Špatné zprávy pro Japonsko. Země nečekaně sklouzla do recese

Japonsko loni přišlo o postavení třetí největší ekonomiky světa, z této pozice ho sesadilo Německo. V posledním čtvrtletí loňského roku se země nečekaně propadla do recese kvůli slabé domácí poptávce, uvedla japonská vláda. Zpráva vyvolává nejistotu ohledně plánů japonské centrální banky ukončit v letošním roce svoji mimořádně uvolněnou měnovou politiku.

Nominální hrubý domácí produkt (HDP) Japonska loni činil 4,21 bilionu dolarů (99,6 bilionu korun). Zemi tak předstihlo Německo, jehož nominální HDP dosáhlo 4,46 bilionu dolarů. Pro srovnání ekonomik jednotlivých zemí se používá právě nominální HDP, který neodráží odlišné podmínky v jednotlivých zemích a který se uvádí v dolarech na základě průměrného směnného kurzu za uplynulý rok. Nominální HDP tak v případě Japonska loni vzrostl o 5,7 procenta, v případě Německa o 6,3 procenta, uvádí CNBC.

Podle ekonoma z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Tomáše Havránka se při hodnocení japonské ekonomiky opakují dlouhodobě dvě chyby. „Jedna z nich je ta, že se porovnávají nominální hodnoty neopravené o inflaci, což je tento případ. Jejich porovnání nedává moc smysl a Japonsko z těchto srovnání vychází dlouhodobě hůř, protože má nižší inflaci," uvedl Havránek. Druhou chybou je podle něj to, že se při komentování japonských čísel hledí na celkovou velikost ekonomiky, ale nikoliv na průměrnou hodnotu práce jednoho člověka za hodinu, tedy na produktivitu. "Za posledních 20 let na tom není Japonsko hůř než USA i Evropa. Tato hodnota v Japonsku dlouhodobě roste,“ řekl Havránek.

Za říjen až prosinec se japonský HDP v celoročním přepočtu snížil o 0,4 procenta po propadu o 3,3 procenta v předchozím čtvrtletí. Ve srovnání s předchozím kvartálem pak HDP klesl o 0,1 procenta. Analytici naopak čekali růst, v celoročním přepočtu o 1,4 procenta a mezičtvrtletně o 0,3 procenta. Za celý rok pak reálný HDP stoupl o 1,9 procenta.

Čechům zavírají pivnice, Japoncům zase milované sushi bary. Efekt zdražování je nemilosrdný

Money

Vysoká inflace drtí japonskou gastronomii. Sushi podniky tam krachují rychleji než za covidu.

pej

Přečíst článek

Soukromá spotřeba, která se na celkové ekonomické aktivitě podílí více než polovinou, se v posledních třech měsících snížila o 0,2 procenta a kapitálové výdaje, další důležitý pohon růstu soukromého sektoru, klesly o 0,1 procenta. Analytici přitom u obou ukazatelů počítali s růstem.

Analytici varují, že nejnovější zpráva naznačuje, že japonská ekonomika postupně ztrácí konkurenceschopnost a produktivitu, zatímco počet obyvatel se snižuje s tím, jak Japonci stárnou a mají méně dětí, upozornila agentura AP. Japonsko se v roce 2010 propadlo z pozice druhé největší ekonomiky světa za Spojenými státy. Druhou největší ekonomikou světa je od té doby Čína.

Japonsko slábne

Profesor ekonomie na Tokijské univerzitě Tecuji Okazaki uvedl, že nejnovější údaje odrážejí realitu slábnoucího Japonska. „Před několika lety se Japonsko pyšnilo například silným automobilovým sektorem. Ale s nástupem elektromobilů se i tato výhoda otřásá,“ řekl. Upozornil, že rozdíl mezi rozvinutými a rozvíjejícími se zeměmi se zmenšuje a že Indie v nominálním HDP za několik let určitě předstihne Japonsko.

Mezinárodní měnový fond (MMF) loni v říjnu předpověděl, že Německo se pravděpodobně dostane před Japonsko. MMF oznámí změnu svého žebříčku až poté, co obě země zveřejní konečné údaje o HDP. Údaje o srovnání ekonomik začal měnový fond zveřejňovat v roce 1980. Tento měsíc zástupkyně šéfky MMF Gita Gopiathová uvedla, že důležitým důvodem případného poklesu Japonska v žebříčku je oslabení kurzu jenu vůči americkému dolaru. Loni japonská měna klesla zhruba o devět procent.

Na Měsíc se dostala pátá země v historii. Japonci tam „hladce“ přistáli s modulem SLIM

Enjoy

Modul SLIM japonské vesmírné agentury JAXA úspěšně přistál na Měsíci. V přímém přenosu o tom informovala JAXA, která přistávací manévr vyhodnotila jako „hladký“ a nyní ověřuje stav zařízení. Japonsko se stalo pátým státem, který dokázal svůj modul dopravit na přirozenou oběžnici Země.

ČTK

Přečíst článek

Zpráva o vývoji ekonomiky by mohla přimět japonskou centrální banku k odkladu tolik očekávaného rozhodnutí o zvýšení úrokových sazeb. Centrální banka zavedla v roce 2016 zápornou úrokovou sazbu, aby podpořila výdaje a investice. Záporné sazby ale snižují atraktivitu jenu pro globální investory, což vedlo k poklesu kurzu japonské měny.

Japonsko bylo v minulosti označováno za hospodářský zázrak, kdy se země vzpamatovala z následků druhé světové války a stala se druhou největší ekonomikou za USA. Podnikatelé, kteří stáli za společnostmi jako Honda Motor a Panasonic, které se ze skromných firem staly velkými korporacemi, zosobňovali tvrdou práci. Ta stála i za vznikem úzké spolupráce mezi vládou a korporacemi, z čehož pak vzniklo označení Japan Inc. Zboží z Japonska bylo považováno za levné, ale přitom velmi kvalitní, a některé japonské výrobky se staly žádanými po celém světě.

„Ale když se podíváme do budoucnosti, dál do příštích desetiletí, vyhlídky Japonska jsou nejasné,“ řekl Okazaki.