Cirkulární stavebnictví nabírá tempo. Sklo, beton i sádrokarton míří do druhého života
Recyklace stavebních materiálů už není okrajové téma. Zejména u skla, betonu a sádrokartonu se začíná prosazovat model, který snižuje emise, zefektivňuje výrobu a reaguje na tlak legislativy i rostoucí ceny primárních surovin. Podle Michala Širokého, experta na recyklace ve společnosti Saint-Gobain, se cirkulární ekonomika stává nezbytností. Technologickou, ekologickou i ekonomickou.
Sklo patří k nejlépe recyklovatelným materiálům na trhu. Využívá se nejen při výrobě nových skleněných prvků, ale i jako příměs do betonu, izolačních směsí nebo dekorativních fasád. „Sklo je ideálním příkladem, který splňuje všechny parametry recyklace. Peci je jedno, co do ní hodíte, zda střepy, nebo primární suroviny. A využitím střepů navíc snížíte energetickou náročnost výroby,“ vysvětluje Široký. Problémem je zatím nedostatek kvalitních střepů. Vysokokvalitní ploché sklo se k výrobci vrací jen v minimálním množství, většina končí v obalovém skle či skelné vlně.
Proměnou prochází i beton, tedy druhý nejpoužívanější stavební materiál. Moderní drtiče a třídicí linky umožňují získávat recyklát pro podkladní vrstvy či nenosné konstrukce. Roste také zájem o „zelený beton“, v němž část kameniva či cementu nahrazují recyklované složky, čímž se výrazně snižuje jeho emisní stopa.
Brněnská firma Seteco CZ vznikla teprve v roce 2025, ale do recyklačního průmyslu vstoupila s ambicí změnit způsob, jakým Evropa nakládá s problematickým plastovým odpadem. Díky mobilní termo-chemické technologii, která odpad přetváří na obchodovatelnou surovinu a energii, získala v roce 2025 prestižní Zvláštní cenu poroty Francouzsko-české obchodní komory. První závod spustí už v březnu 2026.
Proč pálit něco, co lze využít? Firma z Brna posouvá recyklaci plastů na vyšší úroveň
Zprávy z firem
Podobný posun čeká i sádrokarton, ale tam je cesta složitější. „Je zásadní nejen oddělit sádrokarton od ostatního odpadu, ale také separovat kartonové opláštění od sádrového jádra. Dodavatelské řetězce jsou dnes nastaveny na primární suroviny, recyklace je stále spíše koncept,“ dodává Široký. Podle něj však vznikají první pilotní projekty a tlak na změnu roste.
Na cestě k širší recyklaci přesto stojí legislativní i logistické bariéry. Třídění vyžaduje více kontejnerů, více lidí a v konečném důsledku vyšší náklady. „Z tohoto důvodu není recyklace zatím vždy ekonomicky zajímavá,“ říká Široký. Přesto věří, že trend je nezvratný.
Uplatnění nachází také recyklované cihly, které lze drtit a využít jako sekundární kamenivo, materiál pro komunikace či dekorativní prvek v zahradní architektuře. Moderní technologie umožňují získat z cihelné sutě překvapivě kvalitní materiál a snižují závislost na primárních zdrojích.
„Recyklace stavebních materiálů se postupně stává standardem, nikoli výjimkou. Firmy, které dokážou efektivně pracovat se stavebním odpadem, získávají konkurenční výhodu. Budoucnost oboru je cirkulární – a čím dříve to sektor přijme, tím lépe pro jeho udržitelnost i celou ekonomiku,“ uzavírá Široký.
Skanska spouští v Radlicích projekt D.O.K. za 1,6 miliardy korun. Největší pozornost poutá čtyřpodlažní dřevostavba Dřevák, která využije nově povolené výškové limity. Ceny bytů startují na šesti milionech.
Skanska staví novou pražskou čtvrť. I ze dřeva
Reality
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
