Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Bitcoin se vrací do hry: Poprvé za tři měsíce překonal 80 tisíc dolarů

Bitcoin se vrací do hry: Poprvé za tři měsíce překonal 80 tisíc dolarů
iStock
 ČTK

Cena největší kryptoměny bitcoin poprvé po více než třech měsících přesáhla hranici 80 tisíc dolarů. Před 8:00 středoevropského letního času vykazovala nárůst o 1,9 procenta na 80 050 dolarů, tedy 1,66 milionu korun. Trhy vstřebávají smíšené signály ohledně Íránu, uvedla agentura Bloomberg. Bitcoin únoru klesl přibližně na 60 tisíc dolarů.

Spojené státy dnes začínají Hormuzským průlivem doprovázet lodě, které kvůli válce s Íránem uvázly v Perském zálivu, oznámil o víkendu americký prezident Donald Trump. Poznamenal také, že tyto lodě se již do oblasti nechtějí vrátit, dokud situace nebude znovu bezpečná. Teherán varoval, že bude jakékoli zasahování USA v úžině považovat za porušení příměří, uvedla agentura AFP.

Bitcoin dosáhl v říjnu loňského roku rekordní hodnoty přes 126 tisíc dolarů, než po několikaměsíčním propadu v únoru klesl až na přibližně 60 tisíc dolarů. Od té doby se kryptoměně postupně dařilo připisovat si zisky a část ztrát mazat, částečně díky zvýšené institucionální poptávce, uvedl Bloomberg. Podle údajů sestavených agenturou Bloomberg zaznamenaly americké bitcoinové burzovní fondy (ETF) v pátek příliv hotovosti ve výši 630 milionů dolarů.

Bitcoin na rozcestí. Čeká ho růst k 120 tisícům, nebo propad?

Bitcoin by se podle expertů mohl ještě letos vrátit nad hranici 90 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,85 milionu korun. V delším horizontu pak analytici nevylučují ani opětovné přiblížení k historickému maximu přes 120 tisíc dolarů. Aktuálně se největší kryptoměna obchoduje kolem 75 tisíc dolarů.

Přečíst článek

NYT odhalil „Satošiho“. Otcem bitcoinu má být britský kryptograf Adam Back

Kdo stojí za vznikem bitcoinu, zůstává jednou z největších technologických záhad. Deník New York Times nyní přichází s vlastním závěrem. Na základě analýzy indicií označuje za otce bitcoinu britského kryptografa Adama Backa. Ten však jakékoli autorské spojení odmítá.

Přečíst článek

Související

Hormuzský průliv dusí Asii. Japonsko hledá jistotu u Austrálie

Sanae Takaičiová
ČTK
 nst
nst

Uzavření Hormuzského průlivu kvůli konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem má podle Japonska zásadní dopad na Asii a oblast Tichomoří. Uvedla to japonská premiérka Sanae Takaičiová, která o zajištění energetických dodávek jednala s australským premiérem Anthonym Albanesem. Informovala o tom agentura AFP.

Hormuzským průlivem za běžných okolností proudí až pětina světové ropy. Přibližně 80 procent tohoto objemu míří do Asie. Od 28. února, kdy v regionu začala válka, je však přeprava surovin po této trase prakticky zastavená. To přispělo k růstu cen ropy na světových trzích. Situace se podle dostupných informací nezlepšila ani po vyhlášení příměří téměř před měsícem.

„Faktická uzávěra Hormuzského průlivu měla obrovský dopad na Indo-Pacifik,“ uvedla Takaičiová. Japonsko a Austrálie podle ní chtějí spolupracovat na zajištění spolehlivých dodávek energií.

Obě země už v energetice úzce spolupracují. Austrálie je největším dodavatelem zkapalněného plynu pro Japonsko, zatímco Japonsko do Austrálie vyváží ropné produkty.

Hlídková loď Spojených arabských emirátů (druhá zprava) poblíž tankeru zakotveného v Ománském zálivu poblíž Hormuzského průlivu, pátek 1. května 2026

Válka v zálivu má nečekaného vítěze. Saúdové na ropě vydělávají víc než před ní

Zcela nečekaně je svého druhu vítězem války v Perském zálivu Saúdská Arábie. Alespoň tedy mezi zeměmi Zálivu.

Přečíst článek

Co by znamenalo íránské mýto v Hormuzském průlivu pro globální ekonomiku?

Co by znamenalo íránské mýto v Hormuzském průlivu pro globální ekonomiku?

Pokud by Hormuzský průliv zůstal po skončení války v rukou Íránců, teheránský režim by dostal do rukou velkou strategickou výhodu i možný zdroj financí. Pro Spojené státy by to by to naopak znamenalo prohru. Byly by však poplatky za průjezd pro globální ekonomiku takový problém?

Přečíst článek

Související

Mélenchon počtvrté kandiduje na prezidenta Francie. Kandidát radikální levice chce vyvést zemi z NATO

Jean-Luc Mélenchon
ČTK
 nst
nst

Jean-Luc Mélenchon se znovu pokusí dobýt Elysejský palác. Čtyřiasedmdesátiletý levicový politik oznámil, že bude kandidovat v příštích francouzských prezidentských volbách. Půjde už o jeho čtvrtý pokus stát se prezidentem. Informoval o tom server Politico.

„Ano, jsem kandidát,“ řekl Mélenchon v rozhovoru pro francouzskou televizi TF1, kterou Politico cituje. Sám sebe označil za člověka, který je nejlépe připravený čelit „neklidnému období světových dějin“. Poukazoval přitom na geopolitická, ekonomická i environmentální rizika.

Kandidát z levicového tábora

Mélenchon patří k nejvýraznějším a zároveň nejvíce rozdělujícím postavám francouzské politiky. Před téměř dvaceti lety opustil středolevicovou Socialistickou stranu a vydal se cestou radikálnější levice. V posledních dvou prezidentských volbách byl nejsilnějším kandidátem levicového tábora, ale do druhého kola se těsně nedostal. V roce 2022 skončil třetí za krajně pravicovou Marine Le Penovou.

Podle nejnovějších průzkumů by nyní Mélenchon získal zhruba 10,5 až 13 procent hlasů. V závislosti na tom, kdo další se do voleb zapojí, by se podle Politica teoreticky mohl dostat i do druhého kola proti krajní pravici. Zároveň je však kvůli nízké oblibě zatím považován za nejslabší možnost, jak krajní pravici zastavit.

Bernard Arnault

Krvácející miliardáři. Kdo v roce 2026 zatím prodělává kalhoty

Ačkoli se trhy navzdory geopolitické situaci drží poblíž historických maxim, zdaleka ne všichni na aktuálním vývoji vydělávají. Při pohledu na index miliardářů se ukazuje, že zejména evropský spotřebitelský sektor a asijské energie jsou výrazně pod tlakem. A tak v letošním roce prodělávají zejména Bernard Arnault, Mukesh Ambani, ale překvapivě také slavní miliardáři sázející na umělou inteligenci, vyplývá z dat agentury Bloomberg.

Přečíst článek

Mélenchon se opírá o pevné jádro věrných příznivců, jeho odpůrci jej ale vykreslují jako extremistu. Mezi jeho hlavní návrhy patří zastropování dědictví, vystoupení Francie z NATO nebo snížení minimálního důchodového věku zpět na 60 let.

Volby rozhodnou o nástupci Emmanuela Macrona, který už příští rok kvůli ústavnímu omezení počtu mandátů znovu kandidovat nemůže.

Související

Komunální volby ve Francii jsou generálkou na klíčové prezidentské volby

David Ondráčka: Komunální volby ve Francii jsou generálkou na klíčové prezidentské volby

Přečíst článek
Doporučujeme