Vztahy mezi Tokiem a Pekingem jsou na bodu mrazu. A Japonce to může přijít draho
Japonská ekonomika, již oslabená americkými cly a poklesem investic do nemovitostí, čelí dalšímu úderu kvůli eskalujícímu diplomatickému napětí mezi Tokiem a Pekingem. Diplomatický rozruch vyvolala japonská premiérka Sanae Takaičiová, když začátkem měsíce zákonodárcům řekla, že případný čínský útok na Tchaj-wan by mohl ohrozit samu existenci Japonska a vyvolat jeho vojenskou reakci. Podle čínské strany šlo o hrubé vměšování do jejích vnitřních záležitostí.
Peking reagoval výzvou, aby se čínští občané cestám do Japonska vyhnuli. To okamžitě otřáslo akciemi firem závislých na přílivu turistů. Znepokojení analytici přitom upozorňují, že dlouhodobé důsledky mohou být ještě výraznější. Čínští návštěvníci tvoří klíčovou část příjezdového turismu: letos do října jich bylo zhruba 5,7 milionu, tedy téměř 23 procent všech zahraničních hostů, uvádí server CNBC.
Podle Takahide Kiuchiho z Nomura Research Institute by současné napětí mohlo snížit japonské HDP až o 1,79 bilionu jenů během jednoho roku, což představuje 0,29procentní pokles. Již dříve se ukázalo, že cestovní ruch je pro čtvrtou největší ekonomiku světa zásadním tahounem – loni přispěl k růstu HDP 0,4 procentního bodu.
Podle Stefana Angricka z Moody’s Analytics by případné snížení příjezdů z Číny o polovinu – což se již v minulosti stalo – stlačilo růst HDP o dalších 0,2 procentního bodu. „Nešlo by o katastrofu, ale pro ekonomiku, která se už tak těžko zvedá, by to byl nepříjemný zásah,“ dodává analytik. Japonsko se přitom v posledním čtvrtletí dostalo do první kontrakce po šesti obdobích, když jeho hospodářství kleslo mezičtvrtletně o 0,4 procenta.
Jak daleko je Rusko v rozvoji umělé inteligence a robotiky, se kvůli jeho válečné izolaci moc neví. Má ale vzácné prvky, který chce celý svět, hlavně Američané. 
Putin pochopil, že Rusko má to, co Američané hrozně chtějí: materiály pro AI
Leaders
Analytici se shodují, že konflikt může trvat měsíce. Premiérka Takaichiová, která má aktuálně podporu kolem 69 procent, si nemůže dovolit ustoupit ze svých vyjádření – hrozilo by, že bude vnímána jako slabá. Podobně však nemůže ustoupit ani Peking, pro který je Tchaj-wan klíčovým strategickým tématem. Někteří odborníci proto varují, že současná krize může přerůst v dlouhodobé ochlazení vztahů.
Takaičiová, známá svými protchajwanskými názory a tvrdými postoji vůči Číně, se svými výroky odchýlila od přístupu předchozích japonských vlád. Ty se veřejné diskusi na podobné téma tradičně vyhýbaly, aby neprovokovaly Peking, který si na samostatně a demokraticky spravovaný Tchaj-wan činí nárok. Premiérka odmítla svá slova vzít zpět s tím, že je pronesla na základě předpokladu nejhoršího scénáře. Čína proto podala proti jejím výrokům oficiální protest a čínské ministerstvo obrany prohlásilo, že sáhne-li Japonsko při možném zásahu na Tchaj-wanu k síle, utrpí od čínské armády zdrcující porážku.
