Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Analýza Lukáše Kovandy: Ropa psala „mírový“ scénář. Trump jen reagoval

Analýza Lukáše Kovandy: Ropa psala „mírový“ scénář. Trump jen reagoval
Profimedia
Lukáš Kovanda

Ropný trh v posledních dnech vyslal neobvyklý signál. Cena fyzické ropy Dated Brent výrazně překonala termínové kontrakty a ukázala na akutní nedostatek suroviny „tady a teď“. Právě tento skrytý tlak mohl zásadně ovlivnit politická rozhodnutí. Příměří tak může být spíše reakcí na ropnou tíseň než výsledkem diplomatického průlomu.

Americký prezident Donald Trump hlásá úplné vítězství v již déle než měsíc trvající válce s Íránem. Ten však zatím pouze svolil usednout k jednacímu stolu. Začíná křehké dvoutýdenní příměří.

Trump si tak oddechl, kupuje si čas, nemusí vyhladit íránskou civilizaci, jak včera pohrozil. Ropa citelně spadla, akcie zřejmě porostou. Írán přitom nadále trvá na tom, že bude v Hormuzském průlivu vybírat mýto.

Proč Trump ucukl

Proč tedy Trump opět krotne, když Teherán má nyní svým způsobem více než před válkou, když vládne Hormuzu? Klíčovým důvodem může být extrémní tíseň na světovém trhu s ropou. Ta se promítá také do cen pohonných hmot v USA, které Trump – a američtí voliči – bedlivě sledují.

Rekordní ropa „tady a teď“

Tuto tíseň dokumentuje nejlépe vývoj ceny fyzické ropy Brent, tedy ropy označované jako Dated Brent, která se včera dostala nominálně nejvýše v historii sledování, tedy od roku 1987. Vyhoupla se až na úroveň 144,42 dolaru za barel, čímž překonala dosavadní rekord z roku 2008 (144,22 dolaru za barel).

Bloomberg, poskytnuto Lukášem Kovandou

Dated Brent zachycuje cenu ropy „tady a teď“, s již přesně stanoveným termínem fyzického dodání, třeba už v blízkých dnech. Nejde tedy o termínový, „papírový“ kontrakt na dodání ropy v horizontu měsíců, který běžně sledují média, veřejnost i politici.

Lukáš Kovanda: Trump má velké řeči, ale Teherán poslední slovo

Trump nevyhrál, jen se snaží zase ucuknout. Tentokrát mu ale na ucuknutí musí dát „štempl“ Írán, který za něj stále může žádat trvalou kontrolu nad Hormuzem.

Přečíst článek

Panika, kterou běžná čísla neukazují

Běžně je rozdíl mezi cenou Dated Brent a nejbližším termínovým kontraktem minimální. Včera se však zcela mimořádně pohyboval v pásmu 30 až 35 dolarů za barel.

Rekordní cena Dated Brent tak odrážela paniku na trhu s ropou, kterou běžný pozorovatel nemusel zaznamenat. Rafinérie se stále intenzivněji přetahují o barely ropy s nejbližším možným datem dodání, protože se obávají kritického nedostatku. Nechtějí „vyschnout“.

Tím pádem šponují především cenu ropy Dated Brent. Jde o obecnější jev známý jako backwardation – čím je nabídka suroviny omezenější, nejen ropy, tím silněji stoupá sháňka po jejím okamžitém, co možná nejdřívějším dodání.

Ze stejného důvodu byla včera mimořádně dražší americká ropa WTI než severomořský Brent, respektive jejich nejbližší termínové kontrakty.

FactSet

Americká ropa se totiž dodává měsíc po vypršení nejbližšího kontraktu, tedy aktuálně v květnu, zatímco Brent až dva měsíce po něm, tedy v červnu. O měsíc dřívější fyzické dodání americké ropy nyní znamená tolik, že obchodníci šponují její cenu nad cenu Brentu (nikoli ovšem Dated Brentu).

Libérijský ropný tanker Suezmax Shenlong je vidět v přístavu v indické Bombaji. Loď patří mezi první tankery, které dorazily do Indie uprostřed krize na Blízkém východě.

Vidina otevření Hormuzu sráží ceny ropy o víc než 10 procent

Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem okamžitě srazilo ceny ropy. Investoři sázejí na obnovení dodávek z Perského zálivu. Vývoj ale zůstává nejistý, protože základní příčiny konfliktu přetrvávají. Další týdny ukážou, zda jde o obrat, nebo jen krátkou úlevu.

Přečíst článek

Včerejší rekordní cena ropy „tady a teď“ se odráží například v tom, že burzovní cena motorové nafty v Evropě zdražila nominálně výše než kdykoli po ruské invazi na Ukrajinu, přestože ropa Brent, resp. termínové kontrakty na ni, které běžně sledují média, nezdražily na tak vysokou cenovou úroveň jako po invazi Ruska na Ukrajinu.

Bloomberg, poskytnuto Lukášem Kovandou

Velkoobchodní motorová nafta v Evropě zdražuje ke včerejšku za dobu války v Íránu mnohem výrazněji (o 103 procent) než nejdřívější termínový kontrakt na Brent (o 43 procent) (viz graf níže). I to svědčí o tom, v jaké tísni se ocitl fyzický trh s ropou a ropnými produkty „tady a teď“, včetně právě nafty.

Bloomberg, poskytnuto Lukášem Kovandou

Co to znamená pro Česko

Cena velkoobchodní motorové nafty následuje spíše cenu ropy Dated Brent než Brent, protože rafinérie přirozeně zajímají více barely, z nichž mohou vyrábět naftu „tady a teď“ , než barely, které budou k mání za několik měsíců. Od velkoobchodní ceny motorové nafty v Evropě pak odvíjí svoji cenu také například její čeští dodavatelé typu podniku Čepro.

V tak pohnuté době, jako je tato, tedy k posouzení adekvátnosti cen u českých čerpacích stanic nestačí, jak je běžné, sledovat jen ceny termínových kontraktů na Brent, ale je třeba přihlédnout také k mimořádné tísni na trhu s fyzickou ropou „tady a teď“, tedy k cenám ropy Dated Brent, právě dnes historicky rekordním...

Tato mimořádná tíseň by nyní měla alespoň částečně polevit. Alespoň na čas, který se Trump tedy nyní koupil.

Další texty ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Lukáš Kovanda: Trump hrozí „peklem“. A burziáni to přijímají s chladnou hlavu

Přečíst článek
Dnešní zavření Hormuzského průlivu může Čechům výrazně zdražit notebooky, mobily i auta

Historický šok v Perském zálivu: uzavřený Hormuz může zdražit elektroniku i auta

Přečíst článek

V povolování staveb je chaos, čekáme na digitalizaci, říká Šiller z Neocity

Dalibor Martínek

V posledních několika letech bylo na pražský nemovitostní trh dodáno pouze kolem pěti a půl tisíce nových bytů. V dohledné době nelze čekat nějaké zlepšení, říká Michal Šiller, obchodní ředitel společnosti Neocity. Výsledkem je nedostatečná nabídka nových bytů a tím jejich zdražování.

Největším problémem je dlouhý a nepředvídatelný proces povolování nových staveb. Nejhorší je, že každá městská část povoluje jiným způsobem. Developeři sice už situaci na jednotlivých úřadech znají, ale celý proces povolování je tím přesto velmi špatně předvídatelný. Často podle Šillera úřady nedodržují zákonné lhůty, v nichž mají konkrétní podklady projednat.

„Zákon by měl být vykládán všude stejně, ale někde musíme doložit víc než někde jinde,“ podotýká Šiller. Obecně se však developer do žádného sporu s úřadem, například kvůli nedodržování zákonných lhůt, nepouští. „To by nefungovalo, musíme zapojit velkou diplomacii,“ říká manažer Neocity.

Naděje v digitalizaci

Velká očekávání má od novely stavebního řízení, která právě prochází Sněmovnou a jejíž ambicí je sjednotit přístup stavebních úřadů a urychlit povolování výstavby. „Hlavně si od toho slibujeme sjednocení. Jakmile máte možnost digitalizace, dokážete vyhodnotit, kde je v povolování problém,“ říká Šiller. Kde se nedodržují lhůty a proč. V papírové formě řízení neexistuje žádná databáze, ze které by šly analyzovat problémové kroky.

Další překážkou rychlejší výstavby bytů je český způsob odvolávání se proti stavebním záměrům. Problém podle Šillera není v tom, že se někdo proti plánům výstavby odvolá, ale ve lhůtách, ve kterých je odvolání vyřízeno. Pokud se stížnost nevyřeší na úrovni stavebního úřadu, putuje na pražský magistrát. „Tam si můžete klidně odškrtnout dva roky čekání.“ Zrychlení by mohla přinést právě digitalizace, kde by žádné zpoždění nemohlo vznikat, byl by okamžitě odhalen jeho důvod.

Realitní podcast s Tomášem Rusňákem

Měnit banku při refixaci nemusí být výhodné, říká finanční poradce Rusňák

Desítky tisíc lidí letos řeší refixaci hypotéky. Odejít k jiné bance za nižším úrokem nemusí být vždy výhodné, lepší je vyjednávat se svou stávající bankou, říká Tomáš Rusňák, generální ředitel společnosti Gepard Finance, která se soustředí na zprostředkování hypoték. Podle České bankovní asociace banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem. Čtvrtinu z tohoto objemu tvoří refixace.

Přečíst článek

Projekty bez konfliktů

Neocity podle Šillera nevytváří projekty tak, aby si do budoucna vytvářelo problémy s jejich schvalováním. Vždy dodržuje mantinely územního plánu a dohody se všemi subjekty. Firma nyní rozvíjí bytový projekt Veni Vidi Vinoř v samotném středu Vinoře, kde původně stál zanedbaný poplužní dvůr. Zde firma dlouhodobě spolupracuje s municipalitou.

Na místě, kde dříve stála opuštěná a léta zanedbaná budova, vyrůstá projekt Simply Prosek, který svou nabídkou reflektuje požadavky současných kupujících a nabízí i plně vybavené jednotky. Jejich nejnovější projekt Connect Vršovice staví spolu s Daramisem na místě hned vedle bývalého brownfieldu v oblasti Slatiny Bohdalec.

Realitní makléři jsou předražení, jde to i jinak, říká Meyer z Bezrealitky

Realitní makléři si berou za svou práci nepřiměřeně moc peněz, říká Hendrik Meyer, generální ředitel společnosti European Housing Services (EHS), pod kterou spadá například portál Bezrealitky.

Přečíst článek

Pozemky zdražují bydlení

„V Praze je pořád hodně pozemků, brownfieldů. Ale pozemky nejsou levné, je to další položka, která se promítá do ceny nové bydlení,“ upozorňuje Šiller. Cena pozemku nyní může tvořit i třicet procent ceny bytu. Na základě hrubé podlažní plochy, kterou umožňuje vybudovat územní plán, potom platí developeři ještě kontribuce městské části, což bývá tisíc nebo dva tisíce korun za metr. „Mělo by platit, že se tyto kontribuce utratí v místě výstavby,“ míní obchodní ředitel Šiller.

Michal Šiller byl hostem podcastové série Realitní Club. Epizodu si můžete poslechnout v úvodu tohoto článku, nebo na vaší oblíbené podcastové platformě. Jsme na Spotify i Apple Podcasts

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Dalibor Martínek: Babiš využil Trumpovu válku a zavádí plánované hospodářství

Dalibor Martínek: Babiš využil Trumpovu válku a zavádí plánované hospodářství
iStock
Dalibor Martínek

V okamžiku, kdy Donald Trump vyhlašoval, že srazí Írán během jednoho dne na kolena, a kdy během týdne zdražila nafta na burze o téměř čtyři koruny za litr, přišel český premiér s návratem plánovaného hospodářství. Začal diktovat pumpám maximální možné ceny benzínu a nafty.

Je to tragikomická představa, jak novodobá plánovací komise Aleny Schillerové každý den sedí nad tabulkami a vyhlašuje ceny pro následující den. Jako když komunisté před revolucí určovali, kolik bude stát rohlík a kolik litr mléka. Salámovou metodou se vracíme ke způsobům minulého režimu.

Všiml si Andrej Babiš, že plánované hospodářství nefungovalo? Plánování od stolu přivedlo zemi k ekonomickému rozvratu a režim nakonec padl. Už není trh, je Babiš.

Je mu jedno, že v dobách, kdy se neválčilo v Íránu, tvořily polovinu ceny paliv daně. Teď kosmeticky upravil spotřební daň z nafty. Proč ne, daně jsou výhradní pravomocí státu. Místo hrabání se v maržích soukromých subjektů by se měl starat, aby stát plnil své základní povinnosti. Například aby zajistil zemi mezinárodní ochranu. Na to Babiš nyní fatálně kašle.

Faktem je, že nafta u dálnic stála někde klidně 52,90 korun za litr. Ale co je státu do toho? Nikdo přece není nucen takovou nabídku využít. Rozumný člověk samozřejmě na dálnici netankuje. A kdo na to má, klidně ano.

Ministr Igor Červený a zmocněnec Filip Turek

Dalibor Martínek: Hnutí Duha chce čistý vzduch a zdravé lesy. Chce Turek spálenou zemi?

Enfant terrible vládní koalice Filip Turek sice prohrál boj o ministerské křeslo, nůše jeho poťouchlostí však zdaleka není prázdná. Ministerstvo životního prostředí fakticky řídí a vypadá to, že z této vysoké pozice svádí svůj boj za likvidaci planety Země. Ve skutečnosti bojuje sám se sebou.

Přečíst článek

Vláda začala nesystémově řídit ceny jedné komodity

Někdo by možná s novou regulací cen mohl souhlasit. Vždyť vláda argumentuje tak přesvědčivě. Chtěla prý osekat vysoké ceny na dálničních tepnách. Tak pro připomínku. Průměrná cena nafty v Česku byla v uplynulém týdnu 48,39 koruny za litr. Benzín za 41,63 koruny. Dalo by se tedy říct, že nová vládní vyhláška s maximální středeční cenou 49,59 pro naftu a 41,15 pro benzín vlastně ceny paliv zvyšuje.

Samozřejmě to není pravda. Mnohde zůstanou ceny nižší. Vláda jen zcela nesystémově a protitržně začala řídit ceny jedné komodity. Překročení hranice, kdy se stát začal, ať už pod jakoukoliv záminkou, hrabat v maržích soukromých firem, je mnohem děsivější skutečností než nějaká ta koruna za naftu navíc.

Související

Doporučujeme