Šéf společnosti LVMH vyrábějící luxusní zboží a nejbohatší Francouz Bernard Arnault ostře kritizuje navrhovanou dvouprocentní daň pro miliardáře. Jde o útok na francouzskou ekonomiku, řekl v rozhovoru s britským nedělníkem The Sunday Times.

Daň by se týkala lidí s majetkem přesahujícím 100 milionů eur, tedy 2,4 miliardy korun, kterých je ve Francii přibližně 1800. Premiér Sébastien Lecornu čelí tlaku Socialistické strany, aby opatření zahrnul do rozpočtu na rok 2026, v opačném případě bude čelit hlasování o důvěře, které by mohlo znamenat pád vlády. Podle průzkumu agentury Ifop návrh podporuje 86 procent Francouzů.

„Zjevně nejde o technickou ani o ekonomickou debatu, ale o jasně deklarovanou snahu zničit francouzskou ekonomiku,“ řekl Arnault. Ekonoma Gabriela Zucmana, který za plánem stojí, podnikatel označil za krajně levicového aktivistu, který využívá „pseudoakademické kompetence“ k prosazování ideologie zaměřené na demontáž ekonomického systému.

„Nikdy jsem nebyl aktivistou žádného hnutí ani strany,“ napsal Zucman na síti X. Ekonom působící jako profesor na pařížské École normale supérieure a také na Kalifornské univerzitě v Berkeley dodal, že jeho práce je založena na výzkumu, nikoli na ideologii.

Trh s luxusními hodinkami stagnuje. Spásu má přinést Čína i umělá inteligence

Trhy

Přestože kapitálové trhy v posledním roce značně posilují a klesají úrokové sazby, švýcarským výrobcům luxusních hodinek se nedaří využít rostoucího bohatství globální populace. Trh s hodinkami Swiss Made stagnuje, největšímu výrobci Swatch Group dokonce tržby výrazně klesají. A k tomu přicházejí americká cla, která luxusní hodinky dále masivně zdraží.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Rétorika jako u Trumpa či Muska

„Vzhledem k tomu, že tato rétorika pochází od jednoho z nejbohatších mužů světa a v kontextu, kdy jsou akademické svobody v rostoucím počtu zemí zpochybňovány, měla by nás všechny znepokojovat, protože se příliš neliší od rétoriky (amerického prezidenta Donalda) Trumpa nebo (nejbohatšího člověka planety Elona) Muska,“ uvedl dále Zucman.

Zucman podle agentury Reuters patřil mezi 300 ekonomů, kteří před loňskými parlamentními volbami veřejně podpořili ekonomický program levicové koalice Nová lidová fronta, jejíž součástí jsou mimo jiné i komunisté nebo levicově populistické hnutí Nepodrobená Francie Jean-Luca Mélenchona.

Zucman se domnívá, že opatření pomůže státnímu rozpočtu. Podle časopisu Challenges činil v roce 2010 celkový majetek 500 nejbohatších francouzských domácností 200 miliard eur, zatímco loni už to byl šestinásobek, tedy asi 1,2 bilionu eur. Zucman připomíná, že tím se toto jmění zvýšilo z 12 procent hrubého domácího produktu (HDP) Francie na 42 procent výkonu ekonomiky. Argumentuje také, že tito lidé v důsledku optimalizace platí nepoměrně nižší daně než chudší domácnosti.

Po pádu vlády Françoise Bayroua, která 8. září neustála hlasování o důvěře, čelí Francie rozsáhlé politické krizi. Nástupce Bayroua Sébastien Lecornu je kvůli plánovaným rozpočtovým škrtům pod tlakem nespokojené veřejnosti, parlamentu a investorů, kteří se v druhé největší ekonomice eurozóny obávají rostoucího deficitu. Tento měsíc po celé Francii vyšly do ulic tisíce demonstrantů, aby pod heslem hnutí Bloquons tout (Blokujme všechno) protestovaly proti politice prezidenta Emmanuela Macrona.

Tento měsíc po celé Francii vyšly do ulic tisíce demonstrantů, aby pod heslem hnutí Bloquons tout (Blokujme všechno) protestovaly proti politice prezidenta Emmanuela Macrona. Mezi požadavky demonstrujících byla i daň pro nejbohatší. „Zucmanova daň. Ultrabohatí, zaplaťte,“ stálo na jednom z transparentů.

Cena zlata se vyšplhala na další rekord, když překročila 3720 dolarů (téměř 77 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Poptávku po žlutém kovu minulý týden podpořila americká centrální banka (Fed), když snížila úrokové sazby a signalizovala další uvolňování měnové politiky.

„Obchodníci se zaměřují na růstový potenciál ceny (zlata) ve zbytku letošního roku podpořený očekáváním dalšího snižování úrokových sazeb Fedem,“ uvedl podle agentury Reuters analytik Tim Waterer ze společnosti KCM. Dodal, že cenu zlata podporují rovněž pokračující nákupy kovu ze strany centrálních bank.

Fed minulý týden podle očekávání snížil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,00 až 4,25 procenta. Investoři předpokládají, že centrální banka ve zbytku letošního roku zredukuje úroky ještě dvakrát, a to vždy o čtvrt procentního bodu.

Nižší úroky jsou pro cenu zlata příznivé, protože zmírňují jeho nevýhodu proti investicím, které přinášejí výnos, jako jsou například dluhopisy.

USA vs. Evropa: Jeden krach a dva úplně jiné příběhy akciových trhů

Trhy

Pád banky Lehman Brothers v září 2008 spustil největší finanční krizi od 30. let minulého století. Panika, propady o desítky procent a nejistota, zda se systém vůbec udrží. Dnes, o 17 let později, jsou světové akcie násobně výš – ale rozdíly mezi regiony bijí do očí. Zatímco Spojené státy zažily éru technologických gigantů a růstu, Evropa se s vleklými problémy potýká dodnes.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek