Víkendová debata českého ministra zahraničí Petra Macinky na bezpečnostní konferenci v Mnichově oblétla svět. Část lidí se rozčiluje nad tím, že český ministr dělá ostudu, když v debatě o bezpečnosti vytahuje argumenty o genderu, ale pro podstatnou část globální vesnice je Macinka hrdina, který bývalou americkou ministryni zahraničí Hillary Clintonovou „usadil“. Ať už jste příznivci kohokoli, jedno nelze pominout: ministr Macinka si pravděpodobně vysloužil letenku do USA, kde už nebude jen leštit kliky.

Český ministr zahraničí Petr Macinka spustil poměrně velkou hru. Na mnichovské bezpečnostní konferenci se zúčastnil panelové diskuse mimo jiné s bývalou kandidátkou na americkou prezidentku a ex-ministryni zahraničí Hillary Clintonovou a polským ministrem zahraničí Radosławem Sikorským. Macinka jako již tradičně zastával tvrdou republikánskou linii (ano, čtete správně), čímž se dostal do při s dalšími dvěma řečníky.

V nejvyhrocenějším okamžiku český ministr převedl debatu z roviny věcných argumentů do osobních urážek a Clintonovou nejprve označil za odpůrkyni stávajícího prezidenta Donalda Trumpa (což ona potvrdila), načež následovaly jakési úvahy o genderu, lidských právech a dalších motivech kulturních válek, načež se českého ministra jal umravňovat jeho polský kolega.

To video koluje kanály sociálních sítí i internetu, všichni si je mohou pustit, dokonce i s nijak překrucujícími titulky… a přesto jako by tu byla videa dvě.

Macinka ocenil projev Rubia: Podepsal bych každé slovo

Politika

Ministr zahraničí Petr Macinka ocenil dnešní projev šéfa americké diplomacie Marka Rubia na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Označil ho za civilizační a řekl, že by podepsal každé jeho slovo. Dodal, že Evropa by měla být více soběstačná.

ČTK

Přečíst článek

Dvě verze reality

První video vidí Macinkovi odpůrci. Na nich se ministr nejprve lopotně snaží bojovat s angličtinou, což sice zvládá o fous víc než jiní tuzemští lídři, ale pořád to nelze srovnat třeba s polským protějškem. Dále tito diváci vidí nepříliš připraveného populistu, kterému docházejí argumenty poměrně záhy, načeš přejde do osobních útoků, kulturních válek a shazuje sám sebe tím, že v podstatě nestačí debatě a jejím ostatním účastníkům. Takový Macinka dělá „ostudu“, „ztrapnil se“ a „dostal lekci od skutečných státníků“.

Jenomže tu je i jiná část spektra. A pro ně se stal Macinka přes noc hrdinou. Nebojí se nazývat věci pravými jmény, nenáviděnou Clintonovou usadil, zesměšnil, zničil, porazil. Ostatně Fox News na svém twitterovém účtu právě tento narativ šíří a má milionové dosahy. V komentářích se dočtete leccos, Petr Macinka tím rozhodně dostává egoboost, který by mu neposkytla ani pochvala od Václava Klause.

Juchelka: Bez Ukrajinců se český trh práce neobejde

Politika

Český pracovní trh by se bez uprchlíků z Ukrajiny podle ministra práce Aleše Juchelky (ANO) neobešel. Klíčovou roli hrají zejména ve stavebnictví, sociálních službách a zdravotnictví, kde dlouhodobě chybějí lidé. Vláda proto zvažuje další zjednodušení přijímání zahraničních pracovníků i podporu částečných úvazků.

nst

Přečíst článek

Učebnice kulturních válek v praxi

Macinka se tím o víkendu stal tím, čím potřeboval a chtěl: evropským hrdinou hnutí MAGA. A to je poměrně podstatné.

Vraťme se o pár týdnů zpět. Petr Macinka oznámil, že vyrazí na cestu do USA. Detaily nikdo neznal, nejspíš to nevypadalo na nic slavného. Schůzka s americkým protějškem Markem Rubiem ohlášena nebyla, natož s Donaldem Trumpem. Přitom před pár týdny Trump přijal slovenskou delegaci.

Na to, že se Motoristé dlouhodobě označují za v podstatě MAGA buňku v České republice, chlubili se účastí na jakési vedlejší party k Trumpově inauguraci a vůbec uměli poměrně hodně přehánět své kontakty na nový republikánský establishment, to na velký úspěch nevypadalo.

O to víc se hodilo, že Macinka „musel“ cestu zrušit, aby se zúčastnil hlasování o nedůvěře vládě kvůli vlastním nočním SMSkám.

Dneska je tu Macinka 2.0, skutečný člen MAGA, otevřeně podporující Trumpa, o němž Fox News a mnoho alt-rightových influencerů pochvalně mluví jako o tom racionálním hlasu střední Evropy a tleskají mu na otevřené scéně.

Až se bude chystat další cesta do USA, už to bude s trochu většími fanfárami. Možná i nějaký ten pokojík na Mar-a-Lago by to mohlo stačit. Přitom je ten recept docela jednoduchý. Stačít ignorovat, o čem se mluví, opakovat dokola ty stejné fráze z učebnice kulturních válek 21. století pro začátečníky… a on už se ten úspěch dostaví.

Macinka svými názory na mnichovské konferenci provokoval Clintonovou i Sikorskiho

Politika

Postup prezidenta Donalda Trumpa ve Spojených státech je reakcí na to, že se v některých politických oblastech zašlo až příliš daleko. V panelové debatě na Mnichovské bezpečnostní konferenci to v sobotu večer řekl český ministr zahraničí Petr Macinka. Hlasitý nesouhlas s jeho názorem vyjádřila bývalá ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová.

ČTK

Přečíst článek

video

Cesta na burzu bude jednodušší. Co přináší revoluční balíček Listing Act?

Newstream TV

V novém dílu talkshow Na kus řeči s právníky přivítal moderátor a associate partner Jan Ditrych advokátku Natálii Cmíralovou z PRK Partners, aby společně probrali dopady rozsáhlého legislativního balíčku známého jako Listing Act. Tento soubor evropských předpisů, přijatý v roce 2024 v rámci iniciativy rozvoje Unie kapitálových trhů, má za cíl zásadně zjednodušit systém přípravy prospektů, snížit administrativní zátěž pro emitenty a zatraktivnit kapitálové trhy pro investory. Ačkoliv podstatná část pravidel nabyla účinnosti již na konci roku, řada klíčových změn přichází v několika vlnách během letošního jara a léta, což činí toto téma pro současnou praxi mimořádně aktuálním.

nst

Přečíst článek

Jak na nezadržitelné posuny v umělé inteligenci reagují dluhopisové trhy? Ekonomy z Massachusettského technologického institutu (MIT) jejich reakce „velmi, velmi překvapila“, jak přiznávají.

V letech 2023 až 2025 totiž dluhopisy v průměru reagovaly na každý nový posun v AI, například novou verzi toho či onoho chatbotu, růstem ceny a poklesem výnosu. A to jak dlouhodobé dluhopisy vládní, inflačně chráněné i podnikové. Daná reakce přitom nebyla přechodná, leč trvalejší.

Daní ekonomové jsou zaskočení, neboť, jak říkají, obecný narativ má za to, že umělá inteligence přinese výrazný, plošný hospodářský růst. Ten by měl spíše korespondovat s růstem výnosu dlouhodobých dluhopisů.

Reakce dluhopisových trhů také prý nenaznačuje, že by umělá inteligence měla zcela zlomově vést k takové podobě ekonomiky, která historicky vůbec poprvé prakticky překoná odvěký problém vzácnosti, ani k jinému podobnému extrému (viz abstrakt níže). O tom, že AI skoncuje s problémem vzácnosti, hovoří například Elon Musk.

Dluhopisové trhy zkrátka nemíní, že by AI měla zapříčinit extrémní, plošné dezinflační a deflační tlaky. Na silnou dezinflaci způsobenou umělou inteligencí ovšem sází pravděpodobný nadcházející šéf americké centrální banky Kevin Warsh. Ten soudí, že nárůst produktivity, jejž AI způsobí, bude tak výrazný, že povede k citelnému snížení inflačních tlaků, takže centrální banka bude díky tomu – a jako prostředek tlumení tlaků spjatých se zamýšlenou redukcí rozvahy centrální banky USA – moci snižovat své základní úrokové sazby, jak po tom touží prezident Donald Trump.

To, co dluhopisové trhy naznačují nejspíše, je, že AI prohloubí nerovnost, jejíž dopady budou hospodářský růst tlumit. V části ekonomiky se podstatně, možná bezprecedentně zvýší produktivita, což povede k nadstandardní ziskovosti v prvé řadě lídrů umělé inteligence, jako je Amazon, Alphabet, Meta či částečně Microsoft. Z tohoto hlediska tedy mohou dávat nynější mohutné investice těchto firem do infrastruktury umělé inteligence, do datových center apod., dobrý smysl.

Nemalý zbytek ekonomiky ale, zdá se, bude umělou inteligencí dotčen neblaze. Hrozí v něm související širší propouštění a růst míry nezaměstnanosti. To omezí možnosti spotřeby podstatné části obyvatelstva natolik, že to celkový hospodářský růst významně zbrzdí. Vznikne tlak v podobě takzvané špatné dezinflace, ba špatné deflace, který je dán nikoli technologickým posunem, růstem produktivity a souvisejícím snížením jednotkových nákladů produkce, leč plošnějším ochabnutím poptávky.

Lukáš Kovanda: Nezaměstnanost v Česku roste, zvrátí to „davoský obrat“?

Názory

Nezaměstnanost v Česku je na devítiletém maximu. Letos se poprvé od začátku roku 2017 přehoupla přes pětiprocentní hranici. A plíživě poroste i nadále. Nezaměstnanost tak postupně střídá inflaci v roli největšího tuzemského makroekonomického strašáka. Kdo pozorně sledoval letošní ekonomické fórum v Davosu, ví, že nejde jen o strašáka Česka, nýbrž mezinárodní scény.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Proti proinflačnímu tlaku silnějšího hospodářského růstu, jejž zapříčiní růst ziskovosti umožněný AI, tak budou působit oba dva tlaky dezinflační, ba deflační. A to tedy jak zmíněný tlak špatné dezinflace, ba deflace, tak také tlak dobré dezinflace, ba deflace, který vyvolává ona redukce jednotkových nákladů produkce.

Oba dané dezinflační, ba deflační tlaky budou v souhrnu silnější než zmíněný tlak proinflační, pročež celkový dopad AI bude – v čistém vyjádření – dezinflační, ale nikoli v extrémní podobě vyhlížené Muskem.

Část ekonomiky bude z AI nesmírně těžit, část jí bude citelně poškozena. Poškození oné druhé části patrně vyvolá silné volání po masivnějším přerozdělování od „vítězů AI“ k „poraženým AI“, které zřejmě nalezne souhlasnou politickou odezvu. Zesílí zřejmě také volání po plošném zavedení opatření typu univerzálního základního příjmu.

Ta část ekonomiky, která bude umělou inteligencí poražena, oslabí hospodářský růst natolik, že dnes dluhopisové trhy nereagují na posuny v AI tak, jako by měla vyvolat jednoznačný, výrazný plošný hospodářský růst.

Reakce dluhopisových trhů tedy také naznačuje, že hospodářský růst a vzestup produktivity způsobené AI nebudou kvůli zmíněným nepříznivým doprovodným efektům celkově natolik silné, aby vyřešily problém demografického stárnutí. Umělá inteligence v očích dluhopisových trhů sice možná bude zásadním průlomem, ale ne až takovým, který by "uživil" naráz vzniklou armádu nezaměstnaných, a ještě navrch rozrůstající se populaci penzijního věku. Takový fakt bude tlumit celkovou spotřebu v ekonomice natolik, že se výrazně tlumivě projeví onen tlak špatné dezinflace, resp. deflace, daný nedostatečnou poptávkou.

Lukáš Kovanda: Na trhy se vrátil optimismus

Názory

Analytici Bank of America předpokládají, že Kevin Warsh v čele centrální banky USA žádnou zásadní změnu, které se nyní trh tolik obává, neprovede. Vlastně tak říkají, že všechen nynější poprask na trzích je zbytečný. Warsh podle nich hlavně neuspěje se svým deklarovaným záměrem snížit rozvahu americké centrální banky. I proto se na trhy včera vrátil optimismus, Dow Jonesův index poprvé v historii překonal úroveň 50 000 bodů. A například bitcoin zvrátil svůj předchozí výrazný propad.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Navíc, čím rozsáhlejší bude nezaměstnaná část populace, tím silnější budou přirozeně tlaky na masivní přerozdělování směrem od „vítězů AI“ k „poraženým AI“. A nezaměstnaná část populace může být tím rozsáhlejší, čím déle bude pokračovat současná podoba imigrace.

Proto například na letošním ekonomickém fóru v Davosu lidé jako Larry Fink, šéf BlackRocku, nebo Alex Karp, šéf Palantiru, v zásadě pronášeli, že na umělou inteligenci jsou lépe připraveny ty země, které masovou imigraci nedopustily.

Fink či Karp patří k lidem, kteří se bezpochyby zařadí mezi „vítěze AI“. A už nyní si uvědomují, že masová imigrace nyní značí budoucí ještě silnější tlaky na to, aby se o své zisky z AI podělili s jejími poraženými. Proto v Davosu volili poměrně protiimigrační rétoriku, jež by tam ještě před několika lety rozhodně nezaznívala...