Vendula Pizingerová: Mladí si kvůli sítím o nás starších musejí myslet, že jsme úplně mimo
Patří k nejviditelnějším tvářím českých sociálních sítí a byla influencerkou dávno předtím, než toto slovo vůbec vzniklo. Vendula Pizingerová je již více než čtvrtstoletí tváří Kapky naděje, kterou založila a jež pomohla tisícům dětí a rodinám. A nijak nepolevuje.
Když se dnes řekne Vendula Pizingerová, většina lidí si vás spojí především s Kapkou naděje a s pomocí onkologicky nemocným dětem. Vnímáte to stejně?
Ano, i když formálně nejsem ředitelkou nadace. Ale jsem její tváří a s Kapkou naděje jsem spojená od samého začátku.
Myslíte, že se pohled lidí na vás v posledních letech změnil? Nebo vám stále připomínají věci z minulosti?
Spousta lidí se mi omluvila. Takže ano, změnilo se to. Ale jak říkávala moje babička, a byla to velmi moudrá žena, časem se vždycky ukáže, jak věci opravdu jsou. A měla pravdu.
Když na chvíli odhlédneme od všech rolí, které v životě máte, kdo je dnes Vendula Pizingerová sama pro sebe? V jakém období života se právě nacházíte?
Mám teď takové zajímavé období. Vlastně dobré. Je mi dobře. Mám ráda ten pocit, když si večer lehnete do postele nebo se ráno probudíte, protáhnete se a cítíte takový klid. Ten slastný pocit, že je vám prostě dobře. Není to žádná euforie nebo obrovské štěstí. Spíš pocit, že je všechno dlouho v rovnováze. Že tam nejsou žádné velké výkyvy nahoru ani dolů. A to je vlastně strašně příjemné. Samozřejmě i mně se v životě dějí věci, které nejsou jednoduché. Jsou období, kdy to dobré není. Snažím se to příliš nerozebírat a jít dál. Jenže lidské tělo je v tomhle trochu prevít. Má totiž paměť. Stačí někdy jen malý psychický impulz a najednou vás začnou bolet záda, přijde úzkost nebo takový nepříjemný pocit, který dobře znáte z minulosti. Každý člověk si v životě projde svými těžkými chvílemi. A když se tyhle věci v člověku dlouho drží, tělo si je pamatuje. Život je vlastně trochu umění. Naučit se s tím vším zacházet. A to podle mě nikdo z nás nemá úplně jednoduché.
Rozhovor vyšel v magazínu Newstream CLUB s tématem Soukromí je nový luxus
Na sociálních sítích máte široké publikum. Přemýšlíte nad tím, jaký vliv může mít vaše tvorba na ostatní?
To mě samozřejmě těší. Myslím, že je přirozené, že se lidé navzájem inspirují. Já jsem to tak osobně nikdy úplně nevnímala, ale je pravda, že dnes mnoho lidí sociální sítě používá právě tímto způsobem. Když se vrátím k Instagramu, což je podle mě prostředí, které lidi hodně ovlivňuje, mám někdy pocit, že už to není úplně dobré místo. Já sama už tam vlastně nic moc nehledám ani bezcílně neprocházím. Sleduji jen pár lidí, které mám ráda, a občas se na jejich obsah podívám. Teď někdy jsem ale čekala někde v čekárně, neměla jsem u sebe knížku, jen telefon, a začala jsem scrollovat. A to, co se na mě začalo vyskakovat, mi přišlo až zvláštní. Říkala jsem si. Proč se třeba sedmdesátiletá paní musí svlékat? Proč se tam objevují takové podivné věci? Ten obsah na vás vlastně jen útočí. A pak si říkám, že když tohle sledují mladí lidé, mohou si o nás starších někdy myslet, že jsme úplně mimo.
Máte při tvorbě na Instagramu nějaké hranice? Stává se vám, že něco raději nezveřejníte, protože už je to za vaší komfortní zónou?
Ano, určitě. V telefonu mám docela dost videí nebo nápadů, které jsem nakonec nikdy nepoužila. Někdy proto, že mezitím ztratily aktuálnost, jindy proto, že jsem si řekla, že už je to možná příliš. Občas mám chuť říct úplně otevřeně, co si myslím. Ale většinou si to nakonec rozmyslím. Platí totiž jedno staré rčení: „psi štěkají, karavana jde dál“. Člověk by se ve svém životě neměl příliš zabývat negativními věcmi a k nim patří i negativní komentáře od lidí, kteří jsou často anonymní. Samozřejmě se to občas stane i mně, ale není toho mnoho. Často je v tom podle mě spíš skrytá závist. Navíc si mnohdy ani nemůžete zjistit, kdo ten člověk vlastně je jeho profil je prázdný nebo anonymní. O to zvláštnější pak je, co si někteří lidé na internetu dovolí. A neplatí to jen pro mě. Je to obecný problém sociálních sítí. Způsob, jakým se někdy mluví o ostatních lidech, o životě nebo o světě vůbec.
Daří se Vendule Pizingerové propojovat svůj úspěch na sociálních sítích s podporou Kapky naděje? Jak vůbec funguje charitativní obsah na Instagramu? Jak se podle ní proměňuje prostředí sociální sítí? Celý rozhovor s Vendulou Pizingerovou najdete v tištěném magazínu Newstream CLUB s tématem Soukromí je nový luxus, který právě vychází.
Vendula Pizingerová
Celebrita, influencerka, prezidentka nadačního fondu Kapka naděje. Za svou činnost byla několikrát oceněna titulem Žena roku, v roce 2014 získala ocenění Řád Vavřínů. Jejím prvním manželem byl zesnulý hudební skladatel Karel Svoboda.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
