DRFG posiluje v Chorvatsku. Po nákupním centru v Rijece kupuje další maloobchodní nemovitost, tentokrát Lumini u Varaždínu. Podle Seznam Zpráv má transakce hodnotu téměř 1,25 miliardy korun.
Investiční skupina DRFG získala nákupní centrum Lumini u Varaždínu v Chorvatsku, informovaly v pondělí Seznam Zprávy. K výši investice se skupina nevyjádřila. Podle informací Seznam Zpráv hodnota transakce dosahuje téměř 1,25 miliardy korun. Centrum s komerční plochou 25,8 tisíce metrů čtverečních je téměř plně obsazené a ročně obslouží miliony návštěvníků.
Skupina DRFG sídlí v Brně a dlouhodobě se soustředí na nemovitosti, ale také na telekomunikace a finanční služby. Nedávno koupila obchodní centrum Korzó ve městě Nyíregyháza v Maďarsku, už dříve také nákupní centrum ZTC v Rijece v Chorvatsku.
DRFG posiluje v Maďarsku, kupuje obchodní centrum Korzó v Nyíregyháze
Investiční skupina DRFG rozšiřuje své realitní portfolio ve střední Evropě. Nově kupuje obchodní centrum Korzó v maďarské Nyíregyháze, které nabízí téměř 19 tisíc metrů čtverečních pronajímatelných ploch a dosahuje obsazenosti 95 procent. Akvizice navazuje na předchozí investice skupiny v regionu CEE.
„Varaždínské obchodní centrum je pro nás druhou akvizicí komerční nemovitosti v Chorvatsku a potvrzením, že tento trh chceme dlouhodobě rozvíjet,“ řekl Seznam Zprávám ředitel divize Real Estate skupiny DRFG Jan Pelíšek. Chorvatský maloobchod si podle něj udržuje růstovou dynamiku.
Výhodou chorvatského trhu oproti českému je podle DRFG to, že pronájem přináší vyšší výnosy. „V Chorvatsku se výnos pohybuje mezi osmi až deseti procenty,“ uvedl podle Seznam Zpráv spolumajitel a zakladatel DRFG David Rusňák (na snímku). Navíc je tam nižší konkurence chorvatských investorů. „Větší transakce jsou pro lokální kapitál limitující,“ doplnil Rusňák. Na nákupu se podílejí banky, a to ze 65 až 70 procent.
Miliardová investice u moře: DRFG vstupuje na chorvatský realitní trh
Silná turistická sezóna, rostoucí maloobchod a stabilní výnos. Právě tyto faktory stojí za první chorvatskou akvizicí DRFG, která v Rijece koupila nákupní centrum ZTC za více než miliardu korun.
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
Víme, co se děje na realitním trhu. Odebírejte newsletter.
Změny penzijního spoření se státním příspěvkem, které chce do konce června schválit vláda, cílí hlavně na to, aby si na penzi začali spořit už děti. Lidé z byznysu jsou k tomu skeptičtí.
Pokud to vláda a parlament schválí, bude stát mladým do 30 let ke každé stokoruně penzijního spoření připlácet 40 korun místo současných 20. U nezletilých účastníků má přitom stačit, aby si ukládali pouhou stokorunu měsíčně. Maximálně budou od státu moci dostat 680 korun, což odpovídá vlastní úložce 1700 korun. „Vyšší státní příspěvek (zvýšení procentní sazby z 20 procent na 40 procent) a mírnější podmínky pro nárok na něj pro kategorii nezletilých účastníků vytvoří silný impuls k zahájení účasti v systému již od dětství, nejprve většinou s podporou rodičů nebo dalších blízkých osob,“ uvádí důvodová zpráva k návrhu.
Aktuálně činí státní příspěvek k penzijnímu spoření (takzvaný III. Pilíř důchodového systému) 20 procent vlastní úložky, tedy 20 korun ke každé stokoruně, ale minimálně musí člověk měsíčně ukládat 500 korun. Maximálně stát každému klientovi penzijní společnosti připlatí 340 korun, podmínkou je si každý měsíc ukládat 1700 korun.
Žijí déle, pobírají méně. Proč jsou ženy ve stáří finančně zranitelnější, diskutují Jana Zelinková a Gabriela Kuvíková z Generali penzijní společnosti
Proč má, nejen pro ženy, smysl začít si spořit na důchod co nejdříve? Kde jsou hlavní výhody penzijního spoření? A jak si v této disciplíně stojí Češi? Hosty další epizody podcastu #FinŽeny jsou CEO Generali penzijní společnosti Jana Zelinková a Chief Risk Officer téže společnosti Gabriela Kuvíková.
V současnosti ve třetím pilíři spoří 3,9 milionu klientů a penzijní společnosti spravují celkem 660 miliard korun a státní rozpočet na něj vydává zhruba 18 miliard korun ročně. Lidé do 30 let tvoří přibližně 11 procent z celkového počtu klientů penzijních společností a očekávané zvýšení jejich počtu by se podle důvodové zprávy mělo na výdajích státu na státní příspěvek podepsat dodatečnými 1,1 až 1,6 miliardami korun ročně.
K motivaci je potřeba mnohem víc
Důvodová zpráva dodává, že také samotná diskuse o plánovaných změnách může motivovat rodiče i mladé dospělé k aktivnímu zájmu o dlouhodobé spoření a investování i ke vstupu do vhodných finančních produktů, což bude mít pozitivní dopad i na finanční gramotnost občanů.
Obchodní ředitel Generali Investments CEE Petr Mederly je k takové myšlence skeptický. „Mám právě čerstvé zkušenosti z velké akce s mladými. Dojem jsem si z ní odnesl jednoznačný,“ podotýká. „Nemyslím, že je to ideální krok,“ hodnotí plánované změny. „Penzijní spoření, investice a podobné produkty nejsou samoprodejné. Koho kdy napadne, že by si měl začít tolik let před důchodem začít šetřit? Není to srovnatelné s tím, když najednou potřebujete hypotéku,“ říká.
Změna v penzijku. Mladí by automaticky šli víc do rizika
Mladí by už neměli u spoření na důchod na výběr. Nový návrh Asociace penzijních společností počítá s povinným investováním do dynamičtějších fondů, které mohou přinést vyšší zisky – ale i větší riziko.
Člověk musí k rozhodnutí začít si spořit na stáří dozrát a také pro to něco udělat, někam zajít, něco podepsat a někam začít posílat peníze. Hodně záleží na tom, jaký vztah k penězům a investicím mu od dětství vštěpovali rodiče. „Na papíře to vypadá krásně. Ale je to hodně o mentalitě,“ dodává. Ta česká je podle něj hodně o lenosti. O tom ostatně svědčí i stále velmi vysoký podíl volných peněz, které Češi nechávají ležet na málo výnosných bankovních účtech.
Podobně problém vidí také portfolio analytik Generali Investments CEE Martin Pohl. „Je nutné, aby s klienty někdo aktivně pracoval, aby do systému vstupovali v nízkém věku. Něco jiného je, když existuje druhý penzijní pilíř, který je povinný, kdy vám zaměstnavatel dá vybrat z variant a vše zařídí za vás,“ konstatuje.
K větší motivaci mladých začít si na důchod spořit co nejdříve nepovedou navrhované změny ani podle nedávného vyjádření předsedy představenstva České spořitelny – penzijní společnosti Libora Vošického, který je zároveň viceprezidentem Asociace penzijních společností ČR.
Lukáš Kovanda: Vláda zásadně „řízne“ do penzijního spoření, banky soptí
Vláda chce sáhnout na poplatky ve třetím pilíři a omezit zisky bank a penzijních společností. Podle ministryně financí Aleny Schillerové mají lidem po desetiletích spoření zůstávat výrazně vyšší částky než dnes. Inspirací má být Estonsko, které ukázalo, že levnější penzijní systém může fungovat i bez kolapsu trhu.
Další hlavní navrhovanou změnou je snížení horní hranice poplatků za správu majetku a za zhodnocení majetku penzijním společnostem. Výši poplatků kritizovala některá akademická pracoviště, jako například CERGE-EI i ministryně financí Alena Schillerová. Podle ní v modelovém případu, kdy by si klient spořil 1000 korun měsíčně, by změny mohly vést ke zvýšení měsíční renty po skončení penzijního spoření na 8667 korun měsíčně proti současným 2696 korunám měsíčně.
Penzijní společnosti tuto část návrhu silně kritizují s tím, že důsledkem může být to, že fondy nebudou moci poskytovat některé služby, a dokonce i to, že některé menší penzijní společnosti, které nad sebou nemají banku, by se mohly dostat do existenčních potíží.
Penzijní společnosti mají nově také povinně nabízet fondy se strategií životního cyklu. Další změnou, kterou navrhuje novela, je zrušení starých, tedy transformovaných penzijních fondů ke konci roku 2036.
Hlavní plánované změny penzijního spoření či připojištění
Dvojnásobný příspěvek pro lidi do 30 let. Novela zákona o doplňkovém penzijním spoření zakotvuje zvýšení státního příspěvku pro lidi do 30 let na 40 procent místo současných 20 procent. Lidé do 18 let si mají moci ukládat pouhých 100 korun měsíčně, zatímco u ostatních činí minimální úložka, k níž stát přidává svůj příspěvek, 500 korun. Ke každé stokoruně tak stát mladým lidem do 30 let přidá 40 korun, což při maximální státem podporované úložce 1700 korun znamená 680 korun od státu.
Jednorázové výběry peněz. Lidé do 36 let si budou moci po minimálně deseti letech spoření jednou jednorázově vybrat až třetinu vlastních vkladů a jejich zhodnocení bez sankce a se zbytkem úspor pokračovat ve spoření. Podle ministerstva financí není výběr podmíněn žádným konkrétním účelem. Doposud byl takový výběr možný jen mezi 18. a 20. rokem života.
Snížení či zrušení poplatků. Penzijním společnostem se sníží poplatky za správu, a to maximálně na 0,5 procenta ročně. Zcela se mají zrušit poplatky za dosažené zhodnocení majetku. Ty dosud činily 10 či 15 procent výnosu. Novinka se nemá týkat alternativních účastnických fondů.
Výběr investiční strategie. Novela plánuje zrušit povinnost klienta vyplnit investiční dotazník. Jeho vyplněním je podle ministerstva financí řada klientů nasměrována ke zbytečně konzervativní strategii. Penzijní společnosti budou nově nabízet fondy životního cyklu, v nichž bude mít klient do 50 let v portfoliu 80 procent akcií. Po dosažení této věkové hranice se investice začnou překlápět do konzervativního fondu s nižším zhodnocením, ale stabilnější hodnotou bez výrazných výkyvů.
Transformované fondy skončí na konci roku 2036. Do těchto fondů, jejichž výnosy v průběhu let prohrávaly boj s inflací, nelze vstupovat od ledna 2013. Podle dat ministerstva financí v nich ale v červnu spořilo 1,7 milionu klientů s úsporami ve výši 340 miliard korun. Zbylí klienti budou následně automaticky převedeni do konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Lukáš Kovanda: Vláda zásadně „řízne“ do penzijního spoření, banky soptí
Praha je pro developery stále nejatraktivnějším trhem, zároveň v ní ale houstne konkurence a přibývá projektů. Skupina Framework proto zvažuje vlastní development mimo metropoli a sází na krajská města, kterým může pomoci silnější poptávka po bydlení i lepší dopravní napojení. „Praha je skvělá, ale je tu přetlak projektů,“ říká Ján Antal, šéf a majitel společnosti, v podcastu Realitní Club.
Skupina Framework, která vyrostla kolem architektonického studia Perspektiv, zvažuje další krok. Po architektuře, realizacích a výrobě interiérů se dívá i na vlastní development. Ne nutně v Praze. Podle Jána Antala může být velká příležitost v krajských městech, která po covidu posílila a do budoucna mohou těžit z lepší dopravní infrastruktury.
„Je to nějaká myšlenka, se kterou si pohráváme a pracujeme s ní systematicky,“ říká Antal v podcastu Realitní Club. Vlastní development by podle něj do strategie Frameworku zapadal. Skupina už dnes pokrývá velkou část stavebního řetězce, tedy architekturu, projektování, realizace i výrobu interiérů.
Nejdřív škola, pak byty. U Prahy vzniká čtvrť velká jako celé dnešní Mstětice
Co když se čtvrť nezačíná byty, ale školou? V Mstěticích u Prahy zkoušejí model, ve kterém veřejná infrastruktura nepřichází jako reakce na development, ale jako jeho základ.
„Pro nás to dává smysl i v tom, že dokážeme naplnit celou tu vertikálu od začátku až do konce,“ říká Antal. Jinými slovy, Framework by u vlastního projektu nemusel být jen architektem. Mohl by si projekt navrhnout, připravit, realizovat a dodat do něj i interiéry. To je model, který může zlepšit kontrolu nad náklady, kvalitou i výsledným produktem.
Vlastní development zapadá do celé vertikály
Zájem by skupina měla hlavně o rezidenční development. A zatímco Praha zůstává pro developery nejatraktivnějším trhem, Antal upozorňuje, že právě v hlavním městě je dnes mimořádně silná konkurence. „Praha je samozřejmě skvělá, ale je tu momentálně takový přetlak všech projektů,“ říká.
Proto se Framework dívá po krajských městech. „Zajímá nás rezidenční development a poohlížíme se po nějakých krajských městech,“ říká Antal. Podle něj regiony v posledních letech posílily a covid změnil způsob, jakým lidé přemýšlejí o práci i bydlení. „Lidé pochopili, že není potřeba být vždycky v hlavním městě,“ dodává.
To může otevřít prostor pro nové rezidenční projekty mimo Prahu a Brno. Zvlášť ve městech, která mají kvalitní dopravní napojení, dobrou občanskou vybavenost a perspektivu dalšího růstu. Antal zmiňuje dálnice, okolní napojení i budoucí vysokorychlostní tratě. „Myslím, že dobré napojení na okolí a do budoucna i vysokorychlostní tratě, které se budují, pomůžou celé republice se rozvíjet v rámci regionů,“ říká.
Urbanistka ze slavného studia Gehl: Praha má obrovskou kvalitu života. Teď ji musí promítnout i do nových čtvrtí
Praha má řeku, kopce, výbornou veřejnou dopravu i živou kulturu ulic. Přesto se v ní podle Marii Gaľ Tkáčové z dánského studia Gehl Architects pořád vede zásadní otázka: plánujeme město podle mapy, nebo podle toho, jak v něm lidé skutečně žijí? „Nejdřív pozorujeme a sbíráme data. Až potom začínáme skicovat,“ říká.
Framework přitom nevstupuje do úvah o developmentu jako malý architektonický ateliér, ale jako skupina se zhruba 160 lidmi a plánem dosáhnout letos 500 milionů korun konsolidovaných tržeb. Antal označuje půlmiliardu za milník, nikoli cílovou stanici. „To je nějaký milník, ale pokračujeme dál,“ říká.
Důvodem růstu je podle něj i snaha nebýt závislý jen na jednom segmentu. Framework postupně přidal k architektuře realizace, následně výrobu interiérů a nyní zvažuje i development. „Diverzifikace je důležitá,“ říká Antal. Větší skupina má podle něj více možností. Může dělat akvizice, vstupovat do zahraničí nebo si troufnout na větší projekty.
Současný realitní trh podle něj architektům a projektantům přeje. Developeři ve velkém připravují nové projekty, mimo jiné kvůli očekávaným změnám v povolování a aktualizaci stavebních pravidel. „V rámci přípravy projektů bych řekl, že je extrémní poptávka,“ říká Antal. Kapacity projektantů jsou podle něj nízké a odborníci si mohou vybírat, na čem budou pracovat.
Česko je otevřený trh. Západ je mnohem tvrdší disciplína
Zároveň ale varuje, že tento stav nemusí trvat věčně. Architektura a projekce podle něj často jedou v jiné fázi cyklu než samotná výstavba. Když developeři zastaví realizace, připravují nové projekty. Ve chvíli, kdy se tyto projekty začnou stavět, může poptávka po přípravě zase klesnout. „Poptávka je teď mimořádně silná, až nadstandardní. Zároveň to ve mně vyvolává obavu, co se stane za tři a více let,“ říká.
Právě proto Framework řeší dlouhodobou strategii. Vedle možného vlastního developmentu v regionech se chce rozkročit i geograficky. Skupina se dívá na region DACH, především Německo, Rakousko a Švýcarsko. „Aktuálně je to hodně DACH jako celek, s tím, že primárně kolem Mnichova,“ říká Antal.
video
Domoplan hledá nový motor růstu. Vedle bytů chce vydělávat na resortech
Developer Domoplan se posouvá za hranice klasické rezidenční výstavby. Skupina Tomáše Vavříka rozvíjí fondy, rekreační nemovitosti a vlastní správu resortů. Vedle českých hor sází na Chorvatsko, Bali, Zanzibar nebo Kostariku.
Český a slovenský trh je podle něj oproti západu otevřenější a pro architekty jednodušší. „My jsme velmi open market pro každého i ze zahraničí,“ říká. V Německu nebo Švýcarsku je podle něj mnohem přísnější byrokracie a architektonická soutěž není jen o návrhu. „Vy musíte nejprve být dobrý partner, musíte splnit všechny požadavky, které oni mají, a až potom se posuzuje, jak dobrou architekturu uděláte,“ popisuje.
Přesto chce Framework ven. Lokální trh už podle Antala neposkytuje stejný prostor pro růst jako dříve. „Víme, že už jsme relativně saturovaní v rámci lokálního trhu,“ říká. V dalších pěti letech chce být skupina méně závislá na českém realitním cyklu a více diverzifikovaná službami i trhy.
Hostem podcastu Realitní Club byl Ján Antal, šéf a majitel společnosti Framework. Celý díl si můžete přehrát v úvodu článku nebo na Spotify a Apple Podcasts. Přejeme příjemný poslech.
Praha za desítky miliard. Bubny přitahují nejsilnější investory v zemi
Nová železnice, filharmonie a tisíce bytů mění zanedbané kolejiště v největší investiční příležitost v metropoli. Do proměny Bubnů-Zátor vstupují nejsilnější finanční a developerské skupiny v zemi a severní část Prahy se během příštích dekád může proměnit v nové centrum města.
