Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem okamžitě srazilo ceny ropy. Investoři sázejí na obnovení dodávek z Perského zálivu. Vývoj ale zůstává nejistý, protože základní příčiny konfliktu přetrvávají. Další týdny ukážou, zda jde o obrat, nebo jen krátkou úlevu.
Ceny ropy v Asii prudce klesají a severomořská ropa Brent sestoupila pod 94 dolarů za barel. Důvodem je čerstvě ohlášené dvoutýdenní příměří na Blízkém východě, které vyvolalo na trhu úlevu a naději, že se obnoví tok ropy a plynu Hormuzským průlivem, důležitou tepnou světového energetického obchodu.
Cena severomořské ropy Brent kolem ve středu ráno kolem 8:00 SELČ klesala o 14 procent na 93,93 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ztrácela 15,3 procenta a prodávala se za 95,69 dolaru za barel.
Lukáš Kovanda: Trump má velké řeči, ale Teherán poslední slovo
Trump nevyhrál, jen se snaží zase ucuknout. Tentokrát mu ale na ucuknutí musí dát „štempl“ Írán, který za něj stále může žádat trvalou kontrolu nad Hormuzem.
Trhy byly v posledních týdnech rozkolísané kvůli eskalaci napětí po amerických a izraelských úderech na Írán, které začaly na konci února. Teherán následně omezil provoz v Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází zhruba pětina globálních dodávek ropy a plynu, což vyvolalo obavy z narušení zásobování a tlačilo ceny vzhůru.
Příměří s podmínkami
Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek SELČ uvedl, že souhlasil s přerušením úderů na Írán na dva týdny a že je připraven k příměří. Teherán podle něj předložil desetibodový návrh, který může být funkčním základem pro další jednání.
Dvoutýdenní lhůta má pomoci dosáhnout konečné dohody. Trump podmínil příměří otevřením Hormuzského průlivu, s čímž podle íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího Teherán souhlasil.
Arakčí podle agentury AFP také uvedl, že průjezd Hormuzským průlivem bude v příštích dvou týdnech povolen „na základě koordinace s íránskými ozbrojenými silami a s náležitým ohledem na technická omezení“.
Lukáš Kovanda: Trump hrozí „peklem“. A burziáni to přijímají s chladnou hlavu
Reakce trhů byla rychlá a dramatická. I přes okamžitou úlevu se ale investoři zatím nepouštějí do větších sázek a nadále s napětím sledují, zda příměří přinese širší řešení.
Analytička společnosti Saxo Charu Chananaová uvedla, že důležitým testem bude, zda budou jednání v příštích dvou týdnech pokračovat a zda pojišťovny a provozovatelé tankerů znovu získají dostatečnou důvěru v to, že se provoz Hormuzským průlivem vrátil do normálu.
„To rozhodne, zda je to pouze dočasné oživení, nebo zda se situace začne jevit jako trvalé uklidnění,“ řekla Chananaová agentuře Reuters.
Skeptici varují
Někteří analytici ale zůstávají skeptičtí ohledně toho, zda se příměří promění v trvalý mír. Varují před možnými zvraty, které by trh mohly čekat. Analytička Commonwealth Bank of Australia Carol Kongová uvedla, že základní příčiny konfliktu zůstávají nevyřešené, což znamená, že je stále reálné riziko opětovné eskalace. Zatím tak nezměnila svůj názor, že válka potrvá do června.
Dalibor Martínek: Babiš využil Trumpovu válku a zavádí plánované hospodářství
V okamžiku, kdy Donald Trump vyhlašoval, že srazí Írán během jednoho dne na kolena, a kdy během týdne zdražila nafta na burze o téměř čtyři koruny za litr, přišel český premiér s návratem plánovaného hospodářství. Začal diktovat pumpám maximální možné ceny benzínu a nafty.
V posledních několika letech bylo na pražský nemovitostní trh dodáno pouze kolem pěti a půl tisíce nových bytů. V dohledné době nelze čekat nějaké zlepšení, říká Michal Šiller, obchodní ředitel společnosti Neocity. Výsledkem je nedostatečná nabídka nových bytů a tím jejich zdražování.
Největším problémem je dlouhý a nepředvídatelný proces povolování nových staveb. Nejhorší je, že každá městská část povoluje jiným způsobem. Developeři sice už situaci na jednotlivých úřadech znají, ale celý proces povolování je tím přesto velmi špatně předvídatelný. Často podle Šillera úřady nedodržují zákonné lhůty, v nichž mají konkrétní podklady projednat.
„Zákon by měl být vykládán všude stejně, ale někde musíme doložit víc než někde jinde,“ podotýká Šiller. Obecně se však developer do žádného sporu s úřadem, například kvůli nedodržování zákonných lhůt, nepouští. „To by nefungovalo, musíme zapojit velkou diplomacii,“ říká manažer Neocity.
Naděje v digitalizaci
Velká očekávání má od novely stavebního řízení, která právě prochází Sněmovnou a jejíž ambicí je sjednotit přístup stavebních úřadů a urychlit povolování výstavby. „Hlavně si od toho slibujeme sjednocení. Jakmile máte možnost digitalizace, dokážete vyhodnotit, kde je v povolování problém,“ říká Šiller. Kde se nedodržují lhůty a proč. V papírové formě řízení neexistuje žádná databáze, ze které by šly analyzovat problémové kroky.
Další překážkou rychlejší výstavby bytů je český způsob odvolávání se proti stavebním záměrům. Problém podle Šillera není v tom, že se někdo proti plánům výstavby odvolá, ale ve lhůtách, ve kterých je odvolání vyřízeno. Pokud se stížnost nevyřeší na úrovni stavebního úřadu, putuje na pražský magistrát. „Tam si můžete klidně odškrtnout dva roky čekání.“ Zrychlení by mohla přinést právě digitalizace, kde by žádné zpoždění nemohlo vznikat, byl by okamžitě odhalen jeho důvod.
Měnit banku při refixaci nemusí být výhodné, říká finanční poradce Rusňák
Desítky tisíc lidí letos řeší refixaci hypotéky. Odejít k jiné bance za nižším úrokem nemusí být vždy výhodné, lepší je vyjednávat se svou stávající bankou, říká Tomáš Rusňák, generální ředitel společnosti Gepard Finance, která se soustředí na zprostředkování hypoték. Podle České bankovní asociace banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem. Čtvrtinu z tohoto objemu tvoří refixace.
Neocity podle Šillera nevytváří projekty tak, aby si do budoucna vytvářelo problémy s jejich schvalováním. Vždy dodržuje mantinely územního plánu a dohody se všemi subjekty. Firma nyní rozvíjí bytový projekt Veni Vidi Vinoř v samotném středu Vinoře, kde původně stál zanedbaný poplužní dvůr. Zde firma dlouhodobě spolupracuje s municipalitou.
Na místě, kde dříve stála opuštěná a léta zanedbaná budova, vyrůstá projekt Simply Prosek, který svou nabídkou reflektuje požadavky současných kupujících a nabízí i plně vybavené jednotky. Jejich nejnovější projekt Connect Vršovice staví spolu s Daramisem na místě hned vedle bývalého brownfieldu v oblasti Slatiny Bohdalec.
Realitní makléři jsou předražení, jde to i jinak, říká Meyer z Bezrealitky
Realitní makléři si berou za svou práci nepřiměřeně moc peněz, říká Hendrik Meyer, generální ředitel společnosti European Housing Services (EHS), pod kterou spadá například portál Bezrealitky.
„V Praze je pořád hodně pozemků, brownfieldů. Ale pozemky nejsou levné, je to další položka, která se promítá do ceny nové bydlení,“ upozorňuje Šiller. Cena pozemku nyní může tvořit i třicet procent ceny bytu. Na základě hrubé podlažní plochy, kterou umožňuje vybudovat územní plán, potom platí developeři ještě kontribuce městské části, což bývá tisíc nebo dva tisíce korun za metr. „Mělo by platit, že se tyto kontribuce utratí v místě výstavby,“ míní obchodní ředitel Šiller.
Michal Šiller byl hostem podcastové série Realitní Club. Epizodu si můžete poslechnout v úvodu tohoto článku, nebo na vaší oblíbené podcastové platformě. Jsme na Spotify i Apple Podcasts.
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například sTomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
Vzdělávání se stává jedním z klíčových témat společnosti, a to nejen kvůli nastupující AI. Nástup umělé inteligence totiž ukazuje, že řada znalostí a dovedností bude již zanedlouho nepoužitelná. Jak tomu čelit? „My studenty motivujeme, aby AI používali, ale zodpovědně. Zároveň posilujeme dovednosti, které budou v budoucnosti nepostradatelné,“ říká rektorka Newton University Anna Plechatá Krausová.
Završila jste dva roky v pozici rektorky Newton University. Co považujete za klíčové úspěchy toho období?
Určitě to je internacionalizace. Jako jedna z mála vysokých škol jsme se pustili i do mezinárodních akreditací, například AACSB nebo BGA. Po dvou letech jsme dosáhli toho, že jsme oficiálně v procesu akreditace BGA, jejich komise nám schválila Continuous Impact Model, tedy dokument, v němž se zavazujeme k růstu v určitých oblastech. Například v práci se zahraničními studenty, udržitelnosti výuky, v práci s absolventy, u nichž máme sledovat to, jak u nás nabyté dovednosti umějí využívat v praxi. Pokud všechno půjde, do dvou let bychom BGA měli mít.
Když jsem byl na jedné konferenci o vzdělávání v zahraničí, padla tam zajímavá myšlenka. Že české školy neztrácejí proti těm prestižním zahraničním ve znalostech ani vědomostech, které žáci získají, to často spíše naopak. Ale zásadní rozdíly jsou ve všem ostatním. Co podle vás chybí českému školství?
Sama jsem v zahraničí studovala a je to přesně tak. My na Newton University pracujeme na tom, aby ten vědomostní a znalostní základ byl dostatečně robustní, ale na něm musíme stavět prakticky využitelné dovednosti, od prezentačních dovedností po krizový management. Druhý směr, který je v zahraničí také výrazněji rozvinutý než v českém školství, je práce s tím, co tradičně označujeme za vrozené dispozice, ale my je chápeme jako další dovednosti, které můžeme pilovat, od empatie po odolnost. Snažíme se, aby studenti poznali, co jsou jejich silné stránky, a ty rozvíjeli, slabé stránky, a ty se snažili překonávat, a aby dokázali identifikovat ty věci, které třeba budou muset outsourcovat. Dříve jsme měli za to, že některé vlastnosti, třeba i odolnost proti stresu, jsou nenaučitelné, dneska již víme, že to je jinak.
Takže se dá skutečně naučit všemu? Introverta proměnit na extrovertního speakera?
Každý má jinou startovací pozici, to je jasné. Ale dnes víme, že vlastnosti jako agilita, empatie nebo odolnost, dříve považované za vrozené, jsou něčím, co se dá naučit. Každý se může naučit být skvělý speaker. Umělá inteligence postupně nahrazuje čím dál víc činností. Z mého pohledu právě ony charakterové vlastnosti, já jím říkám lidské dovednosti, budou hrát čím dál tím větší roli. Již několik let World Economic Forum upozorňuje, že tyto dovednosti budou klíčové v ekonomickém úspěchu jednotlivých lidí, protože je AI prostě nenahradí.
Jak prakticky funguje taková výuka agility?
Poznat a pochopit, jak na tom jsem. To je základ. Pak to pilovat. A nejde jen o školu, tyto dovednosti se pilují celý život. Jak jste se ptal na ty rozdíly mezi školstvím u nás a v zahraničí, právě tohle bývalo hlavní rozdíl. Já jsem od šestnácti let studovala ve Velké Británii a tam už od střední většina zkoušení probíhá prostřednictvím psaných esejí. Nejde o biflování dat a následné testy, jak tomu bylo v Česku. Nicméně je důležité to doříct: v současné době, kdy se čím dál víc spoléháme na zdroje generované AI, je nutné mít i znalostní základ. Bez něj nebudeme umět kriticky číst generované texty, nepoznáme faktické chyby, takzvané halucinace, což pak může být velký problém. Tedy dneska platí, že potřebujeme obojí: silné kritické uvažování a schopnost formulovat a také vědomostní bázi, na které to můžeme stavět.
Jak tyto dva přístupy zohledňujete ve výuce?
Studenty motivujeme k obojímu. Vedeme je, aby AI využívali, ale zároveň aby kriticky vyhodnocovali, co jim předkládá. A to zase nejde bez té znalostní báze. Takže jim opakujeme, že AI nelze vnímat jako zdroj faktů, ale jako nástroj. A kritické myšlení je svalem, chcete-li validací, jak ten nástroj používáte.
Jak bojujete s tím, aby studenti své povinné práce neposlali rovnou z AI?
Samozřejmě to někteří zkouší, tomu zabránit nelze. Jde o to je dovést k tomu, že takovýmto, řekněme, podváděním neubližují škole, ale spíše sobě. Že to je jejich zodpovědnost. Jinak zkoušení probíhá kombinací různých postupů, takže se to prostě dříve nebo později pozná. Když učím akademické psaní v angličtině, nechám je sedět v učebně a psát na papír. Ne doma, kde by si to přinejmenším zkontrolovali s AI, pěkně tady v učebně.
Rony Plesl: Ve sbírce mám i díla studentů. Vlastní skleničky ale ne
Patří k nejviditelnějším současným umělcům a mezi synonyma pojmu české sklo. Rony Plesl ale také vyučuje na UMPRUM a to již 17 let a zároveň je sběratelem a podporovatelem umění. „Moje sbírka je už docela velká, a když všechno dobře dopadne, na jaře ji představím v galerii Magnus Art,“ prozrazuje Plesl. Začátek rozhovoru netradičně svedeme právě k umění, protože na zdi v karlínském ateliéru visí jedno překvapivé dílo.
Podnikohospodářská fakulta VŠE zrušila bakalářské práce právě kvůli AI. Zvažujete také podobný krok?
U nás to není potřeba, protože součástí závěrečných prací je praktický projekt. A právě jím to VŠE nahrazovala. Samozřejmě součástí práce u nás je akademický základ, seznam literatury a další náležitosti. Když si v tom někdo pomůže AI, je to vlastně dobře. Ale originalita se ukáže v těch praktických věcech.
Vraťme se k vašemu studiu v zahraničí. Jaké to bylo nastoupit v šestnácti na anglickou školu?
Těžké. První měsíce vůbec nerozumíte. Všichni mluví rychle, a když je poprosíte, aby to zopakovali, tak to zopakují stejně rychle. Ale po dvou třech měsících se to najednou přepne a rozumíte. Všechno zkoušení probíhá formou esejí, což bylo hodně náročné, ale mně to vyhovovalo. Po anglické maturitě jsem studovala politologii na London School of Economics a magistra na sociologii na St Antony’s College na Oxfordu, kde jsem také dokončila doktorát.
Jaké to je pro člověka zvyklého na české prostředí najednou být v té globální první lize?
Je to velký nápor na psychiku, který znají asi všichni, kteří z prestižních českých škol přešli do té světové extraligy. Tam totiž chodí ti budoucí nobelisté a držitelé nejprestižnějších ocenění a stipendií. Učí tam lidé, kteří neučí o oboru, ale kteří ty jednotlivé obory vytvářejí. Najednou se z velké ryby v malém rybníce stáváte malou rybou ve velkém rybníce. Jsou studie věnované tomu, že studenti na těchto školách častěji trpí duševními potížemi. Ale i tady jsou vidět zmíněné rozdíly v přístupu, protože v průběhu studia je hodně posilována odolnost. A celé to je hodně motivující.
Zkoušíte podobný přístup také tady, nebo to zatím nejde?
Odolnost u studentů se snažíme posilovat různými způsoby. Například každý rok pořádáme jachtařskou regatu, během níž se studenti dostanou pod určitý tlak a musejí řešit různé problémy, které simulují reálné problémy v profesním i osobním životě. Máme různé výcviky v přírodě, při nichž se posiluje jak fyzická, tak psychická odolnost. Je to reálný stres v kontrolovaném prostředí, během nějž studenti získávají praktické znalosti i dovednosti pro reálný život.
PROHLÉDNĚTE SI: Women Changing the World Awards mají první česko-slovenské vítězky
Hlavní vítězkou prvního lokálního kola Women Changing the World Awards (WCWA) se stala slovenská diplomatka Alexandra Janečková. Celkem do finále postoupilo 196 inspirativních žen z Česka a Slovenska.
Získala jste ocenění WCWA, a to v prestižní kategorii Global Impact Award za projekty a činnost mající celosvětový dosah a inspirují mezinárodní komunitu. Jak důležitá podobná ocenění jsou?
Začala bych tím, že bych ráda poděkovala za to, že vůbec podobné ceny jsou. Jsou příležitostí, jak se na chvíli zastavit a uvědomit si, co se povedlo v této společnosti prosadit a znovu si říct, co je dál potřeba. Ono na to ve všem tom shonu a práci nebývá čas. Povedlo se toho hodně, ale hodně se toho ještě musí změnit.
Co považujete za priority?
Mou prioritou je upozorňovat na riziko vyhoření žen, které se často snaží skloubit příliš mnoho rolí najednou. A to, že mezi ženami nemusí být dostatečně nastavená podpora a solidarita, o kterou se muži vzájemně často opírají. Chci proto pomoci posílit zastoupení žen ve vrcholovém managementu, primárně skrze mentoring – právě k tomu slouží i ocenění jako WCWA. Stále nám chybí dostatek vzorů a mentorek pro mladé kolegyně.
Zásadní je také prosazení flexibilních úvazků, což je v podstatě jednoduchý krok s obrovským dopadem. Bez nich se nepohneme z místa ani v otázce platové nerovnosti. Ta je zakletá v začarovaném kruhu českého trhu práce: nemožnost skloubit kariéru s rodičovstvím, finanční incentivy státu i přístup firem většinou vede k rozhodnutí, že se kariérně realizuje jen jeden z partnerů. A tím bývá většinou muž, který není v roli primárního pečovatele.
Jak s tím bojujete na škole?
Zavedení flexibilních úvazků byla jedna z mých priorit hned po nástupu. Nastavujeme je individuálně podle potřeb zaměstnanců i školy, protože chceme respektovat jejich aktuální životní situaci. To platí zejména pro období mateřské a rodičovské dovolené. Považuji za nešťastné, pokud se firma k ženě na mateřské chová tak, že jí okamžitě odebere přístupy a počítač, čímž ji zcela odstřihne od dění. Je to přístup, který musíme v českém prostředí od základu změnit.
Vendula Pizingerová: Mladí si kvůli sítím o nás starších musejí myslet, že jsme úplně mimo
Patří k nejviditelnějším tvářím českých sociálních sítí a byla influencerkou dávno předtím, než toto slovo vůbec vzniklo. Vendula Pizingerová je již více než čtvrtstoletí tváří Kapky naděje, kterou založila a jež pomohla tisícům dětí a rodinám. A nijak nepolevuje.
Vy sama jste matkou a čekáte dalšího potomka. Jak se vám to daří kombinovat?
Mám to štěstí, že si svůj program mohu nastavit podle aktuálních potřeb. Příchod potomka jsme navíc „naplánovali“ na léto, takže se první tři měsíce mateřské budou krýt s létem, které je trochu volnější. To je jistě výhoda akademického světa. Práce mě velmi baví a naplňuje, rozhodně se od ní nechci na několik let zcela odříznout. Ostatně jsme plně digitalizovaná instituce a porady jsou u nás vždy dostupné online, což mi i průběžné zapojení výrazně usnadňuje.
Ona tím zásadně zamíchá také AI, která značně ovlivní naše pracovní rutiny. Na závěr tedy k ní. Jaké změny na sobě pozorujete od toho konce roku 2022, kdy měl ChatGPT premiéru?
AI vnímám jako dvojsečnou zbraň. Na jedné straně je skvělým pomocníkem – když je člověk unavený, dokáže mu výrazně zrychlit rešerše, přípravu podkladů nebo rutinní úkoly. Zároveň se ale musíme ptát, zda tím neztrácíme určité kognitivní schopnosti. Ráda to přirovnávám k průmyslové revoluci: ta nás sice zbavila dřiny, ale dnes si fyzičku musíme udržovat v posilovně. S intelektem to bude podobné. Věřím, že nás AI zbaví činností, které nás nenaplňovaly, a uvolní nám ruce pro to, co nás skutečně rozvíjí. Já jsem díky tomu například začala znovu více malovat.
Anna Plechatá Krausová
Od roku 2023 je rektorkou Newton University. Má titul DPhil z Oxfordské univerzity, kde zároveň působila jako lektorka a výzkumnice se zaměřením na sociologii a politologii. Výzkumně se věnuje tématům jako autenticita, leadership, řízení rizik, multikulturní dynamika, zahraniční studenti v Čechách.
Šéfkuchař Ridi: Itálie není jen seznam receptů. To je kultura, rodina, paměť chutí
Když šéfkuchař Emanuele Ridi přišel do Česka, „italská kuchyně“ často znamenala špagety s kečupem. Dnes je podle něj úroveň gastronomie nesrovnatelně vyšší a Češi rozumí kvalitě i surovinám. Přesto varuje: rostoucí náklady a minimální prostor pro chyby dělají z podnikání v restauracích jednu z nejtěžších disciplín současnosti.
V okamžiku, kdy Donald Trump vyhlašoval, že srazí Írán během jednoho dne na kolena, a kdy během týdne zdražila nafta na burze o téměř čtyři koruny za litr, přišel český premiér s návratem plánovaného hospodářství. Začal diktovat pumpám maximální možné ceny benzínu a nafty.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
video
FreshStart: Zkouškové je v plném proudu. Jak si díky umělé inteligenci usnadnit studium
