Žádná ze současných vládních stran se nechystá jednat o koalici s hnutím ANO, aby zabránila vstupu hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) do vlády. Po středečním jednání kabinetu to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj by takový krok představoval „zradu voličů“. Fiala označil za nebezpečné, pokud by SPD získala ve vládě jakékoli silové ministerstvo – ať už vnitra, nebo obrany. „Takové strany ve vládě být nemají,“ uvedl.
Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) chce v kampani před letošními sněmovními volbami sázet na bezpečnostní a zahraničněpolitická témata, ukazuje podle politologů, které ČTK oslovila, novoroční video premiéra Petra Fialy (ODS). Předseda vlády v něm mluví o letošku jako o roku rozhodnutí mezi východním a západním směřováním země. Fiala se podle politologů snaží vykreslit sebe jako hlavního soupeře lídra ANO Andreje Babiše a naznačit, že jiné strany nemají sílu mu vzdorovat. Od opozice očekávají sázku na domácí témata a kritiku kabinetu.
ODS (a tím i koalice Spolu) má poslední možnost do konce roku se zbavit Fialy jako svého lídra do příštích voleb. Pokud to neudělá, je téměř nevyhnutelně odsouzená k těžké prohře v říjnových sněmovních volbách.
Sněmovní volby by nyní vyhrálo hnutí ANO se ziskem 37 procent. Druhá koalice Spolu by měla 21 procent, třetí hnutí STAN pak 12 procent. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí SPD a také Piráti, obě uskupení by volilo shodně sedm procent voličů. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar pro Českou televizi (ČT). Uskutečnil se od 21. října do 8. listopadu a zúčastnilo se ho 997 lidí.
TOP 09 se za 15 let své existence stala pevnou součástí české veřejné sféry a politické scény. Dala lidem možnost volit odpovědnou stranu, jejíž program je postaven na moderních řešeních pro současné problémy, ale zároveň s velkým přesahem do budoucnosti, míní předsedkyně strany a Sněmovny Markéta Pekarová Adamová.
Horkou fázi kampaně do evropských voleb už zahájily všechny partaje, a tak konečně víme, co jejich snahu pohání. Podle volebních hesel je to odvaha. Usednout do lavic evropského parlamentu to chce odvahu… Jinak je vše při starém. Tedy až na to, že kromě výpadů proti opozici, už se navzájem napadají i strany vládní koalice.
Sněmovní volby by nyní vyhrálo opoziční hnutí ANO s 32 procenty hlasů. Na druhém místě by byla s výrazným odstupem vládní ODS s 15,5 procenta. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi.
Marketingoví experti Spolu představili vizuály pro volby do Evropského parlamentu, které se budou konat v červnu. Třemi slovy: Vypadá to děsivě. Člověku se chce z výkonů expertů najatých ODS, z jejich přemýšlení, brečet. I kdyby chtěl tuto tradiční českou partaj někdo volit, někdo, kdo zastává hodnoty otevřeného trhu, svobody, a nemá rád populismus, tak proboha, co to předvádějí?
Vláda pětikoalice, tedy ODS, lidovců, TOP 09, Starostů a Pirátů, má podle premiéra Petra Fialy splněno 60 procent z úkolů, které si před více než dvěma lety zadala. Delegátům volebního kongresu ODS v Ostravě v kandidátském projevu řekl, že není pochyb o tom, že do konce mandátu splní vláda naprostou většinu toho, co si předsevzala.
Bývalý premiér Andrej Babiš opět obhájil pozici předsedy opozičního hnutí ANO, které vede nepřetržitě od založení v roce 2012. Tentokrát mu delegáti na celostátním sněmu v Praze dali zhruba 90 procent hlasů, před dvěma lety získal Babiš čtyři pětiny hlasů. V čele ANO tak pokračuje i přesto, že předloni tvrdil, že už znovu na pozici kandidovat nebude. Užší vedení hnutí se příliš nezměnilo ani na dalších místech.
Sněmovna v úvodním kole projednávání podpořila koaliční návrh, který má umožnit korespondenční hlasování při volbách pro Čechy žijící v zahraničí. Vládnímu táboru se to zdařilo až šestý jednací den kvůli tomu, že schvalování novely blokovali poslanci opozičních hnutí ANO a SPD. Jejich návrhy na zamítnutí novely nebo vrácení předkladatelům k přepracování dolní komora vládní většinou odmítla. Úvodní sněmovní debata o návrhu trvala zhruba 63,5 hodiny čistého času, koalice kvůli obstrukcím opozice stanovila pro hlasování pevný termín.
V Česku loni vzniklo 34 621 nových firem. Je to nejvyšší počet za 20 let, proti roku 2024 jich bylo o 13 procent víc. Celkový počet aktivních firem ke konci roku dosáhl 594 520, meziročně jich přibylo 17 898. Na dvě nově vzniklé firmy připadala jedna zrušená, což odpovídá dlouhodobému vývoji. Vyplývá to z údajů společnosti Dun & Bradstreet
Hodnota jihokorejského akciového trhu se vyšplhala na 3,25 bilionu dolarů (zhruba 66 bilionů korun) a přesáhla hodnotu německého trhu s akciemi, vypočetla agentura Bloomberg. V Asii se daří firmám zaměřeným na umělou inteligenci (AI) a na robotiku. Jihokorejský akciový trh je tak nově desátý největší na světě hned za Tchaj-wanem.
Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová uvedla, že její vláda pozastavila dodávky 🛢️🛢️🛢️ ropy na Kubu. Odmítla však, že by tak učinila pod tlakem Spojených států. Informovala o tom dnes agentura AP. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa podle dřívějších zpráv médií zvažuje námořní blokádu Kuby, aby ostrovní zemi zcela odřízla od přísunu ropy a vynutila si změnu tamního režimu.
Zaměstnancům společnosti OKD vzrostou od února základní mzdy v průměru o 3,5 procenta. Nárůst představuje 1150 korun měsíčně, u hodinových mezd je plošný nárůst o sedm korun na hodinu. Vyplývá to z dodatku kolektivní smlouvy, který podepsali zástupci vedení a odborů po čtyřech kolech jednání. Uvedla to mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková. Podnik tento týden ukončí těžbu černého uhlí v posledním činném Dole ČSM.
Cena zlata 🪙🪙🪙 dnes poprvé překonala hranici 5200 dolarů (bezmála 105 tisíc korun) za trojskou unci . Žlutému kovu pomáhá slabý dolar a geopolitická nejistota. Investoři mu před dnes očekávaným rozhodnutím americké centrální banky (Fed) o výši úrokových sazeb také dávají přednost před nákupem státních dluhopisů.
Rusko by mohlo zrušit zákaz internetových 🎰🎰🎰 kasin a uvalit 30procentní daň na jejich příjmy ve snaze získat až 100 miliard rublů (zhruba 26 miliard korun) do státního rozpočtu. Informoval o tom podle agentury Reuters ruský list Kommersant s odvoláním na své zdroje. Ruský rozpočet je v poslední době pod tlakem kvůli rozsáhlým výdajům souvisejícím s válkou na Ukrajině.
