Firmy Federal a Remington Ammunition ze skupiny CSG získaly prestižní zakázku pro FBI za 77,4 milionu dolarů. Americkému úřadu dodají puškovou munici, dodávky mají začít v roce 2026.
Společnosti Federal a Remington Ammunition, které patří do americké The Kinetic Group ze skupiny CSG, získaly kontrakt od amerického Federálního úřadu pro vyšetřování. Zakázka na dodávky puškové munice pro FBI má hodnotu 77,4 milionu dolarů, tedy zhruba 1,7 miliardy korun.
Podle The Kinetic Group jde o jeden z největších kontraktů pro bezpečnostní složky v její historii. Dodávky mají začít v roce 2026.
CSG posiluje spolupráci s Ukrajinou. AviaNera bude s Ukrainian Armor řešit motory pro střely a drony
Společnost AviaNera Technologies ze skupiny CSG uzavřela strategické partnerství s ukrajinskou firmou Ukrainian Armor. Dohoda se týká vývoje a dodávek pohonných jednotek pro ukrajinské řízené střely a bezpilotní systémy.
Federal byl vybrán jako výhradní dodavatel ve všech čtyřech poptávaných kategoriích puškové munice. Jde o služební munici, výcvikovou munici se sníženým obsahem olova a dva typy takzvané frangible munice, která se při zásahu tvrdého povrchu rozpadá a snižuje riziko odrazu střel. Remington se s využitím technologií HEVI zapojí do dodávek v jedné z těchto kategorií.
„Je to pro naši společnost obrovská čest. Všechny naše značky si této příležitosti velmi váží a těší se, že budou pro FBI vyrábět a dodávat munici,“ uvedl generální ředitel The Kinetic Group Jason Vanderbrink. Dodal, že jde o jeden z nejprestižnějších kontraktů, jaké společnost ve své historii získala.
Federal bude FBI dodávat mimo jiné služební náboje 5,56 mm Premium Tactical Bonded a výcvikovou munici 5,56 mm Modified Jacketed Soft Point se sníženým obsahem olova. Remington má dodat bezolovnaté náboje 5,56 mm Disintegrator s technologií práškového kovového jádra od HEVI. Federal zároveň uspěl i s bezplášťovou frangible municí 5,56 mm Ervin BallistiClean RHT.
The Kinetic Group zastřešuje muniční značky Federal, Remington, CCI, Speer a HEVI-Shot. Součástí skupiny CSG českého podnikatele Michala Strnada se stala v roce 2024.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Munice za miliardy. CSG hlásí další velkou zakázku v Evropě
Zelenskyj tvrdí, že útoky na Moskvu mají Rusům ukázat, že za válku platí kvůli Putinovi i oni sami. Kreml naopak varuje, že podobné údery vzdalují možnost přímého jednání mezi Putinem a ukrajinským prezidentem.
Nejnovější ukrajinské útoky na ruské území podle Kremlu oddalují možnost osobního setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Uvedl to zahraničněpolitický poradce Kremlu Jurij Ušakov poté, co Moskva čelila jednomu z největších ukrajinských leteckých útoků od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.
„Nepřibližuje to užší osobní kontakty mezi šéfem kyjevského režimu a naším prezidentem,“ řekl Ušakov podle agentury TASS.
To, co drželo Orbána u moci 16 let, se zhroutilo za dva měsíce. Jeho mediální impérium se rozpadá
Orbánovo mediální zázemí, které mu roky pomáhalo držet moc, se po volební porážce rychle rozpadá. Proorbánskou skupinu Mediaworks čeká vlna výpovědí, zavírání titulů a zásadní oslabení vlivu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak uvedl, že údery na Moskvu mají Rusům ukázat, že za válku nese odpovědnost pouze Vladimir Putin. „Hlavní je, aby ruský lid začal vnímat, že tuto válku vede jediný člověk, Putin, zatímco obyčejní lidé za ni platí veškerou cenu,“ řekl Zelenskyj novinářům podle agentury AFP.
„Tuto válku nechceme, nikdy jsme ji nechtěli. Ale pokud bude hořet Ukrajina, bude hořet i Moskva,“ dodal prezident země, která se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina ruská protivzdušná obrana sestřelila 190 ukrajinských dronů. Dodal, že kromě rafinerie ve čtvrti Kapotňa v jihovýchodní části metropole bylo poškozeno také nákupní centrum na předměstí Moskvy. Zelenskyj označil údery za opodstatněnou reakci na ruské útoky proti Ukrajině.
Požár moskevské ropné rafinerie Gazprom Neft v Moskvě ČTK
Ušakov v této souvislosti zmínil také středeční útok na autobus s dětským fotbalovým týmem z běloruského Homelu v Brjanské oblasti na západě Ruska. Podle ruských úřadů při něm zemřela žena z doprovodu výpravy. Ukrajinská armáda ale tvrzení Moskvy popřela a označila ho za smyšlenku a provokaci Kremlu.
Běloruský prezident a Putinův spojenec Alexandr Lukašenko útok na autobus označil za banditismus a terorismus hraničící s otevřeným fašismem. Běloruské ministerstvo zahraničí si podle TASS kvůli incidentu předvolalo ukrajinského chargé d’affaires a předalo mu protestní nótu.
Kreml zároveň kritizuje vývoj kolem summitu G7 ve francouzském Évianu. Ušakov prohlásil, že evropští představitelé „napumpovali“ amerického prezidenta Donalda Trumpa škodlivými myšlenkami. „O ukrajinské otázce se na summitu G7 aktivně diskutovalo. Jak se dalo očekávat, Trump byl napumpován, řekl bych, pravděpodobně neprospěšnými, ne-li škodlivými myšlenkami,“ uvedl.
Americký prezident ve Francii řekl, že Rusko ztrácí více vojáků než Ukrajina, a označil Moskvu za stranu, která je ve válce útočníkem. Zároveň ujistil, že udělá vše, co bude v jeho silách, aby mezi Ukrajinou a Ruskem dosáhl míru. Ušakov připustil, že od summitu G7 nebyl Kreml s Trumpovou administrativou v kontaktu. Zároveň tvrdí, že Evropané se mylně domnívají, že se situace na bojišti mění ve prospěch Ukrajiny.
G7 přitvrdí vůči Rusku. Ukrajině slibuje více zbraní i nové sankce
Lídři zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na dalším zpřísnění sankcí proti Rusku a navýšení vojenské pomoci Ukrajině. Ta se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení Spojených států, Německa, Británie, Francie, Itálie, Japonska a Kanady, které bylo zveřejněno v noci na dnešek.
Ruské ministerstvo obrany mezitím informovalo o dalším postupu ruských sil. Podle Moskvy převzaly kontrolu nad vesnicí Raj-Oleksandrivka v Doněcké oblasti.
Napětí mezi oběma stranami posílil také spor o poškození Kyjevskopečerské lávry v Kyjevě. Podle Ukrajiny zasáhlo Rusko pravoslavný klášter v pondělí. Po úderu začala hořet střecha Uspenského chrámu, jehož původ sahá do 11. století. Památka je zapsaná na seznamu UNESCO. Zelenskyj útok označil za jeden z dosud největších ruských zločinů proti křesťanské kultuře.
Moskva odpovědnost odmítá. Tvrdí, že při nočním útoku na ukrajinskou metropoli mířila na vojenské továrny a zařízení pro výrobu dronů, nikoli na historický klášter. Škody na lávře podle ruského ministerstva obrany způsobila střela protivzdušné obrany Patriot vyrobená ve Spojených státech, která mohla selhat. Moskva zároveň tvrdí, že západní státy dodaly Kyjevu zbraně s prošlou životností.
„Ozbrojené síly Ruské federace neplánují ani neprovádějí útoky na civilní infrastrukturu,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany. Ukrajina a řada západních zemí ale tvrdí, že za útokem na klášter stálo Rusko.
Související
Že Rusko na Ukrajině prohrává? Evropané se mýlí, vzkázal Lavrov
ČNB pouze vyslala potřebný signál, že nemíní nechat inflaci ulétnout, říká v rozhovoru behaviorální ekonom a bývalý člen představenstva několika velkých bank Ivan Černohorský.
Co říkáte zvýšení sazeb ČNB?
Nechává mě to chladným. Čtvrt procentního bodu nehraje žádnou roli. Hlavní smysl je v tom, že ČNB vysílá signál, kterým se snaží ovlivnit inflační očekávání. Díval jsem se teď na to, jak se v posledních letech vyvíjely měnové agregáty ve srovnání s HDP, inflací a dalšími makroekonomickými ukazateli. A dospěl jsem k názoru, že půdu pro velmi vysokou inflaci, která nastoupila po covidu, vytvořil už takzvaný kurzový závazek, kdy ČNB za guvernéra Singera od roku 2013 asi 3,5 roku uměle oslabovala korunu. Důsledky toho ještě umocnila éra guvernéra České národní banky Rusnoka (ten byl guvernérem ČNB v letech 2016 až 2022 – pozn. red.).
Měnové agregáty, tedy hotovost, peníze u bank, dluhopisy atd., čili ukazatele toho, kolik mají lidé a firmy k dispozici pro utracení či investice, expandovaly, což se ale tehdy na inflaci neprojevovalo. Budoucí růst cen už ale byl pod povrchem. K tomu nastoupily extrémní výdaje státu, kdy vláda premiéra Andreje Babiše začala během covidu sypat peníze firmám i domácnostem. To vytvořilo impuls k nebývalému růstu cen. Ale až ve spojení s tou předchozí expanzí měnových agregátů, proti čemuž centrální banka nic neudělala.
Takže byla chyba v tom, že ČNB nezačala zvyšovat sazby už v roce 2019, kdy byla ekonomika přehřátá, což bylo cítit všude, a inflace od podzimu setrvávala mimo toleranční pásmo?
I to by bylo pozdě. Nezapomeňte, že kroky ČNB se projevují s nemalou časovou prodlevou, podle rétoriky centrální banky v horizontu 1,5 až dva roky. Takže když nyní máme inflaci kolem dvou procent, tak to je to, co se dělo před dvěma lety. Kroky ČNB se prostě promítají do inflace pozvolna. Takže to, co banka udělá dnes, se začne projevovat za dva roky.
Jak hodnotíte situaci v současnosti, jak vypadají inflační tlaky?
Stoupla cena ropy, ale teď už zase padá. Stouply ceny pohonných hmot. Pokud neklesnou ceny někde jinde, půjde cenová hladina trochu nahoru. Co s tím? ČNB má strach z toho, že nárůst cenové hladiny, který přichází zvenku, opět rozjede inflační očekávání a inflační spirálu. Proto také guvernér ČNB Aleš Michl hovoří o tom, že centrální banka zdrtí ekonomiku. Snaží se tím verbálně ovlivnit trh a tlumit inflační očekávání. Dnešní rozhodnutí zvýšit sazby o čtvrt procentního bodu zapadá do této strategie.
ČNB poprvé za guvernéra Aleše Michla zvýšila sazby. Základní úrok poslala na 3,75 procenta, a to krátce poté, co premiér Andrej Babiš varoval, že dražší peníze poškodí domácnosti, podnikatele i ekonomiku.
Zmínil jste, že inflační tlaky, zatím pod povrchem, signalizovala data už před lety.
Když porovnáme vývoj měnových agregátů, cenové hladiny a reálný růst hrubého domácího produktu, tak je vidět, že v posledních letech nechává růst těch agregátů inflaci i HDP pod sebou. Vzniká něco jako malý inflační polštář, který se nafukuje o procento plus něco málo přes za rok. Má to dvě možná vysvětlení. Buď je to skutečně inflační polštář či akumulovaná inflace. Anebo, a to je pravděpodobnější, dochází ke strukturálním změnám rychlosti obratu peněz v ekonomice. Data signalizují její dlouhodobý pokles. Je to tím, že se mění chování lidí, přibývají technologie, které rychlost obratu rovněž ovlivňují. Takže pokud se dlouhodobě vytváří nějaký inflační potenciál, tak to nemusí mít na inflaci vliv, protože to mohl způsobit pokles money velocity v důsledku strukturálních a technologických věcí.
Dá se ta rychlost nějak změnit?
Naprosto nedá. Je to o chování tržních subjektů. Jedním z důvodů poklesu té rychlosti může být nejistota, kdy firmy i domácnosti nevědí, co bude dál, a proto drží peníze.
Lukáš Kovanda: ČNB si kupuje čas. A Babišovi ukazuje, že ji neřídí
Česká národní banka poprvé po takřka čtyřech letech zvýšila úrokové sazby. Nezviklalo ji ani Trumpem oznámené křehké příměří, ani Babišova výzva, aby sazby nerostly.
Může to být účinné gesto, které zmírní inflační očekávání. Které tady je, nejen kvůli cenovému šoku z Hormzu, ale také kvůli celkovým nejistotám, kterých je v současnosti výrazně více než kdy jindy. A ta očekávání se ČNB snaží ovlivnit. Do této kategorie spadá i to zvýšení o čtvrt procentního bodu, reálně to totiž nebude mít žádný vliv.
Část ekonomů tvrdí, že za vysokou inflací – v roce 2022 dosáhla průměrná inflace 15 procent – stojí předchozí enormní růst mezd a covidové lockdowny, které znemožnily lidem nakupovat, chodit do restaurací, za zábavou atd., tedy utrácet. A že to pak lidé chtěli po znovuotevření obchodů dohnat a měli na to ty předtím neutracené peníze.
To je samozřejmě pravda. Ale podmínkou je likvidita peněz, kterou svými repo operacemi, diskontní sazbou, povinnými minimálními rezervami a dalšími nástroji řídí centrální banka. Pokud to dělá dobře, je obtížnější, aby se takové vysokoinflační prostředí prosadilo.
ČNB to ale nedělala, místo toho od roku 2013, od toho kurzového závazku, v podstatě tiskla peníze. Její politika byla laxní a extrémně akomodativní. Přizpůsobovala se, nešla proti trendům. A nyní říká guvernér Michl, že bude drtit ekonomiku.
Babiš varuje Michla: Zvýšení sazeb poškodí lidi, podnikatele i ekonomiku
ČNB stojí před rozhodnutím, které může zdražit úvěry i hypotéky. Premiér Andrej Babiš před zvýšením sazeb varuje, analytici ale kvůli inflaci, mzdám a dražším službám čekají spíš utažení měnové politiky.
Když jdou ceny nahoru, někdo to musí zaplatit. Když se podíváte na rovnice v makroekonomických modelech, tak vidíte, že se buď zvedne měnový agregát, to je to zaplacení, anebo se zvýší rychlost obratu peněz anebo klesne HDP. A šéf ČNB hrozí tím, že nedopustí, aby se to zaplatilo, a že rovnováha nastane tím, že se propadne HDP.
Guvernér hovoří o restriktivní měnové politice. Říká, mým primárním cílem je držet nízkou inflaci, a já nebudu brát ohled na to, že tu nyní máme cenový šok. Měnová politika ČNB bude restriktivní i za cenu toho, že to bude mít dopad na reálný ekonomický vývoj.
Inflační očekávání jsou ale opět v pohybu. A jak víme z nedávné doby, potvrzuje se paradigma o sebenaplňujícím očekávání. Jak to vidíte vy?
Psychologické faktory hrají velkou roli. A tomu odpovídá hlavní nástroj centrální banky. Kterým jsou ve skutečnosti slovní intervence. Ty ovlivňují ona očekávání aktérů trhu, ať už domácností či firem, a mají okamžitý efekt. Zatímco zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu má v reálu nulový efekt. Jediný efekt zvýšení sazeb je, že tím centrální banka signalizuje, že nenechá inflaci ulétnout jako v minulosti. To je smysl těch sazeb a toho, že se o nich mluví a média o tom píší.
Co jako bývalý předseda či člen představenstev několika velkých bank můžete říci o reálném dopadu změny repo sazby na cenu firemních úvěrů?
To, co centrální banka ovládá, jsou krátkodobé sazby. Podstatně důležitější jsou dlouhodobé úrokové sazby. Na ty ovšem mohou mít změny sazeb ČNB opačný efekt. Když zvýší sazby, a tedy zklidní inflační očekávání, může se úroková křivka naklopit a dlouhodobé sazby mohou klesnout. Takže v souvislosti s posledními vyjádřeními Aleše Michla myslím, že pokud ustojí tlaky ze strany premiéra Babiše, aby snížil sazby a podpořil ekonomiku, je to ta správná věc, která bude mít na reálnou ekonomiku jedině pozitivní efekt. Protože když necháte inflaci takzvaně ulétnout, projeví se to ve vyšších úrokových sazbách. Lidé budou platit vyšší úrokové sazby za hypotéky. Pokud chceme mít dlouhodobě nízké úrokové sazby, pak teď musí být měnová politika restriktivní.
Půjčky zlevňují. Trinity jde se sazbou pod čtyři procenta
Starší půjčky mohou být proti dnešním nabídkám drahé. Sazby spotřebitelských úvěrů totiž klesají. Trinity Bank na trend reaguje snížením sazby Lepší půjčky na 3,97 procenta ročně.
Jak vidíte budoucí dopad uzavření Hormuzského průlivu?
Já doufám, že se situace co nejdříve znormalizuje. Cenové výkyvy byly oproti tomu, co se dělo v minulosti, relativně nízké. Dnes třeba vidíme, že barel ropy Brent stojí necelých 78 dolarů, což znamená dramatický pokles. Proto si myslím, že šlo o krátkodobý šok a vše se vrátí k normálu. A jiné inflační tlaky tady moc nevidím. Takže doufám, že to byla jen krátkodobá epizoda.
A jaké nejvážnější problémy vlastně jako ekonom nyní vidíte?
Neustále se diskutuje o euru, zda jej zavést anebo ne, a kam mají jít sazby. A reálné faktory zůstávají stranou. Přitom jsou mnohem důležitější. Máme obrovské strukturální problémy. Zaměřujeme se na umírající odvětví ekonomiky. Největší firma v republice vyrábí hlavně auta se spalovacími motory. Spolu se subdodavatelským sektorem je součástí koncernu, o němž se nyní v německém tisku píše, že by mohl zkolabovat. Trh zaplavují výrobci, kteří včas vsadili na elektromobilitu, jako Číňané či Tesla. My jsme si za posledních 30 let zvykli, že máme relativně nízkou inflaci, kromě covidové epizody, nízkou nezaměstnanost a stabilní měnu. A teď ale bude muset s nástupem AI a koncem spalovacích motorů dojít k brutálním změnám.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Zvedne Michl poprvé sazby? V ČNB se schyluje k bitvě mezi inflací, Babišem a Hormuzským průlivem
