Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Šéfkuchař Ridi: Itálie není jen seznam receptů. To je kultura, rodina, paměť chutí

Emanuel Ridi
Emanuel Ridi, užito se svolením
Petra Nehasilová

Když šéfkuchař Emanuele Ridi přišel do Česka, „italská kuchyně“ často znamenala špagety s kečupem. Dnes je podle něj úroveň gastronomie nesrovnatelně vyšší a Češi rozumí kvalitě i surovinám. Přesto varuje: rostoucí náklady a minimální prostor pro chyby dělají z podnikání v restauracích jednu z nejtěžších disciplín současnosti.

Vaše jméno je značka italské kuchyně. Je to pro vás závazek?

Co se týče Itálie, tak určitě. Protože Itálie není jen seznam receptů. To je kultura, rodina, pa­měť chutí. Některé věci prostě poznáte hned: jestli je to autentické, nebo jen inspirované.

Uměl byste se profesně opřít o jinou kuchyni?

Mám rád i jiné kuchyně a doma si rád něco vyzkouším. Ale moje DNA je Itálie. Jsem Ital a makarony zůstanou makarony. Když už něco vařím, chci vědět, jak to má být. Ne „při­bližně“. Ne „po česku“. Pokud nemám jistotu, nechci z toho dělat profesní věc.

Narážíte tím na české „italské“ restaurace?

Nechci to shazovat, spousta lidí to dělá po­ctivě. Ale často je problém v tom, že kuchyni nemůžete jen převzít z papíru. Musíte v ní žít. Čech si nepřenese zkušenost „od ba­bičky a dědy“ z italské kuchyně. Tu vůni, tu logiku surovin, tu jednoduchost, která má pravidla. A pak se stane, že recept někdo upraví: místo jedné věci dá jinou, protože „doma to tak jedli“. A najednou je z toho něco jiného.

A přesto tvrdíte, že dnes už se v Česku dá najíst skvěle italsky.

V Praze stoprocentně. Něco najdete i v Brně. Ale mimo velká města už je to slabší. Často to stojí na jednotlivcích. A taky na tom, jak moc si kuchař dovolí jít „na jistotu“ tedy dělat věci tak, jak se mají dělat.

Když jste přišel do Česka, Itálie na talíři byla rarita?

Byla. V devadesátých letech jste měli pár míst, kam jste mohli jít na něco, co se tvářilo jako italské. A ano, někdy to byly špagety s ke­čupem. Ale zároveň musím říct, že česká gas­tronomie udělala obrovský skok. Dnes jsou Češi úplně jinde. Mají přehled o surovinách, o víně, o tom, co je kvalita. To je velký posun.

Co byl tehdy největší problém? Suroviny?

Jednoznačně. Všechno se muselo dovážet. A dodavatelský řetězec tehdy nebyl takový jako dnes. Když jste řekli, že chcete třeba sýr z Lombardie, lidé ani nevěděli, o čem mluvíte. Dnes je situace úplně jiná. Díky logistice sem během jednoho dvou dnů dorazí skoro všech­no.

Takže dnes už je to snadné?

Dostupnost je dnes mnohem lepší. Problém je cena. Všechno se zdražuje. A když máte importéry, každý si musí něco připočítat. Pak přijde turista z dovolené a říká: „V Itálii jsem platil 40 eur, u vás to stojí 60.“ Jenže v tom je nájem, energie, personál, daně… To není chamtivost, to je realita kalkulace.

Často se mluví o tom, že gastronomie je dnes těžší než kdy dřív. Souhlasíte?

Ano. Dřív byl prostor pro chyby větší. Dnes je to mnohem tvrdší. Ten kompas podnikání byl dřív otevřený. Když jste udělali chybu, pořád jste to mohli dohnat. Dnes uděláte jednu chy­bu a jste na nule nebo v minusu.

Jak se změnila česká gastronomie za posledních třicet let? Proč podle Emanuela Ridiho nestačí „opsat“ italskou kuchyni z receptu? A proč je dnes podnikání v restauracích tvrdší než kdy dřív? Celý rozhovor se šéfkuchařem, který naučil Čechy rozumět autentické Itálii, najdete v tištěném magazínu Newstream CLUB.

Emanuele Ridi

Italský šéfkuchař a podnikatel, který od 90. let působí v Česku a patří k průkopníkům autentické italské kuchyně. Podílel se na rozvoji italské gastronomie v Praze a širší veřejnosti se proslavil i díky televiznímu pořadu S Italem v kuchyni. Dnes se věnuje gastronomickému poradenství, tvorbě konceptů restaurací a spolupráci s hotelovými skupinami.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Řízek podle Jana Punčocháře

Praha propadla řízku. Punčochářův Šnycl přivítal 18 tisíc hostů

Přečíst článek
Koprovka v podání bistra Kro

Zelenina dobývá restaurace. A hosté si ji objednávají dobrovolně, protože chutná

Přečíst článek

Akcie LVMH prožívají nejhorší začátek roku v historii. Chudne i zakladatel Arnault

Akcie LVMH prožívají nejhorší začátek roku v historii. Chudne i zakladatel Arnault
iStock
Stanislav Šulc

Akcie francouzského luxusního gigantu LVMH vstoupily do roku 2026 tragicky. Od ledna do konce března odepsaly 28 procent, což podle Bloombergu představuje nejhorší výsledek za první kvartál v dějinách firmy. Za propadem stojí nešťastná kombinace problémů s prodeji v Asii, ale také sentiment spojený s geopolitickou situací.

Dlouhodobý miláček akcionářů, luxusní konglomerát LVMH, má další problém. Poté, co se mu zatím stále nepodařilo zvrátit propady prodejů zejména kvůli situaci v Asii, se to výrazně podepsalo na hodnotě akcií společnosti. Za první čtvrtletí letošního roku odepsaly 28 procent, což je nejhorší výsledek všech dob. A to dokonce ve srovnání s pandemií covidu-19 i propady trhů v letech 2008-2009 či po splasknutí dotcom bubliny, připomíná agentura Bloomberg.

Za propadem stojí kombinace makroekonomických i geopolitických faktorů. Luxusní segment je dlouhodobě silně navázán na globální mobilitu a turistiku, zejména na výdaje movitých zákazníků z USA, Číny a Blízkého východu. Právě napětí v tomto regionu a s ním spojená nejistota ohledně cen energií, inflace a celkového ekonomického vývoje se promítají do ochoty utrácet za nejdražší zboží. Jak upozorňuje analytička Jelena Sokolova z Morningstar, finanční trhy zde fungují jako předstihový indikátor – jejich vývoj může signalizovat budoucí ochlazení spotřeby, především v USA, která zůstává klíčovým trhem pro luxusní značky.

Ačkoli se ještě v lednu očekávalo, že by mohlo v luxusním segmentu dojít k oživení v druhé polovině letošního roku, aktuální vývoj tomu nenasvědčuje. Očekává se totiž opětovný nárůst globální inflace, a tedy konec éry snižování sazeb, což luxusnímu odvětví nesvědčí.

Luxury segment pod tlakem

Propad akcií největší luxusní společnosti světa nastal v době, kdy většina titulů sice kolísá, ale stále mírně roste. Panevropský STOXX Europe 600 se v daném období pohyboval relativně stabilně a vykázal spíše mírný růst, tažený především průmyslovými a finančními tituly. Americký S&P 500 sice od počátku roku skončil v záporu, nicméně navzdory vyšší volatilitě v reakci na geopolitické napětí a očekávání ohledně úrokových sazeb propadl jen o necelých pět procent.

Ve srovnání s těmito benchmarky tak pokles LVMH nepůsobí jako součást širšího výprodeje, ale spíše jako sektorově specifický problém, který se koncentruje právě v luxusním segmentu.

Nicméně ne všichni hráči na trhu s luxusem padají. Hermès, který je dlouhodobě vnímán jako nejexkluzivnější hráč v odvětví s omezenou produkcí a extrémně silnou cenotvorbou, dokázal i v nejistém prostředí držet stabilnější výkonnost. Jeho akcie sice rovněž čelí tlaku, ale propady jsou výrazně mírnější a investoři jej nadále oceňují prémií za konzistentní růst, vysoké marže a disciplinovanou kontrolu nabídky.

Kabelky Hermès

Hermès, Chanel, Rolex. Z TikToku se stává luxusní tržiště

TikTok podniká největší krok ve své e-commerce strategii od vstupu na americký trh – jeho tržiště TikTok Shop se rychle mění v platformu pro prodej luxusních módních doplňků. Podle informací agentury Bloomberg se na TikTok Shopu dnes běžně nabízejí kabelky Hermès a Chanel za více než 11 tisíc dolarů, tedy téměř 230 tisíc korun, limitované tenisky od Nike či Louis Vuitton a dokonce hodinky Rolex nebo Cartier.

Přečíst článek

Chudne i nejbohatší Evropan

Propad cen akcií LVMH se negativně podepisuje také na jmění nejbohatšího Evropana, zakladatele a hlavního akcionáře skupiny Bernarda Arnaulta.

Podle indexu miliardářů Bloombergu přišel během prvního čtvrtletí o více než 55 miliard dolarů, což představuje největší absolutní pokles majetku ze všech 500 nejbohatších lidí světa. I po tomto poklesu však jeho majetek zůstává na úrovni zhruba 152 miliard dolarů.

Z pohledu valuace je situace pro LVMH nezvyklá. Akcie se aktuálně obchodují s přibližně dvacetiprocentním diskontem vůči srovnatelným firmám v odvětví, což je výrazný odklon od reality posledních let, kdy si titul naopak držel prémii. Poměr ceny k očekávanému zisku (P/E) klesl dokonce pod hranici 20, která v minulých čtyřech letech fungovala jako psychologická i technická hranice a při jejím dosažení se kurz obvykle odrážel vzhůru. To, že tentokrát tato úroveň nefungovala jako spolehlivý stabilizační bod, ukazuje na hlubší změnu sentimentu investorů.

Brno má svůj „Shard“. Mrakodrap už nabírá výšku

Brno získává novou dominantu. Na Křenové ulici roste výškový dům, který se už teď prosazuje v městském horizontu a připomíná londýnský mrakodrap The Shard.

Přečíst článek

Související

Bernard Arnault

Jedenáct miliard dolarů je pryč. Bernard Arnault během jednoho dne přišel o část jmění

Přečíst článek

Kdysi ruina, dnes znovu hrdý zámek. Rod Kinských dal Borgo mu dává nový život

Jízdárna v areálu zámku Karlova Koruna před rekonstrukcí
Kinský dal Borgho, užito se svolením
Petra Nehasilová

Když se Karlova Koruna vrátila rodině Kinských dal Borgo, byla ve špatném technickém stavu a bez jasné budoucnosti. Dnes se areál postupně proměňuje. Nejde přitom jen o rekonstrukci, ale především o hledání nového smyslu, který místu vrací život.

Setkali jsme se v budově pokladen. Přivítal nás hrabě Francesco Kinský dal Borgo. Mimochodem jeden z těch, kteří zámkem neprovádějí jen obrazně, ale doslova. Jednou za měsíc se ujímá role průvodce a jak sám říká, prohlídky pak dostávají úplně jiný rozměr. Najednou nejde jen o historická fakta, ale o osobní vztah k místu, které má svou paměť i budoucnost.

Příběh, který nezačal jednou rekonstrukcí

Novodobý příběh Karlovy Koruny se začal psát ve chvíli, kdy se areál po restituci vrátil rodině Kinských. Nešlo přitom jen o samotný zámek. Obnova postupně pokračovala přes jízdárnu a hospodářské zázemí. A práce zdaleka nekončí.

V krátkodobém horizontu čeká Karlovu Korunu hned několik dalších zásahů, které mají areálu dát nový, smysluplný život. Na řadě je rekonstrukce Tereziánského traktu, tedy bývalého předzámčí, kde se historicky skutečně bydlelo. Právě tady se dnes hledá nová funkce, která by respektovala charakter místa a zároveň ho znovu zapojila do každodenního života.

„Nejtěžší není historickou budovu opravit, ale najít jí nový smysl.“

Vedle toho se připravuje obnova bývalého zámeckého zahradnictví na okraji parku, kde by do budoucna mohlo vzniknout například komunitní nebo veřejně přístupné zázemí. A praktičtější, ale neméně důležitou kapitolou je také úprava parkování pro návštěvníky, která má zlepšit komfort celého areálu.

Z ruin k postupné obnově

Když se přitom člověk vrátí na začátek, je zřejmé, jak velký kus cesty má areál za sebou. Po restituci na začátku devadesátých let byl ve velmi špatném technickém stavu. Řada budov byla dlouhodobě zanedbaná, některé sloužily provozům, které s historickou funkcí místa neměly mnoho společného. Chyběly systematické investice, a tak bylo nutné začít od základů: opravit střechy, konstrukce, statiku i technickou infrastrukturu.

„Rekonstrukce památky je vždy projekt na desítky let. Nikdy to není hotové.“

Zásadní ale je, že nejde jen o samotnou rekonstrukci objektů. Jak zdůrazňuje Francesco Kinský, klíčovou výzvou je hledání nové funkce, která dá budovám smysl i do budoucna. Opravená, ale prázdná stavba dlouhodobě fungovat nemůže. Teprve ve chvíli, kdy se do ní vrátí život, má obnova skutečný význam.

Lovecký zámeček Karla Schwarzenberga je na prodej

Schwarzenbergův Dřevíč zmizel z trhu. Které zámky teď čekají na investora?

Český trh s historickými sídly se v posledních letech výrazně proměnil. Investoři dnes pečlivě zvažují nejen kupní cenu, ale především náklady na rekonstrukci, budoucí provoz a možnosti využití objektu. Zámek už dávno není impulzivní koupi, ale dlouhodobým projektem.

Přečíst článek

Zámek jako místo setkávání

Právě proto dnes areál čím dál víc otevírají i pro společenské a kulturní akce. Svatby, firemní setkání nebo menší kulturní programy navazují na historickou roli zámku jako místa setkávání a zároveň pomáhají financovat jeho provoz. Nejde ale o bezhlavé komerční využití. Důležité je, aby všechny aktivity respektovaly charakter místa a přirozeně do něj zapadaly. „Člověk je u památky spíš správcem než investorem. Má ji předat v lepším stavu, než ji převzal.“

I proto je dnes obnova Karlovy Koruny vnímána jako proces na generace. Nejde o jednorázový projekt, ale o postupné navracení hodnoty místu, které bylo desítky let upozaděné a které se teprve teď znovu skládá dohromady.

Zámek Karlova Koruna

Barokní dominanta Chlumce nad Cidlinou z první poloviny 18. století, jejímž autorem je architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Historicky spjatý s rodem Kinských, který areál po restituci v 90. letech postupně obnovuje. Součástí komplexu jsou také jízdárny, stáje, kočárovna a rozsáhlý park. Dnes zámek funguje nejen jako památka, ale i jako živé místo pro kulturní a společenské akce.

Princ Alfréd z Lichtenštejna s manželkou Alicí

Princ Alfréd: Na údržbu zámku nám musí vydělat lesy

Princ Alfréd z Lichtenštejna vlastní a spravuje rodové sídlo, renesanční zámek v Holleneggu v rakouském Štýrsku. Má odpovědnost za tradiční byznys, osm tisíc hektarů polí a lesů, těžbu a zpracování dřeva a údržbu krajiny. Baví ho ale i technologie a reality. Jak se žije aristokratovi v 21. století, přiblížil v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Zámek Książ ve Slezsku

REPORTÁŽ: Lesk aristokracie a beton nacistů. Polský zámek Książ vstal z popela Rudé armády

Přečíst článek
Majitel zámku Neustupov Michal Farník

Michal Farník: Rekonstrukce památky je srdeční záležitost. Z hlediska peněz bláznovství

Přečíst článek
Doporučujeme