Ceny komodit se v letošním roce na světových trzích spíše zvyšují, drahé kovy od ledna do konce října zdražily o desítky procent. Výrazně stoupla i cena mědi a kávy. Naopak podstatně zlevnil zemní plyn, dále ropa, kakao či pomerančový džus. Komoditní index agentury Bloomberg od začátku roku vykazuje asi devítiprocentní růst, vyplývá z burzovních statistik.
„Ceny na komoditních trzích v roce 2025 většinou rostou. I když mezi jednotlivými sektory jsou výrazné rozdíly, tak poslední měsíce jsou u komodit převážně ziskové,“ řekl analytik XTB Jiří Tyleček. Nejvíce pod tlakem jsou podle něj energie, zatímco drahé kovy trhu dominují.
Cena zlata od začátku roku do konce října vzrostla o 54 procent, uvedl analytik Golden Gate Pavel Ryba. Ještě více si podle něj polepšilo stříbro, které letos přidává 70 procent. Cena palladia stoupla o 64 procent, platina za deset měsíců posílila téměř o 78 procent.
Měď po kolísavém začátku roku prudce zdražila, upozornil Tyleček. Její cena je od začátku roku vyšší o čtvrtinu. Katalyzátorem se staly nehody v klíčových dolech v Indonésii a Chile, které omezily globální nabídku. Trh navíc očekává v následujících letech deficit mědi. Hliník zdražil od začátku roku o devět procent, podpořený růstem výroby elektromobilů i čínskými nákupy strategických zásob.
Čísla nelžou. Nejlepší investice roku 2025 jsou Oracle, zlato a bitcoin
Kdo na začátku roku přemýšlel, jak nejlépe zhodnotit své investice, a vsadil na vývoj umělé inteligence, pravděpodobně neprodělal. Největší výnos mu ale mohly přinést poněkud jiné sázky. Třeba na zlato, bitcoin nebo na donedávna upozaďovaného technologického dinosaura Oracle.
Ropa naopak zlevnila. Severomořský Brent do konce října ztratil 13 procent, americká lehká ropa West Texas Intermediate pak 16 procent. Ceny se drží mírně nad šedesátidolarovou úrovní. Skupina OPEC+ už od jara zvyšuje těžbu a současně rekordně roste i produkce v USA a dalších zemích. Trh se tak potýká s přebytkem suroviny, který ceny stlačuje.
Zemní plyn v Evropě od začátku roku zlevnil o 36 procent. Plné zásobníky a mírné počasí udržují ceny nízko, přestože poptávka průmyslu narůstá. Silová elektřina na burze v Lipsku zlevnila o 12 procent.
Zdražuje káva
Káva arabica patří mezi nejvíce zdražující komodity. Od ledna vzrostla její cena o 24 procent a v říjnu se dostala na rekord. Ceny stouply, když Spojené státy zavedly 50procentní clo na brazilskou kávu a v obavách z nepříznivého počasí v hlavních pěstitelských oblastech Brazílie a Vietnamu. Kakao naopak zažívá letos prudký pád. Cena kakaa se po loňských rekordech propadla o 46 procent, i když se úroda v Africe zotavila a trh přešel z deficitu do přebytku.
Cena pomerančového koncentrátu od začátku roku klesla o 65 procent, po dvou letech neúrody se totiž normalizovala produkce na Floridě i v Brazílii. V propadu pokračuje také cena cukru. Letos cukr zlevnil o 26 procent a cena spadla na pětileté minimum k úrovni 14 centů za libru. Důvodem je vysoká produkce a nízké ceny ropy, které omezují poptávku po etanolu z cukrové třtiny. Pšenice už letos přišla o šest procent a stejným tempem klesá i cena kukuřice. Rekordní úroda v USA i v Evropě srazila ceny k nejnižším úrovním od roku 2020, dodal Tyleček.
Související
Aktualizováno
Poklad pod Jeseníky. U Zlatých Hor objevili zásoby zlata za 30 miliard
Adršpach, druhé nejnavštěvovanější místo Královéhradeckého kraje, stojí před velkým dilematem. Studio Josefa Pleskota tu má navrhnout nový hotelový komplex. Místní se ale bouří – obávají se, že další stovky hostů zničí křehkou rovnováhu mezi turismem a přírodou. A nejsou sami: podobné spory o architekturu a krajinu teď hýbou i Beskydami.
Adršpach je turistický fenomén. Každoročně sem míří téměř půl milionu lidí. Podle dat agentury CzechTourism navštívilo Adršpašské skály v roce 2023 celkem 488 tisíc návštěvníků, čímž se oblast stala druhou nejnavštěvovanější destinací Královéhradeckého kraje, hned po Safari Parku ve Dvoře Králové.
V samotné obci funguje 40 ubytovacích zařízení s kapacitou 601 lůžek. A to je podle místních tak akorát. Obec dokonce vyhlásila stop stav na prodej pozemků, aby zabránila dalšímu rozšiřování penzionů a apartmánů. Před několika měsíci přišel návrh, který Adršpach rozdělil jako máloco předtím.
Developerská společnost Crescon ve spolupráci se studiem AP atelier architekta Josefa Pleskota plánuje pod Křížovým vrchem vybudovat hotelový komplex Lázně Pramen Adršpach: ekologickou dřevostavbu se 70 hotelovými pokoji, 95 apartmány a lázeňským provozem.
Vizualizace projektu od ateliéru AP architekta Josefa Pleskota Repro vizualizace studia AP
„Najali jsme mezinárodně uznávaného architekta Josefa Pleskota. Projekt navrhl jako ekologickou dřevostavbu, aby co nejlépe zapadla do krajiny,“ uvedl pro iDnes finanční ředitel Cresconu Radek Zábrodský.
Autoři dokumentu varují před scénářem, který už znají z jiných horských oblastí: „Je důvod k obavám, že by mohla vzniknout situace známá ze Železné Rudy, Pece pod Sněžkou nebo Dolní Moravy, kde se z hotelů staly soukromé apartmány a obci zbyla pouze ‘mrtvá stavba’.“
Zakázané hory? Ani náhodou. Tahle bouda stojí uprostřed KRNAPu a je dokonale legální
Stavět v Krkonoších je velmi obtížné a téměř nemožné. Investoři musí splnit dlouhý výčet podmínek. Týkají se samotné architektury, tvaru a hmoty novostavby. Obce jim dokonce předepisují povinnou vlastivědnou procházku. A je to logické, jde o stavby v národním parku. Bouda v Malé Úpě architektů OK Plan Architects je ale skvělým příkladem, že to lze.
Projekt podle nich navíc neodpovídá územnímu plánu, který umožňuje pouze ubytování malého a středního rozsahu. „Celková kapacita komplexu by překročila počet obyvatel celého Adršpachu,“ upozorňuje text petice.
Adršpach už léta balancuje mezi turistickou ekonomikou a udržitelností. Přetížení infrastruktury je zřejmé – od silnic a parkovišť po vodní zdroje a odpady.
„Naším cílem je zachovat jedinečnou přírodní a kulturní hodnotu Adršpašska a zajistit udržitelný rozvoj obce v souladu s potřebami místních obyvatel i návštěvníků,“ uzavírají autoři petice.
Když se krajina brání architektuře
Adršpach není jediný. Spory o to, kam až může zajít architektura v chráněné krajině, se v poslední době množí. Plánovaná přestavba bývalého hotelu Banka v Trojanovicích na rozsáhlý rezidenční a hotelový komplex narazila na podobně silný odpor. Petici podepsalo přes 1 200 lidí.
„Projekt se nachází v srdci Chráněné krajinné oblasti Beskydy, kde podle místních i odborníků takto masivní výstavba nemá co dělat,“ uvedl předseda spolku Klidné Beskydy Ondřej Pícha, který petici inicioval.
Podle návrhu developera Arkemax Invest Ostrava by se z původní plochy 3 500 m² měl stát komplex o rozloze 20 000 m², tedy šestinásobný nárůst. Hotel, který měl 23 pokojů, by se po přestavbě změnil na 56 pokojů a téměř 100 bytů či apartmánů.
Beskydy táhnou. Kvalitou architektury šlapou na paty i Krkonoším
Nejenom příroda, čistý vzduch a výjimečné výhledy. Beskydy nabízí mnohem víc. Tradiční roubenky i velmi kvalitní soudobou architekturu i design. Vydejte se s námi na procházku za beskydskou architekturou.
„Při takovém navýšení kapacity se už nemůže jednat o rekonstrukci, ale o novostavbu. Pak by tento záměr byl i v rozporu s územním plánem,“ uvedl starosta Jiří Novotný (Naše Beskydy – SNK).
Místní se obávají přetížení dopravy, nedostatku vody i narušení krajinného rázu. „Tento projekt není revitalizací, ale nepřiměřenou urbanizací citlivého území,“ dodává Pícha.
Správa CHKO Beskydy zatím oficiální žádost o stanovisko nedostala, ale podle zástupkyně Lenky Vykoukalové bude projekt posuzován s ohledem na vliv na přírodu a krajinu.
Josef Pleskot: Pražský hrad je prázdnou nádobou, měl by se do ní konečné vlít ambiciózní obsah
Jméno architekta Josefa Pleskota přitahuje zájem odborníků i široké veřejnosti. Na jeho výstavu Města v Muzeu Kampa přišlo nebývalé množství lidí. Ještě výrazněji se do povědomí české veřejnosti vepsal, když ho nově zvolený prezident Petr Pavel označil jako možného budoucího architekta areálu Pražského hradu.
Jeden z nejuznávanějších českých architektů, Ladislav Lábus, získal Národní cenu za architekturu, Grand Prix, za bytový dům s galerií na Malé Straně. Stavět v centru Prahy podle něj znamená pracovat pod tlakem omezení, památkářů i veřejnosti. Právě v tom nachází výzvu. V rozhovoru mluví o tom, jak se česká architektura proměnila, proč se obyčejnost z domů vytrácí a proč dnešní trh s bydlením ztrácí smysl.
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například sTomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
Související
Zakázané hory? Ani náhodou. Tahle bouda stojí uprostřed KRNAPu a je dokonale legální
Belgie popřela, že by měla příliš malý vzdušný prostor pro nové americké bojové letouny F-35. V předchozích týdnech o tom psala francouzská a belgická média, podle kterých velikost belgického vzdušného prostoru neumožňuje plnohodnotný výcvik. Belgický ministr obrany Theo Francken tento týden pochybnosti odmítl. Připustil však, že Belgie bude muset část výcviku uskutečnit v zahraničí, což dělá už nyní.
Belgie v říjnu převzala na svém území první tři bojové letouny F-35. V roce 2018 jich objednala 34 a letos belgická vláda odsouhlasila pořízení dalších 11 strojů. V souvislosti s tím však některá francouzská a belgická média uváděla, že Belgie se svou rozlohou 30.688 kilometrů čtverečních je příliš malá, aby plnohodnotně letadla využila a aby mohla cvičit piloty ve svém vzdušném prostoru.
„Samozřejmě, protože jsme malou zemí, tak máme i malý vzdušný prostor. To znamená, že provádíme některá cvičení v zahraničí,“ uvedl belgický ministr obrany Francken. Podle něj Belgie, jejíž velikost je ve srovnání s Českou replikou méně než poloviční, tak již činí s bojovými letouny F-16, které nové stroje nahradí. „A v čem je problém? Copak právě k tomu neslouží naše aliance s NATO,“ uvedl ministr s tím, že výcvik v zahraničí Belgie kvůli nedostatku prostoru zajišťuje i pro své pozemní síly.
Podle serveru Euronews jsou články ve francouzském tisku patrně výsledkem obvyklé animozity mezi Francií a Belgií, kterou posílila i kritika, že sousední stát nepořídil francouzské stíhačky Rafale.
Francken také odmítl tvrzení, že by provozování nových bojových letounů v belgickém prostou ztížilo civilní letecký provoz. Poukázal na to, že od 80. let se výrazně snížil počet vojenských stíhaček a naopak civilní provoz se mnohokrát zvýšil. „Žádna panika. Bude tu místa dost,“ uvedl.
Ukrajina v budoucnu od Švédska koupí 100 až 150 bojových letounů JAS-39 Gripen. Oznámil to dnes švédský premiér Ulf Kristersson po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Linköpingu, kde sídlí výrobce letounů Saab. Podle agentur Reuters a AFP jde zatím o předběžnou dohodu o dlouhodobé spolupráci v oblasti letecké obrany.
