Martin Slaný: Češi dostali impuls, a tak se naučili investovat
Český trh je v mnoha segmentech už poměrně těsný a hledat dostatečně atraktivní investiční příležitosti může být snazší za hranicemi. Proto český kapitál stále častěji expanduje do zahraničí. Například investiční skupina DRFG posiluje v Polsku, Maďarsku i Chorvatsku a poohlíží se i po dalších trzích. „Do rozhodování vstupuje vždy více faktorů, nejde ‚jen‘ o výnosy, jak si mnozí myslí,“ říká hlavní ekonom skupiny DRFG Martin Slaný.
Skupina DRFG i další velké české skupiny v posledních letech výrazně rozšiřují své aktivity v zahraničí. Co jsou hlavní příčiny?
Krátká odpověď: Je to důkaz úspěchu české ekonomiky.
Tak to pojďme rozvést.
Česká ekonomika před pětatřiceti lety vstupovala do transformace prakticky bez domácího kapitálu. Nejprve sem přicházel kapitál zahraniční, který budoval nové firmy nebo kupoval česká aktiva. Vedle toho vznikl a rostl český kapitál. Následovala fáze, kdy český kapitál začal tato aktiva postupně přebírat zpět. A dnes jsme ve třetí fázi, kdy ekonomika je bohatá a je zde dostatek domácího kapitálu a české firmy expandují do zahraničí. Znovu opakuji, je to důkaz úspěchu, nejde o žádný exodus českého kapitálu ze země, která je v problémech. Hlavním důvodem je, že český trh je v řadě segmentů relativně malý a zralý, tedy blízký tomu západnímu. Chceme-li udržet zajímavé výnosy a růst, musíme hledat příležitosti i za hranicemi a kombinovat českou stabilitu s růstovými příležitostmi.
V tuto chvíli se soustředíte v oblasti komerčních nemovitostí zejména na trhy regionu střední a východní Evropy. Které země jsou nejzajímavější?
Velmi důležitým trhem je Polsko, kde jsme patřili k prvním významnějším investorům. Máme tam vlastní tým, lokální zkušenost i významná aktiva. Dnes do Polska míří spousta českých firem, český kapitál patří k největším zahraničním investorům na tamním trhu, takže naše vize a brzká identifikace příležitosti se potvrdily. Tamní společnost bohatne, což se pozitivně projevuje i v komerčních nemovitostech.
Takže když se vás zeptám jako makroekonoma, příběh Polska je opravdu tak zářivý, jak se v Česku mnohdy opakuje?
Nic není jednoduché a je potřeba vidět i druhou stranu mince. Polsko má dynamický růst, ale taky vyšší inflaci, vyšší úrokové sazby, vyšší kurzovou volatilitu a také vyšší zadlužení, větší ingerenci státu v bankovním sektoru atd. Na první pohled může vše vypadat velmi atraktivně, ale když začnete analyzovat financování, bankovní sektor nebo institucionální prostředí, zjistíte, že realita je složitější. To všechno přitom hraje roli při rozhodování o případných investicích. Není to „jen“ o yieldu, respektive výnosu, jak si mnozí myslí. Nevydělávají jen výnosy, vydělává finanční struktura, která je multifaktorová. Podstatnou roli hraje i správa nemovitostí. Je to zkrátka kombinace všech možných ukazatelů, navíc také kulturních specifik. Ukazuje to třeba Chorvatsko, které nás hodně zajímá.
Rozhovor vyšel v letním magazínu Newstream CLUB
Tam je ten mix zajímavější?
Chorvatsko je z našeho regionu pravděpodobně zemí, která nejvíc zbohatla. Ilustruje to dobře třeba růst reálného disponibilního důchodu. U nás se od roku 2020 zvýšil o necelá tři procenta, v Chorvatsku o 23 procent. Ekonomický potenciál je podle nás dlouhodobý, navíc tam jsou velmi vstřícné banky, když tam vstoupí významný investor s kvalitním projektem. Zároveň možnosti jsou trochu jiné než třeba v Polsku. V Chorvatsku nefungují velké lokální finanční skupiny, ale jsou tam relativně bohatí jednotlivci, kteří třeba prodali firmu. A za peníze si koupí retail park. To pak tlačí na yieldy. Proto v Chorvatsku jdeme častěji do nákupních center, jak jsme udělali v Rijece, kde konkurence domácího kapitálu je mnohem menší.
Ať máme ten výčet kompletní, přikupovali jste v Maďarsku a začíná se stavět na Slovensku. Jaké příběhy pro DRFG představují tyto země?
Maďarsko je ve specifické situaci, na kterou investiční svět postupně zareaguje. Část velkého mezinárodního kapitálu je dnes vůči Maďarsku opatrnější a některé fondy nebo institucionální investoři tam nové investice odkládají. Jenže právě to vytváří příležitosti pro investory, kteří se dokážou dívat dál než na aktuální novinové titulky. Každopádně země dostala nový impuls a určitě se něco bude dít. Z pohledu investora je proto důležité odlišit krátkodobý politický sentiment od dlouhodobé ekonomické reality. Jsem přesvědčený, že bez ohledu na to, jak se budou vyvíjet příští volby nebo konkrétní politické reprezentace, zůstane Maďarsko důležitou součástí středoevropského prostoru. V určitém okamžiku se zahraniční kapitál začne vracet a to vytváří potenciál i pro budoucí exit.
A Slovensko?
Slovensko je podobné českému trhu, takže tam příležitosti jsou, ale platí, že potenciálních aktiv, která splňují naše požadavky, je tu méně, a konkurence naopak více. Nicméně na Slovensku se hodně aktivně podílíme na rozvoji telekomunikační infrastruktury prostřednictvím společnosti Suntel Group a FibreNet, v realitním sektoru se začínají stavební práce na mrakodrapu Ister Tower a hodně tu chceme posílit třetí část aktivit DRFG, kterou jsou finanční služby. To je pro nás důležité. Postupně chceme právě s finančními službami prorazit i na trzích, kde začínáme jako investor do nemovitostí, obecně do tamních aktiv. Je to zcela přirozený vývoj, protože tím se na místních investicích bude moci podílet i místní kapitál. Ale je to složitý proces, kde sice můžeme využít své know-how, ale zároveň musíme pro každý trh připravit trochu specifický model, zároveň najít vhodnou prodejní síť a vyřešit všechny regulatorní překážky. Současně ale je výhodou, když investujete do reálných aktiv, protože vždycky můžete ukázat na konkrétní nemovitosti, do nichž váš fond investuje a místní domácnosti je dobře znají.
Které další trhy jsou ve vašem hledáčku?
Přirozeně můžeme nabalovat země, které sousedí s trhy, kde již působíme. Takže logicky můžeme uvažovat o Slovinsku nebo Srbsku, které bychom operovali třeba z Chorvatska. Ale mně se líbí myšlenka zaměřit se na ty kdysi problematické jihoevropské trhy, pro něž se vžila zkratka PIGS.
Takže Portugalsko, Itálie, Řecko a Španělsko…
Portugalsko a Španělsko nejspíš zatím ne, protože to je přeci jen daleko, ale Itálie i Řecko si prošly dlouhým obdobím stagnace a dnes se podle mě vracejí do zajímavé kondice. Zlepšily makroekonomickou stabilitu, provedly fiskální konsolidaci a rostoucí bohatství domácností vytváří nové příležitosti. Itálie je navíc obrovská ekonomika. I kdybychom se dívali jen na část jejího trhu, stále jde o větší prostor než celý Visegrád. Z pohledu investora je zajímavé i to, že po letech stagnace existuje potřeba obnovovat infrastrukturu, kapacity i řadu komerčních aktiv.
Jaká je strategie skupiny DRFG, když uvažujete nad podobnou expanzí?
Vždy hledáme kombinaci faktorů, které dohromady vytvářejí funkční investiční příběh pro dané aktivum. A většinou uvažujeme od konce. Nejprve si musíme říci, jaký bude budoucí exit a co chceme s aktivem dělat. Teprve podle toho stavíme celou investiční strukturu. Nesnažíme se spekulovat, to z podstaty našich investic ani není dost dobře možné. Ale můžeme se bavit o tom, jestli se blíží třeba nějaký zlom a my určité aktivum budeme držet tři roky, nebo pět, případně déle. Dále sledujeme právě ty konkrétní faktory, které jsem už zmiňoval, tedy yieldy, možnosti financování a samozřejmě daně. Na úrovni státu pak jde ještě o regulace, fungování institucí či likviditu trhu. A to všechno dohromady naznačuje potenciál budoucího exitu. Pro institucionální i retailové investory je toto všechno velmi důležité.
DRFG posiluje v Chorvatsku. Po nákupním centru v Rijece kupuje další maloobchodní nemovitost, tentokrát Lumini u Varaždínu. Podle Seznam Zpráv má transakce hodnotu téměř 1,25 miliardy korun.
České miliardy míří do Chorvatska. DRFG tam kupuje další obchodní centrum
Reality
Jak se v posledních letech vlastně český retailový investor proměnil?
Covid a následná inflační vlna znamenaly zásadní změnu. Češi si začali mnohem více všímat, co se děje s jejich úsporami. Nemyslím si, že by byli nějak „finančně negramotní“ oproti Němcům či Rakušanům. Ale jednoduše dostali impuls, který do té doby necítili: když je inflace nulová, motivace aktivně investovat je omezená. Pak ale inflace razantně vyskočila, takže lidé začali hledat alternativy. Výsledkem je viditelná změna struktury úspor českých domácností a mnohem větší zájem o investice.
Jakou roli v tom sehrává stát?
Stát podle mě začíná postupně ustupovat od modelu, kdy zvýhodňoval jen vybrané produkty a instituce, a jde plošnou podporou, díky níž si lidé sami mohou vybrat, jakým způsobem a prostřednictvím čeho chtějí investovat. Typickým příkladem je dlouhodobý investiční produkt. Ten jde správným směrem, protože vytváří rovnější podmínky pro různé formy dlouhodobého investování. Lidé sami cítí, že musí se svými penězi nakládat chytřeji, protože nevěří v žádnou reformu důchodů. Ostatně já už si také nemyslím, že by se povedlo skutečnou reformu prosadit. To šlo před dvaceti třiceti lety. Ale paradoxně si myslím, že na konci z toho může vzejít i něco docela funkčního, protože lidé se chovají racionálně. Nejdřív to je určitá skupina lidí, postupně se to nabalí. Důležité přitom je, aby s tím začali mladí co nejdříve, protože dlouhodobý horizont jim poskytuje spoustu možností. A to, že se ve dvaceti spálí, je vlastně docela dobře. Lepší, než aby se spálili v šedesáti.
Martin Slaný
Předseda dozorčí rady a hlavní ekonom finanční skupiny DRFG. Jako předseda dozorčí rady dohlíží na výkon působnosti představenstva a činnost celé skupiny. V pozici hlavního ekonoma je pak zodpovědný za koordinaci analytických výstupů, má na starosti vyhodnocování ekonomických příležitostí a potenciálních rizik, zpracovávání dopadových studií, ekonomických a statistických analýz. Vystudoval národní hospodářství na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde získal i doktorát v oboru finance, a na VŠE nadále přednáší. Předešlé pracovní zkušenosti získal mimo jiné jako ekonomický poradce Václava Klause, bývalého prezidenta České republiky.
Slavomír Slanina strávil téměř čtvrt století ve nadnárodním telekomunikačním gigantu. Vloni v létě se stal šéfem společnosti Suntel Group ze skupiny DRFG a místo operátora zastupuje firmu, která telekomunikační infrastrukturu buduje, spravuje a rozvíjí. „Telekomunikační stabilita je potřebná jako voda nebo elektřina. Když se během pandemie vypla síť na pár hodin, lidé se bouřili víc než při odstávce vody,“ říká Slanina.
Slavomír Slanina: Telekomunikace jsou kritickou infrastrukturou a investoři to už pochopili
Leaders
