Zajímá nás
Globální ekonomika si prochází rozvodem. Po něm bude vše dražší
Nejlepší časy globalizovaného světa jsou již za námi, říká Peter Garnry, hlavní akciový stratég dánské Saxo Bank. Přichází doba deglobalizace, či fragmentace světového hospodářství. Garnry nevěří v brzký pokles inflace ke dvěma procentům. „Dlouhodobě nás čeká inflace v rozpětí tří až čtyř procent. Pokud nemůžete mít hladce fungující globální ekonomiku, potřebujete více investic. Zdroje budou hůře dostupné a vše bude logicky dražší,“ říká v rozhovoru pro Newstream.
Poslední dobou se hodně mluví o deglobalizaci světa. Vnímáte její nástup?
My jsme tomu také tak říkali. Pak jsme se ale zamysleli, co by deglobalizace znamenala, tedy méně mezinárodního obchodu. Historicky nejméně světového obchodu se odehrávalo ve třech obdobích – za napoleonských válek a za první a druhé světové války. Říkáme tomu raději fragmentace. Mezinárodní obchod a dodavatelské řetězce se přenastavují. Mění se také geopolitická situace. Na vzestupu jsou různé bloky, trochu to připomíná Studenou válku.
Fragmentace světové ekonomiky
Co se děje s Čínou?
Posledních 45 let jsme byli v období neomezené globalizace. Otevřeli jsme s Čínou kapitálový trh a trh práce. Nabídka práce a kapitálu šla nahoru, a to zapříčinilo vymizení inflačních tlaků. To ještě zrychlilo v roce 2001, kdy byla Čína přijata do WTO.
Neomezená globalizace fungovala skvěle. Měli jsme dolar jako rezervní měnu. Evropa a Spojené státy outsourcovaly svou výrobu do Číny. Z Číny se stala světová továrna. Evropa a USA na tom zbohatly, ceny zboží šly dolů. Všechny peníze, které se vytvořily v Číně, byly recyklovány v Evropě, a především ve Spojených státech. Rusko poskytovalo levné energie a komodity. Každý byl spokojený. Situace, kterou máme dneska, je jakýsi nepěkný rozvod.
Hlavní analytik Saxo Bank Steen Jakobsen upozorňuje, že svět míří k větší deglobalizaci. „Stačí se podívat na Čínu a Spojené státy. Tyto země se snaží stát nezávislé na zbytku světa,“ říká. Západ by měl také zapomenout, že obchodováním s nějakou zemí v ní vybuduje demokracii. „Většina zemí na světě je nedemokratických a lidem je to tam jedno,“ říká pro Newstream Jakobsen.
Globalizace skončila, říká analytik Saxo Bank Steen Jakobsen
Money
Tažení za soběstatačnou Evropu
Kde v této situaci vidíte investiční příležitosti?
Vidíme čtyři oblasti, které se mění a jsou důležité z pohledu akcií. Tou první je zbrojní průmysl. A zde se bavíme především o evropském zbrojním sektoru. Akcie evropských zbrojařů připisují vyšší desítky procent. Před ukrajinskou válkou Evropa utrácela 1,2 procenta HDP na armádu, a to navzdory řečem Donalda Trumpa, který od roku 2016 tvrdil, že Evropa musí utrácet dvě procenta a přestat spoléhat na Spojené státy v obraně. V loňském roce překročily unijní výdaje na armádu 200 miliard dolarů poprvé v historii, tedy 1,5 procenta HDP. Cílem je dostat se na 2,5 procenta. Evropské firmy budou tedy nadále těžit z rostoucích výdajů na zbrojení.
Když se podíváme například na německou firmu Rheinmetall, tak u ní analytici očekávají roční růst o 15 až 20 procent minimálně po dobu dalších pěti až šesti let. Zvykli jsme si, že rychle rostoucími firmami jsou softwarové a digitální společnosti, ale najednou o 20 a víc procent rostou výrobci tanků. Ve fragmentujícím světě se Evropa bude muset postarat o svou vlastní bezpečnost. Spojené státy již několikrát daly najevo, že se do budoucna chtějí soustředit více na region Pacifiku. Evropa se tedy bude muset postarat o geopolitickou situaci tady. Podoblastí zbrojního průmyslu je kyberbezpečnost, která souvisí s výdaji na obranu. Společnosti v kyberbezpečnosti rostou také velmi rychle.
Válka na Ukrajině jasně ukázala, že každá ze světových velmocí hraje svou vlastní hru, říká Alexandr Vondra, europoslanec, bývalý ministr obrany a současný místopředseda ODS. Evropa se po ruském útoku na Ukrajinu sjednotila, což je vlastně pozitivní nechtěný důsledek agrese Vladimira Putina. Také ve Spojených státech podle Vondry pochopili, že očekávání od Ruska byla nadnesená. Nicméně světové společenství nesdílí evropské zděšení z Ruska. Čína, Indie, Írán či arabské státy hrají vlastní geopolitickou hru. „Končí utopická představa, že celý svět bude sdílet jakési univerzálně platné hodnoty,“ říká Alexandr Vondra.
Alexandr Vondra: Globální hodnoty neexistují, ukázala Ukrajina. Evropa by se měla probrat
Politika
Celá Evropa žila z levné ruské ropy
Kam se dále vyplatí investovat v dnešním světě?
Druhou oblastí je elektřina. Strávili jsme přes 200 let budováním velmi uhlíkově náročné ekonomiky, která pomohla vybudovat značné bohatství, ale nyní chceme během třiceti let bezuhlíkovou ekonomiku. Okolo 20 procent světové ekonomiky „jede“ na elektřinu a my to chceme během 30 let dostat na 60 až 80 procent.
Soběstačnost je důležitá, pokud chcete být flexibilní. Pokud jste v konfliktu s jinou zemí, nemůžete na ní být energeticky závislí. Celá Evropa jela na levné ruské energii. Nyní chce být v dodávkách elektřiny soběstatčná. Věříme tedy firmám okolo energií. Především jde o dodavatelé elektřiny z obnovitelných zdrojů, tedy solární a větrné, ale také energie z jádra. A firmám, které se pohybují v oblasti elektromobily. Právě tyto firmy budou profitovat z fragmentujícího se světa.
Proces deglobalizace se započal již před nástupem covidu, světová pandemie jej nicméně významně urychlila. Nyní se tento vývoj překlápí do fáze fragmentace, která přinese nové výzvy a příležitosti, tím pádem nové vítěze a poražené. Odezněla doba, kdy jednotícím pojítkem byla podpora globální prosperity. Do popředí se dere čas ideologií, kterým je možné ekonomický blahobyt obětovat. Současná světová vlna inflace je symptomem hlubších změn a zvyšování sazeb v USA jen jedním z faktorů v celkovém napětí na finančních trzích, míní ekonom J&T Banky David Havrlant.
David Havrlant z J&T: Konec globalizace. Kdo bude novým vítězem i poraženým?
Názory
Teď mají ruskou ropu nahradit levné baterie z Číny?
Kde ještě vidíte potenciál růstu?
Třetí oblastí jsou technologie. Hodně se mluví o polovodičích, o čipech. Třeba americký „chips act“ je největší podporou amerického průmyslu od druhé světové války. Má za úkol přesunout většinu produkce polovodičů z Číny. Korunním klenotem v Evropě je holandská společnost ASML. V Evropě v dalších letech uvidíme razantní nárůst investic v odvětví polovodičů.
Z dalších technologických odvětví věříme systémům umělé inteligence a také bateriím. Baterie budou obrovsky důležité. Bez nich nelze elektrifikovat dopravu. Aktuálně se mluví výměně jedné závislosti za jinou. Dekády jsme byli závislí na ruském plynu a nyní se stáváme závislými na čínských bateriích a solárních panelech. Čínská společnost Catl aktuálně vede globální bateriový závod. Dalšími předními společnostmi na poli baterií je švédská Northvolt a norská Freyr, která nedávno vstoupila na newyorkskou burzu.
Ceny energií pro koncové odběratele budou během tohoto roku zřejmě ještě klesat. A to i přesto, že situace na energetické burze se ustálila a velkoobchodní ceny se už příliš měnit nebudou. Na úroveň z období před energetickou krizí se ovšem ceny energií nevrátí. I proto budou lidé pokračovat v úsporách ve spotřebě. Shodli se na tom zástupci oborové asociace a dodavatelů.
Ceny energií pro odběratele se ještě sníží, míní experti. Ale na úroveň roku 2020 už neklesnou
Money
Zlatu i dalším kovům se bude dařit
A jak to vidíte v oblasti komodit?
Zelená transformace a elektrifikace vyžaduje hodně kovů. Pokud se podíváme na investice do těžebních firem, tak zjistíme, že jsou historicky nízké. Jsou na úrovni, kde byly pár let před finanční krizí, takže na úrovni let 2003 až 2004. Do těžby potřebujeme investovat mnohem více. Dva zásadní kovy, kde vidíme potenciál, jsou lithium a měď. Lithium bude v dohledné budoucnosti kritické pro baterie a bez mědi se nedá dělat elektrifikace.
A co takové zlato?
Ve fragmentovaném světě očekáváme, že se bude zlatu dařit. Země skupiny BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika) a další poslední dobou hodně mluví o „Nové rozvojové bance“, která by měla být alternativou Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB). Tyto země se chtějí zbavit závislosti na americkém dolaru a vydávat více dluhopisů v domácí měně. Pokud se vydají touto cestou, tak si myslím, že to povede k vysokým rozpočtovým schodkům, a to posílí zlato, protože se z něj stane ještě důležitější uchovatel hodnoty v rozvíjejících se ekonomikách.
Když se nad tím zamyslíte, tak dává smysl, že v minulosti MMF a SB trvaly na tom, aby rozvíjející se země vydávaly dluhopisy v dolarech. Jednak to byla hlavní rezervní měna, ale hlavním důvodem bylo, že to politiky vede k určité fiskální odpovědnosti. Protože pokud budou nezodpovědné, jejich měny razantně oslabí a potom mají problém se splácením dluhu v dolarech. Pokud ale tyto země začnou vydávat více dluhopisů v jejích domácí měně, tak vám garantuji, že to povede k vysoké inflaci v těchto zemích, protože to neukočírují.
Statistiky Světové rady pro zlato hlásí rekordní nákupy drahého kovu z centrálních bank po celém světě. Oproti 10 let starému rekordu se v prvním letošním čtvrtletí pořizovalo ještě o 34 procent více a to celkem 228 tun. Největší kupci jsou pak mezi centrálními bankami v Asii. Zásoby zlata si o dvě tuny doplnila i ČNB a hodlá nakupovat podle guvernéra Aleše Michla ještě mnohem více.
Centrální banky nakupují zlato jako divé, ČNB není výjimkou
Trhy
Vše bude dražší
Jak to bude vypadat s inflací ve zbytku světa?
Pokud se zeptáte typického ekonoma, tak vám řeknou, že i když se inflace brzy nevrátí na dvě procenta, tak se k tomu přiblíží. My si myslíme, že nás dlouhodobě čeká inflace v rozpětí tří až čtyř procent, blíže ke čtyřem procentům než ke třem. K tomuto závěru nás vede skutečnost, že vše, co jsme měli během globalizace, zařadilo zpátečku.
Pokud nemůžete mít hladce fungující globální ekonomiku, potřebujete více investic. Zdroje však budou hůře dostupné, vše bude dražší. Budeme mít vyšší sazby a budeme je mít vyšší déle, ale trh to zatím stále nepochopil. Když se podíváme na americký desetiletý inflační swap, je na úrovni 3,5 procenta. Velkou neznámou je tlak na růst mezd. Ze 70. let víme, že pokud se dostaneme do mzdově inflační spirály, je velmi složité se z ní dostat.
Peter Garnry
Začal pracovat v Saxo Bank v roce 2010 jako vedoucí kapitálové strategie. V roce 2016 se stal vedoucím týmu kvantitativních strategií, který se zaměřuje na aplikaci počítačových strategií na finanční trhy. Vytváří obchodní strategie a analýzy akciových trhů i jednotlivých firemních akcií pomocí pokročilých statistik a modelů. Garnry vystudoval Ekonomii a řízení podniku na Copenhagen Business School na kterou navázal studiem Správy investic a výzkumné analýzy v rámci CFA Institute. Před nástupem do Saxo Bank v roce 2010 se podílel na založení fintechového startupu UPSIDO.
Magazín newstream CLUB
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.
Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba.
Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
