Adršpach, druhé nejnavštěvovanější místo Královéhradeckého kraje, stojí před velkým dilematem. Studio Josefa Pleskota tu má navrhnout nový hotelový komplex. Místní se ale bouří – obávají se, že další stovky hostů zničí křehkou rovnováhu mezi turismem a přírodou. A nejsou sami: podobné spory o architekturu a krajinu teď hýbou i Beskydami.

Adršpach je turistický fenomén. Každoročně sem míří téměř půl milionu lidí. Podle dat agentury CzechTourism navštívilo Adršpašské skály v roce 2023 celkem 488 tisíc návštěvníků, čímž se oblast stala druhou nejnavštěvovanější destinací Královéhradeckého kraje, hned po Safari Parku ve Dvoře Králové.

V samotné obci funguje 40 ubytovacích zařízení s kapacitou 601 lůžek. A to je podle místních tak akorát. Obec dokonce vyhlásila stop stav na prodej pozemků, aby zabránila dalšímu rozšiřování penzionů a apartmánů. Před několika měsíci přišel návrh, který Adršpach rozdělil jako máloco předtím.

Developerská společnost Crescon ve spolupráci se studiem AP atelier architekta Josefa Pleskota plánuje pod Křížovým vrchem vybudovat hotelový komplex Lázně Pramen Adršpach: ekologickou dřevostavbu se 70 hotelovými pokoji, 95 apartmány a lázeňským provozem.

„Najali jsme mezinárodně uznávaného architekta Josefa Pleskota. Projekt navrhl jako ekologickou dřevostavbu, aby co nejlépe zapadla do krajiny,“ uvedl pro iDnes finanční ředitel Cresconu Radek Zábrodský.

Jenže obyvatelé obce to vidí jinak. Petici proti stavbě podepsalo už přes pět tisíc lidí. „Realizace tohoto projektu by měla závažné a nevratné negativní dopady na přírodní ráz lokality, která je součástí chráněného území a patří k nejcennějším oblastem Česka,“ píší v petici.

Autoři dokumentu varují před scénářem, který už znají z jiných horských oblastí: „Je důvod k obavám, že by mohla vzniknout situace známá ze Železné Rudy, Pece pod Sněžkou nebo Dolní Moravy, kde se z hotelů staly soukromé apartmány a obci zbyla pouze ‘mrtvá stavba’.“

Zakázané hory? Ani náhodou. Tahle bouda stojí uprostřed KRNAPu a je dokonale legální

Reality

Stavět v Krkonoších je velmi obtížné a téměř nemožné. Investoři musí splnit dlouhý výčet podmínek. Týkají se samotné architektury, tvaru a hmoty novostavby. Obce jim dokonce předepisují povinnou vlastivědnou procházku. A je to logické, jde o stavby v národním parku. Bouda v Malé Úpě architektů OK Plan Architects je ale skvělým příkladem, že to lze.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Projekt podle nich navíc neodpovídá územnímu plánu, který umožňuje pouze ubytování malého a středního rozsahu. „Celková kapacita komplexu by překročila počet obyvatel celého Adršpachu,“ upozorňuje text petice.

Adršpach už léta balancuje mezi turistickou ekonomikou a udržitelností. Přetížení infrastruktury je zřejmé – od silnic a parkovišť po vodní zdroje a odpady.

„Naším cílem je zachovat jedinečnou přírodní a kulturní hodnotu Adršpašska a zajistit udržitelný rozvoj obce v souladu s potřebami místních obyvatel i návštěvníků,“ uzavírají autoři petice.

Když se krajina brání architektuře

Adršpach není jediný. Spory o to, kam až může zajít architektura v chráněné krajině, se v poslední době množí. Plánovaná přestavba bývalého hotelu Banka v Trojanovicích na rozsáhlý rezidenční a hotelový komplex narazila na podobně silný odpor. Petici podepsalo přes 1 200 lidí.

„Projekt se nachází v srdci Chráněné krajinné oblasti Beskydy, kde podle místních i odborníků takto masivní výstavba nemá co dělat,“ uvedl předseda spolku Klidné Beskydy Ondřej Pícha, který petici inicioval.

Podle návrhu developera Arkemax Invest Ostrava by se z původní plochy 3 500 m² měl stát komplex o rozloze 20 000 m², tedy šestinásobný nárůst. Hotel, který měl 23 pokojů, by se po přestavbě změnil na 56 pokojů a téměř 100 bytů či apartmánů.

Beskydy táhnou. Kvalitou architektury šlapou na paty i Krkonoším

Reality

Nejenom příroda, čistý vzduch a výjimečné výhledy. Beskydy nabízí mnohem víc. Tradiční roubenky i velmi kvalitní soudobou architekturu i design. Vydejte se s námi na procházku za beskydskou architekturou.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

„Při takovém navýšení kapacity se už nemůže jednat o rekonstrukci, ale o novostavbu. Pak by tento záměr byl i v rozporu s územním plánem,“ uvedl starosta Jiří Novotný (Naše Beskydy – SNK).

Místní se obávají přetížení dopravy, nedostatku vody i narušení krajinného rázu. „Tento projekt není revitalizací, ale nepřiměřenou urbanizací citlivého území,“ dodává Pícha.

Správa CHKO Beskydy zatím oficiální žádost o stanovisko nedostala, ale podle zástupkyně Lenky Vykoukalové bude projekt posuzován s ohledem na vliv na přírodu a krajinu.

Josef Pleskot: Pražský hrad je prázdnou nádobou, měl by se do ní konečné vlít ambiciózní obsah

Reality

Jméno architekta Josefa Pleskota přitahuje zájem odborníků i široké veřejnosti. Na jeho výstavu Města v Muzeu Kampa přišlo nebývalé množství lidí. Ještě výrazněji se do povědomí české veřejnosti vepsal, když ho nově zvolený prezident Petr Pavel označil jako možného budoucího architekta areálu Pražského hradu.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Architekt Lábus: Těžší je stavět za hodně peněž než za málo

Reality

Jeden z nejuznávanějších českých architektů, Ladislav Lábus, získal Národní cenu za architekturu, Grand Prix, za bytový dům s galerií na Malé Straně. Stavět v centru Prahy podle něj znamená pracovat pod tlakem omezení, památkářů i veřejnosti. Právě v tom nachází výzvu. V rozhovoru mluví o tom, jak se česká architektura proměnila, proč se obyčejnost z domů vytrácí a proč dnešní trh s bydlením ztrácí smysl.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Belgie popřela, že by měla příliš malý vzdušný prostor pro nové americké bojové letouny F-35. V předchozích týdnech o tom psala francouzská a belgická média, podle kterých velikost belgického vzdušného prostoru neumožňuje plnohodnotný výcvik. Belgický ministr obrany Theo Francken tento týden pochybnosti odmítl. Připustil však, že Belgie bude muset část výcviku uskutečnit v zahraničí, což dělá už nyní.

Belgie v říjnu převzala na svém území první tři bojové letouny F-35. V roce 2018 jich objednala 34 a letos belgická vláda odsouhlasila pořízení dalších 11 strojů. V souvislosti s tím však některá francouzská a belgická média uváděla, že Belgie se svou rozlohou 30.688 kilometrů čtverečních je příliš malá, aby plnohodnotně letadla využila a aby mohla cvičit piloty ve svém vzdušném prostoru.

„Samozřejmě, protože jsme malou zemí, tak máme i malý vzdušný prostor. To znamená, že provádíme některá cvičení v zahraničí,“ uvedl belgický ministr obrany Francken. Podle něj Belgie, jejíž velikost je ve srovnání s Českou replikou méně než poloviční, tak již činí s bojovými letouny F-16, které nové stroje nahradí. „A v čem je problém? Copak právě k tomu neslouží naše aliance s NATO,“ uvedl ministr s tím, že výcvik v zahraničí Belgie kvůli nedostatku prostoru zajišťuje i pro své pozemní síly.

Podle serveru Euronews jsou články ve francouzském tisku patrně výsledkem obvyklé animozity mezi Francií a Belgií, kterou posílila i kritika, že sousední stát nepořídil francouzské stíhačky Rafale.

Francken také odmítl tvrzení, že by provozování nových bojových letounů v belgickém prostou ztížilo civilní letecký provoz. Poukázal na to, že od 80. let se výrazně snížil počet vojenských stíhaček a naopak civilní provoz se mnohokrát zvýšil. „Žádna panika. Bude tu místa dost,“ uvedl.

Ukrajina plánuje nákup až 150 švédských gripenů

Money

Ukrajina v budoucnu od Švédska koupí 100 až 150 bojových letounů JAS-39 Gripen. Oznámil to dnes švédský premiér Ulf Kristersson po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Linköpingu, kde sídlí výrobce letounů Saab. Podle agentur Reuters a AFP jde zatím o předběžnou dohodu o dlouhodobé spolupráci v oblasti letecké obrany.

ČTK

Přečíst článek