Zajímá nás
Dluh USA nebezpečně kyne, může za to Fed. Nějaká forma „resetu“ je nevyhnutelná, říká Sorosův muž
Celková výše dluhu USA zhruba 573krát převyšuje roční výkon české ekonomiky, varuje dlouholetý investiční stratég George Sorose. Bankovní krize v USA přitom prý teprve začíná, komentuje rostoucí zadlužení Spojených států i tamní bankovní krizi ekonom Lukáš Kovanda.
Celková výše dluhu USA je zhruba 200 bilionů dolarů, v přepočtu přibližně 4300 bilionů korun, varuje Stanley Druckenmiller, dlouholetý investiční stratég miliardáře George Sorose. Cituje jej agentura Bloomberg. Pro srovnání, letošní celoroční HDP Česka bude zhruba 7,5 bilionu korun. Dluh USA tedy tuto hodnotu převyšuje přibližně 573krát.
Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se v prvním čtvrtletí v přepočtu na celý rok zvýšil o 1,1 procenta. Je to nečekaně prudké zpomalení z 2,6 procenta ve čtvrtém kvartálu, uvedlo ve svém rychlém odhadu americké ministerstvo obchodu. Analytici očekávali, že největší ekonomika světa zpomalí růst pouze na dvě procenta.
Šok pro Američany. Ekonomika ve čtvrtletí zabrzdila, jak nikdo nečekal
Money
Nebezpečně kynoucí americký dluh
Druckenmiller započítává nejen stávající dluh samotný, ale i současnou hodnotu všech plateb, které bude třeba ze zákona uskutečnit. Do roku 2040 například veškeré daně vybrané v USA na celostátní úrovni půjdou na starobní důchody.
Podle Druckenmillera za nebezpečně kynoucí americký dluh může také tamní centrální banka, která dlouhé roky provozovala extrémně expanzivní měnovou politiku, lidově řečeno „tištění stovek miliard dolarů“. Za ně nakupovala dluh americké vlády, který stále ve velkém objemu drží, takže vytváří falešnou iluzi, jak říká Druckenmiller, že s problémem extrémního veřejného zadlužení může vládě USA pomoci.
V USA klesají úvěry nejvíce v historii. Zvyšuje se tak riziko recese v USA, která by neblaze dolehla i na Česko.
Lukáš Kovanda: Krize v USA už je téměř nevyhnutelná. Dopadne i na Čechy
Názory
Centrální banka USA vlastně svým „tištěním stovek miliard“ ještě jednotlivé americké vlády vybízela k rozpočtově nezodpovědnému jednání. Nějaká forma „resetu“ se tak nyní zdá být nevyhnutelná. S nedozírnými následky pro globální ekonomiku.
Nedávné pády regionálních bank v USA předjímají vrchol utahování měnových podmínek, i když se velmi pravděpodobně nepřetaví v kataklyzmatický šok, který by poslal americkou a nejspíše i světovou ekonomiku ke dnu. Nastávající zpřísnění úvěrových podmínek v základním scénáři makroekonomického výhledu nicméně přispěje k přechodnému oslabení domácí spotřeby a urychlí tak nástup poptávkové dezinflace. Ta umožní postupnou normalizaci měnové politiky vedoucí ke zrychlení ekonomického růstu na trendové hodnoty v průběhu příštího roku.
David Havrlant: Střední, lepší, bankovní Kalijuga
Názory
Příliš agilní Fed
Druckenmiller nevidí příliš náznaků zlepšování situace. Naopak, když se v březnu otřásal bankovní sektor v USA a padla Silicon Valley Bank, americká centrální banka hned přispěchala na pomoc a zvrátila i ten malý progres, který do té doby učinila alespoň nějakým snížením své obří rozvahy. Právě bobtnající rozvaha americké centrální banky odráží její extrémně expanzivní měnovou politiku uplynulých let. A tedy i rostoucí veřejné zadlužování.
Takováto „asymetrická odpověď“ americké centrální banky na vývoj v tamní ekonomice je podle Druckenmillera tím zásadním, co zákonodárce ve Washingtonu vede k tomu, že rostoucí veřejné zadlužení zatím nijak rázně neřeší. Asymetrie tkví v tom, že centrální banka i na relativně malé otřesy, třeba ten zmíněný březnový bankovní, reaguje velmi agilně, poskytováním nové likvidity čili pumpováním nových podpůrných peněz.
Americká centrální banka již ve středu oznámí nové hodnoty základních úrokových sazeb. Očekává se, že sazby porostou, a téměř unisono zní, že nárůst bude činit 25 bazických bodů. Zároveň se téměř všichni shodují na tom, že v aktuálním cyklu půjde o poslední zvýšení sazeb. Důvod? Strach o finanční stabilitu.
Fed se chystá zvýšit sazby. Bude to naposledy až do příští bubliny
Money
Druckenmillera by tak nepotěšila aktuální slova Roberta Kaplana, bývalého člena vedení americké centrální banky. Podle něj je bankovní krize v USA stále teprve na svém začátku, pročež by americká centrální banka tak měla nyní upustit od dalšího zvyšování své základní úrokové sazby. Se snižováním objemu její rozvahy, a tedy i s tlakem na snížení tempa růstu veřejného zadlužování, by přitom bylo slučitelné spíše další zvyšování základních úrokových sazeb.
Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy čtěte zde
Bankovní krize ve Spojených státech pokračuje a její důsledky se budou projevovat i v příštích letech. Ve své výroční zprávě pro akcionáře to uvedl šéf největší americké banky JPMorgan Chase v Co Jamie Dimon. Zdůraznil nicméně, že nynější krize není srovnatelná s globální finanční krizí z roku 2008.
Bankovní krize v USA ještě neskončila, říká vlivný americký bankéř
Money
Magazín newstream CLUB
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.
Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba.
Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
