Rusko úmyslně odpojilo okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnu od dodávek proudu v rámci příprav na její zapojení do vlastní sítě, uvedl šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha na sociální síti X. Největší jaderná elektrárna v Evropě je odpojená od vnějšího napájení déle než týden, elektřinu pro chlazení odstavených reaktorů vyrábí dieselové generátory. Šéf ukrajinského jaderného dozoru Oleh Korikov podle médií varoval před hrozbou jaderné havárie.

„Další krok Ruska bude ještě nebezpečnější: restartování okupovaného reaktoru bez řádného chlazení, bez jakékoli licence a bez dohledu,“ varoval Sybiha, podle kterého tento bezohledný krok poslouží pouze jako ukázka moci ruského prezidenta Vladimira Putina.

Zvýšené riziko jaderného incidentu

„Nezodpovědné jednání Ruska zvyšuje riziko jaderných incidentů,“ zdůraznil Sybiha. „Každá akce Ruska představuje nejen smrtelné riziko, ale také dláždí cestu ke katastrofě,“ napsal. I nedávný výpadek dodávek proudu v Černobylské jaderné elektrárně, způsobený ruským útokem na rozvodnu ve městě Slavutyč, podle ministra ukazuje, že Moskva zneužívá jadernou bezpečnost jako zbraň.

Šmejc koupil za víc než miliardu většinu v maďarském větrném parku

Zprávy z firem

Energetická skupina Premier Energy, kterou prostřednictvím investičního fondu Emma Capital kontroluje český podnikatel Jiří Šmejc, koupila od španělské energetické společnosti Iberdrola 51procentní podíl ve velkém větrném parku v Maďarsku. Zbývajících 49 procent podílu získá maďarská investiční skupina iG TECH CC, její vlastník nebyl zveřejněn. Transakce dosáhla celkové hodnoty 128 milionů eur (3,1 miliardy korun) a představuje první větší investici Premier Energy do výroby elektřiny mimo trhy v Rumunsku a Moldavsku. Dnes o tom píše server Seznam Zprávy s odkazem na informace od Premier Energy.

ČTK

Přečíst článek

Naléhavě vyzval Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), její členské státy a všechny relevantní partnery k přijetí všech opatření, která by umožnila okamžitě obnovit záložní elektrické vedení do Záporožské jaderné elektrárny.

Ruská okupační správa ukrajinského atomového zařízení podle agentury Reuters ve středu uvedla, že nouzové generátory zatím k výrobě potřebné energie dostačují, úroveň radiace je normální, ale je důležité, aby bylo co nejdříve obnoveno vnější napájení.

Ruskem dosazený ředitel Záporožské jaderné elektrárny Jurij Černičuk dnes podle agentury TASS uvedl, že přerušené vnější napájení zařízení představuje „určitou hrozbu pro jadernou bezpečnost“, ale situace je podle něj v současné době pod kontrolou. Pro záložní napájení je k dispozici 20 dieselových generátorů, z nichž dva se porouchaly. Poškozené elektrické vedení se nachází prakticky na frontové linii, a proto je neustále vystaveno ostřelování.

Agrovoltaika a bioplynky dobývají venkov. Farmáři chtějí být energeticky soběstačnější

Zprávy z firem

Rostoucí ceny energií, tlak na snižování změn klimatu a nutnost nezávislosti na dovozech paliv ženou české zemědělce k větší energetické soběstačnosti. Mezi hlavní trendy patří rozvoj agrovoltaiky, budování malých bioplynových stanic a nová legislativa, která umožňuje instalaci solárních technologií na zemědělskou půdu.

Michal Nosek

Přečíst článek

Odpojení elektrárny od ukrajinské sítě pokládáme za havarijní situaci, která ještě nepřerostla v havárii, ale může se tak stát, varoval šéf ukrajinského jaderného dozoru Korikov podle agentury Unian. Není podle něj jasné, v jakém stavu jsou dieselové generátory, ani na jak dlouho stačí nafta. Ukrajina získá informace od MAAE, která dostává zprávy od ruského personálu, ale nelze vyloučit, že Rusové zprávy zkreslují, varoval.

Záporožská jaderná elektrárna se nachází u města Enerhodar, který leží poblíž frontové linie. Rusko se zařízení zmocnilo nedlouho poté, co v únoru 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu. Obě strany se od té doby navzájem obviňují z jejího ostřelování. V elektrárně je šest reaktorů, které jsou odstavené a nevyrábí elektřinu. Je v nich ale množství jaderného paliva, které je nutné udržovat v bezpečném stavu a chladit. Proto zařízení potřebuje dodávky elektřiny.

Rusko chce eskalovat válku a rozdělit Evropu, uvedl na úvod summitu Evropského politického společenství v Kodani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval mimo jiné na nedávná narušení evropského vzdušného prostoru, která jsou připisována Rusku.

Evropa podle Zelenského musí dělat pravý opak, než Moskva očekává, tedy jednat společně a rozhodně. Rusko není hrozbou jen pro Ukrajinu, ale pro nás všechny, zdůraznila dánská premiérka Mette Frederiksenová, která schůzku pořádá.

„Rusko pokračuje ve svých brutálních útocích na Ukrajinu a všem musí být jasné, že nepřestane, dokud k tomu nebude donuceno,“ řekla v úvodním prohlášení před evropskými vůdci Frederiksenová. Evropa podle ní musí být silná, aby ukázala, že „válka proti nám je nemyslitelná“.

Aktualizováno

Putin a Zelenskyj by se měli setkat, řekl Trump v projevu generálům

Politika

Prezident Donald Trump v projevu před americkými vojenskými veliteli na základně Quantico ve Virginii prohlásil, že by se ruský prezident Vladimir Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měli setkat a urovnat ruskou válku na Ukrajině. Americký ministr obrany Pete Hegseth svolal setkání stovek generálů a admirálů do Quantika, kde oznámil nové směrnice pro vojáky, které zahrnují mužské standardy fyzické zdatnosti, píše agentura AP. Podle agentury Reuters Hegseth v projevu mimo jiné kritizoval generály s nadváhou.

ČTK

Přečíst článek

Nikdo nesmí být naivní

Dánská premiérka zdůraznila, že Ukrajina bojuje i za evropskou bezpečnost a brání všechny Evropany, proto si zaslouží vytrvalou podporu. „Pro některé je ruská hrozba velmi jasná, velmi přítomná, pro některé je stále daleko, ale nikdo nesmí být naivní. Tato válka není o Ukrajině, je o Evropě, o našich hodnotách a svobodách,“ prohlásila Frederiksenová, která u jednacího stolu v Kodani sedí vedle Zelenského. „To, co děláme na Ukrajině, není charita, je to přímá obrana našeho kontinentu,“ dodala s tím, že je třeba posílit Ukrajinu a zároveň vyvinout větší tlak na Rusko.

Stále intenzivnější jsou podle Frederiksenové i ruské hybridní hrozby. „Jednou jsou to vojenské drony, jindy migranti na hranicích, útoky na kritickou infrastrukturu, rozsévání dezinformací či snahy ovlivnit demokratické volby,“ vyjmenovala šéfka dánské vlády.

Politici by podle ní ale měli svým občanům pomoci zajistit i ekonomickou bezpečnost, například pracovní místa či dostupné bydlení, a ulehčit jim v každodenních těžkostech. „Musíme budovat i ekonomicky silnější Evropu,“ dodala. Za další důležité téma označila boj s nelegální migrací.

Rusko je připraveno na eskalaci konfliktu

Nedávná narušení evropského vzdušného prostoru Ruskem a nasazení ruských dronů v Polsku podle ukrajinského prezidenta ukazují, že se něco podobného může stát kdekoli v Evropě. „Incidenty s drony v celé Evropě jasně ukazují, že Rusko je připraveno válku eskalovat a že se nikdy nejednalo jen o Ukrajinu,“ řekl Zelenskyj evropským lídrům na summitu EPS v Kodani. Poznamenal, že Ukrajina má kvůli válce bohaté zkušenosti s bojem proti dronům. „Jsme připravení Dánsku i dalším zemím pomoci,“ řekl.

Rusko má podle Zelenského stále zdroje potřebné k tomu, aby ve válce pokračovalo, i proto je třeba vyvinout na Moskvu další tlak. Konkrétně hovořil o potřebě zasáhnout proti tankerům s ropou z takzvané ruské stínové flotily, jak jsou označována zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty a s jejichž pomocí Moskva obchází exportní omezení. „Je potřeba rovněž podpořit výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa a přestat kupovat ruskou ropu a plyn,“ dodal s tím, že této výzvě by mělo bedlivě naslouchat „zejména Maďarsko“.

Právě Budapešť a Bratislava mají dlouhodobě námitky proti postupu EU ohledně ukončení energetického dovozu z Ruska. Evropská komise navrhla přestat do roku 2027 dovážet veškeré ruské energie.

Orbán: Ukrajina není suverénní a nezávislou zemí

Politika

Maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury AFP řekl, že Ukrajina není suverénní a nezávislou zemí a v chodu ji udržuje Západ. Zároveň bagatelizoval stížnosti Kyjeva ohledně toho, že ukrajinský vzdušný prostor minulý týden narušily zřejmě maďarské drony.

ČTK

Přečíst článek

Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina, ale i Moldavsko či země západního Balkánu nadále usilují o členství v EU a že je zapotřebí, aby v tomto ohledu „bylo v přístupovém procesu dosaženo určitého pokroku“. „Jsme připraveni otevřít první klastr,“ dodal ukrajinský prezident s odkazem na soubory, které při vyjednávání vždy zahrnují několik tematických přístupových kapitol.

Předseda Evropské rady António Costa se snaží o prolomení současné patové situace ohledně potenciálního členství Ukrajiny a Moldavska v EU. Stávající pravidla vyžadují, aby každou fázi přístupového procesu podpořilo všech 27 zemí EU jednomyslně, Costa by chtěl ale prosadit prosadit možnost schválení jen kvalifikovanou většinou států, a tak obejít nynější veto maďarského premiéra Viktora Orbána.

Předseda unijních summitů svůj návrh představil ve středu na neformálním summitu EU v Kodani a „počáteční zpětná vazba byla konstruktivní s výjimkou Maďarska, které vyjádřilo nesouhlas“, nechal se slyšet unijní zdroj.

Oficiální začátek přístupových rozhovorů s Ukrajinou i s Moldavskem byl dojednán již v první polovině roku 2024 za belgického předsednictví. Varšava doufala, že se během polského předsednictví v letošním prvním pololetí podaří otevřít úvodní kapitoly těchto jednání, nicméně se tak nestalo a patová situace trvá.