Průměrná celní sazba USA na dovoz z EU – po pátečním zneplatnění recipročních cel a po sobotním zvýšení globálního cla – stoupne dovozní přirážka pro evropské firmy o necelý procentní bod, ze zhruba 11 na 12 procent. Vítězi zneplatnění jsou Brazílie, Čína či Indie.
Irský vývoz do Česka loni přesáhl miliardu eur. „Máme velmi pozitivní oboustranný vztah a chceme v tomto směru dále růst,“ říká v rozhovoru pro Newstream náměstek irského ministra pro podnikání, obchod a zaměstnanost Dara Calleary. Irsko by chtělo do roku 2030 zdigitalizovat 90 procent tamních firem. „Výrazně investujeme do fondu pro digitální transformaci,“ říká Calleary a dodává, že stát musí občanům a firmám nechat svobodu volby a do ničeho je nenutit.
Evropská komise (EK) chce sjednotit celní systém Evropské unie a omezit administrativu spojenou s rostoucím počtem přeshraničních internetových nákupů. Unijní exekutiva navrhla reformu celních pravidel EU, která počítá s vytvořením společného úřadu a datového systému, jež by měl nahradit celní infrastrukturu v členských státech.
Dovoz ruské ropy do Indie se loni zdesetinásobil. Uvedl to indický finanční ústav Bank of Baroda, nad kterým má kontrolu stát. Zatímco v roce 2021 zastupovala ruská ropa dvě procenta ročního dovozu ropy do Indie, loni to bylo téměř 20 procent, informovala s odkazem na zprávu indické banky stanice BBC.
Dovoz ojetých osobních aut od ledna do konce dubna letošního roku meziročně klesl o desetinu na 51 912 vozů. V samotném dubnu činil pokles 8,5 procenta. Průměrné stáří dovážených ojetin se zvýšilo o půl roku na 11 let, téměř čtvrtina aut byla starší 15 let. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů.
Světový obchod zažívá turbulence, které změní mezinárodní dodavatelské řetězce na další desetiletí. Firmy vyděšené výpadky dodávek v pandemii, prudkými nárůsty cen a přerušením přepravy snižují svoji závislost na jedné továrně či zemi. A vlády zejména západních zemí si chtějí zajistit přístup ke klíčovým materiálům a komponentům, jako jsou polovodiče a vzácné nerosty, ve vícero zemích pro případ, že by se světový trh rozštěpil na geopolitické bloky.
Kurz koruny, který se v posledních dnech dostal pod hladinu 23,90 koruny za euro, což je nejsilnější úroveň od roku 2008, je pro Česko momentálně dobrou zprávou, protože pomáhá tlumit inflaci zlevněním dováženého zboží, včetně energetických surovin. Naopak problémem může být pro tuzemské vývozce. Shodli se na tom oslovení analytici.
Německo v květnu poprvé od roku 1991 vykázalo měsíční deficit zahraničního obchodu. Přispělo k tomu nečekané snížení vývozu způsobené slabší poptávkou v zemích Evropské unie. Podle sezonně přepočtených údajů činil deficit zahraničního obchodu jednu miliardu eur (24,7 miliardy korun).
Německým průmyslovým a velkoobchodním firmám se jen s problémy daří nahrazovat dovoz zboží z Ruska a Ukrajiny. Některé označují přechod na nové dodavatele kvůli válce na Ukrajině za obtížný až nemožný. Vyplývá to z průzkumu, který na svém webu zveřejnil hospodářský institut Ifo.
Británie přitvrzuje, oznámila další balík protiruských sankcí. Zakáže vývoz luxusního zboží do Ruské federace a zavede také dodatečná cla na dovoz vybraných ruských komodit, včetně vodky, kovů nebo hnojiv. S odvoláním na britské ministerstvo financí to píší světové agentury.
Koruna dnes odpoledne středoevropského času poprvé od září 2012 posílila pod psychologickou úroveň 24,50 za euro. Hlavním důvodem je rozevírání nůžek mezi úrokovými sazbami na koruně a na euru. Trh nyní předpokládá, že se do března rozevřou do největší šíře od prvního pololetí roku 1999, tedy takřka za celou existenci eura.
Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná víc. V České televizi uvedl, že vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel. Nový kabinet původně nepočítal s pokrytím programu, protože podle něj předchozí vládní koalice nadhodnotila výnosy z prodeje emisních povolenek, z kterých je program financován.
Číst víceAmerický prezident Donald Trump oznámil, že plánuje vyslat do Grónska nemocniční loď. Rozhodl tak v rámci svého pokračujícího úsilí o kontrolu nad arktickým ostrovem spadajícím pod Dánsko, který je podle něj zásadní pro národní bezpečnost a obsahuje nerostné bohatství, uvedl list The Wall Street Journal (WSJ). Nuuk ani Kodaň zatím nereagovaly.
