Za zdražování výstavby nemůže cena stavebních materiálů, říká Jaroslav Koutňák z PSP Engineering
Rozhodně by bylo potřeba otevřít nové lomy na stavební suroviny, domnívá se Jaroslav Koutňák, generální ředitel strojírenské společnosti PSP Engineering. Ta dodává stroje, zařízení, technologické linky a investiční celky pro výrobu cementu a vápna, zpracování rud, lomového kamene, písku, štěrkopísku, uhlí a ostatních materiálů. Za posledních čtyřicet let nebyl v Česku otevřen žádný nový lom.
Otevřít nový lom je boj. Minulá vláda sice vytipovala asi 50 lokalit, které by se měly stát strategickým zdrojem. Zájem společnosti získat stavební materiál však naráží na zájmy jednotlivců. „Připomíná to debatu o úložišti jaderného paliva,“ říká Koutňák. Nový zdroj by podle něj byl potřeba, protože společenský zájem převažuje.
Česku však nedostatek stavebních surovin nehrozí. Výstavba dálnic, bytů nebo elektrárny Dukovany není limitovaná množstvím stavebních materiálů. Koutňák uvádí jako příklad jednu konkrétní cementárnu na Slovensku. Její zásoby pro výrobu cementu jsou podle něj na dalších pět set let.
V době, kdy se zásoby kameniva a písku po celém světě tenčí, získává recyklace stavebního odpadu stále větší význam – a Česká republika zaujímá v tomto směru čelní pozici. 
Demolicí to nekončí. Čeští stavbaři stále častěji recyklují stavební materiály, řadí se ke světové špičce
Zprávy z firem
Nové lomy jako nutnost
Otázkou je, zda se mají otevírat další lomy v Česku, nebo zda není výhodnější stavební materiál dovážet z ciziny. Na to má Koutňák jednoznačnou odpověď. Klíčem je logistika. Cena za dopravu.
Nyní se jeho firma uchází například o zakázku na dobudování lomu v Norsku, kde se má těžit třináct milionů tun suroviny ročně. To odpovídá téměř celé těžbě kamene v Česku. Jenže cena za kvalitní kámen se pohybuje kolem pěti set korun za tunu. Náklady na dopravu značně převyšují cenu suroviny. Proto se musí těžit co nejblíže spotřebě, čili v Česku.
Recyklace stavebních materiálů už není okrajové téma. Zejména u skla, betonu a sádrokartonu se začíná prosazovat model, který snižuje emise, zefektivňuje výrobu a reaguje na tlak legislativy i rostoucí ceny primárních surovin. Podle Michala Širokého, experta na recyklace ve společnosti Saint-Gobain, se cirkulární ekonomika stává nezbytností. Technologickou, ekologickou i ekonomickou.
Cirkulární stavebnictví nabírá tempo. Sklo, beton i sádrokarton míří do druhého života
Zprávy z firem
Důležitější než množství je kvalita
Víc než množství je důležitá kvalita materiálu. Na výstavbu vysokorychlostní železnice je potřeba kamenivo o určité kvalitě, a té není tolik. Proto je potřeba otevírat nové lomy. Koutňák se nedomnívá, že za zdražováním výstavby, třeba i bytové, stojí vzrůstající cena stavebních materiálů. „Cena cementu kopíruje inflaci. Není to žádný extrém. Navíc v betonu je cement zastoupen z jedné pětiny,“ vysvětluje šéf PSP Engineering. Zdražování stavebních hmot není o ceně suroviny, ale o ceně lidské práce. S tím, jak je nedostatek lidí ve stavebnictví, roste jejich cena.
Míra investiční aktivity v dané zemi se dá podle Koutňáka rozpoznat podle jednoduchého měřítka, tedy spotřeby cementu na hlavu. Rozvinuté ekonomiky s hotovou infrastrukturou, jako je ta evropská, mají nyní tuto spotřebu konstantní na úrovni kolem čtyř set kilogramů cementu na hlavu. V zemích, které intenzivně budují infrastrukturu, je tato spotřeba dvakrát či třikrát vyšší. „Týká se to zejména Asie,“ říká.
Jako příklad uvádí Uzbekistán, který začal komunikovat se západním světem, buduje infrastrukturu a spotřeba cementu tam začala rychle růst. PSP Engineering tam postaví na klíč cementárnu za téměř čtyři miliardy korun. „Našim primárním produktem jsou investiční celky,“ říká Koutňák. Takových projektů postavila firma po světě stovky.
„S tím, jak je v některých oblastech stavební boom, chodíme po světě. V Íránu jsem v roce 2000 trávil Vánoce na stavbě továrny na zpracování hliníku. Máme tam postavených deset cementáren, ale teď je tam mrtvo,“ popisuje Koutňák.
Úzké parcely, které města považují za nezastavitelné, se mohou stát odpovědí na bytovou krizi. V Lucembursku vznikl první 3D tištěný dům široký pouhé tři metry
Bydlení z tiskárny. Lucembursko-český experiment ukazuje, jak využít pozemky, které města odepsala
Reality
V Brazílii postavila firma v osmdesátých letech deset cementáren. „Na Kubě je jedna cementárna, kterou jsme také stavěli.“ Osmdesát procent byznysu strojírenské společnosti z Přerova tvoří zahraniční trhy. Přesto nyní ředitel firmy vidí mírné oživení i v Evropě a v Česku.
Recyklace jako budoucnost
Společnost PSP Engineering se kromě výstavby investičních celků a výroby strojů na zpracování surovin věnuje i výzkumu a testování. Zaměřuje se například na recyklaci stavebních materiálů. „Do budoucna se recykláty jistě budou využívat. Musí se kolem nich vytvořit infrastruktura, aby vznikla kvalita v dostatečném objemu,“ popisuje.
Jaroslav Koutňák byl hostem podcasu Realitní Club. Epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ji také na vaší oblíbené podcastové platformě. Jsme na Spotify i Apple Podcasts.
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
