier Faure následně na X ocenil Lecornuovo rozhodnutí „rezignovat s důstojností a ctí“, a končícího premiéra označil za gaullistu.

„Není pochyb o tom, že premiér neměl žádný manévrovací prostor a že to byl rozhodně Emmanuel Macron, kdo sestavil svou vládu. Bez voleb a rozpuštění Národního shromáždění nemůžeme znovu najít stabilitu,“ sdělil televizi BFMTV šéf krajně pravicového Národního sdružení (RN) Jordan Bardella, který zároveň vyzval k Macronově rezignaci. Rozpuštění parlamentu požaduje také někdejší šéfka RN Marine Le Penová.

Lídr krajně levicové Nepodrobené Francie (LFI) Jean-Luc Mélenchon na X uvedl, že po rezignaci Lecornua požaduje okamžité projednání návrhu 104 poslanců na odvolání Macrona.

27 dní ve funkci

Macron jmenoval Lecornua do funkce 9. září, jako premiér tak působil pouhých 27 dní. Podle AFP se ve Francii s jeho demisí dále prohlubuje politická nestabilita, Reuters píše, že po jeho neočekávané a bezprecedentní rezignaci prudce oslabilo euro.

Francouzská politická krize pokračuje po Macronově druhém zvolení do funkce v roce 2022 a po loňských předčasných parlamentních volbách, které vedly k ještě větší roztříštěnosti parlamentu. Lecornu byl pátým Macronovým premiérem za poslední dva roky, když jeho předchůdce François Bayrou neustál na začátku září hlasování o důvěře kvůli plánovaným rozpočtovým škrtům.