Další kolo bankovní paniky. Roztáčejí ho sociální sítě, akcie amerických bank padají
V USA se rozjíždí další kolo bankovní paniky, živí ji vydatně i fámy na sociálních sítích. Banky ale těžce nesou též další zvýšení základního úroku centrální banky, k němuž došlo včera, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Akcie PacWest Bancorp se hroutí až skoro o 60 procent, Western Alliance Bancorp až o 55 procent a First Horizon až o 40 procent. Souhrnný ukazatel bankovních akcií, KBW, padá na nová víceletá minima (viz graf).
Akcie těchto bank se ocitají pod mohutným tlakem sociálních sítí, který dále živí jejich pád. A to v duchu takzvaných sebenaplňujících se proroctví, kdy banka nakonec může zcela zkolabovat jen proto, že se na sítích začne rychle šířit fáma, že se tak stane.
Guvernér ČNB Michl viní z inflačních rizik hlavně Fialovu vládu, neboť ta hospodaří s historicky rekordním schodkem. Obava ČNB z přetrvávající vysoké inflace houstne, poprvé po letech končí hlasování její bankovní rady nejtěsnějším možným výsledkem, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Guvernér ČNB Michl viní z inflačních rizik hlavně Fialovu vládu, neboť ta hospodaří s historicky rekordním schodkem
Názory
Zejména právě menší regionální banky, jako jsou ty jmenované, ovšem objektivně těžce snášejí pokračující růst úrokových sazeb v americké ekonomice. Tamní centrální banka v rámci svého boje s neústupnou inflací včera rozhodla opět navýšit základní úrokovou sazbu, nyní o 0,25 procentního bodu, až na 5,25 procenta. Výše tato sazba byla naposledy v březnu 2001.
Americký Federální rezervní systém (Fed) schválil své desáté zvýšení úrokových sazeb za něco málo přes rok. V jednomyslném rozhodnutí, které trhy široce očekávaly, zvýšil Fed svou základní výpůjční sazbu o 0,25 procentního bodu. Zvýšení posouvá sazbu do cílového rozmezí 5 až 5,25 procenta, což je nejvíce od srpna 2007, uvedl server CNBC.
Nejvyšší za šestnáct let. Fed zvýšil sazby o čtvrt bodu
Money
Vysoké úroky napříč celou americkou ekonomikou, které jdou ruku v ruce se zvyšováním úroků v podání centrální banky, doléhají na americké bankovnictví nepříznivě dvěma zásadním způsoby.
Zaprvé, způsobují růst úrokových sazeb například na krátkodobých vládních dluhopisech, třeba jednoletých. Ty jsou pak mnohem lépe úročeny než bankovní vklady. Střadatelé si tak své úspory z banky nezřídka vybírají, aby je vložili právě do dluhopisů.
Zadruhé, způsobují pokles cen dlouhodobých dluhopisů, třeba desetiletých. Jenže do nich banky v uplynulé době zhusta investovaly prostředky klientů, kteří si u nich uložili peníze ve formě vkladů. Když si nyní chtějí klienti své vklady vybrat, činí tak mnohdy poměrně houfně, což banky dostává pod tlak.
Evropská centrální banka (ECB) zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Rada guvernérů rozhodla o zvýšení úroků posedmé za sebou, i když tempo zvyšování zpomalilo. Zpřísňováním měnové politiky se banka snaží dostat pod kontrolu inflaci, která stále zůstává vysoká. ECB v dnešním prohlášení současně uvedla, že od července přestane znovu investovat peníze ze splatného dluhu v rámci svého programu nákupu aktiv APP.
ECB posedmé za sebou zvýšila úroky. Inflace stále zůstává vysoká
Money
Musí zvážit prodej svých dlouhodobých dluhopisů „pod cenou“, aby měly na výplatu vkladů. Jenže prodejem dluhopisů „pod cenou“ signalizují, že je „něco v nepořádku“. Zaměřují se pak na ně o to více právě sociální sítě jako na „slabé kusy“, online se rychle šíří strach z krachu, což jen vede další klienty k tomu, že si své vklady vybírali. A to může nutit danou banku prodávat své investice „pod cenou“ v ještě větším rozsahu.
Tento začarovaný kruh pak vede akcionáře banky k tomu, že se v obavě, že nebude přetnut, zbavují jejích akcií, aby zamezili svým dalším ztrátám. Postižená banka se pak ocitá v kolapsovém stavu, kdy rychle naráz ztrácí důvěru střadatelů i akcionářů. A bez této důvěry je kterákoli banka v podstatně zbankrotovaná.
Další komentáře Lukáše Kovandy čtěte zde
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
