Půjčky bez licence a tvrdé pasti na dlužníky. ČNB dala brněnské firmě rekordní pokutu

Donald Trump pohrozil Francii stoprocentním clem na víno a šampaňské, pokud Paříž nezruší digitální daň dopadající na velké americké technologické firmy. Spor o Google, Amazon, Metu či Apple tak může na summitu G7 otevřít novou obchodní roztržku mezi Washingtonem a Paříží.

Americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením stoprocentního cla na francouzská vína, pokud Francie neodstraní daň z digitálních služeb, která se vztahuje na velké americké technologické společnosti. Informoval o tom v pondělí americký list New York Post. Francouzský prezident Emmanuel Macron na to řekl, že Francie se Trumpově hrozbě nehodlá podvolit, píše agentura Reuters. Francouzští vinaři v reakci uvedli, že usilují o zlepšení obchodních vztahů mezi oběma zeměmi, informuje agentura Reuters.

Clo na víno kvůli digitální dani

Trump listu sdělil, že o možném uvalení stoprocentního cla „na všechno šampaňské a všechno víno pocházející z Francie“ hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. „Vše, co musí udělat, je odstranit tu daň. Pak nebude čelit takovému tlaku,“ dodal.

Macron dnes uvedl, že hodlá s Trumpem o této záležitosti jednat. „Ta digitální daň, o které rozhodli Evropané a kterou zavedlo několik zemí, je součástí našeho zákona,“ prohlásil. „Není na Spojených státech, aby rozhodovaly o evropských či francouzských zákonech,“ dodal. Zdůraznil přitom, že cla nikomu neprospívají.

Svaz francouzských exportérů vína a lihovin (FEVS) označil Trumpovu hrozbu za špatnou zprávu. Zároveň vyzval k vyváženým a konstruktivním obchodním vztahům mezi Francií a Spojenými státy, které jsou podle něj v zájmu obou ekonomik.

AI roztáčí zisky Big Tech. Alphabet, Microsoft i Meta překonaly očekávání

Zprávy z firem

Největší americké technologické společnosti potvrzují, že jsou hlavními vítězi globálního boomu umělé inteligence. Alphabet, Microsoft i Meta v prvním čtvrtletí vykázaly výrazný růst zisků i tržeb, který táhnou především cloudové služby a reklama propojená s AI.

nst

Přečíst článek

Francie zavedla tříprocentní daň z místních digitálních tržeb velkých technologických společností v roce 2019. Daň se týká firem, které mají ve Francii tržby nad 25 milionů eur, tedy zhruba 600 milionů korun, a celosvětově nad 750 milionů eur, tedy zhruba 18 miliard korun. Vztahuje se tak například na americké společnosti Google, Amazon, Meta Platforms či Apple.

Spor míří na summit G7

Trumpova hrozba přišla před začátkem summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Vedoucí představitelé G7 budou ode dneška do středy jednat ve francouzském lázeňském městě Évian-les-Bains. Summitu předsedá Macron, mezi účastníky bude i Trump.

Aktualizováno

„Ať teče ropa!“ Trump oznámil dohodu s Íránem a otevření Hormuzu

Politika

Donald Trump potvrdil dohodu s Íránem o ukončení války a otevření Hormuzského průlivu. Íránská média mluví o tom, že Teherán donutil Washington k ústupku, zatímco Trump slaví diplomatický průlom. Konečný text má být zveřejněn až po podpisu ve Švýcarsku.

nst

Přečíst článek

Změny penzijního spoření se státním příspěvkem, které chce do konce června schválit vláda, cílí hlavně na to, aby si na penzi začali spořit už děti. Lidé z byznysu jsou k tomu skeptičtí.

Pokud to vláda a parlament schválí, bude stát mladým do 30 let ke každé stokoruně penzijního spoření připlácet 40 korun místo současných 20. U nezletilých účastníků má přitom stačit, aby si ukládali pouhou stokorunu měsíčně. Maximálně budou od státu moci dostat 680 korun, což odpovídá vlastní úložce 1700 korun. „Vyšší státní příspěvek (zvýšení procentní sazby z 20 procent na 40 procent) a mírnější podmínky pro nárok na něj pro kategorii nezletilých účastníků vytvoří silný impuls k zahájení účasti v systému již od dětství, nejprve většinou s podporou rodičů nebo dalších blízkých osob,“ uvádí důvodová zpráva k návrhu.

Aktuálně činí státní příspěvek k penzijnímu spoření (takzvaný III. Pilíř důchodového systému) 20 procent vlastní úložky, tedy 20 korun ke každé stokoruně, ale minimálně musí člověk měsíčně ukládat 500 korun. Maximálně stát každému klientovi penzijní společnosti připlatí 340 korun, podmínkou je si každý měsíc ukládat 1700 korun. 

Žijí déle, pobírají méně. Proč jsou ženy ve stáří finančně zranitelnější, diskutují Jana Zelinková a Gabriela Kuvíková z Generali penzijní společnosti

Money

Proč má, nejen pro ženy, smysl začít si spořit na důchod co nejdříve? Kde jsou hlavní výhody penzijního spoření? A jak si v této disciplíně stojí Češi? Hosty další epizody podcastu #FinŽeny jsou CEO Generali penzijní společnosti Jana Zelinková a Chief Risk Officer téže společnosti Gabriela Kuvíková.

Jaroslav Kramer

Přečíst článek

V současnosti ve třetím pilíři spoří 3,9 milionu klientů a penzijní společnosti spravují celkem 660 miliard korun a státní rozpočet na něj vydává zhruba 18 miliard korun ročně. Lidé do 30 let tvoří přibližně 11 procent z celkového počtu klientů penzijních společností a očekávané zvýšení jejich počtu by se podle důvodové zprávy mělo na výdajích státu na státní příspěvek podepsat dodatečnými 1,1 až 1,6 miliardami korun ročně.

K motivaci je potřeba mnohem víc

Důvodová zpráva dodává, že také samotná diskuse o plánovaných změnách může motivovat rodiče i mladé dospělé k aktivnímu zájmu o dlouhodobé spoření a investování i ke vstupu do vhodných finančních produktů, což bude mít pozitivní dopad i na finanční gramotnost občanů.

Obchodní ředitel Generali Investments CEE Petr Mederly je k takové myšlence skeptický. „Mám právě čerstvé zkušenosti z velké akce s mladými. Dojem jsem si z ní odnesl jednoznačný,“ podotýká. „Nemyslím, že je to ideální krok,“ hodnotí plánované změny. „Penzijní spoření, investice a podobné produkty nejsou samoprodejné. Koho kdy napadne, že by si měl začít tolik let před důchodem začít šetřit? Není to srovnatelné s tím, když najednou potřebujete hypotéku,“ říká.

Změna v penzijku. Mladí by automaticky šli víc do rizika

Money

Mladí by už neměli u spoření na důchod na výběr. Nový návrh Asociace penzijních společností počítá s povinným investováním do dynamičtějších fondů, které mohou přinést vyšší zisky – ale i větší riziko.

ČTK

Přečíst článek

Člověk musí k rozhodnutí začít si spořit na stáří dozrát a také pro to něco udělat, někam zajít, něco podepsat a někam začít posílat peníze. Hodně záleží na tom, jaký vztah k penězům a investicím mu od dětství vštěpovali rodiče. „Na papíře to vypadá krásně. Ale je to hodně o mentalitě,“ dodává. Ta česká je podle něj hodně o lenosti. O tom ostatně svědčí i stále velmi vysoký podíl volných peněz, které Češi nechávají ležet na málo výnosných bankovních účtech.

Podobně problém vidí také portfolio analytik Generali Investments CEE Martin Pohl. „Je nutné, aby s klienty někdo aktivně pracoval, aby do systému vstupovali v nízkém věku. Něco jiného je, když existuje druhý penzijní pilíř, který je povinný, kdy vám zaměstnavatel dá vybrat z variant a vše zařídí za vás,“ konstatuje.

K větší motivaci mladých začít si na důchod spořit co nejdříve nepovedou navrhované změny ani podle nedávného vyjádření předsedy představenstva České spořitelny – penzijní společnosti Libora Vošického, který je zároveň viceprezidentem Asociace penzijních společností ČR.

Lukáš Kovanda: Vláda zásadně „řízne“ do penzijního spoření, banky soptí

Názory

Vláda chce sáhnout na poplatky ve třetím pilíři a omezit zisky bank a penzijních společností. Podle ministryně financí Aleny Schillerové mají lidem po desetiletích spoření zůstávat výrazně vyšší částky než dnes. Inspirací má být Estonsko, které ukázalo, že levnější penzijní systém může fungovat i bez kolapsu trhu.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Snížení poplatků

Další hlavní navrhovanou změnou je snížení horní hranice poplatků za správu majetku a za zhodnocení majetku penzijním společnostem. Výši poplatků kritizovala některá akademická pracoviště, jako například CERGE-EI i ministryně financí Alena Schillerová. Podle ní v modelovém případu, kdy by si klient spořil 1000 korun měsíčně, by změny mohly vést ke zvýšení měsíční renty po skončení penzijního spoření na 8667 korun měsíčně proti současným 2696 korunám měsíčně.

Penzijní společnosti tuto část návrhu silně kritizují s tím, že důsledkem může být to, že fondy nebudou moci poskytovat některé služby, a dokonce i to, že některé menší penzijní společnosti, které nad sebou nemají banku, by se mohly dostat do existenčních potíží.

Penzijní společnosti mají nově také povinně nabízet fondy se strategií životního cyklu. Další změnou, kterou navrhuje novela, je zrušení starých, tedy transformovaných penzijních fondů ke konci roku 2036.

Newstream CLUB prosinec 2025

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovory s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích či…

Detail a nákup