Biohacking: Jak přeprogramovat kůži, aby přežila mráz
Zima je pro kůži obdobím výrazné zátěže, a to především z hlediska dlouhodobé integrity kožní bariéry. Kůže je metabolicky aktivní orgán, který reaguje na změny prostředí a zimní podmínky kombinují hned několik stresorů současně. Nízké teploty, suchý vzduch, vítr, omezené sluneční záření, časté přechody mezi venkovním chladem a přetopenými interiéry a zároveň změny vnitřního prostředí organismu vytvářejí soubor vlivů, na které lidská kůže evolučně není ideálně adaptována. Prvním praktickým krokem je proto uvědomění si, že zimní přístup a potenciálně péče by měla být jiná než letní, a zaměřená na ochranu a stabilizaci.
Z fyziologického hlediska dochází v chladu ke stažení periferních cév. Tento mechanismus má za cíl udržet tělesné teplo a chránit vitální orgány a kůže je v tomto procesu upozaděna. Snížené prokrvení znamená horší přísun kyslíku, aminokyselin, mastných kyselin i stopových prvků a zároveň pomalejší odvod metabolických zplodin. To se promítá do zpomalení buněčné obnovy, nižší aktivity fibroblastů, omezené syntézy kolagenu a elastinu a celkově horší schopnosti regenerace.
Prakticky to znamená, že v zimě dává smysl snížit intenzitu všech procedur a postupů, které kůži dále stresují, ať už jde o silné exfoliace, nadměrné střídání aktivních látek nebo invazivní zásahy. Podpora mikrocirkulace by měla být jemná a pravidelná, například formou krátkých pobytů na čerstvém vzduchu, přiměřeného pohybu či vědomého dýchání.
Strava je jedním z hlavních signálů, kterým má organismus možnost vyhodnocovat své prostředí. Sděluje totiž informace o dostupnosti zdrojů, bezpečí prostředí, celkové stabilitě a dlouhodobé udržitelnosti. A z hlediska longevity se sčítá, jaký signál tělo dostává opakovaně, den za dnem, v průběhu let.
Biohacking: Největší fígl longevity? Přestat jíst věci z továrny
Enjoy
V zimě se také snižuje aktivita mazových žláz, protože produkce kožního mazu je do značné míry závislá na teplotě, hormonálních signálech a energetické dostupnosti. Výsledkem je často tenčí a méně soudržný mazový film, který je klíčový pro ochranu před ztrátou vody v kůži i před průnikem dráždivých látek. Řada lidí v zimě zjišťuje, že kůže vyžaduje použití mastných produktů, které jí lipidy dodávají zvnějšku. Čištění by mělo být co nejšetrnější, bez pocitu pnutí po umytí, a frekvence mytí obličeje by měla odpovídat reálné míře znečištění, nikoli zvyku.
Ceramidy, cholesterol a mastné kyseliny, které společně fungují jakopojivo odpovědné za soudržnost svrchní vrstvy kůže, jsou v zimě produkovány v menším množství nebo v méně optimálním poměru. Současně rohová vrstva kůže ztrácí vodu, protože suchý zimní vzduch vytváří výrazný rozdíl mezi obsahem vody v kůži a okolním prostředím. Nízká relativní vlhkost je typická nejen pro venkovní mrazivé počasí, ale i pro vytápěné interiéry. Intenzivně nebo dlouhodobě narušená bariéra svrchní vrstvy kůže se klinicky projevují zvýšenou citlivostí, pnutím, svěděním a zarudnutím.
Praktickým opatřením je proto nejen používání zvlhčujících a zároveň bariérových přípravků, ale i práce s prostředím, ve kterém trávíme většinu času. Zvlhčování vzduchu v interiéru, pravidelné větrání a omezení přetápění mají na stav kůže často větší vliv než výměna jednoho krému za druhý.
Chraňte se před větrem
Významnou roli hrají i mechanické faktory. Vítr působí jako kontinuální mechanický stres, který zvyšuje odpařování vody a opět narušuje povrchové struktury kůže. Opakované vystavování chladu a následné zahřívání vede k cyklickému rozšiřování a stahování cév, což může přispívat k cévní nestabilitě v periferiích. Praktickým řešením je fyzická ochrana kůže, tedy krytí exponovaných oblastí. Avšak časté oblékání a svlékání, kontakt s hrubšími textiliemi, šály, rukavicemi a límci vede k mikroabrazi, zejména v oblasti obličeje, krku a rukou.
Ruce jsou dále vystaveny častému mytí, což odstraňuje ochranné lipidy rychleji, než je může být kůže schopna v chladném počasí obnovit. Zde má smysl pracovat s prevencí, tedy používat ochranné krémy a rukavice při pobytu venku a přijmout fakt, že v zimě je nutné ruce ošetřovat častěji.
Zima však není pouze otázkou vnějších podmínek. Vnitřní prostředí organismu se v tomto období rovněž mění. Kratší dny a nižší intenzita světla ovlivňují cirkadiánní rytmy, hormonální regulaci i imunitní odpověď. Dochází ke změnám sekrece melatoninu a kortizolu, což může nepřímo ovlivňovat i kožní metabolismus a schopnost adaptace na stres. Praktickým krokem je respektování zimního rytmu, tedy dostatek spánku, omezení večerní stimulace a vědomé vytváření prostoru pro regeneraci.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
