Cena bitcoinu dnes mírně roste a přidává téměř jedno procento. O víkendu však trh s kryptoměnami zažil výrazné výkyvy. Při nepřetržitém obchodování se bitcoin krátce propadl pod 63 200 dolarů, ztráty ale ještě během víkendu smazal. Aktuálně se největší kryptoměna obchoduje za 66 419 dolarů, tedy na úrovních z konce října 2024, uvedl analytik XTB Tomáš Cverna. V sobotu přitom začal americko-izraelský útok na Írán.
Podle portfolio manažera J&T Investiční společnosti Štěpána Hájka má trh s kryptoměnami největší rozkolísanost pravděpodobně už za sebou. Nejprve přišel prudký pokles, následovaný rychlým návratem k vyšším hodnotám. „Bitcoin dnes roste o 0,9 procenta, přesto zaostává za zlatem, které posiluje o více než dvě procenta. To potvrzuje, že bitcoin se svým chováním více blíží rizikovým aktivům,“ doplnil.
Ředitel společnosti Coingarage Ota Janda připomněl, že kryptoměny se jako jediné obchodují nepřetržitě, a staly se tak prvním ukazatelem investorské nálady po geopolitickém šoku. „Bitcoinu se o víkendu turbulence nevyhnuly, v reakci na útok cena klesla. Následná stabilizace ale naznačuje, že geopoliticky vyvolané propady mívají omezené trvání,“ uvedl.
Těžké ráno pro Evropu. Zemní plyn a nafta na burze zdražují o více než 20 procent
Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.
Akcie na evropských trzích zahájily týden citelným poklesem, jejich hlavní index krátce po začátku obchodování ztrácel téměř dvě procenta, ukazují burzovní statistiky. Investoři sledují vývoj kolem americko-izraelského útoku na Írán a s tím související růst cen ropy. Panují obavy, že kvůli drahé ropě a dalším dopadům vojenského konfliktu na Blízkém východě se zhorší hospodaření mnoha firem.
Premiér Andrej Babiš (ANO) očekává, že Česká republika v reakci na dění na Blízkém východě přijme mimořádná bezpečnostní opatření. Jejich konkrétní podobu zatím neupřesnil, podle něj bude záležet na návrzích ministerstva vnitra a policie. Uvedl to před mimořádným ranním jednáním Bezpečnostní rady státu, která zasedla po americko-izraelských úderech v Íránu.
Schůzka trvala zhruba hodinu. Zástupci armády ani zpravodajských služeb se k jejím závěrům nevyjádřili.
Repatriace Čechů ze zasažené oblasti
Vláda se zabývala i návratem českých občanů. Podle Babiše se dnes přesune 79 Čechů z Izraele do Egypta, odkud by měli v úterý odletět do Česka. V jordánském Ammánu je připraveno dalších 17 lidí, premiér chce vyslat vládní airbus.
Slovenský repatriační let z jordánské Akaby dnes odveze tři české občany a Slovensko nabídlo přepravu dalších deseti lidí ve středu z Ammánu. „Ale tam myslím, že bychom měli poslat letadlo, takže teď to budeme řešit,“ uvedl premiér.
Tři letadla společnosti Smartwings mají dnes zamířit do ománského Muscatu. Primárně vezmou klienty dopravce, vláda ale zkoumá i možnost využít kapacity pro další Čechy. Babiš zmínil také dvojici občanů, kteří se z Dubaje přesunuli do Muscatu a čekají na návrat.
Další možnosti komplikují uzavřené vzdušné prostory. „Zatím ta prognóza je, že bude uzavřený dnes do 18:00,“ uvedl premiér. Nemá informace, že by se čeští občané nacházeli v přímém ohrožení.
Aktualizováno
Evropa hrozí úderem na Írán. Francie a Británie zvažují vojenskou akci, Němci vycouvali
Francie a Británie by mohly udeřit na Írán. Původně se mluvilo i o Německu, to však nakonec vojenské akce proti Íránu nepodnikne. Ve společném prohlášení země tvrdí, že na ochranu svých zájmů a zájmů svých spojenců na Blízkém východě, kteří čelí raketovým útokům Íránu, by mohly spustit obrannou akci na zničení íránské schopnosti vypouštět rakety a drony u jejich zdroje.
Od ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) chce premiér slyšet konkrétní návrhy bezpečnostních opatření. „Určitě uděláme mimořádná opatření,“ řekl. Zároveň chce informace od tajných služeb a spojenců o dalším vývoji situace.
Podobu opatření zatím nechtěl specifikovat. „Na to máme ministra vnitra a policii,“ uvedl.
Babiš: Důležité je, aby válka skončila
Premiér se vyjádřil i k samotným úderům USA a Izraele na Írán. Podle něj Írán dlouhodobě podporoval terorismus a usiluje o zničení Izraele. „Pravděpodobně naši spojenci k tomu měli nějaký zásadní důvod. Teď je důležité, aby válka skončila co nejdřív,“ řekl.
Vyjádřil také naději, že se íránský režim změní k lepšímu.
Související
Aerolinky ruší lety z Prahy do destinací na Blízkém východě
Investiční skupina Fidurock koupila dva činžovní domy v Sokolské ulici nedaleko Václavského náměstí. Objekty o ploše 2 157 metrů čtverečních projdou kompletní rekonstrukcí a změnou z kanceláří na nájemní byty.
Nemovitostní investiční skupina Fidurock rozšířila své portfolio o dva činžovní domy v Sokolské ulici v Praze 2. Objekty s čísly popisnými 35 a 37 se nacházejí v blízkosti Václavského náměstí a dopravního uzlu I. P. Pavlova. Celková plocha budov činí 2 157 metrů čtverečních. Kupní cenu společnost nezveřejnila.
„Z našeho pohledu šlo o velmi zajímavou akviziční příležitost, kterou jsme se rozhodli využít. Rozšiřujeme tím naše stávající portfolio činžovních domů, které dlouhodobě kupujeme,“ říká David Hauerland, šéf nemovitostní investiční skupiny Fidurock.
Vencl z Fidurocku: Stoleté činžáky proměňujeme v domy budoucnosti
Vedle retailových parků kupuje skupina Fidurock i starší a zanedbané činžáky v atraktivních částech Prahy či Brna. Ty opravuje, pak prodává či pronajímá. V portfoliu má desítky nemovitostí a stovky bytů za miliardy korun. „Naší cílovou klientelou jsou mladí profesionálové, nabízíme ale i bydlení pro další skupiny. Pozorujeme, že na trhu je nedostatek větších rodinných bytů 3kk,“ říká Michal Vencl, šéf developmentu skupiny Fidurock.
Domy v současnosti slouží převážně jako administrativní prostory a částečně jako zdravotnické zařízení. Nový vlastník plánuje jejich rekonstrukci a změnu užívání na rezidenční nájemní bydlení. Projekt je nyní ve fázi přípravy.
Podle vyjádření společnosti bude součástí rekonstrukce úprava vnitřních dispozic a technické modernizace budov. Zvažuje se i možnost navýšení užitné plochy formou dostaveb nebo efektivnějším využitím stávajících prostor. Konkrétní parametry budoucího projektu zatím nebyly zveřejněny.
Trh nájemního bydlení: poptávka zůstává silná
Nájemní trh v Praze i celém Česku je v současnosti ve stavu, kdy poptávka převyšuje nabídku a statistiky vykazují růst nájemného. Průměrné nájemné v celé republice se na začátku roku 2026 zvýšilo na zhruba 313 Kč/m² měsíčně, meziročně o téměř 6 procent. Nabídka volných bytů přitom roste pomaleji než poptávka a doba, po kterou je byt v nabídce, zůstává relativně krátká.
V Praze samotné patří nájemné k nejvyšším v zemi a pohybuje se obvykle mezi asi 300 – 500 Kč/m² měsíčně v závislosti na lokalitě a dispozici bytu, přičemž některé statistiky uvádějí průměr kolem 459 Kč/m². Obecně platí, že malé byty 1+kk a 2+kk zaznamenávají nejvýraznější růst cen nájemného.
Evropa masivně investuje do studentského bydlení. Praha zůstává pozadu
Soukromé studentské bydlení se v Evropě stává jedním z nejžádanějších rezidenčních segmentů a přitahuje miliardové investice. Zatímco zahraniční trhy rychle rozšiřují kapacity, Praha i další česká univerzitní města se potýkají s dlouhodobým nedostatkem lůžek. Ten se stále výrazněji promítá do života studentů i do přetíženého nájemního trhu.
Analytici očekávají, že v roce 2026 nájemné v Praze i jinde v Česku může růst dál v řádu několika procent až okolo 6–9 procent, protože dostupnost vlastního bydlení zůstává omezená a mnoho domácností tak zůstává na trhu nájemního bydlení.
Tlak na nájemní trh vyplývá i z omezené nabídky nových bytů a postupného růstu cen nemovitostí, který tlačí část poptávky směrem k pronájmu.
Lokalita, kde se oba domy nacházejí, patří mezi oblasti s tradičně vysokou poptávkou, a to díky dostupnosti veřejné dopravy a blízkosti klíčových městských center.
Domy z konce 19. století
Jeden z objektů získal stavební povolení v roce 1883 a vznikl podle návrhu stavitele Františka Heberleho. Původní projekt počítal s nárožní věží, která však nebyla realizována. Ve 20. století se využití budov postupně měnilo od vzdělávací funkce přes zdravotnické účely až po administrativní provoz. Během let prošly dílčími stavební úpravami. Rekonstrukce by měla zachovat architektonický charakter domů při přizpůsobení současným technickým a provozním požadavkům na bydlení.
Z bývalého mlýna v Brně budou nové byty. Nejlevnější stojí sedm milionů
Na jihu Brna pokračuje přeměna zanedbaných území. V Komárově se začíná prodávat rezidenční projekt s 80 byty, který cílí na vlastní bydlení i investory. Projekt nabídne terasy, parkování i soukromý rezidenční park.
Mint rezidenční fond rozšiřuje portfolio o 168 nájemních bytů v pražském Hloubětíně. Nový projekt, který cílí na mladé a páry, vznikl přestavbou industriální budovy na moderní a plně vybavené lofty.
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například sTomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
Související
video
Minimalismus za desítky milionů. Jak se dnes bydlí na Pařížské
