Česká národní banka pravomocně potrestala brněnskou společnost Fundraisy consult pokutou devět milionů korun za neoprávněné zprostředkování spotřebitelských úvěrů. Podle Hospodářských novin jde o dosud nejvyšší sankci, kterou ČNB za tento typ přestupku úvěrové společnosti uložila.
Česká národní banka uložila pokutu devět milionů korun brněnské firmě Fundraisy consult za neoprávněné zprostředkování spotřebitelských úvěrů. Vyplývá to z pravomocného rozhodnutí, které ČNB zveřejnila na svém webu. Podle Hospodářských novin jde o dosud nejvyšší pokutu uloženou úvěrové společnosti za tento druh přestupku.
Úvěry bez povolení
Brněnská společnost podle ČNB od června 2022 do listopadu 2024 zprostředkovávala spotřebitelské úvěry. Na základě 68 smluv bylo půjčeno téměř 29 milionů korun a firmě za to náležela odměna 8,6 milionu korun. Fundraisy consult přitom od ČNB neměla povolení ani oprávnění k poskytování finančních služeb.
Nalákat mladé na Lepší penzijko? Příliš ambiciózní, zní od lidí z byznysu
Změny penzijního spoření se státním příspěvkem, které chce do konce června schválit vláda, cílí hlavně na to, aby si na penzi začali spořit už děti. Lidé z byznysu jsou k tomu skeptičtí.
ČNB o pokutě rozhodla letos v lednu, bankovní rada ji po rozkladu podaném společností Fundraisy consult potvrdila koncem května. Půjčky společnost prezentovala jako podnikatelské, přitom podle rozhodnutí o pokutě nijak nezjišťovala, zda je dlužník podnikatelem. Banka také firmě vytýká, že vůbec neposuzovala schopnost klientů úvěr splácet.
Vysoké sankce a zástavy nemovitostí
Centrální banka podle Hospodářských novin při rozhodování přihlédla k tomu, že protiprávní jednání bylo zaměřené na zranitelnější skupinu spotřebitelů a doprovázely ho velmi nevýhodné smluvní podmínky.
Byly mezi nimi také vysoké sankce za prodlení, zajištění nemovitostmi a notářské zápisy se svolením k vykonatelnosti, na základě kterých bylo možné dlužníky při sebemenším porušení pravidel poslat do exekuce. Deník píše, že mnozí z lidí, kterým Fundraisy consult půjčila peníze, byli zadlužení vlastníci bytu nebo domu.
České miliardy míří do Chorvatska. DRFG tam kupuje další obchodní centrum
DRFG posiluje v Chorvatsku. Po nákupním centru v Rijece kupuje další maloobchodní nemovitost, tentokrát Lumini u Varaždínu. Podle Seznam Zpráv má transakce hodnotu téměř 1,25 miliardy korun.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
NN si ponechala miliony z úroků klientů. Dostala pokutu 10 milionů
Donald Trump pohrozil Francii stoprocentním clem na víno a šampaňské, pokud Paříž nezruší digitální daň dopadající na velké americké technologické firmy. Spor o Google, Amazon, Metu či Apple tak může na summitu G7 otevřít novou obchodní roztržku mezi Washingtonem a Paříží.
Americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením stoprocentního cla na francouzská vína, pokud Francie neodstraní daň z digitálních služeb, která se vztahuje na velké americké technologické společnosti. Informoval o tom v pondělí americký list New York Post.
Clo na víno kvůli digitální dani
Trump listu sdělil, že o možném uvalení stoprocentního cla „na všechno šampaňské a všechno víno pocházející z Francie“ hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. „Vše, co musí udělat, je odstranit tu daň. Pak nebude čelit takovému tlaku,“ dodal.
AI roztáčí zisky Big Tech. Alphabet, Microsoft i Meta překonaly očekávání
Největší americké technologické společnosti potvrzují, že jsou hlavními vítězi globálního boomu umělé inteligence. Alphabet, Microsoft i Meta v prvním čtvrtletí vykázaly výrazný růst zisků i tržeb, který táhnou především cloudové služby a reklama propojená s AI.
Francie zavedla tříprocentní daň z místních digitálních tržeb velkých technologických společností v roce 2019. Daň se týká firem, které mají ve Francii tržby nad 25 milionů eur, tedy zhruba 600 milionů korun, a celosvětově nad 750 milionů eur, tedy zhruba 18 miliard korun. Vztahuje se tak například na americké společnosti Google, Amazon, Meta Platforms či Apple.
Spor míří na summit G7
Trumpova hrozba přišla před začátkem summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Vedoucí představitelé G7 budou ode dneška do středy jednat ve francouzském lázeňském městě Évian-les-Bains. Summitu předsedá Macron, mezi účastníky bude i Trump.
Aktualizováno
„Ať teče ropa!“ Trump oznámil dohodu s Íránem a otevření Hormuzu
Donald Trump potvrdil dohodu s Íránem o ukončení války a otevření Hormuzského průlivu. Íránská média mluví o tom, že Teherán donutil Washington k ústupku, zatímco Trump slaví diplomatický průlom. Konečný text má být zveřejněn až po podpisu ve Švýcarsku.
Změny penzijního spoření se státním příspěvkem, které chce do konce června schválit vláda, cílí hlavně na to, aby si na penzi začali spořit už děti. Lidé z byznysu jsou k tomu skeptičtí.
Pokud to vláda a parlament schválí, bude stát mladým do 30 let ke každé stokoruně penzijního spoření připlácet 40 korun místo současných 20. U nezletilých účastníků má přitom stačit, aby si ukládali pouhou stokorunu měsíčně. Maximálně budou od státu moci dostat 680 korun, což odpovídá vlastní úložce 1700 korun. „Vyšší státní příspěvek (zvýšení procentní sazby z 20 procent na 40 procent) a mírnější podmínky pro nárok na něj pro kategorii nezletilých účastníků vytvoří silný impuls k zahájení účasti v systému již od dětství, nejprve většinou s podporou rodičů nebo dalších blízkých osob,“ uvádí důvodová zpráva k návrhu.
Aktuálně činí státní příspěvek k penzijnímu spoření (takzvaný III. Pilíř důchodového systému) 20 procent vlastní úložky, tedy 20 korun ke každé stokoruně, ale minimálně musí člověk měsíčně ukládat 500 korun. Maximálně stát každému klientovi penzijní společnosti připlatí 340 korun, podmínkou je si každý měsíc ukládat 1700 korun.
Žijí déle, pobírají méně. Proč jsou ženy ve stáří finančně zranitelnější, diskutují Jana Zelinková a Gabriela Kuvíková z Generali penzijní společnosti
Proč má, nejen pro ženy, smysl začít si spořit na důchod co nejdříve? Kde jsou hlavní výhody penzijního spoření? A jak si v této disciplíně stojí Češi? Hosty další epizody podcastu #FinŽeny jsou CEO Generali penzijní společnosti Jana Zelinková a Chief Risk Officer téže společnosti Gabriela Kuvíková.
V současnosti ve třetím pilíři spoří 3,9 milionu klientů a penzijní společnosti spravují celkem 660 miliard korun a státní rozpočet na něj vydává zhruba 18 miliard korun ročně. Lidé do 30 let tvoří přibližně 11 procent z celkového počtu klientů penzijních společností a očekávané zvýšení jejich počtu by se podle důvodové zprávy mělo na výdajích státu na státní příspěvek podepsat dodatečnými 1,1 až 1,6 miliardami korun ročně.
K motivaci je potřeba mnohem víc
Důvodová zpráva dodává, že také samotná diskuse o plánovaných změnách může motivovat rodiče i mladé dospělé k aktivnímu zájmu o dlouhodobé spoření a investování i ke vstupu do vhodných finančních produktů, což bude mít pozitivní dopad i na finanční gramotnost občanů.
Obchodní ředitel Generali Investments CEE Petr Mederly je k takové myšlence skeptický. „Mám právě čerstvé zkušenosti z velké akce s mladými. Dojem jsem si z ní odnesl jednoznačný,“ podotýká. „Nemyslím, že je to ideální krok,“ hodnotí plánované změny. „Penzijní spoření, investice a podobné produkty nejsou samoprodejné. Koho kdy napadne, že by si měl začít tolik let před důchodem začít šetřit? Není to srovnatelné s tím, když najednou potřebujete hypotéku,“ říká.
Změna v penzijku. Mladí by automaticky šli víc do rizika
Mladí by už neměli u spoření na důchod na výběr. Nový návrh Asociace penzijních společností počítá s povinným investováním do dynamičtějších fondů, které mohou přinést vyšší zisky – ale i větší riziko.
Člověk musí k rozhodnutí začít si spořit na stáří dozrát a také pro to něco udělat, někam zajít, něco podepsat a někam začít posílat peníze. Hodně záleží na tom, jaký vztah k penězům a investicím mu od dětství vštěpovali rodiče. „Na papíře to vypadá krásně. Ale je to hodně o mentalitě,“ dodává. Ta česká je podle něj hodně o lenosti. O tom ostatně svědčí i stále velmi vysoký podíl volných peněz, které Češi nechávají ležet na málo výnosných bankovních účtech.
Podobně problém vidí také portfolio analytik Generali Investments CEE Martin Pohl. „Je nutné, aby s klienty někdo aktivně pracoval, aby do systému vstupovali v nízkém věku. Něco jiného je, když existuje druhý penzijní pilíř, který je povinný, kdy vám zaměstnavatel dá vybrat z variant a vše zařídí za vás,“ konstatuje.
K větší motivaci mladých začít si na důchod spořit co nejdříve nepovedou navrhované změny ani podle nedávného vyjádření předsedy představenstva České spořitelny – penzijní společnosti Libora Vošického, který je zároveň viceprezidentem Asociace penzijních společností ČR.
Lukáš Kovanda: Vláda zásadně „řízne“ do penzijního spoření, banky soptí
Vláda chce sáhnout na poplatky ve třetím pilíři a omezit zisky bank a penzijních společností. Podle ministryně financí Aleny Schillerové mají lidem po desetiletích spoření zůstávat výrazně vyšší částky než dnes. Inspirací má být Estonsko, které ukázalo, že levnější penzijní systém může fungovat i bez kolapsu trhu.
Další hlavní navrhovanou změnou je snížení horní hranice poplatků za správu majetku a za zhodnocení majetku penzijním společnostem. Výši poplatků kritizovala některá akademická pracoviště, jako například CERGE-EI i ministryně financí Alena Schillerová. Podle ní v modelovém případu, kdy by si klient spořil 1000 korun měsíčně, by změny mohly vést ke zvýšení měsíční renty po skončení penzijního spoření na 8667 korun měsíčně proti současným 2696 korunám měsíčně.
Penzijní společnosti tuto část návrhu silně kritizují s tím, že důsledkem může být to, že fondy nebudou moci poskytovat některé služby, a dokonce i to, že některé menší penzijní společnosti, které nad sebou nemají banku, by se mohly dostat do existenčních potíží.
Penzijní společnosti mají nově také povinně nabízet fondy se strategií životního cyklu. Další změnou, kterou navrhuje novela, je zrušení starých, tedy transformovaných penzijních fondů ke konci roku 2036.
Hlavní plánované změny penzijního spoření či připojištění
Dvojnásobný příspěvek pro lidi do 30 let. Novela zákona o doplňkovém penzijním spoření zakotvuje zvýšení státního příspěvku pro lidi do 30 let na 40 procent místo současných 20 procent. Lidé do 18 let si mají moci ukládat pouhých 100 korun měsíčně, zatímco u ostatních činí minimální úložka, k níž stát přidává svůj příspěvek, 500 korun. Ke každé stokoruně tak stát mladým lidem do 30 let přidá 40 korun, což při maximální státem podporované úložce 1700 korun znamená 680 korun od státu.
Jednorázové výběry peněz. Lidé do 36 let si budou moci po minimálně deseti letech spoření jednou jednorázově vybrat až třetinu vlastních vkladů a jejich zhodnocení bez sankce a se zbytkem úspor pokračovat ve spoření. Podle ministerstva financí není výběr podmíněn žádným konkrétním účelem. Doposud byl takový výběr možný jen mezi 18. a 20. rokem života.
Snížení či zrušení poplatků. Penzijním společnostem se sníží poplatky za správu, a to maximálně na 0,5 procenta ročně. Zcela se mají zrušit poplatky za dosažené zhodnocení majetku. Ty dosud činily 10 či 15 procent výnosu. Novinka se nemá týkat alternativních účastnických fondů.
Výběr investiční strategie. Novela plánuje zrušit povinnost klienta vyplnit investiční dotazník. Jeho vyplněním je podle ministerstva financí řada klientů nasměrována ke zbytečně konzervativní strategii. Penzijní společnosti budou nově nabízet fondy životního cyklu, v nichž bude mít klient do 50 let v portfoliu 80 procent akcií. Po dosažení této věkové hranice se investice začnou překlápět do konzervativního fondu s nižším zhodnocením, ale stabilnější hodnotou bez výrazných výkyvů.
Transformované fondy skončí na konci roku 2036. Do těchto fondů, jejichž výnosy v průběhu let prohrávaly boj s inflací, nelze vstupovat od ledna 2013. Podle dat ministerstva financí v nich ale v červnu spořilo 1,7 milionu klientů s úsporami ve výši 340 miliard korun. Zbylí klienti budou následně automaticky převedeni do konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření.
