Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Hana Součková: Přichází věk umělé inteligence. Práci bude muset změnit miliarda lidí

Přichází věk umělé inteligence. Učitelé by se měli naučit, jak nově učit, říká Hana Součková, generální ředitelka SAP ČR
Michael Tomeš / Newstream
Dalibor Martínek

Co vlastně znamená pro pracovní proces pojem umělá inteligence, si mnoho lidí ještě neumí představit. Ale pozor, jak říká Hana Součková, šéfka české pobočky globálního technologického lídra, společnosti SAP, díky nástupu této éry přijde v příštích letech o svou spokojenou práci v kanceláři asi tak miliarda lidí po celém světě. Je proto dobré se připravit na budoucí, rychle přicházející dobu. Učitelé by měli zapomenout na Marii Terezii. Je tu nová technologická revoluce.

Reklama

Co si umělá inteligence myslí o vás?

Skutečně jsem si zkusila zadat do ChatGPT, ať mi řekne, co ví o Hance Součkové. Když jsem to dala česky, odpověď byla, že neví nic. Na zadání v angličtině byla odpověď, že jsem marketingová manažerka v SAP. Myslím, že to přesně vystihuje obrázek, kde dnes ChatGPT je. Pracuje s datovými modely a vstupy, které jsou k dispozici. Přestože jsem publikovala dost názorů, nejsou zaindexované, a on s nimi neumí pracovat. Marketingový manažer SAP jsem nikdy nebyla.

SAP je přitom jedním z lídrů ve vývoji umělé inteligence. Takže kde udělal SAP chybu?

Ne, nejsme lídrem ve vývoji umělé inteligence. Zkusím vysvětlit, co je právě teď zajímavé na poli umělé inteligence. Rozdělila bych to do dvou modelů využití. První je ten, kdy používáte AI uvnitř firmy. Druhá je veřejná, to je ten ohromný boom kolem ChatGPT. V rámci té první části je SAP lídrem v oblasti byznys aplikací. Tam pro nás není umělá inteligence nic nového. My ji používáme v rámci jednotlivých aplikací již relativně dlouho. Jsou to různé prediktivní modely, třeba v oblasti personalistiky. Kdy podle modelů chování lidí dokážete předvídat počet odchodů. Umělá inteligence umí pracovat s historickými daty. Ale musíte ji to naučit.

Reklama

Jiří Hlavenka, investor a miliardář

Buzz kolem ChatGPT nechápeme, říká miliardář Hlavenka i třiadvacetiletý podnikatel

Brno a nadšení pro fajn lidi a nápady svedly dohromady dva investory dvou generací, kteří skrze Jinej fond podporují nadějné projekty. Spoluzakladatelé fondu, zkušený investiční matador a miliardář Jiří Hlavenka a ve své době vůbec nejmladší český podnikatel Jan Sláma, společně investovali do startupů v jejich nejranější fázi rozvoje desítky milionů korun. Jak dobře šlape tato synergie zkušeností a mladého elánu? Kde vidí investiční příležitosti? A proč se čeští startupisté oproti těm ze Západu drží víc při zemi, prozrazuje investorské duo v dalším díle seriálu Young Money Patrika Borýska.

Přečíst článek

Takže to je ta oblast, na kterou se SAP soustředí?

V rozvoji nových technologií jdeme kombinovanou cestou. To znamená, že třeba v oblasti blockchainu úzce spolupracujeme s Microsoftem. Nevytváříme žádný nový datový model, ale vytěžujeme, co naši strategičtí partneři vytvořili. V oblasti AI jsme nedávno oznámili spolupráci se společností IBM. Některé algoritmy si SAP vytváří sám, ale v jiných raději uzavíráme strategickou spolupráci s těmi, kteří jsou v té které oblasti pokročilejší. V oblasti AI je čtyři až pět hlavních hráčů, kteří vylaďují algoritmy. SAP je podle analytické společnosti Ondia řazen na třetí místo nejinovativnějších společností v oblasti využívání umělé inteligence v byznysových aplikacích.

Hana Součková: Děti nemají přemýšlet o starých povoláních, ale o těch budoucích Michael Tomeš / Newstream

Umělá inteligence pomáhá byznysu

SAP má vývojovou laboratoř v Brně. Na čem tam pracujete?

Vývojové laboratoře máme po celém světě, jednou z nich je i ta v Brně. Máme takzvaný distribuovaný vývoj, tedy ne od začátku do konce na jednom místě. V Brně se například vyvíjí systém reportů pro dlouhodobou udržitelnost. Za prvé musí vytvořit datový model, algoritmus, jakým můžeme načítat data. A jak je budeme analyzovat. Tam už zapojujeme umělou inteligenci, aby uměla dopočítat predikci. V Brně využívají všechno, co už SAP vytvořil v oblasti predikcí, je to jakási knihovna našich znalostí. A můžeme používat nejen vlastní algoritmy, ale i ty od ostatních strategických partnerů.

Lidé si musí zvyknout, že třeba dvakrát nebo třikrát za život by měli posunout své dovednosti, aby se na trhu uplatnili.

Pořád mluvíme o té části takzvané vnitřní umělé inteligence, kterou používají firmy pro své potřeby…

Kdo jiný by měl být lídrem v oblasti umělé inteligence, která pomáhá firmám, než my. Osmdesát sedm procent světového obchodu prochází přes systémy SAP. Máme síť, říkám tomu něco jako Facebook nebo Linkedin, pro oblast chytrých dodavatelsko-odběratelských řetězců. Propojujeme dodavatele a odběratele. V rámci této obchodní sítě, která funguje ve sto devadesáti zemích světa, nám nyní běží byznys za 4,5 bilionů dolarů ročně. To je objem, který nám dává kritickou velikost pro to, aby nás chytrost posunula na přední pozice.

Má umělá inteligence ještě nějaký jiný rozměr, než pomáhat zvyšovat firmám jejich obrat a zisk?

Umělá inteligence obecně významně pomáhá byznysu. Ale nepomůže vám dělat lépe věci, které máme dělat sami. Je o tom, že udělá úkony, které děláme opakovaně a zabírají nám čas. Ona nám uvolňuje ruce k tomu, abychom dělali nové věci.

Úlohu umělé inteligence vnímám ještě v dalších rovinách. První je, aby mě včas upozornila, když se nějaké kritérium začne odlišovat od průměru. Což znamená eliminaci budoucích rizik. A také, pro profitabilní udržitelnost firmy je důležité, aby společnost uměla vytěžovat vlastní know-how, které je v hlavách lidí. Jak ho z těch hlav chcete dostat ven? Pomocí umělé inteligence dokážete know-how popisovat. A následně ho různě využívat, například při náboru nových lidí. Pomocí umělé inteligence můžete mít připravené perfektní nástupní školení. A obsah je průběžně aktualizovaný podle toho, kam se firma posouvá. Je to důležitý nástroj pro práci se znalostmi, jejich vytěžování.

Americká vláda dá na rozvoj umělé inteligence miliardy. Microsoft a spol. slíbili, že budou spolupracovat

USA dají na rozvoj umělé inteligence miliardy. Microsoft a spol. slibují, že budou spolupracovat

Americká vláda podpoří rozvoj umělé inteligence 140 miliony dolarů (asi 2,9 miliardy korun). Učiní tak poté, co se prezident Joe Biden setkal se šéfy technologických firem Google, Microsoft a OpenAI, které se zavázaly, že budou v otázkách bezpečnosti AI a jejích uživatelů spolupracovat.

Přečíst článek

Jsme už na úrovni, kdy umělá inteligence sama umí najít řešení, je kreativnější než lidský mozek?

Když ji to naučíte, tak ano. Umí vyhodnocovat, a umí nabídnout, co se má stát. Ale není to tak, že by vymyslela něco, co není součástí datového modelu.

Kolik lidí přijde kvůli umělé inteligenci o práci? A z jakých oborů?

Dojde ke změně struktury pracovních pozic. Očekává se, že se to do roku 2030 dotkne až miliardy lidí. Stávající pozice budou díky technologiím redefinovány. Některé činnosti budou nahrazeny. Umělá inteligence jistě umí mnohem rychleji spárovat faktury. Ale na druhou stranu, už nezná strategii firmy, vztahy se zákazníkem. Takže celá řada činností zůstane na úrovni lidského rozhodování. Zajímavé na celém procesu je, že se vám uvolní ruce od opakujících se činností a můžete vymýšlet něco nového. Když to přeženu, ChatGPT mi umožňuje napsat dopis. Vím, co chci napsat, ale formulaci nechám na umělé inteligenci. A tím získám čas pro jinou činnost.

Na setkání lídrů v Davosu byly popsány tři základní dovednosti, které budou klíčové. Za prvé, práce s daty. Za druhé schopnost rozhodovat. A za třetí, komunikace. Je důležité, aby umělá inteligence měla jasné zadání. Musíte umět zformulovat prioritu a cíl. V to je výzva. Musíte naučit lidi s umělou inteligencí pracovat. Umělá inteligence neví, co si myslíte. Musíte jí to přesně nadefinovat.

Sándor Bodnárz

Sándor Bodnár: Kvůli umělé inteligenci směřujeme k radikální proměně pracovního trhu

Umělá inteligence nahradí celou řadu profesí, u kterých jsme si to ještě donedávna nedokázali představit. Mezi prvními budou ti, jejichž hlavní náplní je rutinně opakovaná činnost. O kolik pracovních pozic půjde? „Může jich být spousta. Očekávám, že nepůjde o lineární nárůst. Jakmile se to skutečně rozjede, budeme sledovat exponenciální růst,“ domnívá se Sándor Bodnár, šéf společnosti Hays pro Českou republiku, která se specializuje na kvalifikovanou pracovní sílu.

Přečíst článek

Éra celostního vzdělávání

Je už na čase umělou inteligenci nějak regulovat, aby nám nepřerostla přes hlavu?

Je důležité to chvíli monitorovat, nechat tomu přirozený vývoj. Abychom zjistili limity, které existují. A začali vytěžovat potenciál, který to má. Někteří z nás již umí dohlédnout, kam až to může dojít. Ale většina lidí musí projít obdobím seznamování se.

Máme před sebou s příchodem umělé inteligence období nové technologické revoluce?

Určitě ano. A není to jenom o AI, jejíž boom sledujeme. Dnes je celá řada technologických pilířů, včetně třeba blockchain, které dohromady tvoří změnu. Každý z prvků této změny je sám o sobě zajímavý. Ale nezpůsobil by revoluci. V kombinaci ale tvoří situaci, kterou bych se nebála nazvat technologickou revolucí. Je umocněná i děním ve společnosti.

Nová generace už vyrůstá v digitálním věku, a to mění jejich vnímání světa. Co je nejdůležitější, musí se změnit přístup k celoživotnímu vzdělávání. To bude ještě větší revoluce než ta technologická. Naši rodiče žili celý život v oboru, který vystudovali. A často i v jedné firmě. Nebyla tam taková dynamika jako nyní. Obory se nyní velmi prolínají. Co dřív trvalo deset nebo dvacet let, nyní je otázkou roku nebo dvou. Už nestačí naučené školní dovednosti, musíme se kontinuálně vzdělávat. Lidé si musí zvyknout, že třeba dvakrát nebo třikrát za život by měli posunout své dovednosti, aby se na trhu uplatnili.

Děti nemají přemýšlet o starých povoláních, ale o těch budoucích.

Digitálně vzdělat pracující generaci!

Je školský systém vůbec připravený na nástup umělé inteligence? Jak se nová technologická revoluce projevuje ve školních osnovách?

Pokud chceme pomoci mladé generaci, aby naskočila na technologickou revoluci, musíme těmto změnám rozumět. A abychom jim rozuměli, musíme se nejdřív sami vzdělávat. V současnosti se do dlouhodobého vzdělávání investuje půl procenta celosvětového HDP. Přitom je ve vzdělávání již pracujících potenciál růstu ekonomiky podle nedávno uveřejněné studie šest a půl bilionu dolarů. Což obnáší například, aby lidé vůbec rozuměli tomu, co umělá inteligence přináší, aby s ní uměli pracovat. Když by se vložily peníze na vzdělání stávající pracující generace, bude to mít pro růst ekonomiky aktuálně dvakrát větší účinek, než když stejné peníze vložíte do vzdělávání dětí.

David Ondráčka: Cermat a No Future. Připravujeme děti na svět, který už zmizel

Přijímací testy vytvořené státním Cermatem zaspaly dobu. Spíš než schopnosti dítěte hodnotí ochotu rodičů věnovat čas individuální přípravě a zaplatit přípravné kurzy, píše ve svém komentáři David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International.

Přečíst článek

Takže klíč k ekonomické prosperitě vidíte ve zlepšení školského systému?

Naše školství je z hlediska odbornosti pořád vepředu. Umíme vyprodukovat experty, kteří mají úzkou, ale velmi dobrou odbornou znalost. Ale našim expertům chybí zbytek. Nejsou komplexní. Neumí komunikovat, neumí prezentovat. Už nepotřebujeme jenom experty. Experti musí umět i ostatní „lehké“ dovednosti. Školství by se mělo zaměřit na celostní vzdělávání. A jak na to? Skvělý je například peer to peer learning, kdy se studenti učí od sebe navzájem. V tom vidím budoucnost. Mnohem víc by se také měla propojit akademická a komerční sféra. Podniky by měly přemýšlet o zavedení dlouhodobých programů pro schopnosti nejen odborné, ale i ty jako je komunikace, rychlá analýza, big data či obecně digitální dovednosti. Schopnosti budoucnosti. Tady velmi ztrácíme třeba oproti skandinávským zemím.

Má se to týkat i vzdělávání dětí, základních škol?

Chybí nám evangelizace na té nejnižší úrovni. Aby děti pochopily, co všechno technologie umožňují. Mám dvě děti a máme o tom bouřlivé diskuse. Dcera krásně kreslí a bojí se, že nebude mít uplatnění na trhu. Ale všechny aplikace potřebují design. Počítačová grafika je famózní záležitost. Umělá inteligence nám v tom může pomáhat, ale za tím vším je rozsáhlá grafická činnost. Na školách se to neučí. Neučí se, kde všude může nová technologie najít uplatnění. Děti nemají přemýšlet o starých povoláních, ale o těch budoucích.

Hana Součková 

Vystudovaná stavební inženýrka, kterou před více než 20 lety zlákal svět IT. Dnes je generální ředitelkou SAP ČR a také jednatelkou SAP Ariba. Prošla společnostmi Ness Czech, Ness Europe, APP nebo Scala, kde zastávala marketingové a obchodní manažerské pozice. 

Magazín newstream CLUB

Hlavním tématem letního čísla magazínu Newstream CLUB je Česko-Slovensko, s podtitulem Dvě země, jeden trh. 

V rozhovoru se představuje Karel Vágner, marketér a podnikatel v řadě úspěšných projektů, známý také spoluprací s manželkou a úspěšnou modelkou Simonou Krainovou.

Další osobnosti jako Igor Rattaj se zamýšlejí nad rozdíly mezi podnikáním v Česku a na Slovensku. O umělé inteligenci hovoří česko-slovenská investorka Andrea Ferancová Bartoňová, o veřejnosti a kultuře slovenský bestsellerista Jozef Karika. Uznávaný chef Marcel Ihnačák prozrazuje, která z obou kuchyní je „lepší“. Marketér Milan Šemelák s klientem Williamem Rudolfem Lobkowiczem mluví o tom, jak přetvořit odkaz šlechtického rodu do moderní doby.

Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí. 

K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.

Související témata 

Nástupnictví

Miliardáři

Umění

Filantropie

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme