Partneři projektu

Za zdražování výstavby nemůže cena stavebních materiálů, říká Jaroslav Koutňák z PSP Engineering

Dalibor Martínek

Rozhodně by bylo potřeba otevřít nové lomy na stavební suroviny, domnívá se Jaroslav Koutňák, generální ředitel strojírenské společnosti PSP Engineering. Ta dodává stroje, zařízení, technologické linky a investiční celky pro výrobu cementu a vápna, zpracování rud, lomového kamene, písku, štěrkopísku, uhlí a ostatních materiálů. Za posledních čtyřicet let nebyl v Česku otevřen žádný nový lom.

Otevřít nový lom je boj. Minulá vláda sice vytipovala asi 50 lokalit, které by se měly stát strategickým zdrojem. Zájem společnosti získat stavební materiál však naráží na zájmy jednotlivců. „Připomíná to debatu o úložišti jaderného paliva,“ říká Koutňák. Nový zdroj by podle něj byl potřeba, protože společenský zájem převažuje.

Česku však nedostatek stavebních surovin nehrozí. Výstavba dálnic, bytů nebo elektrárny Dukovany není limitovaná množstvím stavebních materiálů. Koutňák uvádí jako příklad jednu konkrétní cementárnu na Slovensku. Její zásoby pro výrobu cementu jsou podle něj na dalších pět set let.

Recyklovaný stavební materiál pro další využití

Demolicí to nekončí. Čeští stavbaři stále častěji recyklují stavební materiály, řadí se ke světové špičce

V době, kdy se zásoby kameniva a písku po celém světě tenčí, získává recyklace stavebního odpadu stále větší význam – a Česká republika zaujímá v tomto směru čelní pozici. 

Přečíst článek

Nové lomy jako nutnost

Otázkou je, zda se mají otevírat další lomy v Česku, nebo zda není výhodnější stavební materiál dovážet z ciziny. Na to má Koutňák jednoznačnou odpověď. Klíčem je logistika. Cena za dopravu.

Nyní se jeho firma uchází například o zakázku na dobudování lomu v Norsku, kde se má těžit třináct milionů tun suroviny ročně. To odpovídá téměř celé těžbě kamene v Česku. Jenže cena za kvalitní kámen se pohybuje kolem pěti set korun za tunu. Náklady na dopravu značně převyšují cenu suroviny. Proto se musí těžit co nejblíže spotřebě, čili v Česku.

Recyklovaný stavební materiál pro další využití

Cirkulární stavebnictví nabírá tempo. Sklo, beton i sádrokarton míří do druhého života

Recyklace stavebních materiálů už není okrajové téma. Zejména u skla, betonu a sádrokartonu se začíná prosazovat model, který snižuje emise, zefektivňuje výrobu a reaguje na tlak legislativy i rostoucí ceny primárních surovin. Podle Michala Širokého, experta na recyklace ve společnosti Saint-Gobain, se cirkulární ekonomika stává nezbytností. Technologickou, ekologickou i ekonomickou.

Přečíst článek

Důležitější než množství je kvalita

Víc než množství je důležitá kvalita materiálu. Na výstavbu vysokorychlostní železnice je potřeba kamenivo o určité kvalitě, a té není tolik. Proto je potřeba otevírat nové lomy. Koutňák se nedomnívá, že za zdražováním výstavby, třeba i bytové, stojí vzrůstající cena stavebních materiálů. „Cena cementu kopíruje inflaci. Není to žádný extrém. Navíc v betonu je cement zastoupen z jedné pětiny,“ vysvětluje šéf PSP Engineering. Zdražování stavebních hmot není o ceně suroviny, ale o ceně lidské práce. S tím, jak je nedostatek lidí ve stavebnictví, roste jejich cena.

Míra investiční aktivity v dané zemi se dá podle Koutňáka rozpoznat podle jednoduchého měřítka, tedy spotřeby cementu na hlavu. Rozvinuté ekonomiky s hotovou infrastrukturou, jako je ta evropská, mají nyní tuto spotřebu konstantní na úrovni kolem čtyř set kilogramů cementu na hlavu. V zemích, které intenzivně budují infrastrukturu, je tato spotřeba dvakrát či třikrát vyšší. „Týká se to zejména Asie,“ říká.

Jako příklad uvádí Uzbekistán, který začal komunikovat se západním světem, buduje infrastrukturu a spotřeba cementu tam začala rychle růst. PSP Engineering tam postaví na klíč cementárnu za téměř čtyři miliardy korun. „Našim primárním produktem jsou investiční celky,“ říká Koutňák. Takových projektů postavila firma po světě stovky.

„S tím, jak je v některých oblastech stavební boom, chodíme po světě. V Íránu jsem v roce 2000 trávil Vánoce na stavbě továrny na zpracování hliníku. Máme tam postavených deset cementáren, ale teď je tam mrtvo,“ popisuje Koutňák.

Dům z D tisku

Bydlení z tiskárny. Lucembursko-český experiment ukazuje, jak využít pozemky, které města odepsala

Úzké parcely, které města považují za nezastavitelné, se mohou stát odpovědí na bytovou krizi. V Lucembursku vznikl první 3D tištěný dům široký pouhé tři metry

Přečíst článek

V Brazílii postavila firma v osmdesátých letech deset cementáren. „Na Kubě je jedna cementárna, kterou jsme také stavěli.“ Osmdesát procent byznysu strojírenské společnosti z Přerova tvoří zahraniční trhy. Přesto nyní ředitel firmy vidí mírné oživení i v Evropě a v Česku.

Recyklace jako budoucnost

Společnost PSP Engineering se kromě výstavby investičních celků a výroby strojů na zpracování surovin věnuje i výzkumu a testování. Zaměřuje se například na recyklaci stavebních materiálů. „Do budoucna se recykláty jistě budou využívat. Musí se kolem nich vytvořit infrastruktura, aby vznikla kvalita v dostatečném objemu,“ popisuje.

Jaroslav Koutňák byl hostem podcasu Realitní Club. Epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ji také na vaší oblíbené podcastové platformě. Jsme na Spotify i Apple Podcasts. 

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Stavebnictví nemůže za drahé bydlení. Stavíme za třetinu prodejní ceny, říká šéf Hochtief CZ

Přečíst článek
Evžen Korec, majitel Ekospolu

PODCAST: Oživení na realitním trhu bude trvat rok, říká Evžen Korec. Za poslední čtvrtletí se prodalo jenom čtyři sta bytů

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Po Trumpově zvýšení globálních cel si EU pohorší. A kdo je vítězem?

Americký prezident Donald Trump
ČTK
Lukáš Kovanda

Průměrná celní sazba USA na dovoz z EU – po pátečním zneplatnění recipročních cel a po sobotním zvýšení globálního cla – stoupne dovozní přirážka pro evropské firmy o necelý procentní bod, ze zhruba 11 na 12 procent. Vítězi zneplatnění jsou Brazílie, Čína či Indie.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívala nejprve v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby, kterou ovšem včera Trump zvedl na maximální možnou úroveň patnácti procent.

Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Cla začnou platit na výročí ruské invaze

Plošná patnáctiprocentní sazba začne platit 24. února (tedy na čtvrté výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu, pozn. red.) minutu po půlnoci washingtonského času. Z patnáctiprocentní sazby uvalené na celý svět však je vyloučena celá řada produktů, například kovy vzácných zemin, farmaceutické přípravky, některé druhy elektroniky a samozřejmě také zboží, které podléhá sektorovým clům, jako je ocel, hliník nebo automobily.

Šéf Fedu Jerome Powell

Týden tradera: Trhy znejistěl opatrný Fed i napětí na Blízkém východě

Americké akcie se v minulém týdnu dokázaly oklepat, otázky ale zůstávají. Index S&P 500 se vrátil blíže k hranici 6 900 bodů, investoři však dál vyhodnocují signály z centrální banky i rostoucí geopolitická rizika.

Přečíst článek

Patnáctiprocentní globální sazba nejenže respektuje prakticky všechna osvobození, která se týkala recipročních cel, ale navíc ještě od cla plošně osvobozuje produkci leteckého průmyslu – toto osvobození dosud obsahovaly jen obchodní úmluvy USA s EU, Británií a několika dalšími ekonomikami.

Průměrná efektivní celní sazba, kterou USA uplatňují na dovoz ze světa, tak klesne z úrovně 13,6 procenta, která platila před pátečním verdiktem Nejvyššího soudu USA, na zhruba 12 procent. A to právě díky značnému počtu osvobozených produktů.

Skutečná celní sazba je tak zhruba o tři procentní body nižší než deklarovaná sazba 15 procent. Průměrná efektivní sazba čítající zhruba 12 procent je nejnižší od loňského „dne osvobození“, kdy Trump začátkem dubna uvalil takřka na všechny země světa takzvaná reciproční cla, která v pátek Nejvyšší soud zneplatnil.

Vyšší přirážky na ocel či hliník platí

Sektorově specifická cla zůstávají nadále v platnosti, protože stála a stojí na jiném právním základě než cla reciproční. Jde o zmíněné 50procentní clo na ocel a hliník či o 25procentní clo na automobily.

Fabio Panetta

Trumpova cla zasáhla hlavně Američany, říká guvernér Italské centrální banky Panetta

Americká ekonomika nesla podle člena Rady guvernérů Evropské centrální banky Fabia Panetty většinu nákladů cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem. Panetta to uvedl na výroční akci Assiom-Forex v Benátkách.

Přečíst článek

Průměrná efektivní celní sazba, kterou USA uplatňují na dovoz z EU, stoupne na zhruba 12,2 procenta, a to z úrovně 11,3 procenta, která platila do zneplatnění recipročních cel Nejvyšším soudem.

Jak zachycuje graf Bloombergu níže, vycházející ze struktury zahraničního obchodu roku 2024, celkové Trumpovo celní navýšení na dovoz z EU činí k dnešku 10,7 procentního bodu. Do verdiktu Nejvyššího soudu přitom představovalo 9,8 procenta. To jsou tedy navýšení, která Trump uskutečnil během svého druhého funkčního období, od ledna 2025. 

 

Přitom podle institutu Bruegel činila před lednem 2025 průměrná celní sazba, kterou Spojené státy uplatňovaly na dovoz z EU, celkem 1,47 procenta. Pokud tuto vstupní sazbu přičteme k Trumpovým zmíněným navýšením, dostáváme uvedené cifry 11,3, respektive 12,2 procenta.

I přes sobotní navýšení globální celní sazby o pět procentních bodů tedy sazba vztažená k EU narůstá vskutku pouze o necelý procentní bod v porovnání se situací před zneplatněním recipročních cel.

V případě zemí jako Brazílie, Čína či Indie dokonce dochází k masivnímu poklesu uplatňované celní sazby v porovnání se situací přes zneplatněním recipročních cel (viz opět graf Bloombergu).  

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Biohacking: Je vám venku pořád zima? Nebojte, i pocit tepla se dá natrénovat

Klíčem je pochopení, jak tělo na chlad reaguje a jak vytvořit podmínky pro příjemný a bezpečný pobyt venku i v zimních měsících.
iStock
Alžběta Shejbalová

Pokles teplot, kratší dny a absence zeleně v zimních měsících vytvářejí přirozený odpor k pobytu venku. Také nás může odrazovat představa, že chlad znamená vyšší riziko nemoci nebo že zimní pohyb venku je pocitově nepříjemný. Tělo ale disponuje sofistikovanými mechanismy termoregulace, které lze postupně trénovat, a vystavení chladnému vzduchu přináší pozitiva pro metabolismus, imunitní odpověď a náladu.

Klíčem je pochopení, jak tělo na chlad reaguje a jak vytvořit podmínky pro příjemný a bezpečný pobyt venku i v zimních měsících. Když je tělo vystaveno chladu, aktivuje řadu adaptačních mechanismů. Základní odpovědí je vazokonstrikce, tedy zúžení cévek v periferních oblastech pro minimalizaci tepelných ztrát.

Zároveň začíná produkce tepla v kosterním svalstvu, což může vést k třesu, který je vlastně nedobrovolným zapojením svalů pro generování tepla. U lidí, kteří jsou pravidelně vystavováni chladu, dochází k adaptaci a tělo se učí efektivněji udržovat teplotu bez třesu.

Jedním z klíčových mechanismů je aktivace hnědé tukové tkáně, což je specializovaný typ tuku, který slouží k přímé přeměně energie na teplo prostřednictvím mitochondrií. Hnědý tuk je hojný u novorozenců, ale u dospělých jeho množství obvykle klesá. Studie však ukazují, že pravidelné vystavení chladu může zvýšit množství hnědé tukové tkáně i u dospělých, což má benefity i pro metabolické zdraví, včetně lepší regulace glykemie a zvýšeného metabolismu.

Imunitní systém vs. studený vzduch

Imunitní systém je dalším aspektem ovlivněným zimním pobytem venku. Venkovní vzduch, i když studený, je obvykle čistší a obsahuje méně patogenů než ten uvnitř přetopených prostor sdílený s mnohými. Existují však určité fyziologické změny spojené s chladem, které mohou mít negativní vliv na imunitu. Chladný vzduch například může snižovat aktivitu řasinek na povrchu buněk dýchacích cest a zhoršuje lokální imunitní odpověď v nose, což může zhoršovat schopnost těla odstraňovat patogeny.

ilustrační foto

Biohacking: Jak přeprogramovat kůži, aby přežila mráz

Zima je pro kůži obdobím výrazné zátěže, a to především z hlediska dlouhodobé integrity kožní bariéry. Kůže je metabolicky aktivní orgán, který reaguje na změny prostředí a zimní podmínky kombinují hned několik stresorů současně. Nízké teploty, suchý vzduch, vítr, omezené sluneční záření, časté přechody mezi venkovním chladem a přetopenými interiéry a zároveň změny vnitřního prostředí organismu vytvářejí soubor vlivů, na které lidská kůže evolučně není ideálně adaptována. Prvním praktickým krokem je proto uvědomění si, že zimní přístup a potenciálně péče by měla být jiná než letní, a zaměřená na ochranu a stabilizaci.

Přečíst článek

Historicky byly populace trvale vystavené chladu bez možnosti úplného zahřátí náchylnější k respiračním onemocněním, protože nepřerušený chladový stres aktivuje kortizol a potlačuje imunitní funkci. Klíčový rozdíl spočívá v možnosti regenerace. Pravidelná krátkodobá expozice mírnému chladu s následným návratem do tepla funguje jako hormeze, což je prospěšný krátkodobý stres, který posiluje celkovou odolnost organismu.

Při správném oblečení a postupné adaptaci tělo tyto mechanismy kompenzuje a benefit převažuje nad rizikem. Studený vzduch stimuluje sympatický nervový systém a může zlepšovat cirkulaci, což dlouhodobě podporuje kardiovaskulární zdraví, pokud je expozice střídána s obdobím tepla a regenerace.

Nechce se vám v zimě ven? Chyba!

Z hlediska mentálního zdraví je pobyt venku v zimě zásadní pro udržení cirkadiánních rytmů a regulaci nálady. I když je zimní světlo slabší než v létě, stále poskytuje dostatečnou intenzitu pro synchronizaci vnitřních hodin. Expozice dennímu světlu, zejména v ranních hodinách, podporuje produkci serotoninu a reguluje večerní uvolňování melatoninu, což zlepšuje kvalitu spánku.

ilustrační foto

Biohacking: Když stres vyhraje, aneb proč vás ani zdravý životní styl nezachrání

Stres patří k nejčastěji používaným pojmům v souvislosti se zdravím, zároveň však k těm, jejichž skutečný dopad a mechanismy bývají zjednodušovány. Často je vnímán jako něco, co je třeba eliminovat nebo snížit, či alespoň kontrolovat. Z biologického hlediska je stres základním adaptačním mechanismem, bez kterého by organismus nebyl schopen přežít. Problémem je jeho chronická, špatně regulovaná forma a prostředí, ve kterém se z krátkodobé adaptační reakce stává trvalý stav.

Přečíst článek

Lidé trpící zimní depresí často vykazují nedostatek této expozice, protože tráví většinu dne uvnitř. Pohyb venku v zimě zároveň kombinuje benefit fyzické aktivity s expozicí světlu, což může být efektivnější než pobyt uvnitř i při jasném počasí za oknem. Studený vzduch má také stimulující efekt na bdělost a může zlepšovat kognitivní funkce.

Prakticky vzato, klíčem k příjemnému pobytu venku v zimě je správné oblékání a postupná adaptace. Oblékání ve vrstvách umožňuje flexibilitu podle intenzity aktivity a teploty. Ruce, nohy a hlava jsou místa s vysokou ztrátou tepla a tak kvalitní rukavice, teplé ponožky a čepice nebo čelenka mohou výrazně zlepšit komfort. U nohou je důležité, aby obuv nebyla příliš těsná, protože tlak na prsty snižuje cirkulaci a zvyšuje pocit chladu.

Tělo potřebuje čas na adaptaci, většinou v řádu dnů až týdnů, přičemž je důležité zapojení fyzické aktivity, protože pohyb generuje teplo a zlepšuje cirkulaci. I mírnější aktivity jako pomalá procházka venku mohou být příjemné, pokud je člověk aklimatizovaný a správně oblečený.

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Biohacking: Na prochlazení je dobrý nejen olej z oliv, ale i jejich listy (ilustrační foto)

Biohacking: Na prochlazení je dobrý nejen olej z oliv, ale i jejich listy

Přečíst článek
potraviny

Biohacking: Miliardy bakterií na obalu nic nezaručují. Co skutečně rozhoduje o účinku probiotik

Přečíst článek
skořice

Biohacking: Proč nás podzimní koření hřeje, i když se tělesná teplota nezvyšuje

Přečíst článek