Konec letošního roku se nesl v souladu s očekáváními trhu. Americká centrální banka Fed snížila sazbu o 25 bazických bodů na 3,75 procenta, Evropská centrální banka ponechala sazby beze změny stejně jako Česká národní banka. A co přinese rok 2026? Od ČNB se očekává jestřábí postoj, ECB se nejspíš bude pevně držet dosavadní praxe, ale Fed čeká divoký rok. Bude oznámen nový guvernér, jehož hlavním úkolem bude snížit sazby bez ohledu na inflaci.
Sada předposledních letošních zasedání centrální bank přinesla na trhy zajímavé novinky a často trhy notně překvapila, což se týká zejména amerického Fedu. Naopak Evropská centrální banka je na vítězné vlně a bude se snažit neuhnout ze svého fungujícího nastavení. Události posledních dní přinesly novinky i do rozhodování polské a české centrální banky, ty ale zatím potřebují čas na jejich vyhodnocení. Do konce roku zbývá už jen jedno zasedání, a tak trhy bedlivě sledovaly, jak se centrální banky dívají na aktuální situaci a jaké dávají výhledy na začátek příštího roku.
Výsledek letošních voleb může trhy uklidnit. Trhy se přísně vzato bály hlavně toho, že by v ČR hrozilo uspořádání referenda o odchodu z EU a NATO. S volebním výsledkem hnutí Stačilo! Se však tato varianta stala irelevantní a na stole zůstaly věci, které pro trhy nejsou v krátkém časovém horizontu nebezpečné.
Konec prázdnin bývá navzdory tomu, že se jedná o období bankovních dovolených, zajímavým obdobím. Tradičně v tomto čase totiž pobočka kansaského Fed pořádá sympozium finančníků a centrálních bankéřů. Ti se sjíždějí do městečka Jackson Hole, píše analytik SAB Finance Tomáš Kudela.
Zasedání bankovní rady se blíží a s ním i otázka, co od ČNB čekat. Ta nám tentokrát situaci moc neulehčila. Máme k dispozici prohlášení členů bankovní rady, ale i u nich je patrná jistá nerozhodnost.
Důvodem, proč zůstává inflace v USA tak tvrdošíjně vysoká, jsou zejména americké volby. Deficit rozpočtu je už teď vysoký a naděje na to, že by americký erár koncem roku začal šetřit, jsou navíc před volbami mizivé a příští rok budou muset přijít dárečky voličům od nově zvoleného prezidenta, píše ve sloupku analytik SAB Finance Tomáš Kudela.
Zasedání bankovní rady ČNB dle očekávání nepřineslo pohyb se sazbami. Trhy vnímají červnové zasedání jako poslední, na němž dává smysl zvyšovat sazby. „Dá se očekávat, že už v průběhu léta klesne míra inflace natolik, že zvyšování sazeb nebude mít valný význam,“ komentuje analytik SAB Finance Tomáš Kudela.
Podle prohlášení členů bankovní rady budou trhy muset přehodnotit svoje dosavadní výhledy na vývoj sazeb. Dříve se očekávalo, že první pokles sazeb by mohla ČNB odhlasovat už v průběhu prvního letošního pololetí. Ale. Dosavadní vývoj naznačuje, že inflace nebude klesat dostatečně rychle a inflační tlaky ze strany mezd neopadávají dostatečným tempem, komentuje současný vývoj analytik SAB Finance Tomáš Kudela.
Výstup ze zasedání FOMC (pozn. Federal Open Market Committee) ve středu 3. května 2023 pokládaly trhy za opatrný posun a komunikaci blízkosti vrcholu utahovacího cyklu. Fed totiž oznámil, že z jeho pohledu jsou už sazby dostatečně vysoko a že současná výše plní požadavek na zmírňování inflačních tlaků. Další růst sazeb už měl být závislý na datech a na vývoji v ekonomice.
Investoři na celém světě se předhánějí v sázkách, jak se bude chovat americká centrální banka. Bude nadále agresivně zvyšovat sazby, nebo se již uklidní? V sázce je skutečně hodně. Dolar je totiž extrémně silný vůči většině měn. A až začne znovu oslabovat, chtějí u toho všichni být. Kdy se tak stane? Až dovolí inflace.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevěděl o textových zprávách, které ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) posílal poradci prezidenta Petru Kolářovi. Předseda vlády to dnes řekl serveru Seznam Zprávy. Macinka ve zprávách, které prezident Petr Pavel považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání, mimo jiné uvádí, že má podporu Babiše a předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury.
Opoziční strany chtějí svolat mimořádnou schůzi Sněmovny k vyslovení nedůvěry koaliční vládě Andreje Babiše (ANO) kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla. Na tiskové konferenci to oznámili zástupci všech pěti opozičních stran.
V Česku loni vzniklo 34 621 nových firem. Je to nejvyšší počet za 20 let, proti roku 2024 jich bylo o 13 procent víc. Celkový počet aktivních firem ke konci roku dosáhl 594 520, meziročně jich přibylo 17 898. Na dvě nově vzniklé firmy připadala jedna zrušená, což odpovídá dlouhodobému vývoji. Vyplývá to z údajů společnosti Dun & Bradstreet
Hodnota jihokorejského akciového trhu se vyšplhala na 3,25 bilionu dolarů (zhruba 66 bilionů korun) a přesáhla hodnotu německého trhu s akciemi, vypočetla agentura Bloomberg. V Asii se daří firmám zaměřeným na umělou inteligenci (AI) a na robotiku. Jihokorejský akciový trh je tak nově desátý největší na světě hned za Tchaj-wanem.
Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová uvedla, že její vláda pozastavila dodávky 🛢️🛢️🛢️ ropy na Kubu. Odmítla však, že by tak učinila pod tlakem Spojených států. Informovala o tom dnes agentura AP. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa podle dřívějších zpráv médií zvažuje námořní blokádu Kuby, aby ostrovní zemi zcela odřízla od přísunu ropy a vynutila si změnu tamního režimu.
Zaměstnancům společnosti OKD vzrostou od února základní mzdy v průměru o 3,5 procenta. Nárůst představuje 1150 korun měsíčně, u hodinových mezd je plošný nárůst o sedm korun na hodinu. Vyplývá to z dodatku kolektivní smlouvy, který podepsali zástupci vedení a odborů po čtyřech kolech jednání. Uvedla to mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková. Podnik tento týden ukončí těžbu černého uhlí v posledním činném Dole ČSM.
Cena zlata 🪙🪙🪙 dnes poprvé překonala hranici 5200 dolarů (bezmála 105 tisíc korun) za trojskou unci . Žlutému kovu pomáhá slabý dolar a geopolitická nejistota. Investoři mu před dnes očekávaným rozhodnutím americké centrální banky (Fed) o výši úrokových sazeb také dávají přednost před nákupem státních dluhopisů.
Rusko by mohlo zrušit zákaz internetových 🎰🎰🎰 kasin a uvalit 30procentní daň na jejich příjmy ve snaze získat až 100 miliard rublů (zhruba 26 miliard korun) do státního rozpočtu. Informoval o tom podle agentury Reuters ruský list Kommersant s odvoláním na své zdroje. Ruský rozpočet je v poslední době pod tlakem kvůli rozsáhlým výdajům souvisejícím s válkou na Ukrajině.
