Včera proběhla ve Francii generální stávka, ale děje se to v atmosféře velkých protestů a mimořádné naštvanosti celé společnosti. Včera to proběhlo úplně v klidu, bez násilí, mnohde jako pouliční happening se zpíváním a tančením. Byla to však masivní mobilizace, do protestů se po zemi zapojilo skoro 2 miliony lidí, míří to od protestů studentů k politické revoltě.
Jean-Luc Mélenchon se znovu pokusí dobýt Elysejský palác. Čtyřiasedmdesátiletý levicový politik oznámil, že bude kandidovat v příštích francouzských prezidentských volbách. Půjde už o jeho čtvrtý pokus stát se prezidentem. Informoval o tom server Politico.
Kdo bude starostou Paříže nebo Marseille, nás nemusí zajímat, ale dvoukolové komunální volby ve Francii jsou laboratoří a strategií pro klíčové volby prezidenta příští rok, a to už silně ovlivní Evropu a dopadne i na Česko. Jen s lehkou nadsázkou se dá říct, že hlavní téma voleb na radnice bylo, kdo chce více policistů a kdo naopak více cyklistů.
Komunální volby ve Francii ukázaly, nebo lépe řečeno potvrdily, jak je tamější politická scéna fragmentovaná. Krajní pravici se dařilo, i když méně než její lídři doufali, silnou pozici má i radikální levice. Umírněné tábory na levici i pravici zase těžko hledají prostor. Hotovo však ještě není, na příští neděli se chystá druhé kolo s typickou tvorbou více či méně nahodilých spojenectví.
Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Penová uvedla, že nebude kandidovat na prezidentku, pokud jí soud uloží povinnost nosit elektronický náramek. A to ani v případě, že by jí byl zrušen pětiletý zákaz kandidatury, který si nyní odpykává.
Francie vstupuje do předvolební fáze, která se neodehrává jen na mítincích, ale i v zákulisí státních institucí a zasedaček velkých firem. Jak upozorňuje server Politico, prezident Emmanuel Macron urychluje klíčová personální jmenování, aby ochránil svůj odkaz a omezil manévrovací prostor případného krajně pravicového nástupce. Agentura Reuters zároveň popisuje, že Národní sdružení (RN) Marine Le Penové a Jordana Bardelly zatím nedokázalo přesvědčit francouzskou podnikatelskou elitu.
Francouzští poslanci vyslovili nedůvěru vládě centristického premiéra Françoise Bayroua, který v úterý podá demisi. Informovala o tom agentura AFP. Bayrou byl ve funkci od loňského 13. prosince a za poslední dva roky byl čtvrtým předsedou vlády. Prezident Emmanuel Macron podle médií brzy jmenuje nového premiéra.
Francie se v pondělí velmi pravděpodobně rozloučí s dalším premiérem. François Bayrou čeká po návrhu nepopulárního konsolidačního balíčku na verdikt nepřátelsky naladěného parlamentu. Napjatě ho sledují i trhy, protože politická krize se může rychle přelít do finanční sféry. Jaké scénáře jsou na stole?
Miliardář a podnikatel Andrej Babiš je podle britského listu The Times českou verzí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Předseda hnutí ANO, který vedl Českou republiku v letech 2017 až 2021, má na záchranu Evropy podobný recept - být proti imigraci a zelené politice, píše list. Podobně jako řada jiných populistických politiků v Evropě je i on proti Evropské unii (EU).
Vůdkyně francouzské krajně pravicové strany Národní sdružení (RN) Marine Le Penová, které soud uložil zákaz výkonu veřejných funkcí, slíbila, že povede poklidný a demokratický boj. Inspirací je jí vůdce hnutí za práva černochů v USA Martin Luhter King, řekla na sjezdu krajně pravicové strany Liga. Rozsudek, který jí uznal vinnou ze zpronevěry fondů Evropské unie, označila za násilí a konec fungování demokracie ve Francii.
Soud francouzské političky Marine Le Penové má docela třaskavý potenciál. Ukázal totiž hned několik věcí. Tou hlavní je, že alespoň ve Francii se nebojí nazývat věci pravými jmény a podvod je tam pořád podvod a nikoli politický akt. A soudcům je jedno, jestli ho spáchal, jak se říká hezky česky Petr, nebo Pavel.
Ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčijev dnes náhle zemřel ve věku 66 let, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností o příčině smrti či o místě diplomatova úmrtí. Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval diplomata Darčijeva novým šéfem ruské diplomatické mise v USA loni v březnu. Stalo se tak během sbližování obou zemí, vyvolaném Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a to zejména v otázce Ukrajiny
