Strana pravicového prezidenta Javiera Mileie jasně ovládla nedělní volby do části argentinského parlamentu považované za test popularity téměř dva roky vládnoucího politika prosazujícího tvrdé rozpočtové škrty. Získala přes 40 procent hlasů, zatímco levicová peronistická opozice dostala necelých 32 procent hlasů. Informovala o tom argentinská média po sečtení více než 95 procent volebních okrsků. Milei prohlásil, že voliči dali najevo vůli pokračovat ve změnách a slíbil, že prosadí další reformy, pokud budou potřeba.
Obávaný populista i guru libertariánů je už rok prezidentem Argentiny. Javier Milei pokračuje v ekonomickém experimentu, který sleduje celý svět. Přichází i první výsledky, ale na verdikt je stále brzy, šoková terapie je totiž draze vykoupená léčba katastrofálního stavu ekonomiky.
Argentinský prezident Javier Milei zamířil do Evropy, před publikem promluvil i v Praze. Jeho radikální reformy ekonomicky zpustošené země jsou však stále na začátku, přičemž je na obzoru mnoho rizik. Není tedy po půlroce ve funkci na chválu a ceny příliš brzy?
Násilné protesty provázely debatu v argentinském senátu o úsporných opatřeních, která prosazuje pravicový prezident Javier Milei. Senátoři zákon po jedenáctihodinové diskuzi přijali jako celek a pak začali hlasovat o jednotlivých částech reforem.
Argentinská vláda převzala na rok správu veřejnoprávních médií včetně tiskové agentury Télam, argentinského rozhlasu a televize. Chce v nich provést reorganizaci, aby zefektivnila jejich provoz. Jde o součást radikální strategie nového prezidenta Javiera Mileie, který chce „šokovou terapií“ dostat z krize argentinskou ekonomiku. Informovala o tom místní média. Nový prezidentský dekret kritizovala například federace zaměstnanců v médiích, podle níž toto opatření porušuje argentinskou legislativu.
Argentina v úterý prudce devalvovala měnu a škrtla energetické a dopravní subvence. Nový prezident Javier Milei, který se úřadu ujal v neděli a hned varoval před tvrdými opatřeními, chce šokovou metodou ozdravit strádající ekonomiku, kde inflace výrazně přesahuje 100 procent. Ministr hospodářství Luis Caputo v televizi oznámil devalvaci argentinského pesa o 54 procent na 800 pesos za jeden americký dolar.
Argentinu podle všeho čeká šoková terapie či přechod na americký dolar. Nový prezident země, libertarián Javier Milei, také slibuje přetnout obchodní vztah se „zabijáckou“ Čínou.
Argentinci si v prvním kole nového prezidenta nevybrali. Nyní je čeká nezáviděníhodné dilema. Dotáhne radikál, který se nebrání legalizaci obchodu s tělesnými orgány, až do funkce hlavy státu? Nebo budou pokračovat už tolikrát zdiskreditovaní perónisté?
Jihokorejská společnost Samsung Electronics letos plánuje zvýšit investice do výzkumu a rozšíření výroby čipů o 22 procent na rekordních 110 bilionů wonů (1,56 bilionu korun). Cílem je zaujmout vedoucí pozici v odvětví polovodičů pro umělou inteligenci (AI).
Americký prezident Donald Trump dnes v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily sankce proti běloruskému finančnímu sektoru, včetně banky Belinvestbank. Minsk na oplátku propouští 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho dnešním jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na sdělení amerického velvyslanectví v Litvě.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) dnes odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Informaci Deníku N potvrdila mluvčí galerie Jana Holcová. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková.
Pět evropských států společně s Japonskem vyjádřilo ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Vyzvaly rovněž k zastavení vzdušných útoků Teheránu i dalších pokusů tento průliv zablokovat, informují tiskové agentury. K dnešnímu společnému prohlášení se vedle Japonska připojily Británie, Francie, Německo, Itálie a Nizozemsko.
Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna.
Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku bojů v Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 koruny až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před a po vypuknutí konfliktu stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
Spolek Milion chvilek čeká na sobotní demonstraci na pražské Letné v závislosti na počasí 200 až 400 tisíc lidí. Akcí chce upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim směřují.
Intenzita dopravy na českých dálnicích 🚘🚘🚘se za posledních pět let zvýšila o 12 procent, denně po nich projede v průměru 34.400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu.
